|
Právě je 561 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116487640 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Mluvení jazyky v historii
Vloženo Čtvrtek, 24. září 2009 @ 10:50:29 CEST Vložil: Stepan |
poslal sola-scriptura Extatický jazyk byl běžnou formou uctívání v pohanských chrámech.
Začalo to už ve starověkém Byblosu (r. 1100 př. Kr.) a Platon (r.
429-347 př. Kr.) se o tom zmiňuje jako o fenoménu své doby. Platon
říká, že člověk, božsky posedlý, obdržel poselství, doprovázené
viděními, kterým nerozuměl, a která vyžadovala vykladače. Součástí toho
někdy bylo i uzdravování přítomných lidí. Vergilius (70-19 př. Kr.)
popisuje, jak kněžka Sibyla, když se modlila, spojila svého ducha s
bohem Apollem a mluvila v cizích jazycích.
Mluvení jazyky v historii
Extatický jazyk byl běžnou formou uctívání v pohanských chrámech.
Začalo to už ve starověkém Byblosu (r. 1100 př. Kr.) a Platon (r.
429-347 př. Kr.) se o tom zmiňuje jako o fenoménu své doby. Platon
říká, že člověk, božsky posedlý, obdržel poselství, doprovázené
viděními, kterým nerozuměl, a která vyžadovala vykladače. Součástí toho
někdy bylo i uzdravování přítomných lidí. Vergilius (70-19 př. Kr.)
popisuje, jak kněžka Sibyla, když se modlila, spojila svého ducha s
bohem Apollem a mluvila v cizích jazycích.
Glosálie, (modlení se v neznámém jazyce; pozn. překl.), je zaznamenán
již v raném období církve. Ireneus (r. 114-220) ve své práci Proti herezím hovoří
otevřeně o zneužívání daru proroctví, což často vedlo k divokým emocím
a ztrátě zdrženlivosti. V počátečních dobách byl dar jazyků považován
za dar mluvit jazyky, jimž bylo předáváno evangelium. Origenes (r.
185-254) píše o Pavlově daru jazyků, zmíněné v 1K 14,18, a zřetelně
popisuje tento dar jako schopnost používat cizí existující jazyk za
účelem hlásání evangelia. Píše toto:
Od té doby každý, kdo obdržel znalost jazyků, neobdržel tuto znalost
pro sebe, nýbrž kvůli těm, jimž mělo být hlásáno evangelium. Byl učiněn
dlužníkem všech těch, jejichž jazyk obdržel, dlužil jim pravdu o Bohu.
Ve 4. století již nenacházíme žádný záznam o glosálii v
církvi. Reformátoři věřili, že tyto jazyky se vztahují k již známým
existujícím jazykům. Luther mluví o schopnosti překládat z jednoho
jazyku do druhého. Kalvínova studie na toto téma je rovněž
vyčerpávající a ve shodě s pohledem reformátorů. I Wesley věřil, že se
jednalo již o známé jazyky.
Moderní glosálie má svůj původ mezi Irvingovci (stoupenci Edwarda
Irvinga, r. 1792-1834). V době občanské válkybyla náboženská
emocionalita velice silná a tzv. "vnitřní světlo Ducha" bylo požadováno
za vrcholné měřítko, což činilo Bibli vzhledem ke svědectví Ducha
druhořadou. Nicméně Bible nás jasně učí, že Boží Slovo je jediná norma,
podle níž má být pravda měřena a Duch musí být s Božím slovem v
souladu. Toto hnutí se domnívalo, že skončila éra zákona a nastala éra
Ducha. Víra se stala záležitostí pocitů, síly i potěšenía do církve se
vplížily nejrůznější výklady evangelia, jako např. dispenzacionalismus.
Supernaturalismus - tedy víra ve zjevené náboženství - se stal
nadřazeným a vytlačil logiku a vůli. Kazatelé popisují ve svých
denících, jak zpívali, tancovali a pronášeli slova ve vytržení pod
vlivem Ducha. George Tarter píše:
Byl jsem vtažen do velmi příjemného stavu, kdy jsem byl nucen ležet
a přitom zpívat a hvízdat. A pak jsem vstal z postele mezi jednou a
druhou hodinou ranní a tancoval, pak opět zpíval a zas tancoval, a to
asi po dobu dvou hodin... A byl jsem naprosto přemožen štěstím a křičel
jsem ha ha tol dero tal arol atol lol lol dero... a toužil jsem po tom,
aby si můj bratr, který ležel se mnou, lehl na mě, abych zkusil, jestli
se i pak budu třást, a tak to udělal, a já sebou i jím škubal a třásl
se tak moc, že mě nedokázal udržet v klidu... houpal jsem ho, jako by
byl v kolébce.
