Já si myslím, že jedno i druhé se nevylučují. Platí obojí.

Nevidíš si do huby.

Nestačí něco tvrdit, pravdivost se dokládá realitou, skutečností.  Věci buď jsou, nebo nejsou - a pak jsou lidská slova jen prázdnou bublinou.

No, Stando,  jestli Pán Ježíš tímto svým výrokem  " ... přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. (oba dva)"  vysvětluje, že v rovině svého božství jsou si s nebeským Otcem zcela rovni,  

pak také přiznává, že se svým výrokem  "a to je věčný život, aby poznali tebe, Jediného Pravého Boha, a kterého jsi poslal, Ježíše Krista"    spletl. Že neříkal pravdu, ten jeho výrok je nepravdivý...

Měl asi správně říct  ""a to je věčný život, aby poznali tebe, Jediného Pravého Boha, a kterého jsi poslal, Ježíše Krista, viděno v rovině mého lidství.  V rovině mého božství je to jinak, tam nejsi Jediný Pravý Bůh, tam nás je více.."

// Krev Beránka je nutná pro záchranu člověka. 

"Natřít veřeje dveří"  lidského srdce krví Beránkovou, aby anděl zhoubce je přešel, jako kdysi v Egyptě.  Ale na tuto výsadu, ne tento Kristův dar, už dosáhnou bohužel jenom katolíci a pravoslavní. Všichni další křesťané různých "denominací" už jsou mimo - nemají už tuto možnost. //

Ta druhá část -  to je teda prazvláštní dedukce :-)

Jak jsi na něco takového Stando přišel ?   A ti, co vycházeli z Egypta, také museli být katolíci nebo pravoslavní, aby dosáhli na ten dar, na krev beránka ?

Jan 6:38

Sestoupil jsem z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

Trinitářský nárok

Trinitáři tvrdí, že již existující Syn sestoupil z nebe na zem a vtělil se do lůna Marie.

Tvrzení vs. fakta

Biblická fakta nám ukazují, že Ježíš o sobě, lidském těle, mluví jako o Slovu Božím, které na něj sestoupilo v Duchu z nebe, když byl pokřtěn u řeky Jordán. Protože zachoval Slovo svého Otce, Slovo, které sestoupilo z nebe v Duchu, se stalo tímto tělem jménem Ježíš.

Problémy s tvrzením

1. Jeho tělo nesestoupilo z nebe

Je velmi důležité pečlivě zvážit vše, co Ježíš řekl. Řekl, že Boží chléb je „to, co sestupuje z nebe a dává život světu“. Takže z definice Boží chléb musí být dvě věci: (1) cokoli, co sestoupilo z nebe, a (2) to dává život světu. Boží chléb je tedy nutně něco, co sestoupilo z nebe. Ale nyní si všimněte, co také řekl Ježíš.

i chléb, který já dám za život světa, je mé tělo... Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Toto je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a umírali; kdo jí tento chléb, bude žít navěky.6:51-58.

Boží chléb je to, co sestupuje z nebe a dává život světu. Ježíš pak označil za své tělo Boží chléb, který sestupuje z nebe a dává světu život. Jeho tělo však doslova nesestoupilo z nebe. To je bod obratu ve správném pochopení Ježíše a správné interpretaci jeho slov. Nechť čtenář pochopí, že Boží chléb, který dává život světu, je nutně ten, který sestupuje z nebe. Trinitářský výklad tohoto verše s tímto problémem nepočítá a trvá na tom, že již existující Slovo/Logos (Bůh Syn) se stal tělem, problém neřeší. Jeho tělo nesestoupilo z nebe a Chléb života je nutně tím, co sestupuje z nebe. Ale říká nám, že jeho tělo je skutečně tím Božím chlebem, který sestupuje z nebe a dává život světu. Jak to tedy může být? Janovo evangelium poskytuje odpovědi.

Je to Duch, který dává život; tělo nic neprospívá;

slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou Život. Jan 6:63.

2. Jsem Živý chléb, který sestupuje z nebe

"Tělo a krev" odkazuje na lidstvo. Protože je to jeho tělo, které dává život světu, víme, že když Ježíš říká, že je Chléb života, má na mysli své lidství, své tělo.

Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe; bude-li kdo jíst z tohoto chleba, bude žít navěky; a chléb, který já dám za život světa, je mé tělo. 6:51

Vpravdě, amen, pravím vám, nebudete-li jíst maso Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho 

vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji díky Otci, tak i ten, kdo jí mě, bude žít díky mně. Toto je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a umírali; kdo jí tento chléb, bude žít navěky. 6:53-58

Také z tohoto důvodu Ježíš říká následující:

Neusilujte o pokrm, který hyne, ale o pokrm, který přetrvává k životu věčnému, který vám dá Syn člověka. 6:27

Vpravdě, amen, pravím vám, nebudete-li jíst maso Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 6:53

Co když potom uvidíte syna člověka stoupat tam, kde byl předtím? 6:62. Viz také 3:13.

Jídlo/chléb, které jim tento člověk dal, byla slova Boží: „všichni budou vyučeni Bohem“ (6:45). Když Ježíš používá slovo „já“ jako v „Já jsem chléb“, jde o odkaz na něj jako na člověka z těla, syna člověka.

Trinitářské tvrzení neřeší jeho vlastní dilema. Chléb, který (1) sestupuje z nebe a (2) dává život světu, je jeho tělo a krev.

Analýza faktů

1. Chléb Boží, chléb života

V Písmu je chléb Boží neboli chléb života Božím slovem. Když byl například Ježíš v pokušení proměnit kameny v chléb, odpověděl slovy:

Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.

Matouš 4:4

V Božím Slově je život. Konzumujeme tento chléb tím, že to děláme, to znamená, že konzumujeme Boží slovo tím, že děláme Jeho slovo. Ježíš konzumoval Boží chléb tím, že to dělal, a byl to jeho pokrm pro věčný život (4:34; 12:49-50). Podobným způsobem říká těmto Židůmmusí „sníst“ jeho maso. Říká jim, že musí dělat slovo Boží, které ztělesňuje; musí se stát jako Ježíš a následovat ho, protože následovat ho znamená poslouchat slovo Boha Otce. U Matouše 4:4 Ježíš citoval z Deuteronomia. Všimněte si, co říká v Deuteronomiu ve srovnání s jeho učením v Janovi 6: Budeš pamatovat na celou cestu, kterou tě ​​Hospodin, tvůj Bůh, vedl po poušti těch čtyřicet let, aby tě pokořil a zkoušel, aby poznal, co je ve tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho přikázání nebo ne. 3 Ponížil tě, nechal tě hladovět a nakrmil tě mannou, kterou jsi neznal ani tví otcové, aby ti dal pochopit, že nejen 

chlebem je člověk živ, ale vším, co jde. z úst Páně. Deuteronomium 8:2-3. Naši otcové jedli mannu na poušti; jak je psáno: "Dal jim jíst chléb z nebe." Ježíš jim pak řekl: "Amen, amen, pravím vám, není to Mojžíš, kdo vám dal chléb z nebe, ale je to můj Otec, kdo vám dává pravý chléb z nebe. Neboť chléb Boží je to, co sestupuje z nebe a dává život světu." Potom mu řekli: "Pane, vždy nám dej tento chléb." 6:31-34. Chléb Boží je Slovo Boží a my tímto chléb „jíme“ nebo jíme. Ježíš dodržoval Slovo svého Otce (8:55) a tímto způsobem konzumoval chléb Boží. A to je důvod, proč říká: „Mým pokrmem je činit vůli Toho, který mě poslal, a dokončit své dílo (4:34) a „Jako mě poslal živý Otec, a já žiji kvůli Otci, ten, kdo jí budu žít díky mně“ (6:57). Ježíš je právě naučil pracovat pro chléb, který zůstává k životu věčnému (6:27). Plnění Boží vůle, Jeho Slova, je to, co nám 

dává věčný život (Matouš 7:21-27; 1. Jan 2:17). Když se učedníci dotazovali na chléb k jídlu, Ježíš řekl: „Mým pokrmem je činit vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo“ (4:34) a ze stejného důvodu řekl: „Ten, kdo jí mé tělo a pije mou krev zůstává ve mně a já v něm, jako mě poslal živý Otec a já žiji kvůli Otci, tak i ten, kdo jí mě, bude žít kvůli mně (6:56-. 57) Musíme jíst žít, mít život, tak jíme chléb, který nám dává život, ale pokud chceme věčný život, musíme jíst chléb Boží a ten chléb činí Otcovu vůli (viz 6:27). Z toho důvodu řekl: "Žiji díky Otci." Ježíš později řekl svým učedníkům: "Jako Otec poslal mne, i já posílám vás" (20:21) a pak je poslal dýcháním. Duch do nich měl sestoupil na Ježíše a Otec v něm přebýval (14:10. Tak jako Otec poslal Ježíše a jeho pokrm měl plnit Otcovu vůli a on žil díky Otci, Ježíš pak poslal své učedníky a žijí díky Ježíši, který v nich 

přebývá, ten, kdo je Boží Slovo, se stal tělem. Ve [Slovu] byl život a život byl světlem lidí. 1:4 To, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme svýma očima viděli, na co jsme se dívali a čeho jsme se dotýkali, o Slovu života a o životě, se projevilo, a viděli jsme, svědčíme a hlásáme ty věčný život, který byl u Otce a zjevil se nám. 1. Jana 1:1-2. 2. Chléb je Jeho Tělo Během tohoto učení Ježíš hovořil o pojídání jeho těla. Dokonce řekl, že jeho maso je skutečným jídlem, a pokud nebudete jíst jeho maso, nemáte v sobě žádný život. Ale pochopme, že Slovo Boží, které nám dává život, se stalo tělem. Proto se Boží Slovo stalo Ježíšovým tělem. Jíst Ježíšovo tělo by znamenalo konzumovat Boží Slovo. Jak konzumujeme Boží slovo? Tím, že to udělám. To, o čem zde Ježíš skutečně mluví, je podobné tomu, co říká Pavel o připodobnění k obrazu Božího syna 

(Římanům 8,29; Flp 3,10-11; srov. 2 Kor 3,17-18). Všimněte si, jak se Ježíš vysvětluje svým učedníkům: Je to Duch, který dává život; tělo nic neprospívá; slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. 6:63. Slova, která mluvil, byla Duch a životodárná. Ježíš nám v Janově evangeliu mnohokrát připomíná, že mluvil slova Boha Otce. Všimněte si, co řekl v tomto učení, "všechny budou vyučovány Bohem." Tito Židé byli v tuto chvíli vyučováni Bohu Otci. Ale Boží Slovo, které musíme dělat, je to, co nám dává život; toto je chléb Boží, díky němuž má člověk život věčný. Ježíšův jazyk o jedení jeho těla nám připomíná, že musíme konzumovat Boží chléb, Jeho Slovo, tím, že to skutečně děláme. Slovo se stalo tím tělem jménem Ježíš, protože dodržoval Slovo svého Otce a stalo se ztělesněním Božího Slova, Chléb Boží. Vzhledem k tomu, že Ježíš je tělesným 

ztělesněním Božího Slova (protože ho poslouchal), konzumujeme Boží Slovo tím, že následujeme Ježíše a stáváme se jako on. 3. Prorok V hebrejském a řeckém myšlení jsou „dech“ a „duch“ téměř synonymní pojmy. Člověk nebude žít chléb sám, ale každým Slovem, které vychází z úst Božích. Když mluvíme, naše slovo se nese v duchu našich úst, našeho dechu. Stejně tak je Boží Slovo neseno v Duchu svatém, který sestupuje na jeho proroky. Slovo Boží přišlo k Ježíšovi, když na něj sestoupil Duch Boží, když byl Janem pokřtěn u Jordánu. Připomeňte si nyní, jak se Ježíš objasnil, když řekl, že je to Duch, který nám dává tento život, o kterém mluví v Janovi 6,

V Janovi 6 Ježíš rozmnožil chleby. A pak lidé prohlásí, že on je Prorok, který měl přijít na svět (6:14). Prorok byl někdo, kdo mluvil Boží slovo a předal toto poselství Božímu lidu. Když na něj sestoupil Duch a sdělil mu to Slovo, promluvil Boží Slovo. Stejně tak Slovo Boží přišlo k Ježíšovi, když na něj při jeho křtu sestoupil Duch z nebe. A zachovával Slovo svého Otce (8:55).

