Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 238, komentářů celkem: 429554, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 454 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116478696
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Papežský primát
Vloženo Neděle, 15. březen 2009 @ 22:37:20 CET Vložil: Olda

Historie poslal oko

Nevědomost hříchu nečiní?

Rád bych uvedl některé historické souvislosti z prvních století křesťanství.
Výrok Efraima vůbec neoznačuje začátek povědomí o důležitosti Petrova stolce, nýbrž jen dokladuje nepřetržitou kontinuitu tohoto přesvědčení uvnitř církve.

Za úplný začátek nadřazenosti Petrova úřadu se považuje (Mt 16,18-19; Mt 18,18;)

A také (J 21,15-17)
  Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“  Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“  Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce!

Musíme mít na paměti, že církev se utvářela, vřela, zásady a praxe se stanovovaly "za chodu" a uvědomnění o nich rostlo postupně. Církev není a nikdy nebyla neměnný monolit, ale živý organismus.


Církevní úřady:

Existovali původní apoštolové - nepatřilo sem jen původních "Dvanáct", ALE ROVNĚŽ DALŠÍ, VYCHOVANÍ V PRVNÍ GENERACI, jako např. Pavel a jeho druh při misii k pohanům, Barnabáš.

V pavlovských církvích však byli i další úředníci, lidé se speciálními duchovními dary. V 1. Kor 12,28 jsou prvními zmíněnými vůdci apoštolové, proroci a učitelé; tytéž skupiny se objevují v Didaché 11-13.

Apoštolové mizí po nejranějším období a toto označení je stále větší měrou přiznáváno výhradně těm, které jmenoval Kristus osobně.
Proroci přetrvávají a i na konci druhého století jsou počítáni mezi ortodoxní.

Ve třetím století je však právo na vidění a sny ve stále větší míře rezervováno biskupům, kteří přebírají celé charisma proroků.
To zahrnuje i jejich status "velekněží", který jim přičítá Didaché - 13 - tento status je biskupům poprvé písemně přiznán Hippolitem z Říma okolo roku 200.

Původní úřad učitele přežívá mnohem déle. Ve druhém století jsou učitelé běžní. Někteří z nich nosí roucho filozofů (např. Iústínos a Tertullianus); jiní končí jako presbyterové (Órigenés).

Od raných dob byli známi biskupové a jáhni. Episkopos (biskup) znamená "dohlížitel" či "dozorce" a toto slovo se stalo označením vedoucího úředníka v každém společenství.

Ignatios (před rokem 115) byl biskupem v Antiochii a důrazně zastával názor, že jednota společenství závisí na jediném biskupovi, bez něhož jsou shromáždění a konané akce neplatné (List Smyrenským).

Einéraios to kolem roku 180 dovádí ještě dále: biskupové velkých měst podle něj následují jeden za druhým v zaznamenané posloupnosti od apoštolských dob a jsou nezpochybnitelnými strážci původní apoštolské nauky (Proti herezím).

V roce 251 považuje Cyprianus biskupy církví po celém světě za tmel, jenž církev drží pohromadě, za strukturu, díky níž je církev jednotná v prostoru a čase (O jednotě katolické církve).
V praxi bylo této jednoty dosaženo vzájemným uznáním jednoho biskupa druhým a vysvěcením každého biskupa přinejmenším třemi sousedními biskupy. Ne každý biskup však mohl být ve styku se všemi ostatními; nyní už existovaly stovky křesťanských společenství, které dělily obrovské vzdálenosti.

Biskup byl knězem, což byla funkce, kterou v modlitbách před svou mučednickou smrtí v roce 156 zdůrazňoval Polykarpos (poslední žijící učedník apoštola Jana).

Po Petrově smrti se stal roku 67 římským biskupem Petrův žák Linus. V Liber pontificalis je zpráva, že právě on nařídil ženám, aby do kostela vstupovaly s pokrytou hlavou.
Jeho nástupcem byl Anaklét. Za jeho pontifikátu došlo k výbuchu Vesuvu (24.8. roku 79).
Jeho nástupcem byl sv. Klement, žák sv. Pavla a jeho spolupracovník ve Filipi. Sv. Petr ho už dříve jmenoval biskupem, papežem se stal v r. 88.

V r. 96 vypukl v Korintské obci spor.
Skupina mladých duchovních se postavila proti jiným prasbyterům kvůli směru, kterým se ubírala městská komunita. Klement jim v dopise neústupně připomněl tradiční poslušnost vůči církevním autoritám a nabádal je, aby se vyvarovali falešných učenců. Dopis byl přijat s velkým respektem a stal se předmětem rozjímání při nedělní mši.

Je to první text (z roku 96!), jenž v praxi potvrzuje nadřazenost římského biskupa nad všemi ostatními církevními obcemi světa.

Sv. Klement byl zřejmě po sv. Petrovi nejsilnější osobností mezi prvními biskupy římské křesťanské obce. V r. 97 byl císařem poslán do mramorových dolů v Chersonesu (1. nucená abdikace papeže). Zde obrátil další pohany na víru a tak na rozkaz císaře Traiana byl v roce 100 popraven.
Dalším pokračovatelem římského biskupa byl Evaristus (97-105). Rozdělil Řím na farnosti a zavedl veřejný svatební obřad s požehnáním kněze.

