Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ilona.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15615, komentáře < 7 dní: 233, komentářů celkem: 355875, adminů: 60, uživatelů: 4890  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 63 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·MÙŽEME AKCEPTOVAT NICEJSKO-CAØIHRADSKÉ VYZNÁNÍ VÍRY?
·Vìtšina registrovaných èeských církví (vèetnì BJB) nezveøejòuje výroèní zprávy
·Zápis z Rady zástupcù sborù 2019
·Malá úvaha o vyluèování z církve
·Thomas Schirrmacher - Fundamentalismus jako militantní pravdivostní nárok
·Charakteristické znaky fundamentalismu podle Alfreda Rammera
·Jak se køesťané mohou chránit pøed zhoubnými dopady fundamentalismu?
·Kázání o usilování o svatost
·Vyšlo lednové èíslo èasopisu Dobrá zpráva
·Baptisté a katolíci spojili své sily, aby na Floridì zachraòovali manželství

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
100793054
přístupů od 17. 10. 2001

°

GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami! Nebojme se říci nahlas, co si myslíme GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.

S úsměvem: Nebezpečná učení : Mezinárodní kriminalita v českém pojetí
Studijní materiály

poslal Nepřihlášený

  

       Urychlování generační výměny
    Ďábel naplánoval, aby starší generace byla znevažována a odstraněna ze společnosti, a to ve zrychleném tempu. Zatímco mladí lidé mají čím dál více práv, politické moci a privilegií, starší lidé ztrácejí svou pozici autority a prestiže, čímž se urychluje rozchod lidstva s tradicemi.Je velmi důležité vědět o existenci hi-tech elektronických zbraní a dalšího vybavení na porušování soukromí. Existují a lze je použít téměř všude; jakýkoliv druh „zranění“ může být příčinou – bolesti hlavy, popáleniny, srdeční infarkt, ničí DNA, stimuluje rakovinu a nádory; ovládání mysli (manipulace) a čtení mysli (minreading); mučení a vraždění na dálku a skrze zdi. Elektronické zbraně a jejich účinky Používání různých druhů programů 
    1. el. proudu (bolesti hlavy, řízená arytmie srdce, oči slzí, tlačí)
    2. HPEM – výkonový elektromagnetismus (radiotelefony, mobilní telefonní přístroje blízko hlavy - (40 cm) – šedý zákal, bolest v oblasti ucha, poruchy růstu a nervové činnosti, možné např. i svlékání ponožek z nohy (vyprávění  oběti))
    3. rádiové vlny – vysoké frekvence mikrovln (2,45 GHz) - otevře se za určitý čas zasažená pokožka a zaleje se krví. Po krátkém čase zaschne (stroupky, strupy, modřiny, fleky), spáleniny, mírná prohlubeň na hlavě oběti za 1,5 roku (2013). Na oči – dlouhodobý, téměř neviditelný stroupek a oči tlačí nebo slzí. Tlak v očích, úporné bolesti hlavy, duhové vlnění vzrůstající v čase několika minut – postupující ničení zraku zeleným zákalem. Tlak v očích, úporné bolesti u kořene nosu, divná mlha v očích a při únavě i vidění pravidelné mřížky signalizuje budoucí oslepnutí.  Šedý zákal – mikrovlnný atak – zvýšení tlaku v oku bodovým ohřevem mikrovlnou zbraní. Efekt Big Eye (efekt z oblasti chemicko-psychotronických zbraní) – oko nabobtnává a vylézá z očního důlku ve velikosti vlašského ořechu. Na povrhu mokvající. Jindy oteče celá polovina tváře. Problémy trvají podle síly mikrovlnného ataku od pěti minut do několika hodin. Atak veden na spánkovou část, či zadní část (malého mozku). Pociťujeme tupou bolest a následují deprese. Mikrovlnné ataky mohou navodit srdeční problémy až infarkt, brnění, bolestivé pocity. Mění chemickou strukturu amalgámových zubních výplní (únava, špatná krátkodobá paměť, bolesti hlavy), nekróza – odumření lidských tkání.
    4. ultra vysoká frekvence EM zbraní (činnost svalů)
    5. infra zvuková (15 Hz)- poškození buněk těla (rozprašování ledvinových kamenů s neviditelnými zvukovými vlnami) – odřeniny
    6. ELF zbraně (extrémně nízká frekvence 3-3O Hz)- mozek člověka (paralyzuje nervový systém, působí na emoční stabilitu))ELF zbraně + jiné frekvence (bolest hlavy v zadní části mozku, oči – bolest na zadní části, programy přímo do očí, ztráta vědomí (frekvence 116 MHz, Lida – frekvence 40 MHz))
    7. LRAD akustické zařízení s dlouhým dosahem – tóny kolem 150 dB - smrtící světlo i zvuk, sonická zbraň 155-180 dB o kmitočtu 2,5 KHz na vzdálenost 300 m v úhlu 15 – 30 stupňů. Práh poškození plic a jater zvukem 184 dB, ultrazvukový paprsek je schopen zkapalnit živé tkáně.Tzv. Zasíťování prostoru – například: Pokoj se přeměří a na to se rozmístí programy s elektrickým proudem (pokryje se celý prostor určitým napětím, zaměřeným např. na poškozování očí; na jednotlivé části těla atd.); v domě je „zasíťován“ průjezd, použilo se světlo v průjezdu, nad kterým je umístěna v pokoji postel a výkon programu elektrického proudu se projeví uprostřed kraje postele, atd. Lze použít kdekoliv (v dopravním prostředku, parku…)
    Princip činnosti elektromagnetických zbraní
    Typickým představitelem elektromagnetických (EMC) zbraní jsou tzv. zbraně
    DEW – Directed Energy Weapons (zbraně s řízenou energií, které emitují (vyzařují, vypouští, vysílají) energii cíleným směrem bez účasti munice v klasickém pojetí). Využívají technologie
     HPM – High Power Microwave  (mikrovlny vysokého výkonu). Tyto jsou představiteli vysoce moderních technologií 21. století. Působí prostřednictvím elektromagnetického pole a ohrožují činnost veškerých zařízení vybavených elektronickými obvody. Mikrovlnné snímání obrazu a stálého monitoringu – rejdění bikonické antény mikrovlnné zbraně v sousedním bytu. Mají silné fyzikální a psychologické účinky.
     DEW se obvykle skládají z impulsního zdroje energie, zdroje mikrovlnného záření a antény.  Impulsní zdroj transformuje naakumulovanou energii na vysoko výkonový elektrický puls v délce trvání v  jednotkách nanose*****. Akumulovaná energie 110 může dosahovat hodnot kilo-Joule s výkonem v rozsahu giga watt. Tento impuls pak ve zdroji mikrovlnného záření působí na diodu a vytváří se paprsek elektronů s energií – cca 400 kV, 10-60 kA. Tato energie je poté vyzářena směrovou anténou.
     Širokopásmové (EMC) zbraně vysílají záření v širokém frekvenčním pásmu, ale s nízkou hustotou energie.
     Úzkopásmové (EMC) zbraně vysílají pulsy na jednotlivých frekvencích s velmi vysokým výkonem. Působení na cíl je pak velmi efektivní, neboť impuls rezonuje se známou frekvencí napadeného zařízení.

    Ochrana
    Uzemněná kovová krabice, Faradayova klec, Kovová folie MU-Metall-Folie ze speciální slitiny, odstíní magnetické pole.
    Měřit hodnoty neionizujícího záření – výskyt a intenzitu elektromagnetického pole tam, kde pobýváte většinu času.
    Příklad:
    U stolu 5Hz – 48Hz kolísavé do 80V/m
    U postele                  kolísavé do 60V/m
    U stolu 50Hz fáze-vodiče do 60V/m do 1 m
    U postele                              do 50V/m do 15cm od lampy u postele
    U stolu 55Hz – 1MHz     kolísavé do 40V/m
    U postele                           kolísavé do 20V/m
    Magnetická složka 1mG
    VF pole vysílačů 0,05 V/m
    Vysokofrekvenční záření (vysílače, wifi) do 0,6, ideálně 0,1 V/m
    Nízkofrekvenční pole elektrické (fáze)    do 5 V/m, ideálně 3V/m
                                                   Magnetické        1mG=100 nT, ideálně 0,5 mG=50nT
     
    16-30 Hz nejnižší fáze – zvláštní napájení u vlaků (do 1mG=100nT)Dalším měřením mohou kolísat např. od 2,… do 9,…, 29,.., 33,.., 164,., 196,. V/mPokračujícím měřením kolísají od 13…, 24…, 58…, 115…, 164…, po 1.412, 6…, 9… V/m
    50Hz fáze  –  za 10-15 let při hodnotě 2,5mG poškodí DNA (do 1mG=100nT)
    30Hz – 1000Hz nejširší, vyšší harmonické frekvence strojů (do 1mG=100nT)Dalším měřením mohou kolísat od 36,.., do 81,.., 1,… (10,..)V/m, 373,., 628,., 0,876 V/mPokračujícím měřením od 29 Hz/m, od dubna 2019 kolísalo od 56.., 153… po 498…, 628…, 0,876,  0,994V/m  
    1KHz - 2KHz telekomunikační sítě, servisy atd., širší stupnice (do 1mG=100nT)                                                                                                                                                                            
    2KHz-1MHz        vyšší pásmo, radiové frekvence (do 1mG=100nT)
    16Hz-1KHz        nízké frekvence (do 1mG=100nT)
    1KHz-10KHz       atmosférické jevy a poruchy ELF (do 1mG=100nT)
    10KHz-100KHz   VLF atmosférické poruchy a jevy, krátkovlnné vysílačky (zákonný limit do 61V/m, ideálně 0,1V/m)
    100KHz-1MHz     střední pásmo, vysílače, radary (do 61V/m, ideálně 0,1V/m)Od 9,… do 11,.., 49,.., 71,.., 0,622, 0,944 V/m, od 11… V/m
      1KHz-100MHz   VHF vysílače, radary, radiolokátory (do 61V/m, ideálně 0,1V/m)
    Frekvence 18,0 Hz, 22,2 Hz, 23,7 Hz    fáze (do 1mG=100nT)
    128KHz operátor (havárie)
     16Hz troleje
    2,4 GH wifi, mobily (GSM 900 a 1800)
    5 G       zařízení komunikují mezi sebou, proto nastane mnohonásobné zahuštění prostředí mikrovlnami 

    pokračování
             
            

                     
        
                       

      
            
                          
             
                      
            
            
           

         
        
        
      










     
     
Vložil: Tomas v Středa, 15. leden 2020 @ 13:01:44 CET (219 čtenářů)
 Více... | 8 komentáře | S úsměvem | Skóre: 0



Hledání: Po probuzení
Dotazy čtenářů

poslal Nepřihlášený

Otázka:

Vložil: Tomas v Středa, 15. leden 2020 @ 12:59:50 CET (372 čtenářů)
 Více... | 56 bytů | 48 komentáře | Hledání | Skóre: 0



Život víry: Je to přece tak krásně napsané, že nepotřebuji kněze
Kázání

poslal Frantisek100

      Rád bych se dnes zamyslel na první epištolou v NZ. Je  to epištola k Římanům. Pavel ji píše kolem roku 57, kdy zrovna je v Korintu a plánuje cestu zpět do Jeruzaléma, aby tam  mohl předat dary od  křesťanských sborů, které navštívil. Sbor v Jeruzalémě je ten nejchudší Je to tím, že před léty asi špatně pochopili Ježíšova slova o jeho brzkém návratu,  Domnívali se, že to bude asi za pár měsíců  a tak prodali vše, co měli, včetně polí, tedy svých výrobních prostředků a  také svých obydlí.. Jenže Pán Ježíš nepřišel  a oni vyčerpali to společné, co vložili, a ocitli se na mizině. Těžko pochopíme, proč se tak stalo, ale asi je důležité dobře chápat Písma, zachovat si cit i rozum. Ale vraťme se k Pavlovi. On píše to Říma, kde křesťané nemají lehký život, i když ještě nezačalo jejich pronásledování, jako se stane za Nerona. Nemají písma, nemají z čeho poznávat pravdu o Ježíši, nemají ještě psaná evangelia. Sice Matoušovi evangelium prý napsáno už v roce 41, ale také až mnohem později.  Těžko ho však v Římě měli k dispozici. Ale uvěřili a jsou mezi nimi i ti, kteří byli před léty o letnicích v Jerusalemě, byli tam pokřtěny a mají v sobě Božího Ducha a touhu dál stále více poznávat Ježíše a Boha. Ale kde se vše mají či mohou dozvědět? Proto píše Pavel svůj dopis, aby tamní křesťany, až se jim bude předčítat dopis, byli připraveni chápat i další sdělení a kázání apoštola Pavla, až k nim přijde. Pavel se k nim dostane za nějakou  delší dobu, ale jako vězen, protože byl v Jerusalemě zatčen a vězněn. Když se dozvědí křesťané v Římě, kdy asi přibližně bude Pavel eskortou vojáků přiveden do Říma, tak  jdou mu dokonce po známe cesta Via Apia  naproti. Pavel byl sice vězněn, ale k němu měli křesťané přístup a tak mohl působit na křesťany i na ty, co se jimi ještě nestali. A tak se zaposlouchejme do toho, jak Pavel do Říma svým bratřím a sestrám ve víře píše. Tito křesťané v Římě byli původně židé,  a tak lépe rozumějí tomu, co Pavel píše než my.   


1Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, vyvolený ke zvěstování Božího evangelia, 

    Pavel se  pokorně  nazývá Kristovým služebníkem a uvědomuje si , že sám Kristus ho povolal k důležitému úkolu a tím je zvěstování radostné zprávy, jaké zprávy? To vysvětlují další verše:       ·  2jež Bůh ústy svých proroků předem zaslíbil ve svatých Písmech, ·  
3evangelia o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, ·  
4ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu. ·  
5Skrze něho jsme přijali milost apoštolského poslání, aby ke cti jeho jména uposlechly a uvěřily všecky národy; ·  
6k nim patříte i vy, neboť jste byli povoláni Ježíšem Kristem. ·  
7Všem vám v Římě, kdo jste Bohem milováni a povoláni ke svatosti: milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.   

 Pavel zde shrnuje dobrou zprávu o Ježiši Kristu. 1. přišel v podobě člověka 2.rodem pochází z židovské královské  linie 3. zemřel  a byl vzkříšen z mrtvých 4. otevřel dveře Boží milosti pro nás lidi, kteří tomu uvěří.    A vy bratři křesťané máte výsadu i povinnost stejnou jako já Pavel. Přijali jste Boží milost  a právě toto poselství o Božím odpuštění šiřte Ale také se tím zavazujte k novému životu.          ·  

8Nejprve vzdávám díky svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, protože se po celém světě rozšiřuje zvěst o vaší víře.  

 Víte , v Římě, které bylo centrem politické moci, byli křesťané stěží přehlédnutelní. Naopak měli vynikající pověst.   ·  

9Bůh, jemuž z celé duše sloužím evangeliem o jeho Synu, je mi svědkem, jak na vás bez ustání pamatuji ·  
10při všech svých modlitbách a prosím, zda by mi konečně jednou nebylo z vůle Boží dopřáno dostat se k vám. ·  
11Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil, ·  
12to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou. ·  
13Rád bych, abyste věděli, bratří, že jsem už často zamýšlel přijít k vám, abych i mezi vámi sklidil nějaké ovoce, tak jako mezi jinými národy; ale až dosud mi v tom bylo vždy zabráněno.     

     Společná setkání a sdílení je víc než dopis.  Při něm se lidé nejen modlí, ale sdílejí své pocity, zkušenosti a navzájem se tím posilují. Po tom právě Pavel touží. On nabízí lidem dobrou zprávu a jemu se vrací odezva na tuto radostnou zprávu v podobě radosti těch, kteří se pak  s ním radují. To je podobné, jako, když vyprávěl Karel Gott, že když před lidmi zpívá, tak ho nevyčerpává, ale posiluje, když vidí tu jejich reakci. A Pavel je také posílen, protože vidí, že evangelium je úžasná moc a dává lidem radost.     · 
 
14Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných. ·  
15Odtud moje touha zvěstovat evangelium i vám, kteří jste v Římě.   

Jaký mohl být  Pavel dluh?  Pavel cítí, že je Kristu dlužníkem za to, že ho Kristus spasil a tento dluh chce splácet službou - totiž zvěstováním Krista a spasení všem lidem. Nejen židům, ale i ostatním, co nejsou židé, i pohanům a nezastaví ho žádné hranice  kulturní, společenské,  rasové ani ekonomické. A vlastně i vy i bratři a sestry si uvědomte, že jste stejnými dlužníky a začněte tento dluh splácet. Jak svým životem, prací a službou….   ·  

16Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. ·  
17Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘  

 Proč předně pro žida?  Protože jim bylo toto slíbeno, když Bůh si vyvolil Abrahama. Jim Bůh žehnal, chránil je, pomáhal jim i vyučoval. Chtěl je připravit na příchod Mesiáše. Po staletí se židé učili o Bohu, poslušnosti jeho zákonů, zachovávání jeho slavností,  žít životem s morálními principy. Ale oni na svého Boha často zapomínali.A tak je Bůh muset napomínat i trestat. Židé měli úžasné duchovní bohatství. Žide byli ze všech národů nejlépe připraveni na příchod Mesiáše a na pochopení jeho poslání a poselství. Jen někteří  to pochopili a to byl i Pavel, díky tomu, že ho Bůh našel  a vybral. A ta to byli i další židé. Přece všichni Evangelisté byli původem židé a sbory v Římě založili zase židé, kteří uvěřili v Ježíše.   Dál se Pavel zabývá otázkou, zda je vůbec možné poznat Boha.    A takto krásně odpovídá:   ·  

19Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. ·  
20Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. ·  
21Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. ·  
22Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství: ·  
23zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů. ·  
24Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; ·  25vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen.   

Podle Pavla každý člověk má tolik intelektu, aby by schopen uznat Boží moc a dílo. Je to přece viditelné kolem nás. Na co se chceme vymlouvat?   Kolik je dnes vzdělaných lidí a kolik z nich věří v Boha? Dnes existuje spousta nádherných dokumentů o přírodě, ale  komentář  těchto filmů se vyjadřují ve smyslu, že to je vývoj, že vše samo se tak nějak vyvinulo  a vytvořilo a ani zmínka o Boží moci a o Bohu jako Tvůrci  a autoru tohoto zázraku. Dnes je moderní nehovořit o Bohu jako Stvořiteli. Možná se někteří i stydí  a jiní zase úmyslně tak hovoří proti Bohu.      Dnes, když se vám narodí děťátko a je jasné podle anatomie, zda je to chlapeček či holčička, tak  rozhodující je to, co si samo o sobě bude myslet během dospívání a jaké pohlaví si pak vybere. To je až  hrůza, jaké názory se šíří a propagují v dnešním moderním světě.   Naštěstí ale v minulosti byli moudří lidé, kteří si uvědomovali právě díky svému poznání, že existuje Bůh jako Tvůrce.  
 Blaise Pascal, + 1662. Francouzský filosof, matematik a fyzik: „Jestliže Bůh neexistuje a ty v něj nevěříš, nemáš nic ztraceno. Jestliže existuje a ty v něj nevěříš, máš ztraceno všechno.“   E. 
Rutherford, + 1937. Novozélandský fyzik: „Ani střízlivý učenec, který „odčaroval“ kousek tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylná domněnka, že učenec, jestliže ví více o bytí, musí být nevěrcem. Právě naopak, naše práce nás přibližuje k Bohu. Umocňuje naši úctu k jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé nástroje – třebaže titánsky dokonalé – bídně selhávají.“   

G. Marconi, + 1937. Italský vynálezce radiového spojení: „Hrdě prohlašuji, že jsem věřící. Věřím v sílu modlitby. Nevěřím pouze jako věřící katolík, ale i jako učenec.“     

C. v. Linné, + 1778. Švédský přírodovědec, lékař a botanik: “Dívám-li se na slunce a hvězdy, zavěšené v prostoru, myslím, že všechna ta stvořená díla mají na sobě znamení moudrosti a moci Boha, jenž je naplňuje světlem a životem.”   

T. A. Edison, + 1931. Americký vynálezce: “Mám neobyčejnou úctu a obdiv vůči každému inženýrovi, zejména vůči největšímu z nich – Bohu.”      

Ch.R. Darwin, + 1882. Anglický přírodovědec a biolog: “Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možné úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.”     

A. Einstein, + 1955. Německý fyzik, tvůrce teorie relativity, nositel Nobelovy ceny: “V nepochopitelném vesmíru se projevuje rozum, převyšující nekonečně nás lidi. Běžná představa o mně, že jsem ateista, spočívá ve velikém omylu. Kdo ji vyčetl z mých vědeckých teorií, sotva je pochopil.”  

 Pavel píše dále ale i tohle:   · 

26Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený ·  
27a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost. ·  28Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší. ·  
29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, ·  
30pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, ·  31nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. ·  
32Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.   

To je síla. Hanebné vášně. Přirozený styk za nepřirozený. Mně stačilo v TV vidět záběry z průvodu Prague Praid, což je pochod tisíců homosexuálů. Já vím, že je to jev, kterým údajně trpí až 4 % populace a byl vždy. Vědci si s tím neví rady. Ovšem dnes je to moda a považuje se za normální jev. Ale jak je psáno, tento jev se bude šířit tím více, čím víc se lidé budou vzdalovat od Boha. 
   ·  
29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči,  

 Tak tím se vyznačovala společnost vždycky a hlavně za války.   Viděl jsem dokument, kde se reportérka ptala bývalého SS, který ve válce v Pobaltí zabil několik stovek židů. Co jste cítil  a na co jste myslel? Nic, hlavně  abych  se trerfil. A nepocítil jste řádnou lítost. Ani trochu, víte já je hrozně nenáviděl , protože jsem  pod židy pracoval

   Také v dnešní době vidíte úpadek manželství. 60 % manželství se rozvádí. Kolik děti přijde o domov a rodičovský vzor? To je začarovaný kruh     Když si tyhle neg. jevy uvědomíme na okolí, tak si řekneme:  Ještě, že takoví nejsme. Možná si v duchu ulevíme. Díky Bohu, že tohle nás nepostihlo. Pavel však náhle změní tón a napíše toto:   ·  

3Myslíš si snad, když soudíš ty, kdo takto jednají, a sám činíš totéž, že ty ujdeš soudu Božímu? ·  4Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? ·  
5Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud. ·  
6On ‚odplatí každému podle jeho skutků‘. ·  
7Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. · 
 8Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. ·  9Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; ·  
10avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. ·  
11Bůh nikomu nestraní.       

 Proč Pavel tak až utočí.? Psycholog Freud , by řekl působí na naše podvědomí. Nutí nás k tomu, abychom se zamysleli sami na sebou, abychom si uvědomili, že v nás je hřích  a když není zrovna  teď vidět na povrchu, je hluboko uvnitř.  Může se kdykoliv vynořit. Takže, abychom se nedostali do podobné situace, kterou kritizujeme  a pyšně dáváme najevo, že jsme lepší.     ·  

13Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní.   ·  

17Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem ·  
18a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží. ·  
19Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách, ·  
20vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy. ·  
21Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? ·  22Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? ·  23Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? ·  
24‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy‘, jak stojí psáno.    

Všimněme si ·  

17Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem    

Pavel působí na ty  z řad židů,  u nichž ještě to židovství trochu zůstalo. Zákon a jen zákon. Ježíš jde stranou. Nemohli se smířit s tím, že najednou zákon není na prvním místě     ·  

21Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš?  

 Co dělala církev? Jakoby Pavel viděl  do budoucnosti.     V minulosti si šlechta a kněží mysleli, jak jsou svatí a že mají pravé jiné poučovat a vést.  Jak se chovali?  Jak zneužívali společně s církví své postavení? Chudáci nevolníci. Když čteme :    

24‚Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy‘,   

  Jak je na tom dnes Boží jméno ve světě?   Hodně splnilo. Církve mají nejmenší důvěru, nelze jim věřit.   Proto řada lidí nechce uvěřit v Boha.   A Pavel, protože sám je původem žid, vidí dobře do podvědomí i vědomí židů:   ·  

9Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, ·  
10jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, ·  
11nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha; ·  
12všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden. ·  13Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech, ·  
14jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, ·  
15jejich nohy spěchají prolévat krev, ·  
16zhouba a bída je na jejich cestách; ·  
17nepoznali cestu pokoje ·  
18a úctu před Bohem nemají.‘ ·  
19Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny. ·  
20Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.      To jsou slova vedoucí  k pesimismu až zoufalství, ale  Pavel obrátí najednou obrátí k naději.  
  • 21Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
  • 22Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
  • 23všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
  • 24jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
  • 25Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
  • 26Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
  • 27Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
  • 28Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
  • 29Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!
  • 30Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
  • 31To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.
Takže z toho stavu, v němž se nacházíme, je záchrana. Je to Pán Ježíš a to, co vykonal, aby nám pomohl se zachránit.   Ovšem Pavel také ví, že jeho dopis budou poslouchat i pohané, kteří neznají dějiny židů a knihu Mojžíše. Musí jim co nejstručněji naznačit, o co jde.   A tak  ve 4 kapitole Pavel popisuje co se stalo u  Abrahama a proč ho Bůh ospravedlnil.   ·  
16Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech, ·  
17jak je psáno: ‚ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není. ·  
18On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal ‚otcem mnohých národů‘ podle slova: ‚tak četné bude tvé potomstvo.‘ ·  
19Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo – vždyť mu bylo asi sto let – i na to, že Sára již nemůže mít dítě; ·  
20nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě, ·  21že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil. ·  
22Proto mu to ‚bylo počítáno za spravedlnost‘. ·  
23To, že mu to ‚bylo počítáno‘, nebylo napsáno jen kvůli němu, ·  
24nýbrž také kvůli nám, jimž má být započteno, že věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána, ·  
25jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.    

Víra, důvěra v Boha. To je to, co bylo Bohu milé od Abrahama. A tento Boží pohled na věřícího Abrahama změnil vztah Boha  němu. Ospravedlnil ho. A podobně je to i s námi, když uvěříme v Božího Syna. Jsme ospravedlněni. Změní se naše postavení před Bohem. Bůh se pak na nás dívá úplně jinak   ·  

1Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, ·  2neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. ·  
3A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, ·  
4z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. ·  
5A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. ·  
6Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. ·  
7Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život   

Co přináší tato víra? Máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Jsme klidnějšími, vyrovnanější, spokojenější, radostnější,  psychicky ten nejlepší duševní a duchovní stav. A klidně se tímto pochlubme svému okolí.A tento náš stav vede nás k tomu, že lépe snášíme i utrpení, překážky, jsme vytrvalejší a sílí i naše naděje. A jak píše Pavel?   Neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.     A Pavel, chce vysvětlit, co vlastně ten Pán Ježíš vykonal, jak to udělal a za co mu mám být vděčni.   A Pavlovi jde o to nějak to vysvětlit. Ti  z řad pohanů nevěděli nic o Adamovi, slyšeli to až od židů, kteří uvěřili. A proto Pavel chce vysvětlit, jak to v minulosti bylo. Snazší by bylo osobní setkání, ale nyní to musí nějak dostat na papír do psané podoby.   Začalo vše prvním lidmi a vlivem jejich jednání, tady vznikl hřích čili to, člověka vzdálilo od Boha a postavilo  člověka proti Bohu. Bůh musel  pozemský život lidí ohraničit smrtí. Ta dolehla na všechny bez výjimky, protože  hřích se dědí.,  Ale tento stav změnil Pán Ježíš.   ·  17Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista. ·  

18A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život. ·  
19Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými.   

Víra v Ježíše vede k tomu, že Bůh takovému člověku dá nový život na nové zemi. Nám třeba nepochopitelné, ale u Boha pece není nic nemožného.     

   Následuje 6 .7. 8  kapitola, kde Pavel podrobně vysvětluje  pojem hřích, význam zákona, doslova s ním prožíváme jeho myšlenkové úvahy. To bych potřeboval sám ještě důkladně prostudovat a zažít, protože je to hotový poklad.   Na závěr 7. kapitoly Pavel volá:   · 

24Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? ·  
25Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu. 

   Možná, že ten doplněk v poslední části verš se zdá nepochopitelný, ale Pavel to myslí takto: Mozek , mysl mi říká, že Zákon je dobrý a svatý, ale moje jednání bohužel je ovlivňováno hříchem v mém vědomí  a tak jednám jinak než Zákon. A pravě tohle Pavla trápilo.   A jak se za zajetí hříchu dostat vysvětluje v 8. kapitole.   Ale to až někdy příště.                

František
Vložil: Tomas v Sobota, 11. leden 2020 @ 18:22:02 CET (1201 čtenářů)
 Více... | 165 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Život víry: Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Kdo byl Ježíš, který se za nás obětoval.

Víra ve výkupní oběť Ježíše Krista a její přijetí je základem pro věčné bytí.

Jan 3:16, Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,nezahynul, ale měl život věčný.

Žid. 2:14 Protože děti spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho,kdo smrtí vládne, totiž ďábla,

Z tohoto důvodu si musíme odpovědět na otázku, co vše víme o výkupní oběti Ježíše Krista a co je obsahem naší víry.

Křesťanská víra v Ježíše Krista musí být založena na důkazech a ne pouze na citovém prožitku.Musí stát na něčem pevném a stálém a tím je Boží slovo.

Je pravdou,že na otázku kým byl Ježíš zde na zemi a kdo nás vykoupil existují nejednotná vyjádření.
Například jeden kněz mi sdělil, že se obětoval Bůh Ježíš a proto má jeho oběť větší hodnotu.
Budeme se věnovat dvěma rozdílným tvrzením a jejich možným vlivem na spasení.

Boží slovo říká, že Ježíš, zde na zemi byl pouze člověk a jako člověk se obětoval.

Trojiční dogma tvrdí, že Ježíš zde na zemi byl člověk a zároveň Bůh.
Nauka o trojici je přijímána téměř ve všech křesťanských církvích a náboženských skupinách.

Některá vyjádření o trojici:
Učení o trojici vykresluje Boha,který je naší spásou jako Otec, Syn, a Duch svatý. Existuje věčně ve třech sobě rovných a věčných Osobách. Otec je všemohoucí, Syn je všemohoucí, Duch svatý je všemohoucí, ale nejsou tři všemohoucí, ale jeden všemohoucí. Biblický Bůh se zjevuje ve třech osobách.

Nicejské vyznání odmítlo Ariovo učení, koncil zdůrazňuje, že Syn není stvořený, ale zplozený ; Bůh je neproměnný a věčný;.

Katechismus:
253 Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve třech osobách: "soupodstatnouTrojici".61 Božské osoby se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně celý Bůh: "Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný Bůh, podle své přirozenosti."62 "Každá ze tří osob je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou přirozeností."63

Chalcedonský koncil r.451:
„My pak, následujíce svatých Otců všichni jednomyslně učíme lidi, aby vyznávali jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jak dokonalého v božství, tak dokonalého v lidství, skutečně Boha a člověka, (který má) rozumovou duši a tělo, soupodstatného s Otcem co do božství a soupodstatného s námi co do lidství, jenž byl ve všem jako my, kromě hříchu, jenž byl počat přede všemi věky z Otce podle božství a v těchto posledních dnech za nás a za naši spásu narozeného z Panny Marie, Matky Boží, co do lidství, jednoho a téhož Krista, Syna, Pána, jednorozeného, aby (lidé) uznávali, že má dvě přirozenosti, nesmíšeně, neměnně, nerozdílně a neoddělitelně, a že toto rozlišení přirozeností není nijak zrušeno jejich spojením, avšak že vlastnost každé z přirozeností zůstala uchována, a je přítomna v jedné osobě a subsistenci, neodloučena ani nerozdělena do dvou osob, avšak v jednom a témž Synu, jednorozeném, Bohu-Slovu, Pánu Ježíši Kristu, jak o něm od počátku
(stanovili) proroci a jak nás sám Pán Ježíš Kristus naučil a jak nám to předalo Vyznání svatých Otců.“
Učení o hypostatické jednotě, kdy Ježíš je plně člověk a plně Bůh, že to není žádná směsice nebo rozředění nějakých osobností, a že On je a navěky bude jedna sjednocená Osoba.
Definice Chalcedonský koncil r.451, kdy obě tyto přirozenosti jsou „bez smíšení, beze změny, bez oddělení a bez rozloučení" jednoduše vyjádřeno -„jedna osoba dvou přirozeností“.
Učení o trojici a její výklad znamená,že Ježíš byl v době, kdy byl člověkem na zemi, stále Bohem,když trojice je údajně věčná.
Hypostatická jednota a její tvrzení - Ježíš je na věky člověk a zároveň Bůh.

Boží slovo tyto nauky a výklady jednoznačně nepodporuje!

1Tim.2:5,6 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.

Řím. 5:12,15 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Mezi milostí a proviněním je ovšem rozdíl. Ano, proviněním jednoho mnozí propadli smrti. Boží milost je ale mnohem větší - mnohem spíše tedy byli mnozí obdarováni milostí toho jednoho člověka, Ježíše Krista.

1 Kor. 15:21,22 Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.

J 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Adam byl stvořen k obrazu Božímu. Byl stvořen jako svobodná a rozumná bytost. Mohl činit vlastní rozhodnutí. Byl stvořen jako dokonalý člověk s možností žít ve spravedlivosti.
O tuto výsadu člověk Adam přišel. A právě proto musel přijít člověk Ježíš a napravit Adamovo selhání.
Musel být v podobném postavení jako Adam a čelit zkouškám jejichž cílem bylo zmařit skutečnost, že Boží stvoření člověka bylo dobré. Ježíš přišel osvobodit lidstvo od účinků Adamova pádu.

1 Moj.3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“  Semenem je Ježíš.

Ef.6:12 Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

Velmi vážná je skutečnost, že učení o trojici a hypostatické jednotě zcela znehodnocuje
Jěžíšovu oběť!! Byla to oběť lásky. Ježíš se stal dobrovolně člověkem.

Je-li Ježíš navěky člověk a zároveň Bůh, žádná lidská oběť tedy nebyla!! – hypostatická jednota.
Trojice je věčná a Ježíš je současné Bohem i člověkem. Nemohla to být oběť člověka a tedy
odpovídající, Ježíš také nemohl zemřít – trojice je věčná.
Nikde v Božím slově nenalezneme podporu pro tvrzení, že Adam nebo Ježíš byl polobohem - zároveň člověkem a Bohem.

Také doketismus vychází z řeckého filosofického monoteismu a vyznává, že Ježíš neměl reálné lidské tělo.

Oběť přinesl člověk Ježíš a nepříjmout tuto skutečnost znamená zastírání mesiášství.

1 Jana 4:2 Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha.

Řím.8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích.
Fil. 2:6-8 Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Jan 3:13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

1Tim.2:5 Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk /άνθρωπος/
Kristus Ježíš,

1T2:5 ε ς γ ρ θεός ε ς ἷ ὰ ἷ καὶ μεσίτης θεοῦ καὶ ἀνθρώπων ἄνθρωπος Χριστὸς Ἰησοῦς
Gen.2:15 Hospodin Bůh postavil člověka/ τὸν ἄνθρωπον /do zahrady v Edenu, aby ji
obdělával a střežil.

Gen. 2:15 καὶ ἔλαβεν κύριος ὁ θεὸς τὸν ἄνθρωπον ὃν ἔπλασεν καὶ ἔθετο αὐτὸν ἐν τῷ παραδείσῳ ργάζεσθαι αὐτὸν καὶ φυλάσσειν

Boží slovo jednoznačné říká, že Ježíš byl na zemi člověkem. Toto sdělení je tak průkazné, že nepřipouští vytvářet různá dogmata. Zcela průkazných informací máme dostatek.
Dále tyto nauky znehodnocují obět také tím, že v podstatě říkají:
Ježíš věděl, jak zkouška dopadne, protože rovnost Bohu by také znamenala, že má stejné schopnosti jako jeho Otec – je všemohoucí, vševědoucí.
Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, druhá Osoba Boží Trojice - kdyby to tak bylo nemohl by zhřešit.
Proč se Ježíš rozhodl stát člověkem a jaké důsledky mohl mít výsledek zkoušky, kterou Ježíš dobrovolně podstoupil?

To nejdůležitější: Ježíš se svobodně rozhodl stát se člověkem, podstoupit zkoušku, položit za nás život a tím potvrdit, že satan nemá právo na další existenci.
Byla to zkouška: přijal lidství, byl v situaci Adama i v tom, že mohl podlehnout pokušení.

Zkouška je skutečná pouze v případě, že existuje možnost ve zkoušce selhat!
Ježíš ani Otec nevěděli jaký bude výsledek zkoušky.
Bůh dal svému stvoření svobodnou vůli a to znamená,že neví co se stane s člověkem v budoucnosti. Svoboda je projev Boží lásky.
Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál Otec by ztratil Syna a Syn život. Zemřel by jako člověk nebyl by vzkříšen k nebeskému životu.
A právě nauky o trojici a hypostatické jednotě úplně snižují lásku Otce i Syna a říkají, že vlastně o nic nešlo.
Naopak šlo o vše. Byl to boj ve kterém šlo o budoucnost lidstva a světa. Satan svedl člověka a dělal si nárok na vlastnictví země. Tím, že Ježíš ve zkoušce obstál, zcela zpochybnil tyto satanovy nároky. Kdyby Ježíš ve zkoušce neobstál, ztratil by věčný život a lidstvo by nebylo osvobozeno od hříchu.
Jeho odpůrci satanovi šlo také o jeho existenci.
Satan věděl, že zkouška je regulérní jinak by vše napadl - šlo o jeho život!
Pokud by totiž Ježíš nemohl zhřešit, nebyla by jeho pokušení reálná.
Oběma stranám šlo o věčný život – zkouška byla podle pravidel, jinak by neměla žádnou hodnotu.
Bůh by mohl určit vývoj událostí jedince i národa a znát výsledek. Takovou moc má.
K čemu by v takovém případě došlo? Stvoření by přišlo o dar svobodné vůle.
Stvořitel by byl v takovem případě zodpovědný za veškeré zlo v celém vesmíru!

Bůh na základě svých schopností a znalostí předvídá budoucí dění, protože vidí do našeho srdce. Zná naše city, potřeby, charakter a touhy.

1.Moj.6:5,6 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.

Jer.7:31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal ani mi to nepřišlo na mysl.

Můžeme to také vidět na příkladu modlitby. Bůh vyslýchá modlitbu a věci se v životě člověka mění. Modlitba je vyslyšena. Kdyby existovalo předurčení modlitba by byla nepotřebná, neúčinná, nevyslyšená.

