Grano Salis - Jak se zbavovat hříchů?

Svátost pokání, nebo zpověď?

Jsem docela zděšen představami, kteří někteří sdílíte o ŘKC. Ve světle těchto představ se nedivím, že cokoli katolického vás naplňuje hrůzou a děsem a z principu to odmítáte. Kdyby tyto představy byly jen z části pravdou, taky bych je odmítal. Ale skutečnost je docela jiná, to co nenávidíte, není katolické učení, ale nepravdivé představy o něm ...

..."V ŘKC, ale i v některých jiných denominacích, se přece jenom odměřují hříchy jako brambory na krámě. Totiž třídění hříchů v první vlně se odehrává už ve zpovědnici, kde zpovědník hodnotí "váhu" hříchu a vyměřuje protihodnotu k pokání. Další kolo se koná v hříchopračce-očistci, nebo přeneseně v říši odpustků"...

Jak je to tedy s odpouštěním hříchů v katolické církvi doopravdy?

Hříchy odpouští jedině Bůh, nikdy ne člověk. Ani papež nemůže odpustit jediný hřích. Hříchy se odpouštějí na základě pokání - lítosti.

(2. Kor 7,10)
Zármutek, který je podle Boha, přece působí pokání vedoucí ke spasení, jehož nelze litovat. ..

Písmo na mnoha místech křesťany k pokání vyzývá. Pro žádného křesťana není jiné cesty ke spáse. Snad se nenajde nikdo, kdo by se mnou v tomto nesouhlasil.

(Sk 3,19)
Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a přišly časy osvěžení od Pánovy tváře ...

Jedná se o vnitřní pokání, o obrácení srdcem k Bohu a o rozchod s hříchem. Zároveň sebou přináší touhu změnit život s nadějí v Boží milosrdenství a jeho pomoc.

Projevy pokání vyúsťují do změny vztahu k sobě, k Bohu i k bližním ve třech hlavních podobách: Modlitba, půst a almužna.

Mimo radikální očištění, jaké působí křest, nebo mučednictví, se v ŘKC klade důraz na úsilí o smíření s bližními, starost o jejich spásu, přímluvu svatých a skutky lásky.

(1. P 4,8)
Především však mějte jedni k druhým horlivou lásku, neboť láska přikryje množství hříchů....

Pán Ježíš dal apoštolům moc svazovat a rozvazovat (Mt 18,18), dal jim podíl na vlastní moci odpouštět hříchy. Protože smíření s církví je neodlučitelné od smíření s Bohem. Těžký hřích zasazuje ránu i církevnímu společenství.

Konkrétní způsob, jakým církev vykonávala tuto moc, prodělal za staletí mnoho změn. V prvních staletích bylo smíření křesťanů, kteří se dopustili zvlášť těžkých hříchů, podmíněno veřejným pokáním za přísných podmínek, trvajících často celá léta. Když k nám přišli r. 863 zvěrozvěstové Cyril a Metoděj, přinesli si sebou ještě "Penitenciář", knihu, ve které byly stanoveny tresty za hříchy podle tehdejší církevní praxe.

Dva takové příklady z Penitenciáře:
Za opilství, vedoucí ke blití - týden o chlebu a vodě.
Za vraždu - 7 let vyloučení z podílu na Večeři Páně, vyloučení ze společenství církve, z toho 4 roky o chlebu a vodě.

Pod vlivem mnišské tradice východu se postupně rozšířila praxe "soukromého" pokání. Svátost se provádí diskrétnějším způsobem a otevřela cestu k pravidelnému přijímání této svátosti.

Praxe pokání se ustálila v církvi dneska ve třech podobách.

1.) V nebezpečí smrti, kdy už není jiná možnost, k dokonalému odpuštění stačí upřímná lítost nad hříchy.

2.) Svátost pokání hromadná, spojená s rozhřešením - využívá se jen vyjímečně, např. vojsko před bitvou.

3.) Svátost pokání soukromá. Toto je dneska nejčastější podoba této svátosti, kde samotná zpověď je jen jednou z pěti podmínek, nutných k odpuštění.

Jednotlivé části soukromé svátosti pokání.

1.) Zpytování svědomí - křesťan v modlitbě prosí Ducha svatého, aby mu dal poznat pravý stav jeho nitra, aby si své hříchy uvědomil.

2.) Lítost - Je absolutně nejdůležitější a nezbytná pro odpuštění hříchů. Souvisí se zpytováním svědomí.

3.) Opravdové předsevzetí - rozhodnutí se svým životem cosi udělat, obrátit se k Bohu.

4.) Vyznání hříchů (zpověď) - Křesťan se vyznává ze všech hříchů smrtelných ale je dobré se vyznat i z hříchů lehkých. Kněz je zde jako zástupce církve, jako rádce a pomocník. Kněz dávno nevyměřuje "protihodnotu" pokání, ale sleduje jeho duchovní dobro, nesoudí, pomáhá. Má kvalifikaci, aby dokázal v obtížné situaci poradit, aby připomněl hlavní zásady, ukázal směr řešení. Mocí svazovat a rozvazovat zastupuje Boha i církev. Ale pouze zastupuje. Do lidského srdce nevidí. Upřímnost pokání posuzuje Bůh sám a jen ten odpouští hříchy.
Kněz skrze službu církve uděluje rozhřešení slovy: "Pán ti odpustil hříchy, jdi v pokoji".

5.) Dostiučinění - Usilovat o splnění svých předsevzetí, vykonat uložené pokání. Je to logické, má - li mít pokání smysl, musí se projevit v lidském životě kvalitativní změnou k lepšímu.

Kdo uzná své hříchy a odsoudí je, souhlasí již s Bohem. Bůh odsuzuje všechny hříchy; a odsoudíš - li je i ty, spojuješ se s Bohem. Člověk a hříšník, to jsou dvě rozdílné věci; člověk je Boží dílo, hříšník je tvé dílo, člověče.
Znič, co jsi udělal ty, aby Bůh spasil, co učinil on. Když tě začne mrzet, cos vykonal, tehdy začínají tvé dobré skutky, protože jsi odsoudil své špatné skutky. Dobré skutky začínají uznáním špatných skutků. Konáš pravdu a přicházíš ke Světlu.
(sv. Augustin)

Odpustky se samotnou svátostí pokání vůbec nesouvisejí. Neodpouštějí hříchy, ale napravují jejich následky.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace