Stando,  ty znáš nějaké věrohodné zdroje (aspoň jeden),  kde Ježíš ve věku od 0  do 30  let svědčí o tom,  co je v nebi ?

Já ne.  Ani zmínka nikde.   Neznali takové zdroje ani Ježíšovi nejbližší, ani učedníci.   Ježíš totiž v tom věku nic takového nikomu nesvědčil.  

Takže ten slovní obrat  "přichází shůry",  "sestoupil z nebe"    znamená něco jiného,  než jste si k tomu přimysleli a vydedukovali.

Jan 3:31„Kdo přichází shůry, je nade vším. Kdo je ze země, je ze země a mluví o zemi. Kdo přichází z nebe, je nade vše.

 "Ten, kdo přichází." Existují důkazy, že Jan 3:31-35 není pokračováním řeči Jana Křtitele, ale jsou to slova pisatele Janova evangelia, který přebírá vyprávění poté, co cituje Jana: „Musí se zvětšit, ale Musím se zmenšit“ (Jan 3:30). Například prohlášení, že Ježíš byl „nade vším“, bylo mnohem více chápáno a prokazatelné poté, co Ježíš vystoupil do nebe. Také výrok v Janovi 3:35, že Bůh „dal všechno“ Synovi, byl pravdivý po jeho vzkříšení (Mt 28:18). Slovo „přichází“ je substantivizované přítomné příčestí a frázi by se dala přeložit „Přicházející shůry je nade vším“. Označení „Přicházející“ bylo akceptovaným označením pro přicházejícího Mesiáše, a to jak před jeho příchodem, tak po něm (srov. Židům 10:37; také Římanům 5:14, které používá jiné sloveso). "Kdo přichází shůry, je nade všemi." Tato věta a věta na konci verše: „Ten, kdo přichází z nebe, je nade všemi“ říkají totéž. Ježíš Kristus, Mesiáš, je skutečně „nade vše“. Fráze „přijít shůry“ a „přijít z nebe“ to mohou znamenat doslova, například pokud text mluvil o andělech přicházejících na zem. Avšak v tomto kontextu, když mluvíme o Ježíši, znamená to přijít nebo být poslán od Boha. Skutečnost, že Ježíš byl poslán z nebe, tedy od Boha, nám ukazuje, že nebyl Bohem. Význam je zde stejný jako dříve v kapitole, Jan 3:2, kdy Nikodém řekl, že on a další věděli, že Ježíš je „učitel poslaný od Boha“. Nikodém si nemyslel, že Ježíš je „Bůh“ nebo součást Trojice, ani nevěřil, že se Ježíš „vtělil“. Tak co tím myslel? Jednoduše tím myslel, že věděl, že Ježíš byl pověřen a zmocněn Bohem, aby vykonal práci, kterou mu Bůh dal, stejně jako byli Bohem posláni dávní proroci (2 Par 24:19; Jer 7:25; 25:4 26:5;

Jan 6:38

Sestoupil jsem z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

Trinitářský nárok

Trinitáři tvrdí, že již existující Syn sestoupil z nebe dolů na zem a vtělil se do lůna Marie.

Tvrzení vs. fakta

Biblická fakta nám ukazují, že Ježíš o sobě, lidském těle, mluví jako o Slovu Božím, které na něj sestoupilo v Duchu z nebe, když byl pokřtěn u řeky Jordán. Protože zachoval Slovo svého Otce, Slovo, které sestoupilo z nebe v Duchu, se stalo tímto tělem jménem Ježíš.

Problémy s tvrzením

1. Jeho tělo nesestoupilo z nebe

Je velmi důležité pečlivě zvážit vše, co Ježíš řekl. Řekl, že Boží chléb je „to, co sestupuje z nebe a dává život světu“. 

Takže z definice Boží chléb musí být dvě věci: (1) cokoli, co sestoupilo z nebe, a (2) to dává život světu. Boží chléb je tedy nutně něco, co sestoupilo z nebe. Ale nyní si všimněte, co také řekl Ježíš.i chléb, který já dám za život světa, je mé tělo... Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Toto je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a umírali; kdo jí tento chléb, bude žít navěky.6:51-58.