Jan1:1 a Jan 10:30 nepodporuje nauku o trojici.
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
ν ρχ ν λόγος Ἐ ἀ ῇ ἦ ὁ καὶ ὁ λόγος ἦν πρὸς τὸν θεόν καὶ θεὸς ἦν ὁ λόγος

Zde není uveden člen ὁ a nevíme proč. Ježíš je zde nazván Bůh.
Důležité: „to slovo bylo u Boha“ bylo u Boha, nebylo jednou bytostí, bylo u něho.

Tvrzení, že Jan 1:1 dokazuje trojici zcela vyvrací následující verš . Pro osobu satana je použit výraz ὁ θεὸς a to jistě neznamená, že je součástí trojice a Bohu rovný!

2 Kor.4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

2 Kor 4:4 ἐν οἷς ὁ θεὸς τοῦ αἰῶνος τούτου ἐτύφλωσεν τὰ νοήματα τῶν ἀπίστων εἰς τὸ μὴ αὐγάσαι αὐτοῖς τὸν φωτισμὸν τοῦ εὐαγγελίου τῆς δόξης τοῦ Χριστοῦ ὅς ἐστιν εἰκὼν τοῦ θεοῦ.

Jan 14:30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mě nic nezmůže.

Jan 10:30 Já a Otec jsme jedno.

Jan10:30 ἐγὼ καὶ ὁ πατὴρ ἕν ἐσμεν

Jan 17:21 ἵνα πάντες ἓν ὦσιν καθὼς σύ πάτερ ἐν ἐμοὶ κἀγὼ ἐν σοί ἵνα καὶ αὐτοὶ ἐν ἡμῖν ἓν
ὦσιν ἵνα ὁ κόσμος πιστεύσῃ ὅτι σύ με ἀπέστειλας

Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal; nechť jsou jedno jako my. Jan 17:11

aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno Jan 17:21,22.

Slovo "jedno" se vztahuje i na učedníky a toto použité slovo má širší význam a znamená vzájemnou jednotu, shodu, pouto a pod. Navíc se vůbec nezmiňuje o svatém Duchu.

I katolícká církev připouští, že svatý Duch je Boží moc!

– katolický teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je tento Duch často
popisován v osobních pojmech, zdá se zcela jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských písem) tohoto Ducha nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
– dále říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani ve Starém zákoně. Duch svatý je běžně chápán v Novém zákoně jako Boží moc a síla.“

Dílo The New Catholic Encyclopedia o tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu Boží Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako „něco“, ne jako „někoho“: je paralela mezi Duchem a Boží mocí.“(sv.13)

Katolická encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací o „třetí osobě“. (sv.15)
Katolický slovník: „Jak St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v srdci člověka.“ (str.810)
České katolické biblické dílo: Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba, ale jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že je schopna výjimečných činů. Ty sloužily k upevnění lidu ve věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.
Výše uvedené podporují následující texty.

Mat.12:28 Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.

Jan 3:34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

Sk. 10:38 Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.

Jan 6:63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.

Zastánci trojičního učení se odvolávají na Mat.28:19 „ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Toto znění není v žádném manuskriptu a původní znění je toto:
Proto jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Mé (onto onomati mou), učíce je zachovávati všecko, cokoli jsem přikázal vám.“
Odkaz na „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve vydání z roku 1973 potvrzeno.

Je užitecné opakovat analýzu Karl Rahnera významného teologa 20. století ohledně užívání slova “Bůh” v Novém zákoně: “V žádném novozákonném textu není theos (Bůh) užito tak, aby ztotožnilo Ježíše s Tím, kdo jinde v Novém zákoně je nazván ho theos, to jest Svrchovaný Bůh”. “Nikde v Novém zákoně se nenachází text s ho theos (doslova “ten Bůh”), který by se nepochybně vztahoval na trinitárského Boha jako celku, existujícího ve třech Osobách“. Ježíš je stále podřízen Otci i v nebi:

1 Kor. 15:24-28 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá
království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, vždyť pod nohy jeho podřídil všecko‘. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Zj.22:3 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit.

Kniha Zjevení podrobně popisuje nebeské uspořádání a o Duchu svatém, zde není zmínka.

Jan 20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

Jan 14:28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.

Toto jasné Ježíšovo vyjádření nám nedává právo tuto skutečnost žádným teologickým výkladem měnit.
Kdyby se tato pravda změnila jeho vystoupením do nebe, tak by nám to jistě sdělil. Ježíš byl monotheista , nebyl trinitářem a Starý zákon je přísně monoteistický. Monotheisté byli i apoštolé.
Příjmout nauku o trojici a hypostatické jednotě znamená nepříjmout oběť člověka Ježíše Krista.
Tyto nauky také vytvářejí další otázku: Co se stalo s trojicí, když byl Ježíš člověk na zemi? Přestala existovat? Obhajoba této nauky musí popřít Ježíšovo lidství a tím jeho lidskou oběť.
Výše uvedené biblické texty zcela srozumitelně dokazují Ježíšovo lidství, hodnotu výkupní oběti a dotvrzují skutečnost, že není důvod měnit obsah jejich sdělení lidským výkladem.
Nikde v Božím slově nenajdeme biblický text, který by podpořil výklad "jednoho Boha ve třech osobách".
Uveďme si ještě další verše, které nepodporují trojiční dogma.

Mat.24:36 O tom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.

Zj. 1:1 Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má brzo stát; naznačil to prostřednictvím anděla svému služebníku Janovi.

Kdyby byl Ježíš Bůh, proč by dával Zjevení sám sobě a o některých věcech nevěděl?
Navíc v době, kdy Jan obdržel Zjevení byl již Ježíš v nebi.

Může teologický výklad doplňovat toto biblické sdělení a dát mu roušku tajemství?
Například: . „Je to proto, že tajemství Slova i Trojice překračuje každou vypovídající formu, a proto je třeba vedle sebe postavit řadu vzájemně se doplňujících pohledů.“

Je třeba zdůraznit,že intelektuální poznání nevytváří pravý vztah k Bohu.

Velmi závažné je tvrzení, že výklad Bible by měl být založen na církevní tradici z důvodu, že církevní tradice se vytvářela působením svatého Ducha. Nemělo by to být obráceně, neměla by být církevní tradice v souladu s autoritou Božího slova. Pro Ježíše a apoštoly byla Bible autoritou.

Jan 17:17 Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda.

Jan 10:35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit

Mat.22:29 Ježíš jim však odpověděl: „Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.

Pan Ježíš nám sdělil, že Písmo je základem všeho a musí platit.

2 Petra 1:2,3,20,21 Milost a pokoj ať se vám rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána. Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.

Petr také zdůrazňuje, že zdroj výkladu musí být Písmo. Písmo se dá pochopit pouze z Písma. To je závazné a žádná teologická autorita nemůže nahradit Písmo výkladem, který není v souladu s Božím slovem. Dále Petr říká,že vše potřebné již máme. Petr také zdůrazňuje, že milost a pokoj přicházejí skrze poznání Boha a Ježíše a nezmiňuje se o svatém Duchu.
Církevní autority přiznávají, že lidská mysl tuto nauku nepochopí, je pro lidské vnímání
nedostupná a je tajemstvím. Nerozumí jí teologové, a co laici? Můžeme si vytvořit pouto k
něčemu, čemu nerozumíme?
Každá církevní nauka či tradice musí mít podporu písma, musí být biblicky doložena.

Cílem této úvahy je obrátit pozornost na hodnotu výkupní oběti Ježíše Krista a oslovit
upřímně věřící křesťany, aby se osvobodili od nauk a praktik, které neslouží Bohu, ale jeho
odpůrci!
Církve obecně prohlašují, že jsou autoritou, která má poslání pomoci člověku ke spasení. To co nám sdělil Bůh skrze Ježíše Krista a inspirované pisatele Bible je plně dostačující a navíc nepřiznání plné lidskosti Ježíši zastírá mesiášství a právě chalcedonská formulace činí pravé lidství nemožným.
Jsou teologové, kteří si jsou této skutečnosti vědomi a přesto dávají přednost tradici.

Systematická teologie zcela průkazně nadřadila církevní dogmata nad autoritu Písma.

Je velice důležité, aby teologické vyjádření bylo ve shodě s Písmem. Není možné dokazovat něco co v Písmu není a tvrdit, že něco se dá logicky odvodit. Boha nelze popsat na základě lidské představy i kdyby to učinil ten největší teolog.
Naše poznání Boha má být založeno na zkušenostech, které s Bohem máme a na našem vztahu k němu a na tom, jak jej vnímá naše srdce. Vyslyšená modlitba, Boží vlastnosti láska, moudrost, moc, to nám pomůže, abychom si udělali představu o Bohu.
Boha můžeme poznat také podle toho, jak se nám zjevuje v Písmu.

Následující text ukazuje, že Bohu nemůžeme dát nějakou představu a Bůh si to nepřeje..

2.Mojž.20.4,5 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující . Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

Abychom mohli popsat Boha museli bychom být jeho součástí, protože lidský rozum
božskou podstatu nepochopí.

Ježíšova lidská oběť platná je, ale je otázkou jak posoudí Bůh ty, kteří z nauky o trojici
udělali tajemství, nauku těžko poznatelnou a Božím slovem nepodporovanou.

Člověk nemůže pravdu, kterou přinesl Ježíš nepříjmout. To by znamenalo vzdálit se od
zdroje poznání a života.

Milan Jílek
Vložil: Tomas v Úterý, 07. leden 2020 @ 21:01:24 CET (380 čtenářů)
 Více... | 20 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Teologie: Panna Marie - pravda nebo pohádka
Přednáška

poslal Frantisek100

Vážení  a milí, ¨   vzpomněl jsem si na velice zvláštní film. Viděl jsem ho před asi 53 léty v kině, kam jsem pravidelně chodíval až 3 krát týdně a vždy v pátek se promítal film jen jedenkrát, ostatní filmy až třikrát. A zrovna tehdy se promítal  černobílý italský film Evangelium podle svatého Matouše. V té době dozvědět se něco  duchovního bylo dost těžké, ale přesto tento film dostal povolení a cenzura ho kupodivu pustila. Možná i proto, že režisérem  byl  marxista. Byl to Pier Paolo Pasolini . 

Zvláštní kontroverzní osobnost.  Evang. podle Matouše byl jeho třetí film  a jediný s biblickou novozákonní tematikou. Celý snímek vznikl v autentických prostředích nejzaostalejšího jihoitalského kraje  objevují se v něm ve stylizovaných kostýmech výhradně neherci (Ježíše ztvárnil španělský student, zestárlou Marii Pasoliniho matka, Jidáše hraje řidič náklaďáku Atd.   Mně bylo asi 16 roků a tenhle film jsem velice citlivě vnímal. On má zvláštní  atmosféru a bylo to pro mne něco nového  a výjimečného. Navíc jsem evangelia vůbec neznal. Ti herci neherci neřeknou ani slovo a jen se dívají, jejich hlasy neslyšíme, ale za to je krásnou italštinou slyšet hlas vypravěče. A podle českých titulků dole je vidět, že jde o přesné  biblické verše z evangelia.   Film jsem znova objevil a po 50 letech  stáhnul a prohlédl.  Dnes už pro mne děj nebyl nic neznámého, ale o to pozorněji jsem vnímal herce a celou atmosféru filmu. Byl jsem velice překvapen  tím, jak to ti neherci výrazem obličeje vyjádřili.  Obdivoval jsem práci Passoliniho. Jak musel působit na neherce. To bylo výraznější  a upřímnější, než kdyby tu vystupovali skuteční herci..  


A zaujala mne tam mimo jiné postava panny Marie. On do té role vybral asi 14 léte děvče a ta dívka působí velmi nevinně. Jen pohledem.     A mne tohle vedlo k zamyšlení nad pannou Marií a vše ohledně narození Pána Ježíše.   Zjistil jsem, že skutečně podle studií badatelů bible mohlo být Marii dokonce 13 let.   Proč tak mladá? A proč se o Marii píše jen ve dvou evangeliích ( Matouše a Lukáše) Proč o tom nepíše Jan, který se pak o maminku Pána Ježíše asi staral až do konce jejího života. Než napsal svoje evangelium, mohl zjistit veliké podrobnosti ohledně narození  Ježíše a Mariina mládí. Ale Jan mlčí. On zdůrazňuje jiné věci, především Pána Ježíše, jeho oběť a důležitost víry v něho pro osobní záchranu věřícího.     Pamatuji si na dobu, když mi asi 16 letech jeden věřící chlapec daroval NZ. Můj první NZ. Knížečka k nám propašovaná si ze Západu. A tak jsem ji začal číst  a hned jsem narazil.   
 NZ začíná E M   ·  
1Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. ·  
2Abraham měl syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, ·  
3Juda Farese a Záru z Támary, Fares měl syna Chesróma, Chesróm Arama. ·  
4Aram měl syna Amínadaba, Amínadab Naasona, Naason Salmóna, ·  
5Salmón měl syna Bóaza z Rachaby, Bóaz Obéda z Rút, Obéd Isaje ·  
6a Isaj Davida krále. David měl syna Šalomouna z ženy Uriášovy,   atd.   