V době, kdy Irvingovci prožívali glosálii v Anglii, mormoni ve
Spojených Státech pod vedením Josefa Smitha také mluvili v jazycích ve
vytržení.
Otec Smith vyzval některé negramotné bratry, aby povstali a začali
mluvit jazyky ve jménu Ježíše Krista. Pokyn byl dán následovně -
povstaň, začni mluvit, či vydávat zvuky, pokračuj v tom, a Bůh z toho
učiní jazyk, či řeč.
Brigham Young rovněž mluvil jazyky ve vytržení a sám si tato poselství vykládal.
Moderní charismatické hnutí vyrostlo z tzv. hnutí svatosti z konce
devatenáctého století. Pro tzv. Kentucké duchovní probuzení bylo
charakteristické padání, škubání, vlnění se, kvílení, výskání, běhání,
svatý smích a šílená cvičení. Tytéž projevy můžeme nalézt ovněž v
pohanských nábožentských rituálech a uctívání předků. V rituálech
náboženství woodoo a v mnoha jiných afrických rituálech tlučení na
bubny navozuje a vyvolává jistý druh hypnotického transu, který
uschopňuje "bůžka" ovládat člověka, a tato událost je doprovázena
mluvením jazyky ve vytržení. Při některých rituálech jsou dokonce
požívany halucinogeny, aby pomohli jednotlivcům dosáhnout změny stavu
vědomí, což je vyžadováno k navození těchto projevů. Jak je možné
rozlišit, ve světle těchto informací mezi skutečným duchovním darem
jazyků a falešným? A navíc i ve světle varování před falešnými projevy
"Ducha" v posledním čase je jediným bezpečným východiskem studium
Božího Slova. "Boží moc" je téma, kkteré je rovněž zásadní pro
charismatické obrození. Ve svých spisech a zprávách se často označují
jako "lidé moci" a v knize E. W. Kenyona - In His Presence, můžeme letmo poznat, co to znamená. Píše:
Víme, že tato porážka byla na něm vykonána v náš prospěch, takže v
záznamech nejvyššího soudu ve vesmíru jsme pány satana a satan uznává,
že ve jménu Ježíše Krista jsme jeho vládci - když to srdce ví, tak jako
tělo ví, když je mu chladno či horko, pak víra není nutná... Víme, že
Bůh sám položil satana a všechny jeho schopnosti k našim nohám a jsme
považováni, jak Otcem, tak i satanem, za pány nad temnou vládou... Jsme
na místě Kristově... Přišel, aby zničil práci protivníka. Dokončujeme
práci, kterou On započal... Jsi vítěz. On tě učinil vítězem. Zvykni si
na to, abys mohl dobře plnit svůj úkol...
To je jen poloviční pravda, protože pouze a výhradně Ježíš může
získat toto vítězdtví. Tato moc patří jen Jemu a pouze skrze něho se
může projevovat v jeho lidu. V Bibli čteme, že Kristus bude tímto
vítězem a potření satana proběhne poté, co Kristus obdrží vítězství.
Musí totiž kralovat, dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy. (1K 15,25)
Co je člověk, že ho máš, Bože, na mysli, a Syn člověka, že na něj
hledíš?... všecko jsi podrobil pod jeho nohy. Když mu tedy podrobil
všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno... Ale
uvidíme... Ježíše... Žd 2,6-9
Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Ř 16,20
Slovo "brzo" se vztahuje na dobu, kdy velký spor bude ukončen při druhém příchodu Ježíše Krista. Kenyon pokračuje ve svém rozboru takto:
On nám umožnil sdílet s ním jeho božskost, jsme posazeni na trůn
spolu s ním... Tedy jestli je vyvýšena hlava, je s ní vyvýšeno i
tělo... Jestliže on přemohl všechny síly temna a nechal je zlomené a
ochromené předtím, než vstal z mrtvých, je to jako bychom i my vykonali
toto mocné dílo... Tato moc a schopnost patří věřícímu člověku...
Obrácený člověk je nadpřirozený... Je nadčlověk.
Dříve než s ním budeme moci dosednout na trůn, musí být dosaženo vítězství.
Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na trůn, tak jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na jeho trůn. Zj 3,21
Je zde naprosto zřetelný postup v důrazu od Krista k věřícím, což
může otevírat dveře k větším a větším projevům "Ducha" za účelem
uspokojení duše. A to se skutečně stalo. Jednoho večera, 20. ledna
1994, při jednom shromáždění křesťanského společenství "Vinice" na
malém letišti v Torontě se 450 lidmi věřící náhle propadli
nekontrolovatelnému smíchu. Tento druh bohoslužby se pak během několika
měsíců rozšířil do církví na celém světě, dokonce tak daleko jako až do
Kambodži, Indonésie či České republiky. Jen v Británii kolem tří tisíc
pět set sborů prožívalo "smích v Pánu". Tento fenomén vedl až do stavu
opilosti s viditelnými vnějšími fyzickými projevy. Opilost, chvění,
vzlykání, stejně tak jako uzdravování jsou pro tato shromáždění
typické. Všechny podobné události byly vítány jako velké vylití Ducha.
Nicméně Bible k tomu dodává následující:
Všechno ať se děje slušně a spořádaně. 1K 14,40
Jelikož nás Bible varuje před falešnými znameními a zázraky, pak je
třeba nahlížet na charismatické obrození s velkou opatrností, protože
toto hnutí je jedním z prostředků, jehož pomocí se boří bariéry mezi
římskými katolíky a protestanty - také mezi bludem a pravdou.
A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš zabije dechem svých úst a
zničí svým slavným příchodem. Ten zlý přijde v moci satanově, bude
konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou
nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a
nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci
klamu, aby uvěřili lži. 2Te 2,8-11
Znovu musím zopakovat, že Bůh určité lidi vydává do klamu jen v tom
smyslu, že tomu nezamezí. Je to jeho shovívavá vůle, protože Bůh nikoho
nepokouší a dopřává každému základní svobodu rozhodování.
Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být
pokušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. Každý kdo je v pokušení,
je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a
porodí hřích, a dokonalý hřích plodí smrt. Neklamte sami sebe, milovaní
bratří!, Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry,
sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání
světla a stínu. Jk 1,13-17
Znamení a zázraky se objevují napříč všemi náboženstvími, od ikon
pijících mléko v hiduismu, přes lehké projevy v buddhismu, zjevení a
nebeské spisy v islámu, až po eucharistická znamení, zjevení a fyzické
projevy v katolicismu. V církvi římskokatolické a jejích řádech dochází
k vysokému nárůstu znamení a zázraků. Různé sochy roní krev, olej a
slzy. Dějí se eucharistické zázraky, hostie se proměňují na tělo a
krev, stále častěji se objevuje zjevování Marie, proroci a stigmatici
(lidé se stopamy Ježíšova ukřižování) se stávají pozoruhodným rysem
katolické církve. Některé z těchto ohromujících událostí byly nedávno
vyzdviženy v knize The Thunder of Justice, jejíž předmluvu
napsal význačný katolickýteolog Malachi Martin, čímž knize dodal
oficiální podporu. V této publikaci Marie znovu potvrzuje výsadní
postavení papežství a ujišťuje nás, že jsme účastníky událostí
posledních dnů. Mariino postavení a její role v plánu spasení jsou
velmi významné, což je zjevné v jejích rozličných titulech, které jsou
jí připisovány:
Tituly Marie v dnešní době
Prorokyně posledních dnů
neposkvrněně početá
Matka církve
Marie jako nová Eva
Královna nebe a země / královna míru
nanebevzatá
Královna posvátného růžence
královna a matka rodin
Marie jako Spoluvykupitelka, Prostřednice a Obhájkyně
Naše Paní všech národů
Archa nové smlouvy
Matka druhého příchodu
Samy tituly Spoluvykupitelka, Prostřednice a Obhájkyně nám ukazují, že
tato zjevení nepochází od Boha jak se nám představuje skrze biblické
pisatele. V tomto ohledu hovoří Bible zcela jasně, tyto tituly nejsou v
souladu s jejím obsahem.
K zákonu a svědectví. Pokud nemluví podle tohoto slova, je to proto,
že v nic není žádného světla. Iz 8,20 (překlad anglické verze)
Zjevení Marie se skutečně stává stále častějším a poutavějším jevem, a
to po celém světě. Nelze si nevšimnout, že podobná zjevení jsou často
doprovázena glosáliemi čili mluvení v jazycích. V této souvislosti se v
CNN na News Flash objevila zpráva ( pondělí 19. prosince 1994 v 9 hod.
12 min.), která oznamovala, že na čelním skle jedné budovy na Floridě
se zjevila postava Panny Marie. V televizi byla ukázána duhově zbarvená
skvrna, na které bylo možné rozeznat Marii držící v náručí miminko
Ježíše, tak jak to často bývá znázorňováno v katolických katedrálách.