Mohl bych pokračovat další dvě století, vyjmenovávat co který z papežů pro nás zanechal a pořád bychom byli teprve u roku 300.


"Papežský primát" | Přihlásit/Vytvořit účet | 91 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Nebyl náhodou prvním papežem Pavel? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 15. březen 2009 @ 23:43:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, díky za článeček. Zatím se vyjádřím jen k té části o Bibli.

1. Pavel napsal několik dopisů z a do Říma a ve čtyřech případech jmenuje římské křesťany: Ř16; Kol 4,7-14; 2Tm 4,9-22 a Fm 23-24. Ani jednou však nezmiňuje Petra. Nevím o tom, že by Písmo kdekoli říkalo, že Petr byl vůbec v Římě a tudíž se nic nepíše o tom, že by byl nějakým biskupem (natož papežem) v Římě.

2. Pavel káral (vyučoval) Petra (Ga 2,11-14), ale totéž v obráceném gardu nenajdeš.

3. O Pavlovi Písmo praví, že "na něj denně doléhá starost o všechny církve" (tj. celou Církev - 2Kor 11,28). Je snad něco takového psáno o Petrovi?

4. Petr cituje Pavla jako autoritu v otázkách víry a mravů (2Pe 3,15-16), Pavel Petra jako autoritu necituje (neuvádí jako autoritu)

5. Skutky se věnují mnohem více Pavlovi než Petrovi

6. Křesťanská teologie stojí a padá s Novým zákonem. Pavel byl jako Boží nástroj (zdroj pravdy v otázce víry a mravů) vyvolen k sepsání 3/4 Nového zákona. Z Petrova pera najdeš jen dva krátké spisy.

7. Všichni apoštolé (a Pavel byl apoštol) byli Kristem pověřeni pasením ovcí ve smyslu vyučování (Mt 28,18-20) Co znamená pást ovce je patrné z 1Pe 5,1-3 a Sk 20,28. A nezapomínej na bod 3.

8. Všem apoštolům Kristus udělil moc rozvazovat a svazovat (Mt 18,18)

Byla-li tedy nějaká hlava pozemské církve, pak je za ni nutné považovat Pavla a ne Petra. Vždyť v Písmu není jediný příklad toho, že by Petrovi náležele nějaká autorita nad ostatními - podívej se třeba do Sk 15. Proč se o úřadu papeže (nebo jakéhosi hlavního biskupa) nepíše v místech, která jsou věnována správě církve?

Nechci se moc rozepisovat, ale snad je ti zřejmé, že úřad papeže nepramení v Písmu. I kdybychom připustili, že nějaký apoštol měl primát (ale pak mluvme o Pavlovi), nikde se nedočteš, že se tato funkce přenáší na lidi, kteří vůbec apoštoly nejsou. K té tradici prvních století se snad dostanu později.



Re: Papežský primát (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 16. březen 2009 @ 00:12:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Již z uvedeného seznamu je zřejmé, že zrození římského papežství bylo dílem hledání a vývoje. Žádný Kristův příkaz. Kdyby šlo o Kristův příkaz, bylo by vše podstatné hotovo již v den, kdy apoštol Petr zemřel. Analogicky tomu, že Mojžíšův zákon byl hotov již za Mojžíšova života, dál se již pracovalo jen s redakcí Tóry. Apoštol Petr měl přibližně 30 (!!) let na to, aby ten úřad ustanovil a zajistil všude po církvích jeho uznání, kdyby to byl jeho úkol. Zase pro srovnání: moje denominace je teprve devatenáctiletá, a přece již tradiční. A to jsme pro její organizaci žádný jasný příkaz z Nebes nedostali.

Je to první text (z roku 96!), jenž v praxi potvrzuje nadřazenost římského biskupa nad všemi ostatními církevními obcemi světa.  - píše oko o Klementově listu. Dávejte pozor - r. 96!! Šedesát let po ustanovení údajného papežského úřadu. Nikdo z dospělých, kdo pamatoval ježíšovo vzkříšení, už nežil. A máme tu první text! Trochu pozdě, ne? V Bibli je 27 listů. Žádný nepotvrzuje to, co oko tvrdí. Prý to potvrzuje až tento o šedesát let mladší list. PRÝ! Stačí si ho přečíst, abyste pochopili, že to "potvrzuje" jen díky katolické dobré vůli. Je to prostě jeden ze starých textů církve, napsaný římským biskupem v autoritě. NE v jedinečné autoritě nad všemi církvemi světa, ale v autoritě biskupa církve, jež se těšila vážnosti. O málo mladší jsou okem vzpomenuté Ignatiovy listy, které - kdyby byl dodnes v Antiochii nějaký papež - by mohly být chápány taky jako "potvrzení nadřazenosti antiochijského biskupa nad všemi církvemi světa". A nebylo by to nic divného. taky antiochijští, jako římští biskupové uplatňovali občas svou autoritu širokodaleko.

