Polsko je téměř jedinou zemí světa, kde neobvykle vysoké procento obyvatel používá metodu PPR (přirozené plánování rodiny) od 60.let 20.století. Viz Paul Marx: Confessions of a Prolife Missionary, r.1988. Pravděpodobně se sexuální návyky Poláků od r.1993, kdy došlo k trestnosti umělého potratu ještě zlepšily. Vždyť pokládají za svou morální autoritu Jana Pavla II., který brojil proti potratu a potratové antikoncepci. Vždyť 90.5% Poláků samo sebe při sčítání lidu r.2000 označilo za římské katolíky. Proto si logicky myslím, že Poláci obvykle nepoužívají antikoncepci potratovou hormonální, potratovou nitroděložní, ani nepotratový gumový kondom. Nezapomínejme, že Poláci se od nás Čechů, Moraváků i Slezanů dost liší. Oni jako národ (nejen jako jednotlivci v ČR) berou církev vážně.

Když jsem se 17.4.2004 zúčastnil besedy s křesťanským poslancem JUDr. Ing.Karasem z KDU-ČSL, tak on odpovídal, že podle výzkumů ministerstva vnitra nebyl v České republice zaznamenán ani 1 případ interupce polských občanek. Že v Polsku od pádu komunismu, kdy se tam umělý potrat stal trestným činem, klesá i počet nechtěných spontánních potratů, je méně deliktů týrání dětí a méně dětí je odkládáno do sirotčince. (K spontánním potratům dochází obvykle po předchozím umělém potratu – tělo ženy bylo totiž trvale poškozeno.)

Metoda PPR byla povolena papeži Piem XII., Pavlem VI. a Janem Pavlem II. - Polákem. Metoda PPR je s rozvojem poznávání funkcí lidského těla stále propracovanější a od 90.let 20.století je skoro 100% antikoncepční (a zcela nepotratová - jako kondom), pokud ji daný pár přesně používá. Proto dnes mají katoličtí, víru praktikující Poláci, tak malý počet dětí. Nevěřím novinářským pisálkům, že mluví pravdu, když tvrdí, jak vysoký počet tajných umělých potratů v Polsku existuje. Nevěřím, že v zemi, kde lékaři, který provede vraždu dítěte umělým potratem, hrozí ztráta lékařského diplomu a až dvouleté vězení, by mohl někdo z novinářů statisticky zjistit přibližný počet nelegálních potratů. Novináři si v tomto případě zcela vymýšlí.

Mnou zmiňovaní papežové si tehdy v 50. a 60. letech 20. století lidsky omylně mysleli, že Evropa je přelidněná a netušili, že v 21.století zde nastane obrovská demografická a důchodová krize, způsobená nedostatkem mladé populace. Tito papežové se zaměřili na to, aby zabránili pouze přímému vraždění miminek před porodem (a navíc zakázali kondom - prezervativ). Nevlastnili prorocký dar předvídat budoucnost a ekonomicky si nepropočítali budoucí demografickou krizi z nedostatku budoucích mladých pracocovních sil. (Stejně, ba ještě více už od 30. let 20. století selhali vedoucí představitelé všech ostatních církví. Kdo neselhal, byli pouze nevýznamní jednotlivci.) Např. v roce 1948 pracovalo v České republice na jednoho penzistu 9,5 pracujících lidí, koncem r.2005 už jen dva. Pius XII. a Pavel VI. přecenili názory tehdy hlavního směru demografických vědců. Jan Pavel II. jen opakoval jejich mylné názory. Podle katolické víry jsou papežové většinou omylnými lidmi s omezeným lidským rozumem i s omezenými lidskými emocemi. Nedisponují Boží vševědoucností. Katolíci učí, že v této omylnosti papežů existuje pouze 1 jediná výjimka a to v případě, když papež v souladu se zjeveným Slovem Božím, čili v souladu s tzv. pokladem víry (depositeum fidei), slavnostně odděluje blud od pravdy s definitivní platností - to se pozná podle citované věty: „Kdo by učil jinak, ať je vyloučen z Katolické církve“. Jen tehdy je každý papež údajně neomylným.

Informoval Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve