Dnes (jen co jsem dopsal příspěvek V pekle) jsem vyrazil na práci na zahradu. V sobotu mám volno, tak dělám něco, u čeho si nejvíc odpočinu. V mém případě je to úklid a práce s motorovou pilou.

 

  Hned za domem máme zarostlé jalovce. Velké keře, na které desítky let nikdo nesáhl, rostly jak dříví v lese. Pod nimi je spousta nepořádku, dá se říct bince, ještě po socialistickém hospodaření za dob státního statku. Do úklidu se mi tam moc nechtělo a jediné, co mě lákalo, bylo to vrčení motorovky.

 

  Po třech hodinách uklidňujícího vrčení jsem byl se svým dílem spokojen. Zarostlé jalovce se řezáním proměnily ve stádo stromů v savaně, byly pěkně průhledné skrz na skrz, zůstaly jen horní koruny, po nepořádku ani památky.

 

  Ale k mému překvapení se teprve teď ukázalo to nejdůležitější - po třiceti letech překotného, nekontrolovaného růstu byly stromy prorostlé skrz naskrz různě pokřivenými kmínky. Jeden z nich šel přímo prostředkem, rozvětvil se na tři části a ubíral světlo všem ostatním větvím. Tak přišlo další řezání, všechny větve, které se pletly ostatním a braly jim světlo, šly pryč.

 

  Jako poslední jsem si všimnul kmenu s jinou barvou a strukturou, který rostl přímo z kořenů jalovců, nahoru skrz koruny stromů. To byl do té doby skrytý kmínek jasanu. Jasany nemám rád, všude vlezou a strašne rychle se množí.

 

 

  Přemýšlel jsem nad tím, co si asi ty stromy říkaly.

 

"Hele, Franto, co to tu vrčí??"

 

"Ale nic, Pepo, klídek, to už šlo vokolo mockrát, to se nás netýká"

 

"No Franto to vypadá blbě! Je to rovnou u mě a už to sahá na moje teritorium!"

 

"Jo, Pepo, koukám na to! Hele, to znám to zaslech kdysi můj děda, tuším, že se tomu říkalo Krize"

 

"Hele ta Krize nebo jak tomu říkáš teda fakt pěkně bolí! "

 

  No, trochu jsem to přehnal, nejsem zas takový úleťák abych si myslel, že si stromy povídají.

 

  Ale docela jsem si to užíval a vzpomínal jsem na podobenství bible. Řekl bych, že každý křesťan by měl mít doma zahradu, aby podobenstvím v bibli rozuměl a biblický křesťan by měl mít zahradu s vinnou révou :-) Vždycky se bavím, jak člověk bydlící odmala v paneláku, pro kterého je hned za Černým mostem Terra incognita a hned za ní hluboká propast, zasvěceně vypráví a pasení ovcí. "Jeho" ovcí.

  Přirovnání ke krizím ve světě i v církvi mi celou tu dobu řezání nedalo pokoj. Na společnost i církev se nabaluje a prorůstá všelijaký balast, který v době překotného růstu nijak zvlášť nepřekáží. Ale jednou příjde čas, kdy růst skončí, celý neudržovaný nepořádek se objeví v "plné kráse" a je potřeba krize, která pročistí suché, vylikviduje parazity, narovná věci, které byly pokřivené. Jen někdy je překotný růst tak špatný, že ani krize nepomůže.

 

  Co mě na celém tom prořezávání vadí je jen to, že skrzevá kmeny savany není vidět zámek šípkové růženky, ale ta příšerná halda kusů betonu, která je hned za savanou. A ta se k mé lítosti nedá pořezat motorovou pilou. Vrčení bagru je pro mne ještě příjemnější než motorovka, ale bagr mi ještě nikdo nekoupil...