Pán Ježíš Kristus dal jako Hlava Těla Církvi podle Ef 4:11 jedny apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitele - to ví zřejmě většina křesťanů. Obávám se však, že nemnoho křesťanů ví nebo si uvědomuje, za jakým účelem a s jakým záměrem je dal. A přitom odpověď je hned v následujících verších:
aby připravili svaté k dílu služby, k vybudování těla Kristova, dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti, abychom již více nebyli jako děti, zmítáni vlnami a hnáni každým větrem učení v lidské nestálosti, v chytráctví k nastražené cestě bludu, nýbrž abychom byli pravdiví v lásce a rostli všemi způsoby v toho, který je Hlavou, v Krista. Ef 4:12-15
Apoštol Pavel říká, že tzv. dary služebnosti jsou dány k přípravě svatých k dílu služby. Co je tímto dílem, touto službou svatých? Nikdo ze svatých nemá zůstat duchovně dítětem, ale má růst a dospět k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže a v míru postavy Kristovy plnosti. Poznávání Syna Božího, Ježíše Krista je podle Pánových slov v Janovi 17:3 věčným životem. Dalo by se tedy říci, že postupné poznávání Syna Božího je postupným růstem v životě.
Jinak řečeno, Pán Ježíš Kristus chce a má růst v nás jako náš život. Růst v životě je z Pánovy strany zabezpečen tím, že z Něho coby Hlavy celé Tělo bere výživu (Ef 4:16). Jak je ale zabezpečen ze strany svatých? No jednoduše tím, že jedí. Tady už není zodpovědnost jen na darech služebnosti, ale i na svatých, aby jedli. Dalo by se říci, že službou apoštolů, proroků, evangelistů, pastýřů a učitelů je připravit jídlo, tj. Krista jako pravý pokrm a na svatých je, aby to jídlo, tedy Krista jako život snědli. A tady zřejmě nastává problém - jednak na straně darů služebnosti a jednak na straně svatých. Nechci tu však rozvádět problémy s výživou. Chci zaměřit naši pozornost na řešení těchto problémů.
Abychom mohli růst a dospět v životě, musíme jíst. Jíst Krista-Slovo-chléb života. Nejlepším způsobem, jak jíst Krista, je modlitebně číst Slovo, tzn. Nečíst Boží Slovo jako knihu svou myslí, ale se zapojeným duchem vracet Slovo, které čteme, zpět Bohu v modlitbě a to Slovo v nás potom podle
Iz 55:11 působí tak, že vykoná to, co si Bůh přeje, a zdárně dokáže to, k čemu je poslal. Tímto způsobem tedy nejen Slovo jíme, ale i dýcháme, neboť veškeré Písmo je Bohem vdechnuté (2Tm 3:16) a všichni víme, jak je dýchání důležité pro život.
Kéž se nad námi Bůh smiluje a dá nám v Kristu milost k vybudování Těla Kristova, dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti díky výživě pro náš růst k našemu vybudování v lásce. Amen.