poslal Olda
Ztráta jihokorejských dobrovolníků negativně postihne rozvojové projekty.
ISTANBUL, 11. září 2007 (Compass Direct News) – Od propuštění korejských humanitárních pracovníků afghánským Talibanem uplynul již více než týden a někteří jihokorejští křesťané začali vystupovat s kritikou vládního zákazu misionářských cest do této země.
Jižní Korea minulý měsíc přislíbila stažení vojenských jednotek a misionářů z Afghánistánu výměnou za propuštění zbývajících devatenácti unesených korejských humanitárních pracovníků. Taliban již dva členy křesťanského humanitárního týmu zavraždil a další dva propustil. Křesťané byli zadržováni v zajetí od 19. července.
Kritici prohlašují, že jihokorejský vládní zákaz misijních cest do Afghánistánu omezuje svobodu náboženského vyznání a povzbuzuje k extrémistickým útokům na křesťany po celém světě.
Mluvčí Talibanu minulý týden prohlásil, že jeho skupina bude v únosech cizinců pokračovat, neboť se jedná o výnosnou taktiku. Informovala o tom agentura Agence France-Presse (AFP).
Choi Han Eu, prezident Institutu pro asijskou kulturu a rozvoj (Institute for Asian Culture and Development, IACD), v rozhovoru pro agenturu Compass poznamenal, že aktivity náboženského charakteru představují základní lidské právo a je zapotřebí jej chránit.
„Křesťané dostanou zákaz vstupu do Iráku, Somálska nebo jakékoli další země, ve které panuje nebezpečná situace, pokud se bude jednat o muslimskou zemi?“ zeptal se Choi, jehož skupina protestantských věřících se podílí na rozvojových projektech ve více než deseti asijských zemích.
Podle informací křesťanských zdrojů zákaz ve svém důsledku výrazně omezil téměř veškerou práci na rozvojových projektech, na kterých se Korejci v Afghánistánu podílejí.
„Pokud se křesťan zapojí do humanitární pomoci v muslimské zemi, říkají tomu misijní činnost,“ poznamenal Choi. „Korejci v Afghánistánu se přímému zvěstování evangelia nevěnovali.“
Mluvčí kanceláře korejského prezidenta nedokázal korespondentovi agentury Compass poskytnout definici „misijní práce“, kterou vláda zakázala.
Choi korespondenta agentury Compass informoval, že z Afghánistánu muselo odejít 30 zaměstnanců IACD pracujících v nemocnicích a ve školách.
Podle zástupců nevládních organizací v Afghánistánu se do Koreje vrátilo přibližně 200 až 300 korejských pracovníků.
„[Korejci] byli rozptýlení v různých neziskových organizacích, a nebyl dostatek času jejich pozice znovu obsadit,“ poznamenal jeden zahraniční humanitární pracovník. „Již nyní pociťujeme nedostatek pracovních sil.“
Korejská armáda stáhla své technické a zdravotnické jednotky, které se intenzivně podílely na rekonstrukci země.
Podle informací pracovníků nevládních organizací mohlo v Afghánistánu zůstat jen několik málo Korejců s dvojím občanstvím.
„Nejvíce postiženi budou tímto rozhodnutím řadoví obyvatelé Afghánistánu,“ komentoval situaci Choi.
Pokojné přijetí rozhodnutí – prozatím Únos dobrovolníků z korejské církve letos v červenci (kteří neměli žádný vztah k IACD) také znovu oživil všeobecně rozšířenou averzi vůči korejským křesťanským rozvojovým pracovníkům. Korejští kritici prohlašovali, že církevní skupina udělala chybu, když nevěnovala pozornost varováním proti návštěvě Afghánistánu.
Podle vyjádření zahraničních pracovníků nevládních organizací v Afghánistánu metody používané dobrovolníky způsobily problémy.
„Kdokoli se snaží dostat do Kandaháru, říká si o problémy,“ uvedl jeden cizinec v narážce na základnu Talibanu na jihu země, směrem ke které Korejci cestovali, když byli zajati. „Stejně tak si koleduje o problémy, když cestuje v početné skupině.“
V neděli 9. září se před budovou protestantského společenství Sammul v Bundangu, které dobrovolníky vyslalo, uskutečnila demonstrace. Účastníci akce požadovali, aby církev uhradila vládní výhrady spojené s vyjednáváním o propuštění rukojmích.
Intenzivní kritika vedla mnoho korejských křesťanů k tomu, že se vládnímu zákazu misijních aktivit v Afghánistánu pokorně podřídili.
Minulý týden se v Soulu shromáždilo více než sto presbyteriánských pastorů, aby se společně modlili a činili pokání ze způsobu, kterým přistupovali k misii v minulosti. Vedoucí vyznávali, že jejich společenství občas nesprávně upřednostňovala kvantitu před kvalitou.
„Za normálních okolností by měly vláda a církev jednat nezávisle na sobě, a církev by si měla o své politice rozhodovat sama,“ uvedl Chae Ki Bomb, generální tajemník Korejského křesťanského výboru (Christian Council of Korea), manistreamové evangelikální naddenominační organizace. „V tomto případě je však vládní rozhodnutí v pořádku.“
Choi z IACD souhlasí s myšlenkou, že je vláda odpovědná za ochranu svých občanů, tato povinnost by však neměla být důležitější než základní náboženské svobody. Členové jeho skupiny údajně vyčkají, až napětí opadne, a poté se rozhodnou, zda protestovat proti zákazu misijní činnosti u soudu.
Chae z Křesťanského výboru souhlasí, že zákaz by neměl trvat donekonečna. „V tuto chvíli jsme pozastavili činnost, ale v budoucnu chceme v misii v islámských oblastech pokračovat.“
Korejská protestantská společenství podporují více než 15 000 mezinárodních misionářů a zaujímají tak druhé místo na světě (více jich vysílají jen společenství v USA).
Choiova skupina byla příkře kritizována letos v srpnu za pořádání násilně přerušeného „mírového shromáždění“ v Kábulu.
Jihokorejská vláda s odvoláním na bezpečnostní důvody zakázala svým občanům vstup do Afghánistánu a deportovala 1 000 Korejců, kteří již na akci dorazili.
Kritický postoj zaujali i místní křesťanští pracovníci nevládních organizací, podle kterých bylo shromáždění pořádané v muslimské zemi extrémně citlivé křesťanské evangelizaci kulturně nevhodné.
Fyzické bití rukojmích Ve sdělovacích prostředcích vycházejících v angličtině se objevilo jen málo informací souvisejících s tvrzením, že unesení křesťané byli v zajetí biti a zavražděni kvůli odmítnutí obrácení k islámu.
Podle agentury AFP lékař v Soulu potvrdil, že talibanští únosci rukojmí skutečně fyzicky bili.
„Křesťané uvedli, že byli zpočátku biti kvůli odmítání účasti na islámských modlitbách a obrácení k islámu,“ konstatoval lékař v rozhovoru zveřejněném 3. září.
List Christian Today vycházející v Soulu 5. září citoval hlavního pastora společenství Sammul Parka Euna Jo, podle kterého byl Bae Hyung Kyu zabit, protože se odmítl obrátit ke křesťanství. Na pohřbu v sobotu 8. září byl Bae zástupci svého společenství označen jako mučedník.
Zdroj: www.prayer.cz