Boží chléb je to, co sestupuje z nebe a dává život světu. Ježíš pak označil za své tělo Boží chléb, který sestupuje z nebe a dává světu život. Jeho tělo však doslova nesestoupilo z nebe. To je bod obratu ve správném pochopení Ježíše a správné interpretaci jeho slov. Nechť čtenář pochopí, že Boží chléb, který dává život světu, je nutně ten, který sestupuje z nebe. Trinitářský výklad tohoto verše s tímto problémem nepočítá a trvá na tom, že již existující Slovo/Logos (Bůh Syn) se stal tělem, problém neřeší. Jeho tělo nesestoupilo z nebe a Chléb života je nutně tím, co sestupuje z nebe. Ale říká nám, že jeho tělo je skutečně tím Božím chlebem, který sestupuje z nebe a dává život světu. Jak to tedy může být? Janovo evangelium poskytuje odpovědi.Je to Duch, který dává život; tělo nic neprospívá; slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou Život. Jan 6:63.

2. Jsem Živý chléb, který sestupuje z nebe

"Tělo a krev" odkazuje na lidstvo. Protože je to jeho tělo, které dává život světu, víme, že když Ježíš říká, že je Chléb života, má na mysli své lidství, své tělo.

Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe; bude-li kdo jíst z tohoto chleba, bude žít navěky; a chléb, který já dám za život světa, je mé tělo. 6:51

Vpravdě, amen, pravím vám, nebudete-li jíst maso Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji díky Otci, tak i ten, kdo jí mě, bude žít díky mně. Toto je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a umírali; kdo jí tento chléb, bude žít navěky. 6:53-58

Také z tohoto důvodu Ježíš říká následující:

Neusilujte o pokrm, který hyne, ale o pokrm, který přetrvává k životu věčnému, který vám dá Syn člověka. 6:27

Vpravdě, amen, pravím vám, nebudete-li jíst maso Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 6:53

Co když potom uvidíte syna člověka stoupat tam, kde byl předtím? 6:62. Viz také 3:13.

Jídlo/chléb, které jim tento člověk dal, byla slova Boží: „všichni budou vyučeni Bohem“ (6:45). Když Ježíš používá slovo „já“ jako v „Já jsem chléb“, jde o odkaz na něj jako na člověka z těla, syna člověka.

Trinitářské tvrzení neřeší jeho vlastní dilema. Chléb, který (1) sestupuje z nebe a (2) dává život světu, je jeho tělo a krev.

Analýza faktů

1. Chléb Boží, chléb života

V Písmu je chléb Boží neboli chléb života Božím slovem. Když byl například Ježíš v pokušení proměnit kameny v chléb, odpověděl slovy:

Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.

Matouš 4:4

V Božím Slově je život. Konzumujeme tento chléb tím, že to děláme, to znamená, že konzumujeme Boží slovo tím, že děláme Jeho slovo. Ježíš konzumoval Boží chléb tím, že to dělal, a byl to jeho pokrm pro věčný život (4:34; 12:49-50). Podobným způsobem říká těmto Židůmmusí „sníst“ jeho maso. Říká jim, že musí dělat slovo Boží, které ztělesňuje; musí se stát jako Ježíš a následovat ho, protože následovat ho znamená poslouchat slovo Boha Otce. U Matouše 4:4 Ježíš citoval z Deuteronomia. Všimněte si, co říká v Deuteronomiu ve srovnání s jeho učením v Janovi 6: Budeš pamatovat na celou cestu, kterou tě ​​Hospodin, tvůj Bůh, vedl po poušti těch čtyřicet let, aby tě pokořil a zkoušel, aby poznal, co je ve tvém srdci, zda budeš zachovávat jeho přikázání nebo ne. 3 Ponížil tě, nechal tě hladovět a nakrmil tě mannou, kterou jsi neznal ani tví otcové, aby ti dal pochopit, že nejen chlebem je člověk živ, ale vším, co jde. z úst Páně. Deuteronomium 8:2-3. Naši otcové jedli mannu na poušti; jak je psáno: "Dal jim jíst chléb z nebe." Ježíš jim pak řekl: "Amen, amen, pravím vám, není to Mojžíš, kdo vám dal chléb z nebe, ale je to můj Otec, kdo vám dává pravý chléb z nebe. Neboť chléb Boží je to, co sestupuje z nebe a dává život světu." Potom mu řekli: "Pane, vždy nám dej tento chléb." 6:31-34. 

Chléb Boží je Slovo Boží a my tímto chléb „jíme“ nebo jíme. Ježíš dodržoval Slovo svého Otce (8:55) a tímto způsobem konzumoval chléb Boží. A to je důvod, proč říká: „Mým pokrmem je činit vůli Toho, který mě poslal, a dokončit své dílo (4:34) a „Jako mě poslal živý Otec, a já žiji kvůli Otci, ten, kdo jí budu žít díky mně“ (6:57). Ježíš je právě naučil pracovat pro chléb, který zůstává k životu věčnému (6:27). Plnění Boží vůle, Jeho Slova, je to, co nám dává věčný život (Matouš 7:21-27; 1. Jan 2:17). Když se učedníci dotazovali na chléb k jídlu, Ježíš řekl: „Mým pokrmem je činit vůli Toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo“ (4:34) a ze stejného důvodu řekl: „Ten, kdo jí mé tělo a pije mou krev zůstává ve mně a já v něm, jako mě poslal živý Otec a já žiji kvůli Otci, tak i ten, kdo jí mě, bude žít kvůli mně (6:56-. 57 Musíme jíst, abychom žili, abychom měli život, takže jíme chléb, který nám dává život, ale pokud chceme věčný život, musíme jíst chléb Boží a ten chléb činí vůli Otce (viz 6:27). jídlo mělo plnit Otcovu vůli, proto řekl: "Žiji díky Otci." Ježíš později řekl svým učedníkům: "Jako Otec poslal mne, i já posílám vás" (20:21). poslal je tak, že do nich vdechl Ducha Duch sestoupil na Ježíše a Otec v něm přebýval (14:10. Tak jako Otec poslal Ježíše a jeho pokrm měl činit Otcovu vůli. žil kvůli Otci, Ježíš pak poslal své učedníky a ti žijí díky Ježíši, který v nich zůstává, ten, který je Boží Slovo, se stal tělem. Ve [Slovu] byl život a život byl světlem lidí. 1:4 To, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme svýma očima viděli, na co jsme se dívali a čeho jsme se dotýkali rukama, ohledně Slova života a života, se projevilo, a viděli jsme, svědčíme a hlásáme ty věčný život, který byl u Otce a zjevil se nám. 1. Jana 1:1-2. 2. Chléb je Jeho Tělo Během tohoto učení Ježíš hovořil o pojídání jeho těla. Dokonce řekl, že jeho maso je skutečným jídlem, a pokud nebudete jíst jeho maso, nemáte v sobě žádný život. Ale pochopme, že Slovo Boží, které nám dává život, se stalo tělem. Proto se Boží Slovo stalo Ježíšovým tělem. Jíst Ježíšovo tělo by znamenalo konzumovat Boží Slovo. Jak konzumujeme Boží slovo? Tím, že to udělám. To, o čem zde Ježíš skutečně mluví, je podobné tomu, co říká Pavel o připodobnění k obrazu Božího syna (Římanům 8,29; Flp 3,10-11; srov. 2 Kor 3,17-18). Všimněte si, jak se Ježíš vysvětluje svým učedníkům: Je to Duch, který dává život; tělo nic neprospívá; slova, která jsem k vám mluvil, jsou duch a jsou život. 6:63. Slova, která mluvil, byla Duch a životodárná. Ježíš nám v Janově evangeliu mnohokrát připomíná, že mluvil slova Boha Otce. Všimněte si, co řekl v tomto učení, "všechny budou 

vyučovány Bohem." Tito Židé byli v tuto chvíli vyučováni Bohu Otci. Ale Boží Slovo, které musíme dělat, je to, co nám dává život; toto je chléb Boží, díky němuž má člověk život věčný. Ježíšův jazyk o jedení jeho těla nám připomíná, že musíme konzumovat Boží chléb, Jeho Slovo, tím, že to skutečně děláme. Slovo se stalo tím tělem jménem Ježíš, protože dodržoval Slovo svého Otce a stalo se ztělesněním Božího Slova, Chléb Boží. Vzhledem k tomu, že Ježíš je tělesným ztělesněním Božího Slova (protože ho poslouchal), konzumujeme Boží Slovo tím, že následujeme Ježíše a stáváme se jako on. 3. Prorok V hebrejském a řeckém myšlení jsou „dech“ a „duch“ téměř synonymní pojmy. Člověk nebude žít chléb sám, ale každým Slovem, které vychází z úst Božích. Když mluvíme, naše slovo se nese v duchu našich úst, našeho dechu. Stejně tak je Boží Slovo neseno v Duchu svatém, který sestupuje na jeho proroky. Slovo Boží přišlo k Ježíšovi, když na něj sestoupil Duch Boží, když byl Janem pokřtěn u Jordánu. Připomeňte si nyní, jak se Ježíš objasnil, když řekl, že je to Duch, který nám dává tento život, o kterém mluví v Janovi 6.

V Janovi 6 Ježíš rozmnožil chleby. A pak lidé prohlásí, že on je Prorok, který měl přijít na svět (6:14). Prorok byl někdo, kdo mluvil Boží slovo a předal toto poselství Božímu lidu. Když na něj sestoupil Duch a sdělil mu to Slovo, promluvil Boží Slovo. Stejně tak Slovo Boží přišlo k Ježíšovi, když na něj při křtu sestoupil Duch z nebe. A zachovával Slovo svého Otce (8:55).

Ježíš je zaslíbený prorok (1:45; 6:14; Dt 18:15-19). Byl zaslíbeným Mesiášem. V tomto ohledu byl Ježíš jiný než všichni ostatní proroci, kteří ho předcházeli. Velcí proroci dávných dob jednoduše předali zprávu o něčem jiném. Ale Ježíš BYL to poselství. Musel se stát oním zaslíbeným prorokem, o kterém bylo prorokováno. Boží Slovo již bylo vysloveno, když dal slib. Nyní se Ježíš musel stát projevem zaslíbení. Nebyl to jen prorok, který mluvil o jiných věcech jako ostatní proroci. Ježíš musel být projevem předchozích Božích zaslíbení; musel se stát projevem toho Slova Božího. Byl to Prorok, který „přicházel na svět“. Očekávalo se, že se stane Božím slovem zaslíbení.

4. Jste to, co jíte

Když sníme krajíc chleba, stane se z nás a my se jím staneme. Ježíš, muž z těla, se stal Slovem Otce a Slovo se stalo jím, člověkem z těla. Toto Slovo sestoupilo z nebe v Duchu, který dává život. Být veden Duchem k plnění Božího Slova, Jeho Chléb, je místem, kde lze nalézt věčný život. Protože se Ježíš stal tělesným ztělesněním tohoto Slova a toto Slovo se vtělilo do těla známého jako Ježíš, lidská bytost Ježíš mohla říci dvě věci: (1) Sestoupil jsem z nebe a (2) Chléb, který dává život svět je mé tělo. On, toto tělo, nyní byl tím Slovem, které na něj sestoupilo z nebe v Duchu.

To Slovo, které sestoupilo k Ježíšovi, se jím stalo, tělem. Stal se jím, protože vždy plnil vůli svého Otce (ať čtenář vidí, co říká 6:38 o Boží vůli). Boží slovo sděluje jeho vůli. Protože toto tělo jménem Ježíš vždy konalo vůli svého Otce, to Slovo se jím stalo. Byl projevem Boží vůle ve všem, co říkal a dělal. Byl projevem Božího Slova slovem i skutkem. Protože vždy poslouchal, dával tělesným příkladem a dokonale zobrazoval Slovo Boží. Tímto způsobem se Slovo stalo tělem, a proto Ježíš v učení Chléb života odkazuje na své tělo. Tělo Ježíš JE tím, čím ho to Slovo povolalo, a proto mohl říci: "Sestoupil jsem z nebe." Slovo, které sestoupilo z nebe v Duchu, se stalo tímto tělem Ježíšem, protože řekl a udělal vše, co ho toto Slovo povolalo dělat a být. Kvůli tomu BYL Otcovo Slovo, které sestoupilo na Ježíše z nebe v Duchu.