Byla to malá knížečka s malými stránkami, ale se středně velikými písmeny. Takže asi tři stránky a pak jsem knížečku odložil. Nerozumím tomu  a tak na tom nic zvláštního nespatřuji. Co na tom ti lidé jen vidí ? Jistě, že jsem ji nevyhodil. Tak nějak podvědomě jsem k ní cítil úctu, ale ničemu nerozuměl.   Až mnohem později jsem pochopil, proč je to tak napsáno. Tato radostná zpráva je určena židům. Jen oni chápou ta slova  a jména, kterým jsem nerozuměl.   Matouš uvádí rodokmen Josefa, tedy pozemského otce, otčíma Pána Ježíše,  a to od Abrahama až k Josefovi. Matouš potřeboval židům vysvětlit, že Pán Ježíš je ten slíbený Mesiáš, ta naděje na nebe, na spravedlnost, na Boží království…    Ve svatých písmech židů  je to již naznačováno.  Např.7 kap Izaiáše   · 
  
14Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je s námi Bůh) .  

 Od doby, kdy to Izaiáš zapsal, uplynulo několik staletí a židé  zažili obrovské ponížení a toto ponížení prožívají i v době, kdy psal Matouš evangelium.  Nejsou královstvím, ale žijí v římském protektorátu. Rozhodující moc mají Římané.     A Matouš začíná Abrahamem  a oni znají, co Abraham prožil  a jak  s ním Hospodin jednal a co mu slíbil. Abraham je člověk velice zbožný, on rozmlouvá s Bohem, má ho rád. A Bůh vidí do jeho srdce a proto jako první ho osloví.    Co se to tehdy stalo?   Cituji:   · 
  1Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: „Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna.“   Vidíme, že Bůh vidí, že Abarahama něco trápí a tak ho utěšuje.     ·  
2Abram však řekl: „Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer.“ ·  
3Abram dále řekl: „Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?“ ·  4Hospodin však prohlásil: „Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ ·  
5Vyvedl ho ven a pravil: „Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat.“ A dodal: „Tak tomu bude s tvým potomstvem.“ · 
 6Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.   

Tady vidíme, co je to víra  a jaká víra se Bohu líbí. Uvěřit tomu, co ještě není a nesplnilo se a mít už  z toho   slibu radost. A to je možné, když té osobě plně důvěřujeme.   A Bohu se to tak líbí, že čteme, že mu to přičetl jako spravedlnost. Jinými slovy. Udělal jsi  mi Abrahame radost, líbíš se mi, jsem rád, že mi tak důvěřuješ. To je taková dětská upřímná víra. Víme, že když rodiče dítěti něco slíbí, tak co udělá dítě. Raduje, hurá, díky maminko, tatínku. Raduje se už z toho slibu, protože tu existuje důvěra.   A my lidé se někdy chováme jako děti, ale pak bohužel radost vyprchá a na sliby se zapomene. Tak podobně se zachoval i Abraham. Dopustil se několika chyb, ale Bůh mu nakonec umožnil, aby měl ve 100 letech svého syna se svoji  90 letou manželkou Sárou, a to Izáka.   Tento příběh židé dobře znali.   A pak se stane jedna  událost. Abraham má již dospělého syna a má ho na příkaz Boha obětovat. On neví, že ho Bůh zkouší . To je až neuvěřitelné. To, po čem tak toužil, má dát jako oběť Bohu. To není o víře, ale o poslušnosti, o přijetí utrpení, protože ho to bolí. To je velký vnitřní boj.  Abraham si možná uvědomuje, kolikrát Boha zklamal. Možná ho Bůh za to trestá. Co asi Abraham prožívá? A jakou má radost, když na poslední chvíli mu Bůh oznámí, že ho zkoušel. Proč tem příběh je zapsán? Nebude bolest prožívat i sám Bůh, když bude jeho Syn na kříži, mučen, ponižován a zabit. Je tu určitá logická souvislost. A Bůh pak řekne Abrahamovi to nejcennější     · 
  
18a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“   Jaký potomek bude požehnáním pro všechny lidi a nejen pro židy?    
Jan píše toto:   ·  
36Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“   Víru v mesiáše měl i Job, protože je v Jobově knize napsáno.   19,20 ·  
25Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem. ·  
26A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha, ·  
27já ho uzřím, pro mne tu bude , mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mém nitru.   30 ·  
23Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé.   

Židé mají tedy víru v Mesiáše, Krále, Vykupitele… Tato víra jim není cizí, protože vyplývá z toho, za zažili jejich předci a na co ukázali jejich proroci. A Matouš jim skrze vyjmenovaný rodokmen, který nám nežidům nic neříká, chce ukázat, že Bůh svůj slib splnil v Ježíši Kristu, jehož pozemský otčímem je tesař Josef. Ale on je jen otčímem, tady nejde o biologickou návaznost, ale Josef přijímá syna vírou. A to proto, aby ho stejně mohl přijmout každý člověk bez rozdílu národnosti, žid i nežid. Jinými slovy Bůh plní co slíbil. Bude požehnáním pro všechny národy a tento  Mesiáš se narodí v rodině, která má původ a biologické kořeny rodě Abrahama. Vidíte tu úžasnou logickou souvislost.   A je to rodina obyčejná, chudší, není kněžská, prostě prostá rodina jakých je většina.   A teď se dostávám k tomu, co mne zaujalo. Marie. Proč je tak mlaďoučká, vlastně jako dítě.   Co říká Pán Ježíš o dětech? Cituji:   ·  

2Ježíš zavolal dítě, postavil je doprostřed ·  
3a řekl: „Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.     ·  
Matouš 19, 14Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim jít ke mně; neboť takovým patří království nebeské.“   

 Toto píše pouze Matouš.   Děti jsou tedy jiná kategorie než dospělí. Jim patří království nebeské, oni jsou plny Boží milosti dokud jsou děti.   A tady je logické proč Bůh za pozemskou matku svého Syna vybral skoro ještě dítě. A že byla ještě dítě vyplývá i z toho, že nežila se zasnoubeným Josefem. Tehdy, a  tak to bývalo i nás v dřívějších staletích, se budoucí manželství domlouvalo rodiči v době, kdy dcera byla ještě dítě. A vzali se  až dospěla. Marie je tedy ještě nedospělá, ještě není ženou, která může mít dítě. Je to doba čekání na plnou biologickou ženskou dospělost.   My víme z Písma, že Marie otěhotněla, ačkoliv byla ještě panna. Toto  početí však bývalo nevěřícími zesměšňováno a jako, že   je to je to naprostý nesmysl a něco nelogického.   Matouš se ve svém evangeliu tím moc nezabývá, ale lékaři Lukášovi, který jako druhý o Marii píše, to vrtalo hlavou. A napsal tyto podrobnosti:  
 ·
26Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, ·  
27k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. ·  28Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ ·  
29Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. ·  
30Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. ·  
31Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. ·  
32Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. ·  33Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ ·  
34Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. ·  
36Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. ·  
37Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ ·  
38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.   Všimněme si této věty:   ·  
35Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.   

Kdo je to, co je to Duch Svatý? To není fyzická osoba.Jistě, že v některých církvích byl a je neuznáván jako třetí Boží bytost trojjediného Boha. Ale v každém případě znamená Boží přítomnost. A Pán Ježíš učedníkům slibuje před odchodem toto:   Evan. Jana  Při loučení před zajetím asi o poslední večeři, jak zaznamenal Jan, co říkal Pán Ježíš   · Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.   
 ·  
13Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. ·  
14On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  
15Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. ·  16Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“    

Duch Svatý je duchovní bytost, která mimo jiné přenáší k nám informace, vede k poznání, posiluje duchovně atd.   Co je to početí?   Lidské vajíčko se spojí  s mužskou buňkou. Proč? Aby do ní přišly z mužské buňky informace. Jaké informace? Geny a vše co souvisí s vývojem zárodku   a pak i dospělého jedince.   A jak dnes dokáží lidé přenášet informace? Jde to na dálku, lze na dálku předávat informace mnoha přístrojům, řídit i rakety a bezpilotní letadla, dokonce posílat informace až do vesmíru a pak zpět.  A přece  u  Boha není nic nemožného.   Jaký má byt Ježíš? Bez hříchu. Dítě , ale i dospělý. A to lze dosáhnout jen tak, že se do vajíčka vloží to božské, aniž by došlo k porušení panenství. Dálkově, bezdotykově. Ježíš bude mít lidské ale i dominantní Boží vlastnosti. Ježíš tak může pravdivě prohlásit, že můj otec je Bůh a nelže přitom.   Copak to nedává logiku? ¨   Dnes vlastně může toto početí, zázrak logicky pochopit. My naštěstí tu schopnost nemáme  a je dobře, že plno schopností nemáme. Každé poznání, které bylo hříšnému člověku poznat, člověk i zneužil.   A podívejme se na Marii. Jakou má dětskou krásnou víru. Ona vůbec neuvažuje o tom, zda ji Josef jako těhotnou nevyhodí, ona se nebojí těhotenství, nebojí se ničeho a jen je malinko zvědavá a s Boží odpovědí se spokojí   · 

 38Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ 

Anděl pak od ní odešel.   A co udělá Marie? Když se svěží svému budoucímu muži? Cituji:   
 ·  
19Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.  

 Můžeme se tomu divit. Prostě nemohl to pochopit. Ty  a těhotná? S kým? Čeho si ses to dopustila? Ale je mu jí líto. Nechce ji dělat problém a veřejně pranýřovat, ale propustí ji, tajně Ale to je totéž. Jak by se k ní pak k svobodné matce zachovalo okolí? Nakonec tu zasáhne Bůh. Cituji:   ·  

20Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. ·  
21Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“     ·  
24Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. ·  
25Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. 

   Josef už to tajemství zná a přijal Ježíše za svého Syna.   Marie se musí někomu ještě svěřit. Někomu, kdo ji pochopí a nezpochybní její početí z Ducha. Slyšela, že její příbuzná Alžběta, je také těhotná a že je to zázrak, protože už je v pokročilém věku, kdy ženy stěží otěhotní. A proto se hned vydá za ní. Alžběta je už v šestém měsíci, takže Marie je asi jen několik dní těhotná. Nejde jen to se svěřit,ale i poradit ohledně porodu, péče o miminko atd. proto tam u ní zůstává až 3 měsíce.   Naštěstí je sčítání lidu. A Josef si Marii bere sebou.Nevíme nic o svatbě. Asi vše proběhlo bez nějakých oslav a okolí asi vzalo na vědomí, že těhotná Marie je těhotná s Josefem. Nakonec stejně byli za snoubeni.   My už sál ten příběh a průběh narození  známe. Pán Ježíš se rodí do obyčejné rodiny, kde nikdo není kněžského původu. Však také Ježíše za Božího Syna nebudou přijímat jen kněží, ale všichni včetně obyčejných lidí.   A přece se při narození děje něco zvláštního. Popisuje to jen Lukáš.   Cituji:     · 

6Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. ·  
7I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. ·  
8A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. ·  
9Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. 
10Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. ·  11Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. ·  
12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ ·  
13A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ·  
14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ ·  
15Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“    

Ale kdo z židů tohle tuší ví? Ví to snad kněží, kteří tak pečlivě studují Písmo? neví   Ale zjistí to lidé velmi daleko:     ·  

1Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: ·  
2„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“   

 Ale nejen poklonit. Co mu přinesli?   ·  

11Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.   

Jak krásně to Bůh zařídil? Měli tak dostatek prostředků, aby mohli několik roků žít v Egyptě, kam se asi uchýlili do nějaké židovské diaspory.     A přece jen tu byl ještě někdo, kdo si tohle narození uvědomoval díky své víře a Božímu Duchu. Simeon a pak Anna   ·  

22Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – ·  
23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – ·  
24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. ·  
25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. ·  
26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. 
27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon, ·  
28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: ·  
29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, ·  
30neboť mé oči viděly tvé spasení, ·  
31které jsi připravil přede všemi národy – ·  
32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ ·  
33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. ·  
34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat ·  
35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“   

Meč znamená utrpení pro Marii. Passolini to tak krásně zobrazil na svých hercích. Zde je obraz mladičké nevinné Marie a tady Marie pod křížem.   A zaujal mne i obraz Marie po 33 letech, když vidí svého Syna na kříži jako zločince umírat. To je ten proniknutý meč, to je bolest   A všimnul jsem si této věty, kterou vyslovil Pán Ježíš směrem k Marii:   Jan zapsal:   ·  
25U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. ·  26Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ 
27Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.       ¨

Tahle  věta napovídá, že Marie asi opravdu neměla žádné děti, nevlastní ani vlastní, protože jinak by tyto děti byly  s ní a cítily za povinnost pak o ni pečovat. A protože nikoho nemá, proto tato Ježíšova slova.Výraz bratr je totiž v biblickém smyslu velmi široký a může ukazovat i na jiný vztah, než ten, kterým se  v praxi lidé označují. Bratrami a sestrami se přece nazývali všichni kolem Pána Ježíše.       Tady bych svoje myšlenky ukončil. Vše, co se stalo logicky do sebe zapadá, i když se to na první pohled nezdá. A některé menší případné nesrovnalosti jsou důsledkem komunikačního šumu, který působí vždy, když se informace přenáší jen slovem a ne napsaným textem. A evangelisté někdy čerpali vedle  vlastních zážitků i z toho svědectví ostatních lidí, kde ten komunikační šum mohl existovat.   Ale to nic neupírá na tom, že Boží Slovo může být logické a věřím, že i pravdivé.                              
Z přednášky v LDN
Vložil: Tomas v Úterý, 07. leden 2020 @ 20:58:10 CET (305 čtenářů)
 Více... | 23 komentáře | Teologie | Skóre: 0



Z internetu: Boži trojice
Studijní materiály

poslal Nepřihlášený

Boží trojice 1-4:



Vložil: Tomas v Čtvrtek, 02. leden 2020 @ 10:44:01 CET (304 čtenářů)
 Více... | 14 komentáře | Z internetu | Skóre: 0



Teologie: NUTNOST REVIZE NICEJSKO-CAŘIHRADSKÉHO VYZNÁNÍ VÍRY
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Z čistě biblického hlediska jsou v tomto vyznání obsaženy některé omyly, které je nutno uvésti na pravou míru. 