Ježíš je zaslíbený prorok (1:45; 6:14; Dt 18:15-19). Byl zaslíbeným Mesiášem. V tomto ohledu byl Ježíš jiný než všichni ostatní proroci, kteří ho předcházeli. Velcí proroci dávných dob jednoduše předali zprávu o něčem jiném. Ale Ježíš BYL to poselství. Musel se stát oním zaslíbeným prorokem, o kterém bylo prorokováno. Boží Slovo již bylo vysloveno, když dal slib. Nyní se Ježíš musel stát projevem zaslíbení. Nebyl to jen prorok, který mluvil o jiných věcech jako ostatní proroci. Ježíš musel být projevem předchozích Božích 

zaslíbení; musel se stát projevem toho Slova Božího. Byl to Prorok, který „přicházel na svět“. Očekávalo se, že se stane Božím slovem zaslíbení.

4. Jste to, co jíte

Když sníme krajíc chleba, stane se z nás a my se jím staneme. Ježíš, muž z těla, se stal Slovem Otce a Slovo se stalo jím, člověkem z těla. Toto Slovo sestoupilo z nebe v Duchu, který dává život. Být veden Duchem k plnění Božího Slova, Jeho Chléb, je místem, kde lze nalézt věčný život. Protože se Ježíš stal tělesným ztělesněním tohoto Slova a toto Slovo se vtělilo do těla známého jako Ježíš, lidská bytost Ježíš mohla říci dvě věci: (1) Sestoupil jsem z nebe a (2) Chléb, který dává život svět je mé tělo. On, toto tělo, 

nyní byl tím Slovem, které na něj sestoupilo z nebe v Duchu.

To Slovo, které sestoupilo k Ježíšovi, se jím stalo, tělem. Stal se jím, protože vždy plnil vůli svého Otce (ať čtenář vidí, co říká 6:38 o Boží vůli). Boží slovo sděluje jeho vůli. Protože toto tělo jménem Ježíš vždy konalo vůli svého Otce, to Slovo se jím stalo. Byl projevem Boží vůle ve všem, co říkal a dělal. Byl projevem Božího Slova slovem i skutkem. Protože vždy poslouchal, dával tělesným příkladem a dokonale zobrazoval Slovo Boží. Tímto způsobem se Slovo stalo tělem, a proto Ježíš v učení Chléb života odkazuje na své tělo. Tělo Ježíš JE tím, čím ho to Slovo povolalo, a proto mohl říci: "Sestoupil jsem z nebe." Slovo, které sestoupilo z nebe v Duchu, se stalo tímto tělem Ježíšem, protože řekl a udělal vše, co ho toto Slovo 

povolalo dělat a být. Kvůli tomu BYL Otcovo Slovo, které sestoupilo na Ježíše z nebe v Duchu.

Závěr

Kontextová fakta v Janově evangeliu nám říkají, že Boží chléb jsou slova, která tento tělesný člověk mluvil a která dávají život, slovo Boží, které přijal v Duchu a ztělesnil poslušností. Konzumace tohoto chleba tím, že to dělá, dává život. Ježíšovým pokrmem bylo konat Otcovu vůli, a proto také řekl, že žije díky Otci. Dodržoval Slovo svého Otce, a proto se stal tělesným ztělesněním Božího Slova, které sestoupilo z nebe v Duchu. Spotřeboval Boží Slovo a ten chléb se stal jím a on se jím stal. Z tohoto důvodu mohl Ježíš identifikovat chléb, který sestupuje z nebe, jako své tělo. 

Když tedy říká: „Sestoupil jsem z nebe,“ má na mysli lidské tělo, které se sjednotilo s Božím Slovem, stejně jako později říká o jeho lidském tělu: „TO je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a zemřeli, kdo jí tento chléb, bude žít navěky." Mluví o sobě jako o lidské bytosti z těla, která se stala ztělesněním Božího Slova, která na něj sestoupila v Duchu u Jordánu, Boží chléb, který byl jeho pokrmem, to znamená, aby dokončil dílo svého Otce. .

Poznámka: Nechť čtenář také pochopí, že Jan chce, abychom tyto věci znali, abychom neupadli do antikristovského omylu z 1. Jana 4:2.

Tak proč to pořád všude kopíruješ nebo proč o tom vůbec píšeš?

Totus tuus

Co to znamená ?