Závěr

Kontextová fakta v Janově evangeliu nám říkají, že Boží chléb jsou slova, která tento tělesný člověk mluvil a která dávají život, slovo Boží, které přijal v Duchu a ztělesnil poslušností. Konzumace tohoto chleba tím, že to dělá, dává život. Ježíšovým pokrmem bylo konat Otcovu vůli, a proto také řekl, že žije díky Otci. Dodržoval Slovo svého Otce, a proto se stal tělesným ztělesněním Božího Slova, které sestoupilo z nebe v Duchu. Spotřeboval Boží Slovo a ten chléb se stal jím a on se jím stal. Z tohoto důvodu mohl Ježíš identifikovat chléb, který sestupuje z nebe, jako své tělo. Když tedy říká: „Sestoupil jsem z nebe,“ má na mysli lidské tělo, které se sjednotilo s Božím Slovem, stejně jako později říká o jeho lidském tělu: „TO je chléb, který sestoupil z nebe; ne jako otcové jedli a zemřeli, kdo jí tento chléb, bude žít navěky." Mluví o sobě jako o lidské bytosti z těla, která se stala ztělesněním Božího Slova, která na něj sestoupila v Duchu u Jordánu, Boží chléb, který byl jeho pokrmem, to znamená, aby dokončil dílo svého Otce. .

Poznámka: Nechť čtenář také pochopí, že Jan chce, abychom tyto věci znali, abychom neupadli do antikristovského omylu z 1. Jana 4:2.

Ano,  Pravý Bůh je ten Pravý Bůh.

     Ten,  který má Syna Ježíše Krista.

  A jsme v tom Pravém Bohu,  a v Jeho Synu Ježíši Kristu.

Hele,  prostý hlupáčku,  co má v šuplíku hebrejský i řecký originál Bible   ->>

Mně stačí,  když mi vysvětlíš,  proč ti vaši moudří katoličtí překladatelé  nepřekládali text Za 12,10  z originálu a tedy správně ?

     Proč jim ten údajný originál nevyhovoval a jako heretici vytvořili falešný překlad ?    Tupci asi, že...   zaprodaní..

Asi ti vaší odborníci neumějí číst originál,  kde je prostě   "ke mně"  :-)))     Ukaž jim,  že to tam je,  ty překlade :-))))

A to jeden katolický překlad za druhým... a v různých jazycích ještě k tomu... :-)

       Asi bys jim ty originály měl půjčit a vysvětlit jim,  jak se to čte :-)

1) 

   "Na dom Dawida i na mieszkańców Jeruzalem wyleję ducha łaski przebłagania. Będą patrzeć na tego, którego przebili, i boleć będą nad nim, jak się boleje nad jedynakiem, i płakać będą nad nim, jak się płacze nad pierworodnym".

2)

Biblia Paulistów                   katolicka

    "Ale na dom Dawida i na mieszkańców Jerozolimy wyleję ducha współczucia i błagania. Wtedy będą patrzeć na tego, którego przebili. Będą nad nim rozpaczać, jak się rozpacza nad jedynakiem, i będą gorzko płakać nad nim, jak gorzko płaczą nad pierworodnym".

3) 

Biblia Warszawsko-Praska     katolicka

     "Lecz na dom Dawida i na mieszkańców Jerozolimy wyleję ducha mojego miłosierdzia i modlitwy. I będą patrzeć na tego, którego sami przebodli. I z powodu niego będą ubolewać tak, jak ubolewa się po śmierci jedynego syna; opłakiwać go będą głośniej, niż opłakuje się pierworodnego".

4) 

Biblia Tysiąclecia II 1971        katolicka

      "Na dom Dawida i na mieszkańców Jeruzalem wyleję Ducha pobożności. Będą patrzeć na tego, którego przebili, i boleć będą nad nim, jak się boleje nad jedynakiem, i płakać będą nad nim, jak się płacze nad pierworodnym".

5) 

Biblia Tysiąclecia III 1976       katolicka

      "Na dom Dawida i na mieszkańców Jeruzalem wyleje Ducha pobożności. Będą patrzeć na tego, którego przebili, i bolec będą nad nim, jak się boleje nad jedynakiem, i płakać będą nad nim, jak się płacze nad pierworodnym".

6) 

Biblia Tysiąclecia IV 1984        katolicka

        "Na dom Dawida i na mieszkańców Jeruzalem wyleję Ducha pobożności. Będą patrzeć na tego, którego przebili, i boleć będą nad nim, jak się boleje nad jedynakiem, i płakać będą nad nim, jak się płacze nad pierworodnym".

seš prostě mamlas :-DDD

ne, vlastně holub, kerej říká, že žádná šachovnice neexistuje, i když na ní zrovna sedí :-DDDDD