Jde zejména o toto:

I. Bezhříšnost a přisouzení titulu Bohorodičky Panně Marii
II. Problém Spasitelova zrození



I. Bezhříšnost a přisouzení titulu Bohorodičky Panně Marii
Na adrese  http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1694 [revue.theofil.cz]  se lze dočíst toto:

"  Sv. Efrém [revue.theofil.cz] nazývá Marii nejkrásnější a neposkvrněnou a soudí, že jen ona a Kristus byli zcela bez poskvrny hříchu. Sv. Ambrož se vyjadřuje o blahoslavené Panně Marii, že je ušetřena každé poskvrny hříchu (ab omni integra labe peccati)."

Zde je Marii, tedy člověku, přisuzována bezhříšnost, stejně jako Kristu - což je rouhání, neboť platí (Ř. 3:23). I Panna Marie potřebuje Spasitele, což i sama vyznává (Lk. 1:47). Zde jde jasně o zbožštění člověka - tedy o modlu!!! Stvoření ani nemůže disponovat kvalitou, kterou má jen Bůh, Stvořitel!!! 

Podobně je to s titulem Bohorodičky, přisouzený Marii koncilem v Efesu.

Římští katolíci tvrdí:
Významově je to jedno a to samé.."
Pravil jeden římský katolík zde na GS. 

První část výroku je biblická, tedy platná (Lk. 1:43). Naproti tomu druhá, nijak nelimitovaná část tohoto výroku je nejen nebiblická - ale i rouhavá. Tento výrok by NUTNĚ znamenal to, že by  Marie NUTNĚ existovala dříve nežli Bůh, což je nejen rouhání, ale i nesmysl. 

Kol. 1:15,16 "On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, (16) neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho."

Kol. 2:3 "v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání."

Protože v Kristu bylo vše stvořeno, pak Marie, tedy stvoření, nemohla existovat před Kristem!!!
 



J.  2:4 "A Ježíš jí řekl: Co mi chceš ženo? Ještě nepřišla má hodina." (SP)
J.  19:26 "Když Ježíš uviděl svou matku a učedníka, kterého miloval, jak tu stojí, řekl matce: "Ženo, hle, tvůj syn." (SP)

Písmo nás nevyzývá k jalovým úvahám o povaze Boží a lidské přirozenosti v osobě Spasitelově, která je a zůstane pro nás lidi tajemstvím - ale k tomu, abychom Krista následovali (Mt. 10:38; Mt. 16:24; Lk. 9:23). POUHÉ POZNÁNÍ NÁS NESPASÍ! Je zřejmé, že církev v této době už sešla na scestí - poznání nadřadila následování Krista. Církev nepochopila skutečnost, že následujeme-li Krista, pak poznání se dostaví automaticky v míře, kterou určí Pán.

Kol. 2:3 "v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání."

K čemu byly zákoníkům, farizeům a veleradě skvělé znalosti Zákona, když neztotožnili Pána Ježíše Krista se Synem Božím? K ODSOUZENÍ!!! Zůstali pouhými bezduchými teoretiky a to je zoufale málo! Duch Písem SZ jim naprosto unikal. Proto nerozuměli proroctvím o Spasiteli!!!

2Kor. 3:6 "který nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu: Litera zabíjí, ale Duch dává život."

PŘIJÍMEJME TEDY PÍSMO S POKOROU TAK, JAK JE NÁM PŘEDKLÁDÁNO!!!

Panna Marie tedy není "Bohorodička" (Cyril), či "Kristorodička" (Nestorios) - ale matka mého Pána (Lk. 1:43), jak praví Písmo. 

I.A Velikost Panny Marie

Mt. 11:11 "Amen pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on."

Vzdor tomu, že Jan byl větší, než Panna Marie, nenacházíme v Písmu zmínky o tom, že by měl být námi blahoslaven. Předivné jsou cesty Páně!


I.B. Míra milosti, kterou byla obdařena Panna Marie

Lk. 1:28 "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." (EP)
Lk. 1:28 "Buď zdráva, přízní obdařená, Pán s tebou." (Pavlík)
Lk. 1:28 "Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou . . ." (BK)
Lk. 1:28 "Buď zdráva, milostí obdařená, Pán s tebou . . . (SP)

Pouze katolické překlady užívají termín, či titul "milostiplná". 

I.C Milosti plný je pouze Kristus! 

J. 1:14 "A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy."

I.D Kdo může ze Spasitelova pohledu nabýt kvalit Panny Marie?

Mt. 12:49,50 "Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. (50) Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."

Kvalit Panny Marie dosahuje tedy ten, kdo činí vůli nebeského Otce. I když se na své následovníky dívá Spasitel stejně jako na Pannu Marii, tak jen jí náleží biblické blahoslavení uvedené v (Lk. 1:48). 

Dále viz link výše.

II. Problém Spasitelova zrození

Předmětný článek Nicejsko - konstantinopolského vyznání víry

"Věřím v jednoho Pána
Ježíše Krista
jednorozeného Syna Božího, 
který se ZRODIL z Otce přede všemi věky:"

Pramen: 

Ž. 2:7 "Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes ZPLODIL." 

Biblický text vypovídá o tom, že Boží Syn byl zplozen a nikoli zrozen přede všemi věky, jak tvrdí Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry. 

Písmo tedy praví, že Boží Syn byl přede všemi věky zplozen (Ž. 2:7; Sk. 13:33) a až poté zrozen z Panny Marie, která počala z Ducha svatého - tedy mimo působnost prvotního hříchu (Mt. 1:18; Lk. 11:27). 

Tedy tvrzení Nicejsko - konstantinopolského vyznání víry, že se Spasitel zrodil přede všemi věky, je mylné.

Z uvedeného je zřejmé, že pokud přistupujeme k Písmu bez patřičného respektu a snažíme se ho svými termíny "vylepšit", dochází pak k rouhání a nesmyslům.

Z toho všeho jsem odvodil tento princip:


Vložil: Tomas v Čtvrtek, 02. leden 2020 @ 10:42:50 CET (1388 čtenářů)
 Více... | 169 komentáře | Teologie | Skóre: 0



Život víry: Kéž bychom všichni byli proroky
Zamyšlení

poslal Willy

V knize Numeri 11:29 Mojžíš řekl Jozuemu: "Ty žárlíš kvůli mně? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha!"

Vložil: Tomas v Neděle, 29. prosinec 2019 @ 11:56:43 CET (990 čtenářů)
 Více... | 2183 bytů | 103 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Život víry: Kázání o pochybování a víře
Kázání

poslal lutrik

První čtení: Exodus 17,1 -7: „Celá pospolitost synů Izraele táhla z pouště Sínu od stanoviště ke stanovišti podle Hospodinova rozkazu. Utábořili se v Refídimu, ale lid neměl vodu k pití. Tu se lid dostal do sváru s Mojžíšem a naléhali: "Dejte nám vodu, chceme pít!" Mojžíš se jich zeptal: "Proč se se mnou přete? Proč pokoušíte Hospodina?" Lid tam žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Vyčítali: "Proto jsi nás vyvedl z Egypta, abys nás, naše syny a stáda umořil žízní?" Mojžíš úpěl k Hospodinu: "Jak se mám vůči tomuto lidu zachovat? Taktak že mě neukamenují." Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vyjdi před lid. Vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi. Já tam budu stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít." Mojžíš to udělal před očima izraelských starších. To místo pojmenoval Massa a Meriba (to je Pokušení a Svár) podle sváru Izraelců a proto, že pokoušeli Hospodina pochybováním: "Je mezi námi Hospodin nebo není?"

Vložil: Tomas v Neděle, 29. prosinec 2019 @ 11:55:54 CET (148 čtenářů)
 Více... | 14487 bytů | 7 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Nebezpečná učení: Abyste podoně nenaletěli???
Svědectví

poslal Frantisek100

Příznivci Bennyho Hinna jsou zvyklí dostávat pravidelné dopisy, často jakoby psané vlastní rukou samotného pastora, které vyzývají k obětování finančních prostředků s příslibem bohatého budoucího požehnání. Síla takové korespondence se ovšem nedá srovnat se zážitkem osobního setkání s pastorem. O průběhu níže popsané akce víme z první ruky. Pozorovatel, kterého momentálně nemůžeme jmenovat (redakce jeho identitu zná), se účastnil vystoupení Bennyho Hinna v jedné evropské metropoli. 


Zmíněné akce se v městském kongresovém centru účastnily asi dva tisíce příznivců Hnutí víry. Šlo o lidi převážně ze střední společenské třídy, ženy i muži byli zastoupeni rovným dílem. Organizaci zajišťoval úzký tým spolupracovníků pastora a vybraní dobrovolníci, kteří pomáhali před a během programu v jednotlivých sektorech a stáncích se suvenýry. 

„Překvapilo mě, že dobrovolníci byli rozdělení pro různé úkoly vyloženě rasisticky,“ říká náš pozorovatel. „Bílí a dobře oblečení v předních sektorech, o méně exponované oblasti se pak starali dobrovolníci tmavé pleti.“ Bezpečnost navíc zajišťovala ostraha najatá od kongresového centra, tříčlenná VIP ochranka pastora Bennyho Hinna a asi dvacet tajných pracovníků bezpečnostní agentury v davu, kteří byli oblečeni v civilu.
Poznámka: Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/benny-hinn-podvodnik-nebo-lecitel.A150311_161004_veda_kuz
Vložil: Tomas v Neděle, 29. prosinec 2019 @ 11:55:37 CET (794 čtenářů)
 Více... | 15636 bytů | 84 komentáře | Nebezpečná učení | Skóre: 0



S úsměvem: Děti Bohyně Gayi
Humor

poslal Nepřihlášený

S vyprázdněním všeho křesťanského se nám rodí nové náboženství. Představa patriarchálního Boha Otce a Jeho Syna je překonaným a ahistorickým artefaktem šovinistického křesťanství. Gaya [čti Geja] je hermafroditní bohyní, je celá zelená, nemanifestuje se žádnými antropomorfismy a její pohlaví se může časem libovolně měnit do 85 forem. Přicházející bohyně Gaya má i své evangelium, svůj příběh, a samozřejmě svojí soteriologii. Její náboženství v mnohém připomíná římský katolicismus, ale je v podstatě gnostické. Jak tedy zní „zelené evangelium“ bohyně Gayi?

Poznámka: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/786-deti-bohyne-gayi

Vložil: Tomas v Středa, 25. prosinec 2019 @ 12:19:34 CET (322 čtenářů)
 Více... | 4191 bytů | 18 komentáře | S úsměvem | Skóre: 0



S úsměvem: Děti Bohyně Gayi
Humor

poslal Nepřihlášený

S vyprázdněním všeho křesťanského se nám rodí nové náboženství. Představa patriarchálního Boha Otce a Jeho Syna je překonaným a ahistorickým artefaktem šovinistického křesťanství. Gaya [čti Geja] je hermafroditní bohyní, je celá zelená, nemanifestuje se žádnými antropomorfismy a její pohlaví se může časem libovolně měnit do 85 forem. Přicházející bohyně Gaya má i své evangelium, svůj příběh, a samozřejmě svojí soteriologii. Její náboženství v mnohém připomíná římský katolicismus, ale je v podstatě gnostické. Jak tedy zní „zelené evangelium“ bohyně Gayi?

Poznámka: https://www.apologet.cz/?q=articles/id/786-deti-bohyne-gayi

Vložil: Tomas v Středa, 25. prosinec 2019 @ 12:19:34 CET (65 čtenářů)
 Více... | 4191 bytů | 1 komentář | S úsměvem | Skóre: 0



Nebezpečná učení: Varování před sektou Šinčchondži
Sekty

poslal Nepřihlášený

Když odejdeš, skončíš v pekle. Tajemná sekta už ulovila desítky českých dívek

Jakub Heller
19. 12. 2019 5:30
Nenápadně a v tichosti už několik let operuje v pražských ulicích tajemná křesťanská sekta Šinčchondži. Její příznivci věří v blížící se apokalypsu a vzývají svého vůdce Jihokorejce Man-hee Leeho, anděla pravdy a druhého Ježíše. Server Aktuálně.cz z výpovědí dvou Češek, které v sektě uvázly, popisuje, jak organizace pomocí systematických lží, manipulací a citového vydírání láká české křesťanky.
Vložil: Tomas v Úterý, 24. prosinec 2019 @ 12:15:54 CET (947 čtenářů)
 Více... | 1180 bytů | 90 komentáře | Nebezpečná učení | Skóre: 0



Život víry: Pan Ježíš a samařská žena
Zamyšlení

poslal Frantisek100

Chtěl bych se zamyslet nad příběhem, který zdánlivě nic neřeší. Jde jen o obyčejný rozhovor. u něhož nikdo z učedníků nebyl. Snad se Ježíš o něm později zmínil Janovi, který jediný ho popsal. V tom rozhovoru jsou však uloženy úžasné myšlenky. 4 kap. Janova Evangelia.   ·¨


 4Musel však projít Samařskem. ·  
5Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; ·  
6tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne.  

