Hnutí za "osvobození homosexuálů" se ve svých začátcích zaměřilo na odbornou společnost – Americkou psychiatrickou společnost (APA). Aktivisté totiž předpokládali, že pokud se jim podaří, aby byla homosexualita předefinována, zbytek společnosti se k tomuto novému chápání připojí velmi brzy, jelikož americká společnost je národ, který je závislý na expertech. Jejich plán byl uskutečněn velmi hbitě a téměř s úplným vítězstvím.

Ještě v roce 1963 Výbor pro veřejné zdraví Newyorské lékařské akademie psal, že "homosexualita je vskutku nemoc. Homosexuálové jsou citově narušeni jedinci, kteří nezískali normální kapacitu rozvinout uspokojivé heterosexuální vztahy". Za pouhých deset let – bez podstatných nových vědeckých důkazů – se argumenty homosexuálních aktivistů staly novým standardem mezi psychiatry. V roce 1973 APA odhlasovala vyškrtnutí homosexuality ze seznamu psychiatrických nemocí. Jak k tomu došlo? Za normálních okolností je vědecký konsensus dosažen v průběhu mnoha let diskuzí, kdy jsou zvažovány různé argumenty pro a proti na základě důkladně sestavených studií. Avšak v případě homosexuality výzkum začal teprve nyní, poté, co již otázka byla zodpovězena.

Volba APA ve věci normalizace homosexuality byla ovládaná politikou a nikoliv vědou. Toto přiznávají i sympatizanti. Ronald Bayer uvádí, jak v roce 1970 vedení homosexuální frakce uvnitř APA naplánovalo "systematické úsilí narušovat každoroční setkání APA". V roce 1970 během přednášky významného psychoanalytika Irvinga Biebera na téma homosexuality se v sálu ozval hlasitý smích a přednášející byl velmi nevybíravým způsobem slovně napaden. Taktika účinkovala. Během dalšího setkání v roce 1971 aktivisté požadovali zvláštní konferenční panel nikoliv o homosexualitě, nýbrž uspořádaný homosexuály. Organizátoři byli varováni, že pokud toto nepovolí, pak aktivisté nebudou rušit pouze jednu sekci. Avšak samostatný panel nebyl dostačující. 3. května 1971 během setkání významných členů profese vstoupili protestující aktivisté do místnosti, přebrali mikrofon a "vyhlásili válku psychiatrii" protože "psychiatrie vedla zničující válku proti nim". Aktivisté si dále vymohli vystoupení ve Výboru pro nomenklaturu APA. Jeho předseda přistoupil na to, že by homosexualita mohla být vyňata ze seznamu psychických poruch (Diagnostic and Statistical Manual - DSM).

Když se pak Výbor pro nomenklaturu scházel v roce 1973, aby celou záležitost formálně posoudil, bylo o výsledku již předem rozhodnuto za zavřenými dveřmi. Proběhlo formální hlasování podle naplánovaného scénáře a aktivisté reagovali velmi svižně a účinně. Rozeslali dopis všem třiceti tisícům členů APA, kde je "naléhavě žádali, aby hlasovali pro zachování této změny". Jakým způsobem zajistili obeslání takového množství lidí? Zakoupili si celý adresář členů APA z příspěvků homosexuální organizace "National Gay Task Force". Protože většina psychiatrů hlasovala pro, bylo vynětí homosexuality definitivně odsouhlaseno. Ve skutečnosti však pouze jedna třetina členů odeslala svou odpověď a ještě čtyři roky po této události při jednom průzkumu mezi psychiatry 69% z nich nesouhlasilo s hlasováním a stále považovali homosexualitu za poruchu. Bayer k tomu poznamenává: "Závěr nebyl výsledkem založeným na přibližování se k vědecké pravdě, jak přikazuje rozum, ale byl činem, který si žádalo tehdejší ideologické klíma."

Dr. Satinover píše: "Všechny tyto změny definice a klasifikace homosexuality se odehrály ve vědeckém vakuu". Avšak tato sociologická přeměna významně ovlivnila současný výzkum. Mnoho dnešních výzkumných aktivit je explicitně zaměřeno na určitý výsledek. Již jsme se zmiňovali o aktivitách neuroanatoma LeVaye, který opustil Salkův Institut v San Diego a založil Institut pro edukaci gayů a lesbiček. Richard Pillard, spoluautor studie na dvojčatech, přiznává přímo ve své práci, že byla sestavena, aby "čelila převládajícímu názoru, že sexuální orientace je z velké části výsledkem rodinných interakcí a sociálního prostředí". Žel je nutno připustit, že "psychiatrie je jedna z prvních profesí, která se stala objektem politické manipulace", píše Dr. Satinover.