Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Milena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 16092, komentáře < 7 dní: 558, komentářů celkem: 390438, adminů: 60, uživatelů: 5032  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 206 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

martino
LD
JirkaB
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106986538
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´
Vloženo Úterý, 20. prosinec 2011 @ 09:46:45 CET Vložil: Olda

O Bibli poslal demagog

V tomto článku nepůjde o nějaké vědecké či odborné vymezení pojmu "Sola scriptura," ale spíše se bude jednat o pokus vystihnout slovy, jak ji - na základě biblických textů - chápu já sám. Možná se tím vysvětlí některé rozdíly, které mezi sebou jakožto křesťané máme.

Sola scriptura totiž vůbec neznamená "nepřítomnost tradice." Každá církev má svou tradici, i ty protestantské. Tradici se totiž nelze vyhnout - skrze tradici předáváme evangelijní zvěst. Když se zeptáme staršího křesťana o jeho názor na tu či onu věc, tak vlastně se ptáme tradici. Společenství, která o sobě tvrdí, že žádnou tradici nemá, buď vůbec neví, co to tradice je, anebo se hluboce přeceňuje. 

Sola scriptura neznamená ani, že v tradici nemůžeme hledat své poučení. Jak bychom rostli ve víře, kdybychom se neptali našich otců, kteří nám víru předali? I sami protestanté (většinou) kladou velký důraz na kázání - a kázání zase předává tradici.

O co tedy jde v principu Sola Scriptura? Jde o to, že pouze biblický text je autoritativní. Že tradice se nesmí přijímat automaticky, ale pouze kriticky. Pak tedy všechny biblická místa, která ukazují, že tradici nelze přijímat nekriticky, pak takováta místa přímo učí o Sola Scriptura.

Níže se snažím ukázat, jak Pavel o sobě tvrdí, že i on sám (obdobně jako anděl z nebe) může přinést falešné evangelium - při čemž na jiném místě doslova říká, že není v ničem pozadu za "veleapoštoly." Jestliže tedy i Pavel může přinést falešnou zvěst - jakožto on sám v Duchu Svatém tuto možnost připouští - pak stejně tak může falešné učení přinést i Petr, Pepa, Lojza, Benedikt i koncilové. Dokonce i já a ty, vážený čtenáři. Jestliže si tedy připustíme, že každý člověk může hlásat falešné evangelium, pak si tedy i uvědomíme, že potřebujeme nějaké měřítko, jak zkoumat, zda-li to, co tradice přináší, je z Ducha Svatého či není. Tím měřítkem nemůže být nic jiného než biblický text - protože pouze o biblickém textu je napsáno, že veškeré Písmo je z Ducha Božího.

Vezměme si příklad - v rámci (nebo mimo rámce?) římsko-katolické církve existuje proud (tuším že se nazývá LeFébristi po zakladateli), který neuznává výsledky druhého vatikánského koncilu a neuznává poslední dva či tři papeže za právoplatné - odpusťte mi, jestli se vyjadřuji nepřesně.  Jak k tomu došli? No osobně, jako vnější pozorovatel, se domnívám, že porovnali výsledky závěrů Druhého vatikánského koncilu s tím, co učila církev před tím a uviděla rozpory. Tedy se jedná o částečné naplnění pojmu "Sola scriptura" - závěry druhého vatikánského koncilu i autorita posledních papežů se zde kriticky zkoumá a nepřijímá se automaticky.

Nabízí se otázka - jestliže by se - čistě hypoteticky - církev v druhém vatikánském koncilu zmýlila, proč by se nemohl mýlit již v koncilech předchozích? Jestliže Jan Pavel Druhý a Benedikt XVIII. nejsou právoplatní papežové, proč by se církev nemohla zmýlit i ve volbě těch předešlých? Jestliže by církev mohla opustit tu nečištší pravdu, tradici a praxi v dvacátém století, tak proč by tak nemohla učinit i ve století druhém, třetím, čtvrtém?

Co se však v protestanstkých církvích stalo - hrozná chyba. V rámci Sola scriptury se totiž začalo zaměňovat to, co říká Bible, s tím, co si my myslíme, že říká Bible. Všimněme si, kolikrát protestant řekne: Bible říká to a to, to a to je biblické a to a to je nebiblické a kolikrát při tom považuje svůj výklad Písma Svatého za samotné Písmo Svaté! Římsko-katolická církev má papeže jedinného, protestanté jich mají statisíce a možná i milióny. Sice žádný o sobě přímo neřekne, že je neomylný, ale jedná tak, jako by neomylný byl. Má přece - Ducha Svatého. Toto si troufám napsat, protože totéž se stává i mně osobně. Protože - i můj výklad Bible je tradice - má osobní tradice. A jestliže povyšuji svůj výklad biblického textu na úroveň samotného textu, jestliže dokonce ztotožňuji to, co já si myslím, že říká bible, s tím, co říká Bible samotná, jaký je můj postoj jiný od postoje bratrů z římsko - katolické církve? Vůbec žádný, snad jen v tom, že v mém případě si svou tradici vytvářím sám a v říimskokatolickém prostředí se tradice přijímá od papežů a koncilů.