 Samařsko byla to oblast, které se židé vyhýbali. Když si tímto územím mohli zkrátit cestu, raději si vybrali cestu delší obklikou. Ale Pán  Ježíš naopak nemá důvod se této oblasti vyhnout. A klidně se vydává na cestu Samařskem.   Tehdy, když tudy Pán Ježíš procházel, tak tam žili Samařané.   Byli to lidé, kteří  mají zvláštní původ.  Oni sami se považovali za potomky Jákoba, ale jejich území se stalo po rozpadu izraelského království  po smrti krále Šalamouna Královstvím severním a bylo pak zničeno Asyřany.Možná došlo i k promíšení s jinými národy,ale určitou víru si dochovali. Prostě mezi nimi a židy byly určité náboženské rozpory,  

   Je poledne a je také asi pořádné horko. Pán Ježíš si chce trochu odpočinout a ví také dopředu, že má jiný úkol. Pošle tedy učedníky do  blízkého městečka, aby něco nakoupili  k jídlu a posadí se  u studny Ta studna je historická. Nechal ji vybudovat Jakob. V poledne ke studni nikdo pro vodu moc nechodí.  Tam se chodívá ráno, kdy není horko a chodí tam jenom ženy. Nyní však se džbánem pro vodu přichází žena, která si úmyslně vybrala tento čas, protože se nechce stýkat stýká s ostatními ženami. Ona totiž nežije životem řekli bychom normálním, ale  střídá muže a tak je předmětem pohoršení. To je ten pravý důvod, proč přichází v  tuto dobu.  Když přichází, patří u studny muže, který tam asi sedí.  Je to hezký muž v nejlepších letech, což asi ona vzhledem ke svým zkušenostem s muži, umí posoudit.  Muž se jí asi i líbí. A ten muž ji osloví. Už podle hlasu, to je podle galilejského nářečí poznává, že ten muž je žid. Co tady dělá, přece této  oblasti se židé vyhýbají.?  A ten muž na ni promluví, což nebývá obvykle.   
 „Dej mi napít!“   
 Je to pochopitelné, protože Pán Ježíš má žízeň, ale nádobu na vodu nemá.   A tak žena také zahájí konverzaci  

 "Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“    
Ne,že by žena nechtěla tuto drobnou službičku vykonat, je pořád jeho přítomností překvapena, diví se , že to chce od ní zrovna žid, když se přece židé se Samaritány nebaví  a ještě k tomu od ženy.   A Pán ježíš reaguje druhou otázkou.

   „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“  
 Jinými slovy? Kdybys věděla, kdo jsem , pak bys mne požádala o něco, co má větší cenu než tahle obyčejná voda.   Otázka začíná, kdybys věděla, kdybys znala???   My na tom býváme také někdy podobně, že nevíme a neznáme. A je tu to slůvko, kdyby. A pak bývá pozdě.   Žena poslouchá a ještě nerozumí. Uvažuje logicky.  

 „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu?
 A už vůbec nechápe, co je to ta živá voda?   

2Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“  

 Žena tedy pořád zaměňuje vodu ze studny se živou vodou, o níž hovoří tento pán.    A tak musí jí vysvětlit jakou živou vodu měl na mysli.   Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíz

   Žena to stejně ještě nechápe. Asi si ten muž si ze mne dělá legraci, asi se mnou jen tak koketuje.     A proto také tak odpoví, aniž by věřila či chápala tohoto muže. Dovedu si představit její typický ženský tón  a svádějící úsměv.   ·  ¨
5Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“ 
   Jistě to nemyslí vážně a začíná celý rozhovor chápat jako žena, která si může zakoketovat s krásným mužem. Možná či určitě je to pro ni  příjemné.      

 Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“    
 A nyní musí  s pravdou ven. Ale jak to říct? Lepší bude, když řeknu, že nemám. Třeba tím budu pro něho přitažlivější. Taková  s prominutím žen, ženská taktika. Budu se mu víc líbit než, kdybych řekla, že jsem zadaná.   ·  

17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“  

 Ona řekla polopravdu. Má i nemá. Z hlediska zákona nemá, ale z hlediska morálky žije s mužem. Zase tak veliký hřích nespáchala, když řekla nemám. On to  přece nepozná a ani  to neví.   Ale pak následuje to, z čeho je v šoku. To prostě  nečekala.   ·  

18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“       

Konec koketování. To není obyčejný muž, když tohle o ní ví. Ten přesný počet zná jen ona sama. A najednou ta žena se začne zajímat o něco jiného. Už ji ten muž nepřitahuje jako muž, ale jako prorok . A židé ani Samaritáni se už více než tři staletí nesetkali  s prorokem. A ženu najednou zajímají náboženské a duchovní problémy     ·  ¨
19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. ·  
20Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“  
 Ona si uvědomuje ten rozdíl mezi židy a svou skupinou. Co je správné, co je pravda? My tady nebo Jeruzalém??     ·  
21Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě.  

 Žena  nemůže vědět, že za necelých 40 let bude Jeruzalém v troskách a stejně tak válkou zničena i jejich země. Nemohla to pochopit, ale byla ji sdělena pravda. Tak jako my dnes nedokážeme plno věci a proroctví pochopit a přitom mohou být pravdivé. A dál tento pán pokračuje:   ·  
22Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. ·  
23Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. · 
24Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“   Toto už je náročnější řeč. Žena přemýšlí a vysloví něco, co je překvapivé.     · 
25Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“   

Tohle nevyslovil ani nikdo z kněží. Ona neřekne, že přijde. To znamená v budoucím čase, ale máme to sloveso přítomném čase: Vím, že přichází  a kdo? Kristus. Jakou úžasnou pravdu vyslovila. A druhá část toho, co řekla, je ještě zajímavější: 

 "Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ 

    Kde je ještě toto napsáno?   

 Jan 14 ·  
25Toto vám pravím, dokud jsem s vámi. ·  
26Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.   

Ta druhá část její řeči je tedy o Duchu Svatem, který ještě nepřichází, ale přijde. Jaká úžasná pravda?   To říká cizímu pánovi, o kom ještě neví, kdo vlastně  je.     ·  

Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“    

a ta žena? ·  
28Žena tam nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem: ·  
29„Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všecko, co jsem dělala. Není to snad Mesiáš?“       

Takže ta žena prožívá něco, co dosud neznala. Mesiáš, Kristus a stojí před ní. Jiná žena či někdo jiný by tohle zpochybnili. Řekli by, kecáš či něco podobného. Víme, jak sami farizejové a kněží mluvili o Pán Ježíši, když se dozvěděli, že má být Mesiáš. Ale ona je plná radosti. Takové radosti, že zapomene na džbán  s vodou a běží do města. A musí tuhle novinu a zážitek říci co největšímu množství lidí a je jí jedno, že sama tak se přiznává k svým hříchům, když hovoří o tom, podle čeho Mesiáše poznala. Ona už nepotřebuje žádný zázrak , ona prostě uvěřila a má z toho radost a musí se o tuto radost podělit  se všemi. Běžte se podívat na Mesiáše Učedníci právě asi přicházeli  a už dálky spatřili jak Pán Ježíš hovoří se ženou a jak ta žena najednou kvapně odchází.   · 

31Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“ ·  
32On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“ ·  
33Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“     

   I sám Ježíš je tím vším, tou reakcí té ženy dojat, že ani nemá chuť k jídlu.   Proto říká, že se již nasytil jiným pokrmem,  a  vysvětluje učedníkům:   ·  
34Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo. ·  35Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. ·  
36Již přijímá odměnu ten, kdo žne, a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec. ·  
37Přitom je pravdivé rčení, že jeden rozsévá a druhý žne. ·  
38Já jsem vás poslal, abyste žali tam, kde jste nepracovali. Jiní pracovali a vy v jejich práci pokračujete.“  

 Víte člověk má radost, když se dobře nají  a napije. To všichni známe. Prostě jsme uspokojili naše biologické potřeby. a cítíme se pak dobře, pokud jsme to zase nepřehnali a nepřejedli se.   Ale smysl Pána Ježíše není v uspokojování biologických potřeb. On přišel na svět kvůli něčemu jinému. A on prožívá obrovskou radost, když lidé v něho uvěří, uvěří, že je Mesiáš, že ho Otec poslal, aby lidi zachránil. On se raduje jako ten pastýř nad ztracenou ovečkou. Proto zapomene na tělesný hlad, protože tohle je silnější  a pozitivnější zážitek.   Podívá se na učedníky a vnímá jejich tváře plné údivu a bohužel také nepochopení. A proto jim podává další vysvětlení. Třeba z toho něco pochopí.Je to trochu náročnější. Požívá příklady toho, co vidí. Vidíte to pole, jakou má barvu. Je čas sklizně. Trvalo to 4 měsíce od setí a nyní budou brzy žně. A  platí takové rčení, které sám uvádí, že jeden rozsévá , druhý žne či sklízí. A nyní je čas žní i v tom duchovním smyslu. A vy jste v době duchovní žně, protože to samařské město, kam vkročíme, je plni duší žen a mužů, duší, které sklidíme pro Pána Boha,   A tak je to s vámi. Někdo už před vámi víru zasel  a teď sklidíme úrodu. Já vás tam posílám, abyste sklidili, co to už byl zaseto  a nyní dozrálo. Zaseta byla víra, že přijde Mesiáš a nyní dozrála.   Ajak to dál probíhalo?   ·  

39Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“ ·  
40Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny. ·  
41A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo. ·  
42Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“ ·  ¨
43Po dvou dnech odešel Ježíš odtamtud do Galileje. 

   Takže tahle Ježíšova chvíle u study a rozhovor se samařskou ženou měl velký význam. Ta žena ve víře dozrála, protože Ježíše přijala. A jak vidíme , tak nejenom ta žena. Nečteme, že by v tom samařském městě, kterým židé opovrhovali, byl někdo, kdo by se Pánu Ježíši vysmíval. Mnoho jich uvěřilo a to nejen kvůli té ženě, ale čteme, že pro jeho slovo. Mnozí se s Pánem Ježíšem tedy sobě setkali, slyšeli jeho hlas a vnímali jeho slova a tím uvěřili. Jaký rozdíl od většiny židů  a kněží a farizejů. Zůstává tu dva dny a když se hodlá město už opustit, prosí ho, aby zůstal.   Ale jeho čeká další pole hledání a zachraňování duší.         

Hezké vánoce.                                       
Vložil: Tomas v Úterý, 24. prosinec 2019 @ 12:14:54 CET (247 čtenářů)
 Více... | 18 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Kontrasty: Jak se chováme my o vánocích?
Zamyšlení

poslal Frantisek100

A vzpomínám na jednu knížku od Hany Klenkové- Darebák  a je to popis života chudého kluka. A tam jedna událost o vánocích. A je to i pro nás takové zrcadlo, abychom třeba nepomáhali způsobem, který je tam popsán. Děj se odehrává za první republiky. Tak aspoň malý úryvek 


   K tisíci otázkám, které zůstaly bez odpovědi, se přidala další: Proč u nás nemáme stromeček? Vyrazil jsem s ní na mámu. Chvíli se na mne dívala trochu nejistě, snad se cosi v ní hýbalo, snad si sama kladla tu otázku. Našla brzy odpověď. Dyk ho máš ve škole  a za chvíli přidala vztekle: Co by nechtěl ten panchart? Nemám ani na žrádlo. Ovšem ve škole byl stromeček. Učitele a rodiče lepších žáků každoročně vystrojili vánoční nadílku chudým dětem. Šest let jsem tam chodil vypít hrneček kakaa. K tomu byl závin a domů jsme si odnesl pár kousků ledajakého cukroví a chudou vánočku. Jednou jsme dostal čepici, po druhé punčochy, pak zase čepici a tak kolem dokola. O jedněch vánocích se dokonce objevily kalhoty, ale byly mi velké. Máma je prodala. Každoročně jsem tam šel a pokaždé jsem neposlouchal ředitelovu slavnostní řeč. Jen jsem vdechoval vůni kakaa a čekal, až na mne dojde řada. Toho dvanáctého roku jsem šel také a poprvé jsem poslouchal ( nevím proč, co ředitel říká) Stál před rozsvíceným stromkem a bylo na něm vidět, jak pospíchá, aby už to měl za sebou a jak si přitom zakládá na této dojemné slavnosti. Přestal jsem vnímat vůni kakaa, poslouchal jsem ředitelův nasládlý hlas, a jak jsem ho slyšel házet do jednoho rance ubohé chudé děti, význam vánočních svátků a ušlechtilost pana Urbana, musil jsem, třebaže mi bylo jen dvanáct let,  myslit na Králčino pořekadlo o darovaném soustu, s nímž člověk ledacos spolkne.    Tak jsme polykal:   .. A protože jsou vánoce svátky lásky, nemohli bychom dnes zasednout k štědrovečernímu stolu, kdybychom musili myslit na vás, kterým osud nedopřál majetné rodiče ..   ..laskavé paní vám upekly chutné vánočky a cukrovinky....   .. jsou tam i čepice a punčochy, dokonce některé hodné paní tam daly starší oblečky po svých dětech..   .. buďte vděčny a pěkně poděkujte..   .. a pamatujte si, že aspoň o vánočních svátcích nemá člověk zapomínat na druhé..   Děti seděly s otevřenými ústy a jistě žádné neposlouchalo ( jako jsem nikdy neposlouchal já) a dospělí se dívali na ředitele, jako by to byl velebný pán u oltáře, a bylo tam veliké ticho. Jen ta paní, která měla rozdávat kakao, netrpělivě poklepávala sběračkou, neboť pospíchala domů,  a ředitel na ni  vrhl káravý pohled, ale víc si netroufal,  protože to byla paní radní Beranová.   Když skončil., děti tleskaly a dívaly se na hrnce s kakaem, a majetní rodiče děkovali za krásnou řeč a já měl vztek. To bylo řečí vo jednom hrníčku kakaa a nějakým pitomým dárečku, který by Lojza Dolejšů určitě nakop, kdyby ho dostal k Ježíšku.   Potom rozdali kakao a já jsem tam seděl nad svým hrnkem a dělal jsme dvě věci. Za prvé jsem přemítal, komu mám děkovat, za druhé jsem napjatě zíral na Rudlu a na Škodovy děti. To byly děti nového Dolejšova deputátníka, který nastoupil po Čížkovi. Nikdy před tím mi nepadlo dívat se na někoho, jak vypadá při jídel., leda na starou Králku, když v bezzubých zubech nekonečně žmoulala každé sousto. Ale co dělaly ty děti? Kradly si navzájem kousky cukroví a házely je do sebe, jako by chtěly ucpat nějakou díru., Oči jim lezly z důlků jak hltavě polykaly. Rudla se  postavil, hrneček naklonil nad ústy  a lil do sebe kakao,  až mu v krku kloktalo. Podíval jsme se ještě po ostatních. Zdálo se, že mnohé nejedly celé měsíce. Cpaly do sebe cukroví, jedly ústy, rukama , očima.. Něco se ve mně dělo., Nevěděl jsem, co mne to svírá. Byla to lítost, hanba, zmatek, ponížení za všechny?? Nerozuměl jsem tomu.     

Tolik úryvek  je ze života za kapitalismu v první republice a jaká byla falešná morálka. Lide darovali jen nepatrný  kousíček ze svého a to způsobem, aby z toho oni sami, ti bohatí, měli profit, pochvalu a ti chudí ještě více pak cítili svoji chudobu a ponížení.    
Vložil: Tomas v Úterý, 17. prosinec 2019 @ 10:32:05 CET (1798 čtenářů)
 Více... | 229 komentáře | Kontrasty | Skóre: 0



Historie: Nepoškvrnené Počatie Panny Márie
Katolicismus

poslal Nepřihlášený

Dnešný sviatok pre niektorých nie je ľahké pochopiť. Pravdu povediac, z duše ho odmietajú. „Čo to je za habaďúru, Mária, bez poškvrny počatá?“ povedia i mnohí katolíci. A protestanti majú naň tiež svoj názor. Mária je pre niektorých kresťanov nie cestou k Ježišovi, ale naopak, prekážkou k nemu. A neodmietajú nielen jej nepoškvrnené počatie, ale i jej trvalé panenstvo. „Načo by to všetko bolo bývalo dobré?“ pýtajú sa. A aj my sa dnes opýtajme podobne: „Načo je dobré Nepoškvrnené počatie Panny Márie?“ Nezaobišla by sa naša dogmatika bez tejto dogmy? Či by sa dogmatika zaobišla bez tejto dogmy, neviem.

Vložil: Tomas v Úterý, 17. prosinec 2019 @ 10:25:35 CET (1528 čtenářů)
 Více... | 7029 bytů | 250 komentáře | Historie | Skóre: 0



Tvorba: Nabídka překladu knížky
e-Kni*****

poslal Jan21

Milí i nemilí uživatelé portálu Granosalis

Jelikož z tohoto původně křesťanského portálu se čím dál více stává platforma odpůrců lidí, stavících svou víru a životní postoje na Písmu (SZ a NZ), jakožto fundamentu křesťanské víry (trend, který i sama Bible ke konci věků předvídá), odradilo to mnohé uživatele na tento portál přispívat, nebo na něm diskutovat, neboť
namísto věcných argumentů dochází buď k dehonestaci křesťanů na bibli stavících, její desinterpretaci ve prospěch skupin prosazujících partikulární názory a zájmy, odbíhání od tématu, když argumenty schází, nebo i zcela k její záměrné primitivní dehonestaci.

Ani já nemám chuť vést zde nějaké plané diskuze, založené na lidské hlouposti a ješitnosti. 

Místo toho všem zájemcům nabízím zcela gratis můj téměř 30 let starý překlad knížky (cca 400 stran) americké autorky H. Mearsové v elektronické podobě (PDF): O čem všem je bible (What the Bible is all about), která už nestačila
vyjít tiskem v bratislavské nakladatelství Pokoj po rozdělení Federace a zániku nakladatelství.

Můžete si na o ni napsat na e-mail:cupjaze@gmail.com.
Přihlaste se o ni svou přezdívkou a e-mailovou adresou

Tiskem by už tak objemná knížka sotva vyšla a je škoda, že takto dlouho leží ladem. Přál bych si, aby to mohlo být někomu k užitku, neboť jsem přesvědčen, že je to dílo hodnotné, christocentricky orientované.  

Všechny věrné a upřímné křesťany

Zdraví 
Jan 21
cupjaze@gmail.com
Vložil: Tomas v Sobota, 14. prosinec 2019 @ 07:11:33 CET (788 čtenářů)
 Více... | 46 komentáře | Tvorba | Skóre: 0



Život víry: Podobenství o konci světa
Kázání

poslal Frantisek100

        Kdy jsem byl šťastný  čili  kdy jste byli velice  šťastní? Když jsem se zamiloval. Každý určitě rád vzpomíná na období zamilovanosti. A krásné na tom byly často ty chvíle čekání jeden na druhého.  Zamilovaný člověk je nejen šťastný, ale i silný. Dokáže se vyrovnat s různými překážkami a je hlavně optimista. Pán Ježíš právě tyto lidské city a vztahy používá k tomu, abychom pochopili  vztah Boha k nám a náš vztah k němu. Je proto velice užitečné zamyslet se nad některými slovy z NZ a to hlavně pojem ženich, nevěsta, svatba  a láska.    Apoštol Pavel zapsal zajímavou myšlenku  a pravdu.  

 Efez 6   · 
31‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo.‘ ·  
32Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. ·  
33A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu. 

   Čili Kristus a církev mají vztah stejný jako manželé. Takže ty zkušenosti a city, které prožívám v zamilovanosti a v manželství jsou základem pro nás vztah k Pánu Ježíši a k Bohu. A víme, že zde důležitou roli hraje láska. Kristus si zamiloval církev, nás lidi a z lásky k nám se za nás obětoval.              Když se vžiji do svých vzpomínek, tak všechny vzpomínky jsou pozitivní a i po mnoha letech oživují a člověka posilují v citu lásky.    Pán Ježíš ve své době věděl, že lidem pojmy ženich, nevěsta a svatba jsou velice blízké, a proto na nich často stavěl svá podobenství, aby nám mohl přiblížit Boha.  
Vložil: Tomas v Sobota, 14. prosinec 2019 @ 07:09:24 CET (202 čtenářů)
 Více... | 14009 bytů | 9 komentáře | Život víry | Skóre: 0



Teologie: Mně patří pomsta
Žhavá témata

poslal Nepřihlášený

 Pán Ježíš používá  jedno podobenství, které je určeno tehdy žijícím židům  a ukazuje na tom co někteří z nich zažijí ještě za svého života.   Cituji: · 

 1A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: ·  
2„S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. ·  
3Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. ·  
4Poslal znovu jiné služebníky se slovy: ‚Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!‘ · 
5Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. ·  
6Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je. ·  
7Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. ·  
8Potom řekl svým služebníkům: ‚Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni; ·  
9jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘ ·  
0Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky. ·  
11Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. ·  
2Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo. ·  13Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ·  
14Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“ ·  
15Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. 
 Konec citace. 

Je bezpochybné, že tím králem je Bůh, který vystrojil svatbu svému synu, tedy Pánu Ježíši. 

  3Poslal služebníky.. 
Kdo jsou ti služebníci? 
Učedníci samozřejmě nechápali, že to budou oni sami. Ano, byli to oni.Oni měli zvát na svatbu, šířit tu radostnou zvěst o záchraně a lásce Boží. Kde?  Přece prvně mezi svými, tedy mezi židy.   A jaká bude reakce pozvaných? Lhostejnost, vymlouvání, že nemají čas  a mají jiné povinnosti. Ale král je posílí znova a znova. Pak už nejde o vymlouvání, ale rovnou o napadení služebníků a jejich dokonce zabíjení. A to se stalo. Mnozí z učedníků byli dokonce popraveni, vzpomeňme si na Štěpána a mnohé další. To byly události, které se pak po smrti Pána Ježíše a po jeho odchodu do nebe skutečně staly. Národ, který byl nejlíp připraven na tuto Boží pravdu se zachoval hůř než někteří pohané. Nechá to král jen tak projít? Nenechal. Použil k vykonání trestu římské vojáky a mělo to fatální následky. Jeruzalém je zničen a židé se rozprchli po celém tehdejším světě. V té době už asi byli všichni apoštolové mimo Jana  po smrti.  A co udělal král dál? ·  
9jděte tedy na rozcestí, a koho najdete, pozvěte na svatbu.‘   Židé pozvaní nepřijali, tak jsou zváni všichni, koho služebníci najdou. I my bychom měli zvát. ·  
10Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky. 

 Jací lidé byli mezi stolovníky?
 Přece dobří i zlí. 
Víte mezi křestany za ta staletí proto nebyli jen hodní lidé, ale i ti zlí. Někdy mám pocit, že těch zlých bylo víc. Dějiny církve jsou kruté, strašně kruté. Když mluvím s lidmi, tak někdy uvažují jako jsem uvažoval já. Vždyť mezi věřícími bylo a je tolik křiváků, i nacisté byli věřící a co napáchali zla??   Dnes to chápu. Pán zve všechny, protože i zlí lidé se někdy dokáží v prostředí křestanů změnit k lepšímu. Ale je také psáno:   

 Řím 12 ·  17Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. ·  
18Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. ·  
19Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ 

 A král čili Bůh to na té svatební hostině vyřešil: ·  

11Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu. ·  
12Řekl mu: ‚Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?‘ On se nezmohl ani na slovo. ·  13Tu řekl král sloužícím: ‚Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘ ·  
14Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán.“   

Co to znamená, že nebyl oblečen na svatbu?  V jiném překladu je psáno, že neměl svatební roucho.Tady nešlo o fyzický oblek. Bůh vidí i do srdce člověka. I my sami někdy tušíme, kdo je asi zlý podle mimiky člověka, barvy hlasu, výrazů očí., prostě podle některých vnějších projevů. Bůh vidí mnohem dokonaleji.   Zjev 19 · ¨
 7Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila ·  8a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla.“ 

Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. · 

  9Tehdy mi řekl: „Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.“ A řekl mi: „Toto jsou pravá slova Boží.“  

Přijít na stavbu Pána Ježíše znamená mít svatební oděv. U židů bylo i možné, že pozvaní na svatbu dostali i svatební oděv. Tento člověk ho z nějakých důvodů neměl a neumí se ani slovně ubránit. Mlčí. nechce se přiznat k tomu, jaký je  a podle toho také skončí. Závěr podobenství poodhalil  to, co čekalo církev. Ano, ona přibrala hodně lidí, ale bohužel i těch zlých a podle toho dějiny církve tak vypadaly.
Vložil: Tomas v Pondělí, 09. prosinec 2019 @ 23:20:12 CET (164 čtenářů)
 Více... | 4 komentáře | Teologie | Skóre: 0



Život víry: Ježíš je Pán
Služba bližním

poslal karels

Jak se Ježíš vyjadřuje o Zákonu? A je možné, aby se tzv. ebedské písně týkaly apoštola Pavla? Nejen na tyto otázky se pokusím nyní odpovědět.

Vložil: Tomas v Pondělí, 09. prosinec 2019 @ 23:14:56 CET (801 čtenářů)
 Více... | 10945 bytů | 71 komentáře | Život víry | Skóre: 0




Stránka vygenerována za: 1.58 sekundy