Za další problém mnoha žen pokládám mnohdy jejich útěk do světa zbožnosti, do světa, jenž je velmi jasně oddělen od všedního života, od toho, který žena prožívá doma či na pracovišti. Tak se velmi rychle může z kostela vytvářet nereálný svět; sice krásný, ale pro skutečný život nepoužitelný.

Kněz je v drtivém počtu případů při svém působení ovlivněn ženským auditoriem, které v katolických kostelech tvoří mnohdy nepřehlédnutelnou většinu. Vliv takovéhoto auditoria může vést až k reálnému nebezpečí, že kněz si osvojí jako sobě vlastní ženský styl zbožnosti, a tak se značně vzdálí možnosti pochopit věřící muže. S touto skutečností pak souvisí druhé nebezpečí, že kněz může mnohdy NEsprávně stát na straně ženy v problematických situacích jejích vztahů s mužem.

Je velmi dobré pro muže vracet se při promýšlení své víry k postavě praotce Abraháma a konfrontovat se s ním. S mužem víry, který uvěřil Hospodinu a v síle svého slibu se vydal na cestu. Na cestu k cíli, do zaslíbené země. Na cestu, která vedla mnoha pouštěmi, mnoha situacemi, kdy Abrahám málem ztratil svou víru a podléhal opakovaně pokušení spoléhat se pouze na svůj důvtip a své triky. Abrahám se vydal se na cestu, na které pravděpodobně musel vyslechnout mnohé stesky své ženy, jak jim bylo v Cháránu dobře a jak tam Abrahám patřil k uznávaným a bohabojným mužům, tak proč se vlastně na takovouto cestu do neznáma museli vydat. Ale Abrahám byl ochoten touto cestou jít, poněvadž jednou Bohu uvěřil, dal mu své slovo, a to slovo skutečného muže.

Toto moudře řekl P. Tomáš Holub. Plně s ním v tom souhlasím. Chcete-li číst více viz:

http://www.vira.cz/kni*****/index3.php?sel_kap=369&sel_kniha=35 

Akcenty mužské a ženské spirituality (P. Tomáš Holub)
Rozdílné důrazy, které je možné vnímat u nezanedbatelného množství mužů i žen
(Kolektiv autorů)
z knihy "Žena v církvi a ve společnosti" , vydal(o):  Pastorační středisko a Unie katolických žen