Grano Salis - Sblížení pravoslavných a evangelíků - noční můra katolických poutnicků?

Sblížení pravoslavných a evangelíků - noční můra katolických poutnicků?

Pod nedávno zveřejněným článkem
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2469392&mode=&order=0&thold=0

se rozpoutala zajímavá diskuse, do které se zapojil i uživatel s přezdívkou poutnick. Tento diskutér koná jindy svou roli na Granu pilně, svědomitě a hlavně klidně. Zde je však něco najednou jinak. I ne přílíš pozorný čtenář si totiž nemůže nevšimnout, že z poutnickových komentářů pod tímto článkem přímo sálá nervozita. Ale proč zrovna pod tímto článkem?

Dovoluji si trochu zaspekulovat a navrhnout možné vysvětlení.

Článek, ale i jisté skutečnosti pozorovatelné poslední dobou, se zdají naznačovat příklon pravoslavných věřících k přímému vztahu ke Kristu. To by je ovšem mohlo přiblížit k jiným křesťanům zakládajícím svou víru na přímém vztahu ke Kristu. No dobře, říkáte si, ale jak to souvisí s tou špatně skrývanou poutnickovou nervozitou?

Pamatujme na skutečnost, že existují zhruba tři velké bloky:

1. Katolíci (míněno hlavně římští)
2. Pravoslavní
3. Evangelíci/protestanti

Tyto tři bloky jsou od sebe odděleny teologickými rozdíly. Možná namítnete - a co má být? Vždyť mezi libovolnou komibací dvou skupin, tedy: 1. a 2., 1. a 3. i 2. a 3. jsou teologické příkopy. Ano máte pravdu, ALE je zde přece jen zásadní rozdíl. Ten rozdíl odděluje blok 1. jak od bloku 2., tak od bloku 3. Ale neoděluje blok 2. od bloku 3. Tím rozdílem je PAPEŽSTVÍ.

Zatímco pravoslavní a evangelíci vyznávají jako hlavu pouze KRISTA, tak pro mnoho římských katolíků (netvrdím, že pro všechny) je velmi důležitý PAPEŽ. Katolíci ovšem říkají, že usilují o jednotu. Na místě je ovšem opatrnost. Jde jim o jednotu pouze v KRISTU, pokud je pro ně tak důležitý PAPEŽ?

Lze jen těžko přehlédnout, jak se Řím poslední dobou snažil namlouvat si pravoslavné. Proto, aby s nimi našel jednotu v KRISTU nebo, proto aby je přivedl pod PAPEŽE?. Novodobým jazykem se dá říci, že sjednocení se s pravoslavnými je takový "projekt" Říma. Co kdyby se ale sblížili pravoslavní a protestanté? Mají sice teologické rozdíly, ale na druhou stranu mají, nejen protestanté, ale i pravoslavní spoustu větví a nemají tak velkou touhu po institucionální jednotě jako katolíci. Úplně by stačilo, kdyby se pravoslavní a protestanté vzájemně považovali za křesťany a byli schopní se za sebe modlit.

Neohrozilo by ale sblížení pravoslavných s protestanty návrat pravoslavných pod papeže?

Není právě tato obava důvod paniky katolických poutnicků?

Jak vidíte končím otázkami. Ostatně mám nick Tazatel :-)