Zrození římského papežství bylo ve skutečnosti nikoli Ježíšovo ausgerechnet zařízení, ale výsledek hledání autority a jejího vývoje. Postoj křes´tanů k němu se různí hlavně podle toho, zda považujeme papeže za svého pastýře, nebo nikoli. Taky se liší podle toho, zda uznáváme nějakou tradici, tedy nějaký vývoj, a případně jakou. Na protestantech bývá legrační, že upírají katolíkům právo na historický vývoj, přičemž protestantská tradice a její vývoj jim nijak nebiblická nepřipadá. Uznávám tedy, že velká část světové církve je dnes organizována okolo instituce papežského úřadu, jež SE odvolává na apoštola Petra. Ke škodě to té části církve jak se zdá není. Alespoň ne dnes, kdy mívá v Římě biskupy toho úřadu hodné. 





Re: Papežský primát (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pondělí, 16. březen 2009 @ 11:37:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pán přijde k soudu, Bůh bude soudit svůj lid, - Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího. Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu vzpírají? 'Jestliže i spravedlivý bude stěží zachráněn, kde se ocitne bezbožný a hříšný?' (1Pet. 4,17)

- soud začíná od domu Božího,
tj. od církve. A andělé také i přijdou a vyberou z Jeho království každý hřích a každou nepravost.

- Je to stále jedno a totéž. - Kde jsou nějaké znaky apoštolství nebo, kde jsou nějaké projevy Ducha skutečně Svatého ? Falešných apoštolů a různých lžimesiášů i sekt je všude dost. Kde je láska a kde je čirá pravda ? - Bůh si přeci své dílo obhájí, koná-li někde nějaké. -

Proč stále zdůrazňovat kohosi prvenství nebo postavení. Vždyť Bůh si skutečně může povolat kohokoliv, prosté rybáře, nebo i celníka, anebo i nějakého teologa, bude-li chtít. Kdo bude Pánu Bohu poroučet, co smí a co ne ?

isim








Re: Papežský primát (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 16. březen 2009 @ 15:27:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nie len RKC si nárokuje papežský primát, ale napr. aj Koptská cirkev, ktorá sa spája s ap. Markom a myslím že kontinuita od Marka je historicky viac doložená ako kontinuita Petra od Ríma. 

Kresťanstvo prišlo do Alexandrie pomerne skoro, cez židovskú diaspóru, teda prostredníctvom Židov, ktorí prijali kresťanstvo. No najväčšiu zásluhu na jeho rozšírení má misia svätého Mareka, ktorého koptská cirkev pokladá za prvého patriarchu Alexandrie. Do mesta doputoval okolo roku 43 po Kristovi. Práve od jeho misie sa odvodzuje apoštolská tradícia Alexandrie.

ivanp



autentická směska názoru na katolickou víru (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 16. březen 2009 @ 21:27:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)




  

vlevo kliknout na "přehrát video" .... prvním sedm minut  .....  


nebudu to komentovat .... 

rive



Re: Papežský primát, Východ Byzanc pravoslaví (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Čtvrtek, 19. březen 2009 @ 20:52:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chováme se tu jako kdysi. V roce 1054 došlo k roztržce mezi dědici Východní poloviny římské říše se středem v Konstantinopoli neboli Cařihradě a dědici západní půli říše se středem v Římě.
K rozdělení impéria na dvě části došlo už někdy z Domitiána, tedy nezávisle od křesťanů.
Správa států se dvěma svornými císaři současně měla paralelu později v duchovní správě křesťanů.
Ale : Sněm představitelů církve byl vrcholným orgánem (dříve než papež).
Od roku 1054 pravidelně se setkávají jako dosud i předtím představitelé křesťanství a rokují ve složení : patriarcha Jeruzalémský, Antiochijský, Cařihradský, Alexandrijský, Kijevský (později Moskevský) atd. A chybí tam patriarcha římský, který se neúčastní. Patriarchové z Vchodu konstatují, že ´´bratr biskup římský, porušiv lásku bratrskou, se nedostavil´´.
Tak i my dnes : jedni uznáváme papeže jako svrchovaného, jiní za rovnocenného (ale nepřišlého do schůzky), ale je tu československá novinka : od husitů ho neuznávat vůbec. Později se toho chytili i v Anglii, (okopírovali to o husitů? nebo Luthera?) a mají svého prvního biskupa (primase).
Tak je svět rozdělený na Západ (s papežem a Římem), Východ (s koncilem všech) a zbytek světa je promíchaného názoru.




Re: Papežský primát (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 20. březen 2009 @ 20:23:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě bych se rád vyjádřil k tomu, proč po Petrově smrti se nestal Papežem apoštol Jan.

Bylo to proto, že pobýval na jiném místě a měl plno práce se sepisováním Zjevení a tak Petrovu funkci přebral jeho žák Linus. No a protože klíče od nebeského království měl Petr uložené v kanceláři v šuplíku svého psacího stolu, tak zákonitě zdědil Linus spolu se stolem i ony klíče.



Stránka vygenerována za: 0.62 sekundy