Grano Salis - Miluje Bůh prostitutky??

Ne, nečekejte něco, nad čím byste se pohoršovali. Přece známe například osud prostitutky Rachab. A právě o ní jsem dlouho přemýšlel a hlavně nad tím, proč je před vojenským masakrem zachráněna i se svojí rodinou. Čím si takovou milost zasloužila? Obyčejně mám ve zvyku kritizovat válečníka Jozueho a jeho masakry, ale tento příběh nám ukazuje něco jiného a třeba i důležitějšího.

Posuďme!!

O co vlastně jde?

Jericho. Co o něm víme? Jedno z nejstarších měst na světě. Není důležité si tu

sdělovat archeologické informace o tomto městě. Kdo v něm však tehdy žil? I to není důležité. Byli to lidé jiného náboženství i mravů. A Izraelité? Ti se rozhodli tuto zemi získat bojem, protože jim byla zaslíbena Hospodinem. Jak? Obvyklými zbraněmi, kdy tekla krev a umírali lidé. Mně se tento způsob nelíbí a nechápu. Možná to někdy pochopím

Ale vraťme se k Rachab. Jednoho dne, asi k večeru, vstoupí do města dva cizí muži. Lidé si všimnou, že to jsou cizinci, a podle vzhledu a možná i oblečení jim dojde, že to jsou asi Izraelci. Zpráva se donese i králi. A také se ví, že jejich cesta vedla do nevěstince. Proč tam šli? Kam by také jinam mohli jít? Je také možné, že nevěstinec poskytoval mimo jiné i podobné služby jako hostinec. Přepokládejme, že tam nevkročili proto, aby vyhledávali erotické služby, ale potřebovali někde přenocovat, Vždyť se blížila noc. Možná se ti muži i Rachab líbili. Mladí hezcí chlapci. To nevíme, ale víme, že Rachab se rozhodla cizince krýt. Když v zápětí dostane od krále rozkaz, že má cizince vydat, lže. Prý hned odešli, dokud byla brána ještě otevřena a pobídla je, aby si pospíšili se sledováním. Stráže se asi s touto odpovědí smířili a odešli. Přesto Rachab raději tyto cizince schová na půdě mezi pazdeří. O něco později si rozmyslí, že je to riziko. Co kdyby se stráže vrátili a prohledali dům? Přistoupí k nim a hovoří s nimi. A tady se zastavme! Rachab je dobře obeznámena s dějinami Izraelců. Zřejmě ve svém domě leccos od hostů a zákazníků slyšela. Udělala si objektivní obrázek o „politické situaci“. Poslechněme si přesně, co říká:

„Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatele země propadli před vámi zmatku. Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta a jak jste v Zajordání naložili se dvěma amorejskými králi, se Síchonem a Ogem, které jste zahubili jako klaté. Jakmile jsme to slyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha. Poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi.“

Je vidět, že Rachab pochopila, že situace je zlá. Pochopila, že jejich bůžkové, jejich uctívání bohů nemá tu moc ji zachránit. A podle dalšího hovoru je dobře poznat, proč cizincům pomáhá. Není to z lásky k jejich Hospodinu ani k Izraelcům. Je to obyčejný lidský strach o vlastní život a život svých bližních. Jakoby říkala: „Já zachránila vás a vy zachraňte mne a moji rodinu.“ Muži jí to slíbí. Pak Rachab umožní oběma mužům uprchnout pomocí provazu z domu a poradí i bezpečný směr útěku od Jericha, aby je pronásledovatelé nenašli.

Podle židovské tradice si Rachab údajně vzala za manžela jednoho z oněch mužů a její syn Boáz byl zámožná rolník s velkým sociálním cítěním. Ale to je na další pokračování. Rachab, bývala prostitutka, cizinka, se na konec objeví v rodokmenu nevlastního otce Pána Ježíše, Josefa. Neuvěřitelné. Ale co nám ten příběh chce třeba ukázat???

Nejsme také my lidé někdy v situaci, kdy si uvědomujeme, že nemáme šanci, že jsme ve fatálním ohrožení?

Co udělala Rachab?

Pochopila, že její bůžkové ji nezachrání, že tu existuje mocnější Bůh.

Nestáváme se i nám, že pochopíme v jaké jsme v těžké situaci, že naše filosofie a i náboženství není v pořádku a nemá moc nás spasit?

Rachab se rozhodla opustit svoji chybnou víru, uvěřila, že Hospodin je silnější a také se rozhodla něco udělat. Riskovat. Co udělala ji mohlo stát i život, kdyby se na to přišlo. Ale stejně zemře, když nic neudělá, a tady je naděje, když se o ni pokusí, že třeba bude zachráněna.

Nechovají se lidé někdy podobně??

Když lidé jsou ve fatální situaci, nehledají Boha? Nemění se jejich vztah k těm, kterými dřív kvůli jejich víře pohrdali nebo se jim vysmívali?

A Bůh se často zachová tak jako k Rachab. On nestuduje kádrový profil člověka, který u něho hledá záchranu. Je mu i jedno, čím byl. On ho zná moc dobře a podle toho zasáhne.

A tak příběh prostitutky Rachab, který lze chápat různými způsoby, má v sobě skrytý i určitý odkaz a myšlenku o Boží lásce.

Bůh tě neodmítne, když ho hledáš když uznáš, že nikde jinde než u Něho nemáš šanci k záchraně a naději. A jak je vidět, je tak milosrdný, že jako v případě Rachab ti prominuje i určitou lidskou vypočítavost.