Grano Salis - Pomocný poznámkový aparát v Leningradském kodexu

Leningradský kodex (latinsky Codex Leningradensis, známý též pod značkou B19A) je nejstarší dochovanou kompletní hebrejskou biblí a zároveň nejstarším v úplnosti dochovaným masoretským rukopisem.

Masora magna obsahuje poznámky, kolikrát se určité slovo či fráze vyskytuje v biblických textech. Názor, proč se rabíni soustředili na některá vybraná slova či fráze pro mě zůstává záhadou. Je pravděpodobné, že na základě výskytu ostatních slov, dokázali rabíni stanovit mnohem přesnější výklad biblického textu. V podstatě vykládali text s ohledem na výskyt ostatních míst v biblickém textu Starého zákona.

Některé pojmy je třeba si nejprve objasnit. Leningradský kodex (latinsky Codex Leningradensis, známý též pod značkou B19A) je nejstarší dochovanou kompletní hebrejskou biblí a zároveň nejstarším v úplnosti dochovaným masoretským rukopisem. Vznikl pravděpodobně roku 1008 n. l. v Káhiře jako opis rukopisu židovského písaře, masorety, Árona ben Moše ben Ašera.[1]

Dostala se mi do rukou práce Scribal Wit: Aramaic mnemonics in the Leningrad Codex autora Davida Marcuse, která se zabývá aramejským poznámkovým aparátem v Leningradském kodexu. Jak to přesně „funguje“ se dozvíme dále.

Několik příkladů poznámkového aparátu v aramejštině v Leningradském kodexu si probereme podrobněji. Jde o slovo, respektive slovní spojení „ve smlouvě“, což je hebrejsky בּברית [biberit]. Tohle slovo se v tomto tvaru vyskytuje třikrát. Slovní spojení „ve smlouvě“ se vyskytuje ve Starém zákoně třikrát.

Tohle spojení slov je v biblických textech: Dt 29,11; 1 Sam 20,8; Ez 16,8, kde se právě slovní spojení „ve smlouvu“ vyskytuje. Věty jsou zde:

„Abys vešel ve smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou Hospodin, tvůj Bůh, s tebou dnes pod kletbou uzavírá.“ Dt 29,11

„Prokaž proto milosrdenství svému služebníku, neboť jsi vstoupil se svým služebníkem ve smlouvu před Hospodinem. Jestliže jsem spáchal nějaký zločin, usmrť mě ty sám. Proč bys mě teď vodil ke svému otci?“ 1 Sam 20,8

„Šel jsem kolem tebe, uviděl jsem tě, a hle, byl právě tvůj čas, čas milování. I rozprostřel jsem na tebe svůj plášť, přikryl jsem tvou nahotu. Pak jsem ti přísahal a vešel s tebou v smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou.“ Ez 16,8

Aramejské lingvistické nástroje fungují tak, že kromě textu, respektive slova v našem uvažovaném příkladu „ve smlouvu“, si rabíni zvolili nějaké slovo v dané větě, slovo, které pak dávalo (nebo možná nedávalo) smysl s dalším vybraným slovem v další větě. Tohle slovo přeložili do aramejštiny, která pak byla marginální poznámkou. Tj poznámka, která byla napsána na okraji stránky a to buď vedle textu na vnějším okraji, nebo dole, proto označení marginální (z latiny margo, marginis f. – okraj).

V těch třech větách nás zajímá „ve smlouvu“, což je בּברית [biberit], v první větě (Dt 29,11) rabíni vybrali slovo „vešel“, v druhé větě (1 Sam 20,8) „služebník“ a konečně v poslední větě (Ez 16,8) vybrali slovo „a přísahal“.

