Boj s modlařstvím nepatří jen do starověku! Co jsou modly dnešní doby a jak proti nim bojovat?
Proč je v Bibli tolik varování před modlářstvím?

• Žijeme ve světě, který je zasypaný věcmi. Který je zahlcený vizuálním zobrazováním čehokoliv. Každý den jsme bombardováni informacemi, věcmi a činnostmi, které si nárokují naši pozornost. Je to místo, kde se z obyčejných věcí a zájmů stávají modly. Modly v podobě chobotnic s dlouhými chapadly, které lidem ucpávají uši a oči a napouští je jedem, který mate mysl i řeč a mění vnímání a chuť. Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem. Zrakově vnímáme až 80 procent všech informací z okolního prostředí. Tím, co vidíme jsme bezbrostředně ovlivňováni, ať už je naše pozornost soustředěná nebo ne. V současné civilizaci převažuje vizuální komunikace založená na rozvoji technologií. Hlavní strategií systému volného trhu je vizuální reklama s cílem zaujmout. Zasáhnout člověka na jakékoliv úrovni. Vzbudit jeho zájem, žádosti a touhy, které jsou nenápadně nazývané potřebami. Člověk tak může být zasažen kdekoliv a kdykoliv. Přes rozum – který mu svědčí o výhodnosti, přes city – které mu svědčí o příjemnosti, přes vůli – která mu dosvědčí, že je to přesně to, co chce. A už se příliš nezabývat tím, co na to říká Bůh. Pro většinu lidí je Bůh totiž „mrtvý“. A i ti, kteří se s Bohem setkali, většinou následují většinu. V lidské přirozenosti je touha po něčem vyšším, co přesahuje náš všední život, něco co mu dává smysl, a pokud to neznáme nebo neprožíváme, klademe na toto místo něco jiného. Důležité je to, že nás Bůh nenechává usnout navěky, ale stále nás zkouší z našeho spánku vyburcovat a probudit.
  Co je to modla? Modly nejsou jen nějaké sochy nebo oltáře, které patří dávné historii. Jde o přístup a význam, který určité věci přikládáme. To znamená, že modly vytváříme především my sami - z věcí, lidí nebo práce či zájmů. Některé modly – idoly vypadají neškodně, ale v Božích očích jsou všechny stejně strašné, odporné a zlé.
  • je to jakákoliv věc, činnost, záliba, osoba nebo osoby, kterým přikládáme větší důležitost, než mají;
  • je to vše, čemu obětujeme nejvíce času, myšlenek i peněz a Bůh to po nás nechce,
  • je to vše, co nás odvádí od pravdy,  svazuje nás a vytváří pokřivený obraz nás samých i světa kolem;
  
  Modla je náhražka a překážka pro vztah s živým Bohem. Tím, kdo o nás stojí a vykoupil nás z otroctví tou nejvyšší cenou v Kristu Ježíši. Nejen pro Korintské je napsáno: „Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“
  Proč je rané církvi tak silně zdůrazňováno varování před modlářstvím? Modlářství je uctívání model – idolů (nepravdivých věcí, které oklamávají a odvádějí pryč od Boží pravdy) Jan ve svém dopisu v Bibli píše:„Děti, varujte se modlářství.“ (1. list Janův 5;21) Sami sebe máme zkoumat a vidět ve světle Božího Slova, kde stojíme. Každý den máme spolu s Kristem umírat sami sobě!!! Je naše myšlení dostatečně proměněné a neustále obnovované Boží přítomností? Máme dost silné brnění a štít, kterým bychom mohli odrážet šípy? Jaká je naše úroveň rozpoznání klamu od pravdy? Známe svoje slabiny a trhliny, díky kterým můžeme upadnout do bahna? Umíme rozpoznat duchovní příčinu spoutanosti a bojovat proti tomu?
  Proč měli Izraelci zapovězené zobrazování čehokoliv, co vnímali kolem sebe? Protože existovala reálná hrozba, že by tato díla začali obdivovat - uctívat a přikládali by jim větší důležitost, než ve skutečnosti mají. Svoji pozornost by zaměřili na tyto věci, místo na živého - neviditelného Boha - na cestu poznávání Jeho vůle a následování Jej. Stále pro nás platí Mojžíšova přikázání: Podle překladu 21.st. Exodus 20: 3 Neměj žádné bohy kromě mne. 4 Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 5 Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující.
  Podle kralického překladu: Exodus 20:3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. 4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí. 5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti.
  Podle ekumenického překladu: Exodus 20:3 Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 4 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. 5 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující.
  Milosrdenství chci a ne oběti Starověkým modlám se přinášeli oběti v různé podobě – ať to byli upalovaní novorozenci, nebo obětiny v podobě zvířat, úrody a pokrmů. Také se s tím vším pojila modloslužba, která zahrnovala chrámovou prostituci, sebezraňování, posvátné tance a hudbu vedoucí k extatickým stavům, užívání omamných látek...
  Začíná být zřejmé, že v modlářství jde o něco hrozivě hlubšího, co má své duchovní kořeny v padlém světě absolutně nepřátelskému vůči Bohu. Pokud už lidé jsou ochotni přinášet svým modlám takové oběti, jsou úplně mimo Boží působení a Jeho milost. Lidé se prostřednictvím modloslužby a přinášením obětí ztotožňují se svým božstvem – slouží buďto přeludu – pouhé věci, nebo v horším případě nějaké nepřátelské moci. Dostávají se tak pod démonské vlivy a přivolávali na sebe a své rodiny prokletí. Proto takový nesmiřitelný boj proti modlám a modlářství, který můžeme vidět na stránkách Bible od začátku do konce. Tedy od počátku do konce lidských dějin. Milosrdenství chci a ne oběti, je Boží výrok z úst proroka Ozeáše, který Ježíš připomíná zákoníkům ve chvíli, kdy uzdravuje člověka – o sobotním svátku vyhrazenému k uctívání Hospodina. A dodává, kdybyste věděli, co to znamená, nepotupovali byste nevinné. Milosrdenství je také určitá forma oběti. Je to oběť přinášená z lásky, se soucítěním a ztotožněním se. Je to způsob jednání v jednotě se svým Bohem, který je plný milosrdenství. A tato Boží cesta oběti – uskutečněním skutečného odpuštění a projevením lásky je víc než přinášení předepsaných obětí jen z povinnosti, zvyku, nebo nevědomosti a strachu či z vypočítavosti.
  Proč tolik křesťanů dnes upadá do spárů modlářství? Často neznáme a ani netoužíme poznat svoji identitu v Bohu. Tedy kdo vlastně jsem a co mohu a mám dělat v Božím království. Často chceme být se všemi za dobře a mít svoji pohodu a klid. Neznáme své nepřátele a neumíme ani nechceme bojovat. Často nám stačí, že jsme zahlédli kousek pravdy, omíláme ji dokola a nechceme růst. Jsme jako věčné děti, které odmítají stát se dospělými. A právě pro ty děti platí ono varování před modlářstvím! Musíme vyrůst a zesílit, a to můžeme jen v bitvách.
  Abys mohl vítězit, musíš vědět proti čemu bojuješ. Znáš svoje nepřátele? A) Nepřátelé v duchovní oblasti „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef.6,12) Skutečný nepřítel číhá v duchovní oblasti - ten, kdo může spoutat a zabít duši, padlý vzbouřený anděl, zvaný ďábel nebo Satan. Pán Ježíš nad ním zvítězil. Porazil ho na kříži. Proto i ty můžeš vítězit, máš tu moc a autoritu, protože tvým Pánem je Ježíš. Tím, že jsi uvěřil, stáváš se pro Satana hrozbou. Protože začínáš vidět jeho lži a to, jak spoutává lidi. Jak můžeš bojovat? „Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás.“ (Jak.4,7) Všimni si slov PODDEJTE SE a VZEPŘETE SE. Pokud uděláš jen jedno nebo jen druhé nebude to mít smysl. Bojovat můžeš jen tak, že se budeš držet, co nejblíž Ježíše. On je nám stále nablízku skrze svého Ducha. Je to Duch Boží přítomnosti. Tvou HLAVNÍ ZBRANÍ JE MODLITBA. Je to mocná zbraň. Nauč se ji používat a zacházet s ní. Nezapomeň, že Bůh je svatý a ve své přítomnosti nesnese žádný hřích. Když na to zapomeneš, začneš si zahrávat s hříchem. Vzdáš se tak automaticky Boží ochrany a vydáš se na nechráněné linie. Můžeš se pak vrátit jedině v pokání.
  B) Nepřátelé v nás samotných – jsou to naše zlé sklony a zvyky, špatné vlastnosti. Třeba nerozhodnost, slabost, zlost, zbrklost nebo marnivost. Každý sám ví, s čím musí bojovat. „Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ (Řím.12,21) Připomínej si Boží Slovo, je to Meč Ducha. Používej ho hlavně proti sobě samému, v jeho světle budeš vidět skutečnou pravdu.
  C) Nepřátelé okolo nás – lidé, které znáš a kteří tě nesnáší, pomlouvají, dělají naschvály a třeba ani nemají důvod. Mnoho lidí ani neví, že je uvězněných pod mocí nepřítele, který má mnoho podob. Pán Ježíš řekl: „Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují“ (Mt.5,44) Tvůj úkol je milovat je, modlit se za ně, ukazovat jim Boží lásku a cestu záchrany. Tím jim na hlavu shrneš žhavé uhlíky. Třeba je to probudí. Ukazuj svým životem na Ježíše. Musíš svého Pána dobře znát, abys o Něm mohl pravdivě mluvit, abys rozuměl tomu, co říká a mohl Ho skutečně následovat. Učinil jsem tě vůči tomuto lidu nedostupnou bronzovou hradbou. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohu tě, neboť já jsem s tebou, abych tě spasil a vysvobodil, je výrok Hospodinův. (Jeremjáš 15:20)
  Jak se bránit proti modlářství?
  • Pokání – proměna a zaměření našich myšlenek i způsobu života na Boží cestu;
  • Modlitba – zůstávat v neustálé vnitřní komunikaci s Ježíšem jako Pánem;
  • Boží Slovo – číst Bibli s prosbou, aby Bůh promlouval do konkrétní situace;
  • Bázeň před Hospodinem – úcta a respekt před Bohem, poslouchat, co říká a jednat tak;
  • Realismus v duchovním životě – moudrost v rozeznání pravdy od lži a moudrost v jednání;
  
  Stojíš PROTI PŘESILE, ALE NE SÁM. Nemusíš se proto bát, ani lidí, ani utrpení, ani smrti. Jenom mít v sobě bázeň Boží. Toto mi řekl Hospodin, když mě pevně uchopil svou rukou a varoval mě, abych se nevydával cestou tohoto lidu: "Neříkejte zrada všemu, co tento lid nazývá zradou. Čeho se oni bojí, toho se nebojte a nelekejte se. Jen Hospodin zástupů ať je vám svatý - před ním mějte bázeň, jen z něho mějte strach. (Izaiáš 8:11-13)
  
  (Dana Popovská v Brně 27. června 2009)