poslal ssns Tento článek volně navazuje na můj předešlý text Byl Pavel pisatelem tzv. pastorálek?, ve kterém jsem slíbil, že se k listu Židům (Hebrejům) dostanu samostatně. V celém článku používám zkratku EH pro tento list.
Úvod
EH patří k teologicky nejpropracovanějším
textům NZ. John Owen označoval EH spolu s listem Římanům za jakousi
summu novozákonního poselství a jiný Jan, totiž Kalvín ji hodnotil
ještě výše. Není proto nijak překvapující, že se od jejího sepsání
objevují pokusy určit pisatele. Podívejme se tedy spolu na tuto
nelehkou otázku.
Názory na autorství v průběhu věků
Kdo, když ne Pavel?
Za
pisatele EH bylo označeno nemálo lidí (jedná-li se o osobu zmíněnou v
Písmu, uvádím v závorce první takový odkaz): Barnabáš (Sk 4,6), Apollos
(Sk 18,24), Silas (Sk 15,22), Lukáš (autor evangelia a Skutků),
Timoteus (Sk 16,1), Filip (Mt 10,3), Priscilla a/nebo Akvila (Sk
18,26), Aristion z Alexandrie a Klement Římský.
Svědectví pro Pavla
Na
Východě mluví pro Pavla např. Klement Alexandrijský, který podle
církevního historika Eusebia tvrdil, že EH sepsal Pavel Hebrejsky a
evangelista Lukáš ji následně přeložil do řečtiny. Na Západě pak máme
svědectví Tertulliána, kterému však není snadné porozumět. Někteří NZ
odborníci se domnívají, že za pisatele označoval Barnabáše, jiní
poukazují na to, že EH jako kanonickou uznal právě pro své přesvědčení
o Pavlovi jako pisateli. Jednoznačně Pavlovo autorství potvrzuje
Eusebius, Jeroným, Hilarius, Ambrož, Bazil Veliký, Athanasius, Jan
Zlatoústý, Řehoř z Nyssy a Augustin. V odborné literatuře se často
uvádí výrok Origena, že "jen Bůh ví, kdo je pisatelem." Jedná se ale o
výrok vytržený z kontextu, neboť Origenes dle Eusebia (Církevní dějiny;
6,25) napsal:"Měl-li bych vyjádřit svůj názor /na autorství EH. pozn ssns/, řekl bych, že obsahuje myšlenky apoštola /tj. Pavla - pozn. ssns/,
ale že dikce a frazeologie patří někomu, kdo si učení apoštola
pamatoval a zapsal to, co bylo řečeno jeho učitelem. Tvrdí-li proto
nějaká církev, že tento dopis je Pavlův, ať je za to pochválena. Ne bez
důvodů ji starší připsali Pavlovi. Ale kdo napsal 14. epištolu opravdu,
ví jen Bůh. Někteří z těch, kteří nás předešli, tvrdí, že dopis napsal
Klement, biskup Římský, jiní pak že Lukáš, autor Evangelia a Skutků." S
tvrzením Origena souvisí jedna zajímavá otázka - je EH vůbec epištolou?
Nejedná se o upravený záznam kázání? Těmi úpravami myslím třeba dodání
13. kapitoly. Mně osobně se tato myšlenka nezdá nepravděpodobná. Z
hlediska poselství je lhostejné, jedná-li se o dopis či zapsané kázání,
avšak pro otázku autorství může mít odpověď svoji důležitost.
Rovněž
nejstarší papyrus obsahující listy apoštola Pavla (papyrus Chester
Beatty II - P46) označuje Pavla za pisatele EH. Z původních 104 listů
se jich dochovalo jen 86 (chybí části Římanům, 1. Tesalonickým a celý
2. Tesalonickým) a EH je řazena hned za list Římanům, protože epištoly
byly seřazeny podle délky.
Námitky proti Pavlově autorství
Proč se Pavel nepodepsal?
Tato
námitka napadne zřejmě každého, kdo začne EH číst a četl před tím
některé listy apoštola. Zřejmě nejstarší doložitelnou odpověď na tuto
otázku poskytl Klement Alexandrijský, který uvádí jako důvod Pavlovu
skromnost. Autor oslovuje Židy a sám na začátku 3. kapitoly označuje
Ježíše za apoštola Židů a sám Pavel se chápal jako apoštol pohanů.
Podle Klementa tak Pavel neuvedl své jméno, aby jasně odlišil dílo Pána
od svého (z teologických důvodů se nechtěl svým podpisem označit také
za apoštola Židů) a protože si byl vědom, že jeho poslání je přednostně
mezi pohany. Na Klementa pak navázal John Owen, který rovněž vychází z
faktu, že Pavel byl vyvolen jako apoštol pohanů, a k tomu dodává, že
důvodem proč zamlčet jméno mohla být jistá nevraživost vůči Pavlovi v
kruzích židovských křesťanů, kteří by poselství listu mohli odmítnout
jen proto, že to napsal Pavel.
Pokud se jednalo o zaslaný přepis
nějakého Pavlova kázání a ne o dopis, pak je absence úvodního
pozdravení a podpisu celkem pochopitelná. Rozhodně je ale zajímavé, že
pisatel EH neuvedl žádné jméno. V předchozím článku o pastorálkách jsme
viděli, že nemálo odborníků je považuje za pseudonym. EH je však
anonymní a autora k takovému kroku musely vést dobré důvody.
Časté používání Septuaginty
V
EH je pro citování SZ používána vesměs Septuaginta (řecký překlad SZ).
O Pavlovi bezpečně víme, že mluvil hebrejsky. Ve svých epištolách také
hojně cituje z hebrejského textu SZ, respektive z jeho aramejského
překladu (Targunu). V mnoha židovských synagogách ve Svaté zemi bylo
Písmo čteno nejprve hebrejsky a pak aramejsky, což byl jazyk, kterým
lidé běžně mluvili. Je pravda, že i v nezpochybňovaných Pavlových
listech najdeme citace ze Septuaginty (Ef 4,8), ale používat
Septuagintu v takovém rozsahu je "nepavlovské".
Byl-li ale dopis
(či kázání) určen přednostně židokřesťanům v diaspoře, pak se mi zdá
být logické, že autor sáhl právě po Septuagintě, což bylo znění SZ,
které jim bylo vlastní. Pokud by do řečtiny převedl hebrejský text,
mohlo by to ve čtenářích vyvolat pochybnosti o celém svém argumentu,
neboť by se odvolával na "jiný" SZ. Aniž bych nás chtěl srovnávat s
apoštolem, děláme totéž. Pokud někomu tady na GS chceme něco ukázat v
Písmu, použijeme některý z českých překladů, i když jsou tu lidé, kteří
by mohli překládat přímo z hebrejštiny či řečtiny, respektive nějakého
světového jazyka. My ale žijeme v jiné době a každý má při troše snahy
možnost takový vlastní překlad okamžitě porovnat s mnoha dalšími.
Další
možné vysvětlení poskytl už Klement Alexandrijský - viz výše. Pokud
byla EH sepsána nejprve hebrejsky a následně přeložena do řečtiny, je
pravděpodobné, že překladatel sáhl po uznávaném překladu. I my dnes,
máme-li psát či překládat text o víře do cizího jazyka, sáhneme po
nějakém tom překladu a nenamáháme se vytvářet vlastní.
Hebrejům 2,3
V
tomto verši čteme:"jak unikneme my, zanedbáme-li tak velikou záchranu,
která má svůj původ v tom, co říkal Pán, a byla nám potvrzena těmi,
kteří to slyšeli." (ČSP) Pavel odmítal, že by obdržel Evangelium od
jiných lidí, neboť Bůh mu přímo zjevil svého Syna (Gal 1,11-12). V
odborné literatuře se často setkáme s tím, že tato sdělení nejsou
slučitelná. Avšak autor EH netvrdí, že obdržel Evangelium od lidí.
Říká, že Evangelium mu bylo potvrzeno (ebebaiothe) lidmi. ČEP
je v tomto poněkud zavádějící. Byl-li pisatelem Pavel, pak se tu zřejmě
odvolává na svoji první návštěvu Jeruzaléma, kde mluvil s Petrem a
Jakubem (Gal 1,18-19) nebo nějakou jinou, podobnou příležitost.
Odlišná řečtina (styl a obraty) EH
Odlišnosti
řečtiny použité v EH oproti ostatním Pavlovým spisům se věnoval už
Origenes. Jedná-li se o překlad hebrejského textu, pak je to zcela
irelevantní.
Porovnávání stylu je poněkud ošemetná záležitost
a tak se tu názory odborníků rozcházejí. Nejsem bohužel dostatečně
kompetentní k nějakým závěrům, ale stejně jako u pastorálek kladu
veliký otazník za přesvědčení o nutnosti jednotnosti stylu.
Z
hlediska obratů jsou významné zejména dva. Je to jednak absence pro
Pavla typického spojení "Kristus Ježíš" a pak důraz na Ježíše jako
nejvyššího kněze, který se jinde v Pavlových dopisech nenachází. Druhý
jmenovaný může být způsoben tím, komu byl text přednostně adresován, u
prvního nevím.
Závěr
Existují pochopitelně i důvody, které pro Pavlovo autorství svědčí. Např. v 13,25 nacházíme pozdravení (aspasmos),
které je pro Pavla typické a které sám Pavel označuje za poznávací znak
jeho dopisů (2Tes 3,17-18). Informace, které o pisateli EH máme (blízký
přítel Timoteje - 13,28; Žid dobře obeznámený s židovskou tradicí a
helénismem; učenec) odpovídají tomu, co víme o Pavlovi. Rovněž teologie
listu je pavlovská a pisatel, nebyl-li jím přímo Pavel, byl jistě
Pavlem velmi ovlivněn.
Přiznávám, že argumenty podporující
Pavlovo autorství (uvedl jsem pouze stručný nástin) mě nijak zvlášť
nepřesvědčily. Na druhou stranu ale považuji argumenty proti za stejně
ne-li více nepřesvědčivé. Vzhledem k tomu, že Písmo neuvádí jméno
pisatele a ani nejstarší tradice není jednotná, považuji Pavla "pouze"
za docela pravděpodobného kandidáta. V případě zájmu o dané téma bych
se v příštím článku zaměřil detailněji na argumenty PRO, samozřejmě
včetně relevantních námitek proti nim.
Myslím, že nemůžeme nabýt
v tomto životě jistoty ohledně autorství. Nepovažuji za rozumné vařit z
vody jako Luther, který za autora označil Apolla, protože tady už není
vůbec nic, čím bychom mohli takové tvrzení potvrdit. Určitě je mnohem
důležitější to, co se v EH píše, než to, kdo to napsal, což platí o
celém Písmu. Přesto se domnívám, že takovéto otázky mohou vést
minimálně k lepšímu poznání Písma a pravdy Evangelia, protože nás vedou
k hlubšímu studiu Písma jako celku, tj. v souvislostech mezi
jednotlivými knihami.