Tři slova podivně spojená pak dají nějakou smysluplnou zprávu, která nejenom indikuje počet slov (slovního spojení), který nás zajímá, ale navíc odkáže na text, kde se toto slovo „ve smlouvu“ vyskytuje. Aramejské slovo je překladem toho hebrejského pomocného slova z textu. Ještě není ani doslovným kalkem, občas chybí konkrétní osoba z textu a zájmenné sufixy. (viz příklad, který uvedu níže „porodila“, rabíni si však vypůjčili tvar „narodil se“)

Pomocná věta z textu uměle složená pak zní: „služebník vešel a přísahal.“ Rabíni z toho mohli odvodit, že jev, který sledují, se vyskytuje třikrát, a ještě podle znalosti textu věděli, na kterých místech Bible, tohle spojení „ve smlouvu“, je. Když pak rabíni vykládali texty, kde se spojení „ve smlovu“ vyskytuje, tak je vykládali s ohledem na všechna tři místa výskytu, prostě vzali v potaz všechna místa výskytu „ve smlouvu“.

Další příklad, který uvedu, je slovní spojení „po těchto událostech“, což je hebrejsky ויהי אחרי הדברים [vajehi achare hadevarim]. Tohle slovní spojení se v tomto tvaru vyskytuje třikrát v Leningradském kodexu. Slovní spojení „po těch událostech“ se vyskytuje ve Starém zákoně třikrát.

V našem případě nás zajímá „po těch událostech“, což je hebrejsky ויהי אחרי הדברים [vajehi achare hadevarim]. Biblické text, kde se tohle slovní spojení vyskytuje je zde:

„Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny.“ Gn 22,20

„Po těchto událostech pověděli Josefovi: Tvůj otec je nemocen. Vzal tedy Josef s sebou oba své syny, Manasesa a Efrajima.“ Gn 48,1

„Po těch událostech Jozue, syn Núnův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.“ Joz 24,29

V těch třech větách nás zajímá spojení „po těch událostech“, v první větě (Gn 22,20) rabíni vybrali slovo „narodil se“ (respektive porodila), v druhé větě (Gn 48,1) „je nemocný“ a konečně v poslední větě (Joz 24,29) vybrali slovo „a zemřel“.

Rabíni v těchto třech větách našli slova: „narodil se, onemocněl, a zemřel“, což společně opět nějakou logiku dává. Ale nadto si člověk může pamatovat, že zmíněný jazykový jev se vyskytuje třikrát, a mimoto si zapamatuje, kde se vyskytuje. Já si už pomatuji, že spojení „po těch událostech“ je ve spojení s tím, že Milka porodila, Josef onemocněl a Jozue zemřel. Pamatuji si to na základě „pomocné věty“: narodil se, onemocněl a zemřel.

Na otázku, proč si rabíni všímají těchto spojení odpovím tím, že existuje podobné spojení ויהי אחר הדברים [vajehi achar hadevarim] tj. „i stalo se po těch událostech“ mírně odlišné od ויהי אחרי הדברים [vajehi achare hadevarim] /obě spojení se liší jenom nepatrně ve tvaru אחר achar, nebo אחרי achare/, a to první spojení, tj. spojení ויהי אחר הדברים [vajehi achar hadevarim] tj. „i stalo se po těch událostech“ se vyskytuje pětkrát. Zřejmě tyhle dvě jazykové skupiny slov od sebe chtěli oddělit. Patrně spojení „po těch událostech“, tj. jev, který jsem sledoval v článku, označuje nějakou etapu vývoje v božím lidu, snad změnu, nebo začátek nějakého období, podle kritérií, jimž nerozumím.

Závěr:

1. Rabíni měli celou řadu lingvistických zařízení, která jim napomáhala se zapamatováním biblického textu.
2. Jedním z těchto „lingvistických zařízení“ je aramejský marginální aparát, který ukazuje nejenom, kolik slov určitého jevu se v biblickém vyskytuje, ale také dává tu smyslnější, tu méně srozumitelný vzkaz.
3. Podle Davida Marcuse se tento pomocný aparát řadí do mudroslovné literatury, je třeba jej takto chápat.
4. Jiné kodexy (např. Aleppský kodex) samozřejmě nezachovávají identicky zrcadlově stejný obraz pomocného aparátu, vzájemně se v jednotlivostech budou lišit.

Poznámky:

1. Tolik Wikipedie
2. Čerpal jsem z práce: MARCUS, David, 2013. Scribal Wit: Aramaic mnemonics in the Leningrad Codex. Piscataway, NJ: Gorgias Press. Texts and studies, 10.