Hledání: Mou modlitbou je Ježíš
Vloženo Pátek, 13. srpen 2010 @ 22:23:48 CEST Vložil: Stepan |
poslal Nepřihlášený Modlitba
Mou modlitbou je Ježíš I. autor: Robert Faricy, kategorie: Modlitba
Leží mi na srdci několik slov o Duchu Svatém. Kým je Duch Svatý?
Ježíš miluje Otce a Otec Ježíše. Živá láska mezi nimi je božskou osobou
pojící Otce a Syna. Pokud ho pozvu do svého srdce, i já budu postaven do
proudu Otcovy a Ježíšovy lásky. Přichází-li Duch-Láska ke mně, nemění
se, avšak já jsem proměňován. Proměnou nitra je milost. Milost
posvěcující, zmocňující, uzdravující. Milost je jediným slovem proto, co
ve mně Duch koná.
Duch mě vede k poznání pravdy - o Ježíši, o Otci, o Ježíšově vztahu
ke mně a o mně samém. Odhaluje mi faleš a zlo v tomto světě. Dává mi
poznat hřích, můj osobní hřích. Staví mě před skutečnost, že jsem
hříšný. Učí mě upřímnosti vůči sobě samému bez toho, že bych si své
chyby racionálně zdůvodňoval a dal se cestou kompromisů. Jsou lidé,
kteří na kompromis mnohokrát přistoupili a ve jménu ledasčeho si dle
vlastního názoru svá rozhodnutí dobře zdůvodnili. Naše jednání je tak
často nesprávné, ale Duch odhaluje naši nepoctivost a poskytuje nám
prostor k pokání. Ukazuje nám skutečnou hodnotu věcí, aby mohla růst
naše vlastní pokora tváří v tvář Bohu i ve vztazích k bližním.
Duch mi ukazuje můj vztah k Ježíši, vede mě k Němu a skrze Něho k
Otci. Není však pouhým Božím prostředníkem, poslem, mezičlánkem mezi
mnou a Ježíšem. Ježíš tlumočníka nepotřebuje. Duch je osobním vztahem.
On mne vede k Ježíši bezprostředně a staví mne před Jeho tvář. Je
průzračný. Ale právě On mi umožňuje zaměřit vlastní bytí tak, aby se
Ježíš stal jeho středem.
Nebýt slepým vůdcem
Máte-li vést společenství, musíte zaujmout stejný postoj. Vašim
nejdůležitějším úkolem je výlučný vztah k Ježíši a navazujete-li nebo
živíte vztahy k druhým lidem, musíte mít tuto pravdu neustále na zřeteli
a všechny své vztahy jí podřídit. Váš vztah k Ježíši bude zdrojem
života všech vašich vztahů, vnese do nich řád a udrží je ve správných
mezích.
Stává se, že mé vztahy k druhým jsou chybné, snad s někým soupeřím
nebo může být má láska k němu příliš vlastnická, snad miluji spíš se
zaťatou pěstí než s otevřenou dlaní a milovaného využívám pouze k
uspokojení vlastních potřeb. Kdosi kdysi řekl: "Miluji tu osobu příliš
silně!" To odporuje podstatě lásky. Nikdy nemilujeme dostatečně. Nemůže
se stát, že bychom milovali "přespříliš". Často však lásku zaměňujeme za
sebelásku a milujeme plni vlastnických nároků. Stane-li se však vztah k
Ježíši klíčovou skutečností mého života, uspořádají se i všechny mé
vztahy správným způsobem. Prožití této skutečnosti nás přivede k
pochopení důležitosti modlitby.
Základem všeho je osobní modlitba
Modlitba živí můj vztah k Ježíši, je jeho těžištěm, společenství s
Kristem je středem mého života. Jeho základem je má osobní modlitba,
přijímání Ježíše v Eucharistii a čas strávený v rozhovoru s Ním.
Jednou z milostí, které dává křest Duchem Svatým, je dar
kontemplativní modlitby. Záleží pouze na mně, budu-li tuto milost
rozvíjet. Někteří teologové tvrdí, že k rozjímavé modlitbě není povolán
každý. Nevím. Mohu však říci jedno: Každý, komu se dostalo křtu Duchem
Svatým, je vyzván k rozjímání. Je to milost všeobecná, milost Ducha
Svatého, a proto je každému dána ve křtu. Ale zdaleka ne každý s ní
spolupracuje natolik, aby se mohla rozvinout. Vyžaduje totiž mnoho času
stráveného před Boží tváří.
Každý svůj den bychom měli prožít s Ježíšem. Denně bychom si pro
Ježíše měli najít čas. Je mnoho způsobů modlitby, mnoho způsobů
rozjímání (například růženec -kontemplace Ježíšovy osoby skrze tajemství
života Jeho i Jeho Matky. Modlím-li se růženec, mohu jistým způsobem
zakoušet Ježíše i Marii. Nesoustřeďuji se na jednotlivá slova modlitby, a
přesto se jejich vyslovováním mohu zvláštním způsobem s Ježíšem a Marií
sdílet). Tady začíná kontemplace. Mohu se též modlit v jazycích, i zpěv
v jazycích je kontemplativní modlitba. Nemá základ v konceptuálním
myšlení, ale soustřeďuje se výlučně na Ježíše. Mohu se modlit slovy -
takzvanou Ježíšovu modlitbu ("Pane Ježíši Kriste, Synu živého Boha,
smiluj se nade mnou hříšným") a mohu setrvat v tichu v Boží přítomnosti.
Modlitba je tou nejzákladnější věcí. Vedoucí modlitebních skupin,
kteří nevedou intenzívní modlitební život, by neměli v čele skupiny
stát. Kdo stojí v čele, má být veden Ježíšem. Ježíš mě však může vést
jen tehdy, udržuji-li s ním blízký kontakt. Ten je možný jen při
zachování věrnosti modlitbě. Bez ní nejsem ničím. V ní vyznávám Ježíše
jako Pána svého života.
|