Grano Salis - Proč je mi sympatická katolická církev?

poslal Kojot

Ač, jak lze snadno zjistit, nejsem křesťan, musím se přiznat, že mám pro křesťanství docela slabost.

Poznal jsem několik opravdu soucitných, bystrých a zajímavých křesťanů a velice si jich vážím. Když jsem tak přemýšlel, který z křesťanských proudů je mi nejbližší, dospěl jsem k názoru, že je to katolicismus. A rozhodl jsem se napsat na toto téma pár řádek.

Předně se domnívám, že katolická církev je živou tradicí právě proto, že nestojí na místě, ale vyvíjí se. Ono je to s tím „návratem k evangeliu“ potíž – kdyby nebylo církevních otců a dalších tvůrců dogmatu, dodnes by nebylo ujasněné třeba trojiční dogma. A patrně by už ani žádné křesťanství neexistovalo.

Změna=stabilita. Pokud nějaký jev ustrne, rozpadne se. Důkazem je protestantismus. Katolická církev ustrnula a došlo k odštěpení. Poté naštěstí nabrala druhý dech a opět začala svou spiritualitu rozvíjet. Zato protestanté, kteří setrvali u Bible a svou spiritualitu nerozvíjeli se štěpili dál a dál a výsledkem je neuvěřitelné množství více či méně se hašteřících církviček, různých duchovních proudů a křesťanů solitérů. Vystabilizovaly se jen některé evangelické církve – ty, které opět začali spiritualitu rozvíjet a na jejichž půdě vyrostli liberální teologové a neoortodoxie jako reakce na ně atd. Ale zpět ke katolicismu.

Tolik zde zmiňovaná hierarchická struktura mi rozhodně nevadí. Právě existence této hierarchie umožnila katolické církvi, aby se stala nejdéle fungující institucí na světě. Dále je mi velmi sympatické, jakým způsobem přenesla katolická církve egyptské mýtické archetypy do třetího tisíciletí: konkrétně archetypální dvojici matka-syn (Isis/Maria – Horus/Ježíš) a dále, že povýšila ženský aspekt božství v podobě Královny nebes (egyptská Nut). V postavách svatých pak přežily archetypové vzory někdejších božstev.

Proto také římskokatolická církev měla ve své činnosti takový úspěch – nabídla lidem mnohaúrovňovou spiritualitu namísto spartánské a ryze maskulinní spirituality protestantismu. Zvláště v dnešní době je ženský aspekt Posvátna, soudím, na vzestupu a to je dobře (moje úcta náleží jak Králi tak i Královně nebes).

Z lůna této církve povstaly osobnosti jako mistr Eckhart či sv. Jan od Kříže (který mne nesmírně oslovuje) a další mystikové, kteří nabídli duchovně hledajícím nevídanou inspiraci pro jejich cestu. Vážím si rovněž v našich zemích a na tomto fóru nepříliš oblíbených jezuitů. I když nebyli vždy svatí, odvedli obrovský kus duchovní práce a jejich důraz na studium je mi velice sympatický.

Byť konzervativnější než bych si třeba přál, stále patří k nejprogresivnějším křesťanským proudům. Jen je škoda, že Jan XXIII. zemřel tak brzy a pak následovala restaurace konzervativismu. Ale asi to tak má být, možná by větší revoluci, než jaká nastala na 2. vatikánském koncilu, církev v té době neunesla. Přesto je pozitivní, že se vzdala své konfrontace s moderní vědou a nechala se dokonce moderní vědou inspirovat a nakonec nezavrhla učení Teilharda de Chardin, i když se za svého života tento výjimečný myslitel uznání nedočkal...

Nepochybně se katolická církev dopustila mnoha bezpráví a ukrutností. Není třeba se o nich rozepisovat, všichni o nich víme. Platí zde skutečnost, že čím více na vás dopadá světla, tím větší vrháte stín. Nemohlo to být jinak, bylo to nevyhnutelné.

Na závěr ještě podotknu, že si z obdobných důvodů vážím též pravoslavné církve a ortodoxie, zvláště pro jejich hluboký mystický tón a velmi zdařilou práci se symboly v podobě ikon. Platí zde téměř vše, o čem jsem psal v souvislosti s církví katolickou, snad jen by se mohli od katolíků přiučit progresivitě ve filosofické oblasti. Nicméně jde o duchovní proud orientovaný více prožitkově a tak tolik té filosofie nepotřebuje. Katolická církev by naopak mohla kontaktem s pravoslavnými prohloubit oblast náboženské zkušenosti v oblasti prožívání.

Co říci na závěr: Přestože mne někteří katolíci občas hodně rozčilují a přestože mi vadí i leckteré postoje katolické církve jako takové (například postoj k antikoncepci), mé sympatie tato církev rozhodně neztrácí a rád si občas zajdu do kostela setkat se s touto formou Posvátna.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace