Tvorba: Byla to láska
Vloženo Neděle, 21. říjen 2001 @ 15:46:57 CEST Vložil: Stepan |
Byla to
láska,
říkám
si,
když
vzpomínám,
jaké to
bylo tenkrát,
když
jsme se setkali.
Celý
svět se se mnou zatočil,
když
jsi na mě pohlédla.
A
všecko bylo náhle pryč.
Všecko.
Jen Ty
jsi stála přede mnou
a já se
propadal do Tvých očí.
Nebe mi
posílá dáreček,
blesklo
mi hlavou,
když
jsem vnímal vůni Tvých vlasů
- tak
omamnou až k zemdlení.
"Ta
vůně
to jsi
přece Ty -
můj
dárečku z nebe.",
šeptal
jsem Ti horečně do spánků
a
neviděl nic,
než
Tebe.
A kdesi,
hluboko
v srdci,
mi
stříbrné zvonky
rozezpívaly
písníčku,
kterou
jsem už dávno toužil napsat.
Je to
LÁSKA, můj Pane.
Bude to
láska,
šeptali
jsme si,
když
jsme mysleli spolu na to,
jaké to
bude,
až
budem jednou svoji.
Celý
svět bych Ti položil u nohou,
kdyby na
to přišlo,
jen abys
byla se mnou šťastná.
Já
vím, že to moc nepomůže,
jen
srdce se rozbolí,
z těch
plných rukou
a
prázdných očí,
kdyby na
to jednou přišlo.
A tu mi
najednou blesklo hlavou
a já si
myslel,
že se
mi snad srdce rozkočí,
když
jsem Ti šeptal do spánků:
"Dárečku,
neboj,
nechám
svět, ať leží, kde je.
Nebe
nám posílá dáreček.
Podívej...
Jak je
krásná.
Bude to
asi láska.
Ta
určitě vydrží,
když je
z nebe, viď?"
Bude to
Láska,
říkáme
si spolu dnes,
když
myslíme na to,
co nás
čeká cestou do nebe.
Dárečku,
my dva
to nikdy nedokážem.
Hladíš
mě pohledem,
ale jen
maličko,
aby se
svět se mnou nezatočil.
Sami ne.
Sami
nikdy.
Já
vím, ale neboj.
Nebe
nám posílá dáreček za dárečkem.
A tak to
bude pořád, uvidíš.
Až do
skonání.
Jen se
mrkni k nebi,
abys to
taky viděla.
On nás
naučí milovat.
Dárečku,
v
očích se Ti třpytí naděje...
A kdesi,
hluboko
v srdci,
nám
stříbrné zvonky
rozezpívají
písničku.
Takovou,
jakou
toužíme spolu psát celý život.
Je to
Láska.
|