Reportáž to označila za "...zážitek nahánějící hrůzu. Masy lidí se
připojily k uctívání tohoto fenoménu před danou budovou, modlíce se
růženec, s krucifixem v ruce, zatímco jiní zase upadli do vytržení a
mluvili v jazycích."
Walter J. Veith (Na pravdě záleží str. 259-265)
|
Podobná témata
|
|
Re: Mluvení jazyky v historii (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 12:52:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Podle toho co jsem četl o daru jazyků v Bibli se domnívám že zásadním účelem bylo to aby lidé všech národů rozumněli tomu co hlásají apoštolové, ne to aby apoštolové nerozumněli ani sami sobě. K vyjádření nevyslovitelného v modlitbě poslouží samotná myšlenka |
Re: Re: Mluvení jazyky v historii (Skóre: 1) Vložil: Rosman v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 13:06:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak to ses daleko v té Bibli nedostal |
]
|
|
Re: Mluvení jazyky v historii (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 15:05:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Jen více takových článků, autor se mi začíná líbit. Možná si od něho něco přečtu.
|
|
|
Re: Mluvení jazyky v historii (Skóre: 1) Vložil: Elo v Pátek, 25. září 2009 @ 02:28:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Považujem tento článok celkom podnetný a užitočný, ako všetko, čo nám pomáha vývojove chápať skutočnosť. Ale ako "správny" adventista, to by sa zrejme previnil, keby tam nenamiešal aj čosi proti katolíkom. Práve v tomto bode - spravidla ako vždy - sa adventisti mýlia /ich anti-žlč je zrejmá.../. KC má dosť bveľké skpúsenosti za tie 2 tisícročia so všelijakými zjavmi, aby vedela odfilstovať to, čo je dobré a zlé, a nevychádzala /ako mnohí iní/ len z nejakých krátkodobých domnienok a teórií. Vieme veľmi dobre, že popri opravdivých zjaveniach sa spravidla v časovej /a často aj priestorovej/ blízkosti vyskytujú falošné... Vieme aj o falošných stigmatizovaných, popri svätých. Viem aj o podvodníkoch, pokiaľ ide o zjavy ako ronenie sĺz a pod. Ale viem eaj o zjavoch, ktoré jednoducho nevieme vysvetliť ako krv sv. Januára, ozajstné eucharistické zázraky a pod.
Preto hádzať všetko do jedného vreca, a miešať piate cez deviate, považujem za veľkú škrnu tohto inak dobrého článku... To, že diabol všade strká svoje prsty, a svoj smrad, ešte nie je dôkazpm, žwe všetko je zlé. Ved aj v každej z našich kresťanských cirkví je popri veľa dodbrých vecí aj vždy čosi vadné, škandalózne, protirečíivé. To je presne taktika diabla: spochybňovať Božie diela. Len my by sme sa , bratia, adventisti a iní, nemali dať diablovi nachytať na taký lep, že ak sa šosi pochybné týka nejakej druhej cirkvi /hlavne katolíkov.../, tak to budem proňpagovať všetkými piatimi, ale ak sa niečo jedná o moju cirkev, tak to budem ospravedlňovať rôznmi mýšleinkovými konštrukciami. lebo potom idem síce presne podľa Evanjelia, ale podľa tohoto: "vidím triešku v oku svojho brata, ale nmevidím brvno vo vlastnom oku..." A to je falošná zbožnosť. Nezdá sa ti?
Panne Márii nebol priznaný titul spoluvykupiteľka. Ale ako bolo veľa-krát na GS prezentované, ak správne, a dokonca biblicky pochopíme všetky ostatné tituly, ktoré jej Cirkev dala v mariánskych litániach, tak zistíme, že sedia na 100 percent. Oni sú vlastne ničím iným, než z Biblie vytiahnutými prirovnaniami - rad radom... A to, že v poslednej dobe ako Kristova Matka, a teda aj Matka "Tela Kristovho", sa častejšie objavuje, a upozorňuje, je pre Matku svojich detí, a Kristových bratov, ľudskz veľmi pochopiteľné. Nepocchopiteľné to môže byť len človeku, ktorý nevie pochopiť, čo znamený byť matkou, alebo človeku zaslepenéhmu zaujatosťou... Ak by niekto chcel, kľudne mu vysvetlím zmysel autorom kritizovaných titulov Panny Márie /prostrednica, orodovnica, kráľovná neba i zeme atd./.
Ak by bolo medzi nami viac lásky, videli by sme lepšie a ďalej...
|
|
|
|
|