Proč když jste vy, progresivisti, chytřejší, proč si potom vypomáháte zákazy, máte cenzory, vypínáte weby, požadujete výpalné na Českou televizi, v diskusích prohráváte? Proč, bobku, vyhrožuješ nahlašováním adminovi, policii a hraješ si na udavače, když jsi údajně ten chytřejší? Chytřejší by vyhrál v diskusi. Ty jsi za deset let nevyhrál žádnou diskusi na granosalis, ale chodíš žalovat adminovi, vyhrožuješ cajty, atd. Neustále fňukáš a nic ti není vhod. Nevypadá to, že by ses cítil jako vítěz, ale spíše jako zoufalec, co už neví, kudy kam. Teď tu spamuješ jakýmsi z paty vycucaným esoterickým "výzkumem". To mě má dojmout a nějak na mě přeskočit? 

Jsi jako dítě, co si myslí, že datlováním do mobilu mění svět. 

A přesto bych  se jim být tebou nevysmíval, zde statistika: 

"And more experienced scientists only get less religious. For example, according to Larson et al (1998), among the members of the National Academy of Sciences, an honorary organization that selects only the most accomplished scientists in the USA, 93% are atheist/agnostic while 7% believe in a personal god.[7] The two authors replicated the methodology of two surveys conducted by US psychologist James H. Leuba, who found that among around 400 "greater" scientists in 1914, 70% of them were atheist/agnostic. He replicated the survey in 1933, and this figure had increased to 85%. Leuba attributed the higher level of disbelief and doubt among greater scientists to their "superior knowledge, understanding, and experience". Similarly, Oxford University scientist Peter Atkins commented on Larson and Witham’s 1996 survey, "You clearly can be a scientist and have religious beliefs. But I don't think you can be a real scientist in the deepest sense of the word because they are such alien categories of knowledge." Leuba's "greater" scientists were those listed in the standard reference work, American Men of Science (AMS). The AMS had a designation titled “greater scientists”, and this is what Leuba used to find his greater scientists. Because they don’t have this distinction anymore, Larson and Witham used the NAS. They say: “Our method surely generated a more elite sample than Leuba's method, which (if the quoted comments by Leuba and Atkins are correct) may explain the extremely low level of belief among our respondents.”"

https://rationalwiki.org/wiki/Religious_scientists

  Poměrově volí víc VŠ vzdělaných lidí koalici SPOLU. 

  Zajímavé je sledovat reakci voličů spolu na poslední propagační inforgafiku, co vydala ODS. Zaznamenal jsem z jejich strany dvě reakce:

  1. Pochvala, jak to ODS hezky a výstižně napsala.

  2. ODS se z nás snaží udělat debily, po tomhle je volit nebudu.

  Zajímalo by mne, kdo z těch dvou skupin je VŠ ;-) Asi to hodně souvisí s tím, co ze svého života píše o rozumu tak často oko, volič SPOLU ;-)

  Toník

 

Vydání Husových listů v roce 1891 v Praze bylo ideologicky zabarvené a protikatolické především kvůli dobovému kontextu českého národního obrození, které bylo v té době stále silně přítomné. Hlavní důvody ideologického a protikatolického charakteru tohoto vydání byly:

1. Národní obrození a český nacionalismus

• V 19. století se česká společnost snažila znovu vymezit svou národní identitu v rámci habsburské monarchie.
• Jan Hus byl vnímán jako symbol českého odporu proti německému vlivu a katolické nadvládě, zejména té řízené z Říma a Vídně.
• Vydáním Husových listů chtěli obrozenci posílit české národní sebevědomí.

2. Protiněmecký a protihabsburský postoj

• Habsburská monarchie byla katolická a v očích mnoha Čechů reprezentovala nátlak germanizace a cizí moci.
• Katolická církev byla vnímána jako opora habsburské vlády, a proto byla kritika katolicismu často spojována s politickým odporem.
• Hus, jako reformátor, který se postavil papežské autoritě, byl vnímán jako mučedník za svobodu svědomí a pravdu proti útlaku.

3. Kulturní a ideologický boj s katolicismem

• V 19. století v českých zemích sílily protestantské a sekularizační tendence.
• Vydání Husových listů zdůrazňovalo etické a duchovní hodnoty reformace a Husova morálního postoje proti zkorumpované katolické církvi.
• Proto byl Hus prezentován jako hrdina svědomí a pravdy, zatímco katolická církev byla líčena jako mocenský a zkažený aparát.

4. Politické využití Husovy postavy

• Husova postava byla reinterpretována a idealizována, často zcela mimo náboženský kontext, jako bojovník za národní práva a svobodu projevu.
• Vydání listů v roce 1891 mělo za cíl mobilizovat veřejnost a připomenout Husův boj jako součást české historické kontinuity a cesty k samostatnosti.

Snad bychom se mohli shodnout alespoň v tomto:

1.) Hus požadoval rovnost odpovědnosti – pokud bude označen za kacíře, a obvinění se neprokáže, měli by obviňující nést odvetu dle tehdejšího práva.

2.) Nešlo o požadavek upálení z nenávisti – ale o princip právní rovnováhy, běžný ve středověku.

3.) Tento výrok je výzva k odpovědnému obviňování, nikoli touha po popravě druhých.

Není to však žádná moje utkvělá představa - Že to král zarazil - popisuje Palacký: "králova rada učinila hádce té konec napomínáním jalovým, aby hleděli srovnati se mezi sebou v pokoji."