poslal Nepřihlášený 300 miliard za církevní restituce stát neutratí, ale ušetří.
Tak zněl hlavní argument, se kterým dnes ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) představil vládě návrh na odškodnění církví. Ministři návrh schválili bez úprav.
Stranou diskuse naopak zůstává stanovisko pražské právnické fakulty, podle níž církve nemají na vrácení majetku nárok.
Úspěch návrhu byl téměř zaručený.
Jeho spoluautory jsou totiž vedle Jehličky i další ministři: za ODS Petr Gandalovič, za lidovce Miroslav Kalousek, za zelené Karel Schwarzenberg a Džamila Stehlíková. Za svou věc prohlásil církevní restituce dokonce premiér Mirek Topolánek.
Vláda odsouhlasila plán, podle kterého bude stát po šedesát let splácet částku 83 miliard korun úročenou sazbou 4,85 procenta. Ročně půjde o 4,3 miliardy korun.
V příštích dvaceti letech se má také postupně až k nule snižovat dosud vyplácený příspěvek na provoz církví, který letos překročil 1,3 miliardy.
Na jednání vlády nedošlo ani ke změnám v konkrétních číslech. Snížení náhrad pro církve by mohlo zpochybnit odhodlání některých lidovců zvolit v únoru prezidentem Václava Klause.
K výsledku, že stát vyrovnáním s církvemi vlastně vydělá, dospěl ministr Jehlička speciální úvahou. Spočítal, kolik by církve stály v příštích šedesáti letech, kdyby restituce neproběhly.
Vyšel z toho, že od roku 1990 se zdvojnásobil počet duchovních ve všech registrovaných církvích. Stát je podle zákona z roku 1949 povinen hradit jejich mzdy. Tento nárok se jen za posledních deset let zečtyřnásobil.
Pokud by stát od restitucí odstoupil a počet duchovních rostl stejně rychle, náklady státu na platy duchovních se zvýší z letošních 1,3 miliardy na 28,7 miliardy v roce 2068.
Při součtu za celých šedesát let by stát za mzdy duchovních utratil 565 miliardy, tedy o 295 miliardy víc, než zaplatí za vyrovnání.
Celková částka, kterou stát vyplatí, se navíc může snížit. Proti vysokým náhradám se už ozvali tři vlivní poslanci ODS (Miroslava Němcová, Jiří Papež, Vlastimil Tlustý). Restituční zákon tak může s jistotou sněmovnou projít, jen když ho schválí někteří sociální demokraté.
Ti zatím nevyloučili, že dodají potřebné hlasy, také oni však budou požadovat revizi některých čísel.
Někdejší náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová například doporučuje, aby se snížil úrok z navržených 4,85 procenta, případně zkrátilo dvacetileté období, kdy ještě bude stát církvím platit příspěvek na provoz.
Ministr Jehlička zatím vylučuje, že ustoupí v jediné položce, premiér Topolánek však je připraven jednat.
Pokud nedojde k širší dohodě, může opozice ve sněmovně i uvnitř vládní ODS zpochybnit celé restituce. K dispozici mají expertizu, kterou před deseti lety vypracovali právníci Karlovy univerzity.
Z ní vyplývá, že přinejmenším od roku 1781 neměla církev žádný soukromý majetek. Podle rakouských zákonů jí pozemky a budovy pouze zapůjčil stát, aby ho využila pro veřejně prospěšné činnosti, především bohoslužby, vzdělávání a charitu.
Tyto zákony se podle pražských expertů nezměnily až do roku 1990, kdy byly církve uznány za soukromé společnosti.
Vracet jim v této situaci majetek už nedává z pohledu státu žádný smysl. Zároveň se totiž církvím nevrátí povinnosti, k jejichž plnění by mohly majetek využít.
"Toto stanovisko je plně aktuální a na jeho obsahu nelze nic měnit," říká jeden z právníků Karlovy univerzity Jan Kudrna.
Expertizu odmítá ministr Jehlička a dosud i reprezentace ČSSD.
"Církve a náboženské společnosti byly oprávněny jako každý jiný vlastník svůj majetek držet, užívat a dále převádět. To platilo už od prvního občanského zákoníku na našem území, tedy od roku 1811," říká za církevní komisi ČSSD Kateřina Kalistová.
Podle tohoto právního názoru byl považován církevní majetek za veřejný pouze v tom smyslu, že požíval zvláštní ochrany státu. Komunisté ho také jako soukromý vyvlastňovali.
Kalistová upozorňuje, že vyrovnání s církvemi zabránit hrozícím žalobám u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Náboženské společnosti se na soud mohou obrátit podobně jako majitelé domů.
Kudrna takové riziko vylučuje. Štrasburský tribunál se totiž zabývá pouze stížnostmi, které se týkají období, kdy v členské zemi fungovala Úmluva o ochraně lidských práv a svobod. Česko k ní však přistoupilo až v roce 1991, tedy desítky let po zabavení církevního majetku.
Podle Kalistové ovšem stát v roce 1991 přislíbil, že majetek církvím předá. Jejich zástupci proto mohou před soudem vyžadovat plnění slibů.
"Otázku, jak by dopadly případné žaloby církví a náboženských společností ve Štrasburku, může zodpovědět pouze soud," míní Kalistová.
Citováno ze článku "300 miliard pro církve prošlo. Ušetříme, říká ministr." - http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=519269
