Grano Salis - Znění věcného záměru zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi

poslal Nepřihlášený

Věcný záměr zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi

představení návrhu ministra kultury Václava Jehličky

Návrh věcného záměru kombinuje metodu naturální restituce formou obecného restitučního zákona a metodu finanční náhrady za nevydávaný majetek.

Naturální restituce

Naturální restituce – tedy fyzické navrácení uchváceného majetku – se týká dvojího okruhu majetku:
- hospodářského i nehospodářského majetku řeholních řádů, kongregací a jiných kněžských řeholních společenství Církve římskokatolické,
- nehospodářského majetku sloužícího k zajišťování činnosti církví a náboženských společností.

Vydávat se bude pouze majetek v držení státu a státních organizací, nikoliv obcí, krajů nebo soukromoprávních osob.

Nevydávají se zastavěné pozemky a nemovitosti na území vojenských újezdů.

Věc se vydává na základě dohody mezi oprávněnou a povinnou osobou. V případě zemědělských pozemků tuto dohodu schvaluje pozemkový úřad.

Finanční náhrada za nevydávaný majetek

Za nevydávaný majetek náleží církvím a náboženských společnostem finanční náhrada v celkové výši 83 mld. Kč. Náhrada se bude vyplácet v průběhu 60 let a po bude úročena úrokem 4,85 % p.a. O výplatě náhrady uzavřou jednotlivé církve a náboženské společnosti se státem dohodu. Dohoda bude obsahovat výslovné ujednání o tom, že uzavřením dohody jsou veškeré nároky dotčené církve a náboženské společnosti za nevydaný majetek, který pozbyla v rozhodném období, narovnány.

Přechodné období

Po dobu 20 let od nabytí účinnosti této části zákona stát vyplácí církvím a náboženských společnostem, které uzavřely se státem dohodu o finanční náhradě za nevydávaný majetek, příspěvek na podporu jejich činnosti. Částka vyplácená na začátku roku se bude každoročně snižovat o částku odpovídající 5% částky vyplácené v prvním roce přechodného období.

Proces hledání konsensu

Z iniciativy ministra kultury Václava Jehličky vláda zřídila 30. května 2007 Komisi pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Komise zasedala od té doby čtyřikrát, dvakrát společně s představiteli České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Ministerstvo kultury připravilo v průběhu léta návrh věcného záměru zákona, který posléze prošel připomínkovým řízením. Ve čtvrtek 13. prosince 2007 došlo ke konečné shodě představitelů státu a všech 17 státem financovaných církvích na textu věcného záměru zákona. Tato shoda byla vyjádřena společným písemným prohlášením.

Skutečnost, že došlo ke konsensu reprezentace státu a církví, můžeme označit za historickou. Neméně významný je i fakt, že všech 17 státem financovaných církví se mezi sebou dohodlo na rozdělení finanční náhrady za nevydávaný majetek. Jedná se o ojedinělou událost nejen v celoevropském kontextu.

Narovnání vztahu mezi státem a církvemi – ekonomické údaje

- Celková výše finanční náhrady činí 83 mld. Kč. K tomuto číslu se dospělo na základě kvalifikovaného odhadu majetku, který církve a náboženské společnosti vlastnily k 25. 2. 1948. Od celkové sumy se odečetl odhad hodnoty majetku, který nebude podléhat naturální restituci. Částka 83 mld. má tedy reálný základ. Nezakládá se ale na položkovém ocenění jednotlivých objektů, které se nebudou vydávat. Vzhledem k omezenému rozsahu povinných osob (stát, nikoliv ale již kraje a obce a ani právnické osoby s účastí státu) je možné, že částka je mírně podhodnocena. Ani v případě církví se tedy neujedná o úplnou restituci a úplné odškodnění. I proto název zákona mluví o nápravě „některých majetkových křivd“. Částka navíc nezohledňuje škody, které byly na majetku způsobeny. Je třeba zdůraznit, že majetek bude předáván s velkým vnitřním zadlužením.

- Náhradu za nevydávaný majetek může stát splatit buď jednorázově nebo postupně, formou splátek. Jednorázová výplata by znamenala výrazné zatížení státního rozpočtu. Postupné vyplácení náhrady je pro stát výhodné. Přistoupení na postupné splácení náhrady můžeme chápat jako ústupek ze strany církví.

- Doba splácení náhrady činí 60 let.

- Úročení ve výši 4,85 % p.a. je důsledkem postupného vyplácení finanční náhrady a zohledňuje časovou hodnotu peněz. Peníze v důsledku inflace ztrácejí na hodnotě. Například pro rok 2008 se odhaduje výše inflace na 4,7 až 5 %, tedy již v průběhu schvalování zákona se částka sníží řádově o miliardy. Argument, který se vyskytl v médiích, že v případě jiných restituentů k úročení nedocházelo, je lichý, protože v případě jiných restituentů byl majetek vracen vždy in natura a nedocházelo k finančnímu odškodnění.

- Další možností úhrady finanční náhrady je emise státních dluhopisů. Propočty prováděné ministerstvem financí prokázaly, že se jedná o variantu dražší.

- K rozdělení částky 83 mld. Kč mezi zúčastněné církve společnosti došlo na základě dohody dotčených církví. 83 % z této částky připadne Církvi římskokatolické, zbytek ostatním církvím a náboženským společnostem. Jedná se o velkorysé gesto ze strany katolické církve, protože její poměr na komunisty uchváceném majetku byl vyšší.

- 83 mld. Kč, které stát vyplatí jako finanční náhradu, nejsou čistým výdajem státní pokladny. Protihodnotou je nevydání většiny církevního majetku. Díky zrušení blokačních paragrafů bude moci stát tento majetek zpeněžit či využít pro své potřeby. To platí i pro obce, které v současné době drží část původního církevního majetku, se kterým nemohou nijak nakládat. Obce jsou poškozeny blokací církevního majetku ve značné míře. Svaz měst a obcí proto návrh ministerstva kultury podporuje.

- Po dobu dvaceti let bude dobíhat současný model financování církví, ale tak, že vyplácená částka bude každoročně o 5 % procent nižší. Toto tzv. přechodné období má umožnit církvím přizpůsobit se nové ekonomické situaci.

- Alternativou k návrhu ministerstva kultury je zachování současného modelu financování církví. Tento model je charakteristický stálým nárůstem počtu duchovních, kteří jsou ze státního rozpočtu placeni. Tento nárůst nemůže být - z důvodu ústavních garancí - ze strany ministerstva kultury nijak omezován. Je pravděpodobné, že v horizontu 5 let budou nově registrované církve a náboženské společnosti registrované na základě zákona č. 3/2002 Sb. žádat o přiznání práva být financovány ze státního rozpočtu. Splní-li žadatelé zákonné podmínky, bude jim muset ministerstvo kultury zvláštní právo přiznat a financovat je ze státního rozpočtu. Zachování současného systému tedy znamená nebezpečí nekontrolovatelného nárostu výdajů na financování církví a náboženských společností. Přijetí návrhu ministerstva kultury pak předpokládá ukončení systému financování církví a náboženských společností.

Přiložené soubory ke stažení:
Věcný záměr zákona.doc
Výdaje ze státního rozpočtu na církve.xls
Přehled půdy.xls
Odhad dopadu návrhu.xls

Převzato z http://www.kdu.cz/default.asp?page=510&idr=10368&IDCl=22238

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace