poslal oko Mají nám co říci rajské stromy?
Malé velikonoční zamyšlení.
Proč Bůh zvolil za nástroj vykoupení lidských vin zrovna kříž?
Kříž je ze dřeva stromu, symbolizuje strom. Ale strom, upravený lidským "zásahem".
Už Origenés na počátku třetího století objevil způsob výkladu Písma alegorickou
metodou. Pokusme se právě způsobem symbolů pochopit nabízený smysl
protikladu dvou rajských stromů.
Vraťme se tedy úplně "na počátek".
Nejstarší jahvistické vyprávění Bible o stvoření člověka se výslovně zmiňuje o dvou stromech v rajské zahradě. Je to strom poznání dobra a zla, který se stal příčinou pádu lidstava do hříchu a strom života (Gen 2,9), o kterém toho mnoho nevíme. Není ani výslovně uvedeno, zda z něho první lidé vůbec jedli, protože zakázáno to neměli a byli by asi hloupí, z něho alespoň neokusit.
Kříž se stal pro všechny křesťany symbolem nového života, symbolem nové smlouvy.
Toto je tedy smlouva, kterou po těchto dnech uzavřu s domem Izraelovým, praví Pán: Dám své zákony do jejich mysli a napíši je na jejich srdce; a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem (Ž 8,10).
Může tedy být strom života právě předzvěstí onoho Kristova kříže? Rozepjaté ruce na kříži ukazují na skutečnou lásku - lásku bez jakýchkoli podmínek.
"Ovoce kříže" napravuje, co kdysi člověk pokazil skrze ovoce stromu poznání.
Skrze ovoce stromu poznání Bůh odsoudil člověka k samotě (bez důvěrného společenství s Bohem v ráji) a vyhnání (Gn 3,23) i k samotě, plynoucí ze strachu porušené lidské přirozenosti (Gn 3,10), že by naše osoby mohly být vnímány pouze jako předměty k uspokojování potřeb jiných.
Skrze ovoce kříže Bůh odsoudil hřích v těle (Ř 8,3) a umožnil tak člověku se znovu stát dítětem Božím (J 3,1).
Strom v ráji byl krásný (jako všechno, co Bůh stvořil), ale "strom" (upravený lidmi), na kterém visí všechny hříchy světa už krásným být nemůže.
Ovoce stromu poznání bylo lákavé a chutné na pohled (Gen 3,6), ovoce kříže (Kristus - Boží syn) neměl podoby, ani krásy, nebylo na něm vidět nic, proč bychom po něm zatoužili (Iz 53,2).
Přesto o sobě Kristus prohlašuje: "A já, když budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě." (J 12,32).
Vyzdvižen ze země, stejně jako jeho předobraz - Mojžíšův bronzový had (Nu 21,9). Bůh neodstranil ze světa jed hříchu (podobně jako Izraelcům neodstranil jedovaté hady), ale každý "uštknutý", který s vírou pohlédne na "vyvýšeného" Krista, nezemře navěky.
Skrze ovoce stromu poznání člověk podléhá smrti (Gn 3,3; Gn 3,19),
Pán Ježíš nám nabízí "vodu" života: "Kdo by se však napil té vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale ta voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu." (J 4,14).
"Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.
A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře navěky." (J 11,25-26)
