poslal Nepřihlášený Pro současné evropské křesťanství stále méně platí, že lze položit rovnítko mezi členství v církevní instituci a víru v Boha, popř. mezi víru a respektování hodnot, jež jsou považovány za křesťanské. Zároveň ovšem platí, že situace se velmi liší dle historických procesů, které působily v tom či onom regionu.
Odlišnost situace na Západě a u nás
Západoevropská území, která sice z velké části prošla silným sekularizačním procesem století devatenáctého a jež také postihla kataklyzmata první poloviny 20. století, nebyla však postižena brutální ateizací komunistické diktatury, vykazují zčásti jiné typy víry i vztahu k náboženským institucím. Západní Evropa nemá problém s akceptací církevních struktur, různým způsobem vyřešila vztah k církvím, ať už odlukou od státu, či modelem kooperace, uspořádala vztahy se Svatým stolcem a do značné míry se veřejně vztahuje k církevním tradicím, svátkům atd. Nemalá část obyvatel dodržuje křesťanské zvyky, navštěvuje bohoslužby, účastní se mší. Politici a ekonomové hovoří o církvích jako o kladných externalitách, jež pozitivně ovlivňují atmosféru, spokojenost a dokonce i ekonomickou výkonnost.
Jiná situace je ve středoevropském prostoru, který ovládl na dlouhých 40 let režim, který považoval církve, zejména římskokatolickou, za své nejvážnější nepřátele a jakékoli náboženství pak za opium lidstva. Ale i zde nalezneme výrazné odlišnosti. Tam, kde se obyvatelstvo výrazněji identifikovalo s církví jako ochránkyní národa (Polsko, Slovensko, Chorvatsko…), tam je konfesní příslušnost silnější. Kromě Polska ovšem platí, že radikální přetržení vývoje v církevní a náboženské oblasti bylo pro oblast teologickou a personální natolik fatální, že církevní instituce i věřící hledají poměrně namáhavě komunikační prostředky a řešení odpovídající problémům 21. století. V našich podmínkách, kde 600 let starý náboženský spor ovlivňoval mimořádně silně vztah Čechů a Moravanů k římskokatolickému vyznání, byly anticírkevní postoje vypointovány už v době národního obrození, kdy byla církev kritizována především za spojenectví se státní mocí. Programově ateistický stát tento odpor akcentoval a dnes se dá říci, že právě Česká republika patří k zemím, jejíž obyvatelstvo nejvíce odmítá institucionalizovanou víru.
Nacionální charakter pravoslavné církve na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, ikona TREZOR ARCHÍV, sekcia Náboženstvo, téma: Situace evropského křesťanství
