Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Oto.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 177, komentářů celkem: 429718, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 573 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy
Mikim
cernof
oko
Syntezator

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116614294
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Když jsem byla hodně malá
Vloženo Neděle, 21. říjen 2001 @ 15:43:49 CEST Vložil: Stepan

Poezie Když jsem byla hodně malá hrozně moc jsem se bála, když byla venku tma a někdo náhle na dveře zaklepal.   Tenkrát jsem mamce vždycky říkala: Až se jednou budu vdávat, vezmu si tátu. Je velký a silný jako nikdo na světě. A mamka se jen smála, jaký jsem to rozumbrada a kde se to ve mě bere.   Já jsem se vždycky potom zamračila, nožkou si dupla a aby se neřeklo, trošku přece jenom slevila: No, možná to bude někdo jiný... Ale určitě musí být velký a silný. Alespoň... alespň jako táta.   Léta ubíhala jako voda a Pán se jen usmíval...   Když jsem byla trošku větší, vedly jsme s holkama různý řeči o tom, jak má správný muž vypadat. Tenkrát jsem jim vždycky říkala: ten můj bude krásný jako obrázek a oči - oči bude mít modré jako studánky - až se v člověku dech zatají... A holky se mi jen smály. Takového aby jeden s lucernou hledal. A pak, princové z pohádky už dávno nejsou. Vymřeli prý po meči a po přelici. Tu jsem se vždycky zamračila, hlavou pohodila a aby se neřeklo, trošku přece jenom slevila: Jen počkejte, však uvidíte. Urřitě bude ten nejkrásnější na světě. Alespoň... alespoň pro mě.   Léta plynula jako voda a Pán se tiše usmíval...   Pak jsi přišel Ty, můj milý. Bylo mi s Tebou tak dobře a krásně, jako s nikým. Oči jsem na Tobě mohla nechat a nebylo to jen Tvou krásou... Cítila jsem se s Tebou tak bezpečně a nebylo to jen proto, že jsi silný...   Už vím, proč jsou Tvé oči krásnější než studánky. To pokaždé, když se ke mě nakloníš, něžně mě po vlasech pohladíš a pak tiše zašeptáš: Neboj se, Lásečko, nejsme sami. Bůh je s námi.   A Pán se tiše usmívá...    

© 16.09.1993, Štěpán Křivánek
Všechna práva na poesii vyhrazena.
Písemné publikování poesie jen se souhlasem autora.


"Když jsem byla hodně malá" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.18 sekundy