Sola scriptura se tedy vyprázdnila a znásilnila, stal se z ní klacek, kterým bijeme naše katolické bratry po hlavě, nevěda, že sám činím totéž. Jestliže tedy říkám, že tradice není autoritativní, že se může mýlit, že může přinést falešné evangelium, pak musím říkat i to, že se i já sám můžu mýlit, že i já sám mohu přinést falešné evangelium. Toto uvědomnění si je velká výzva pro duchovní boj, pro modlitební zápas, pro neustále studium Písma a kritického hodnocení svých vlastních názorů a postojů.

Otázka je - mohu se tedy dopátrat pravdy? Jestliže si uvědomuji, že se mohu mýlit, pak mne toto uvědomnění se musí vést k pokání. K uvědomnění si vlastní nedostatečnosti, slabosti, hříšnosti, nedokonalosti. Pak musíme velice citlivě od sebe dělit to, co říká Biblický text, od toho, co si já osobně myslím, že Biblický text říká. Na to, co biblický text říká, na tom můžeme stát, na tom, co si o biblickém textu myslíme, na tom stát nemůžeme. A tento postoj je velice osvobozující. Když totiž vyznávám Bohu upřímně, že se mohu mýlit a snažím se s citlivostí od sebe oddělovat, co říká Písmo, od toho, co říkám o Písmě já, dává mi to naopak velkou smělost ve zvěstování Božího slova. Protože když zdůrazním, že to či ono si pouze myslím, pak tím vyzívám svého čtenáře, posluchače, aby sám kriticky hodnotil, jestli to, co mu předávám, je z Ducha Svatého, nebo není.

Zde bych tedy rád opětovně uvedl důvody, proč tradice není autoritativní, proč pouze Biblický text přináší autoritativní zvěst, proč se tardice musí kriticky zkoumat ve světle Písma a né naopak:

1)
V listu Galatským, v první kapitole se píše: Divím se, že se od toho, který vás povolal Kristovou milostí, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. Není jiné evangelium, ale jsou někteří, kteří vás uvádějí ve zmatek a chtějí Kristovo evangelium překroutit. Ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsme řekli dříve, i nyní říkám znovu: Jestliže vám někdo zvěstuje jako evangelium něco mimo to, co jste přijali, budiž proklet! Apoštol Pavel zde píše, že existuje jiné evangelium, které je pod prokletím, které ve skutečnosti neexistuje. Tudíž, jsme vyzívání zkoumat, jestli evangelium, které následujeme, je pravé - pod Božím požehnáním, nebo falešné - pod Božím prokletím. Falešné evangelium není to, co je v protikladu s pravým evangelium, ale již to, co pravé evangelium neobsahuje. My musíme mít plnou jistotu v tom, že to, co kážeme, to, v co věříme, je pravé evangelium. Abychom však mohli toto zkoumat a tuto jistotu získat, musíme mít měřítko, podle jakého to můžeme zkoumat. Tímto měřítkem však nemůže být apoštolská tradice, proč? Protože Apoštol Pavel tu sám varuje před svými vlastními názory a tím pádem i před názory ostatních apoštolů. Pavel zde píše, že i On sám (jakožto jakýkoliv jiný člověk) se může mýlit a kázat falešné evangelium.  Apoštolská tradice tedy nestačí - musíme tu mít osvědčené, nefalšované, pravé Boží Slovo, na které se můžeme spolehnout - a z Boží Milosti právě takové máme.

2)
Ježíš Kristus sám v rozhovorech s farizey varoval před tradicí, která a) ruší Boží přikázání, Boží Slovo, b) nepřináší Boží Ovoce. Jsme tedy volání zkoumat naše tradice, jestliže jimi náhodou nerušíme Boží Slovo a jestli přináší Boží Ovoce. Jsme volání zkoumat současnost i historii tradic, to dobré si vzít a to špatné odmítnout. Ale abychom tak mohli učnit, potřebujeme měřítko, podle kterého múžeme rozeznat Boží příkaz od lidských a falešné ovoce od pravého. Apoštolská tradice z těchto dvou důvodů tedy nestačí - musíme tu mít osvědčené, nefalšované, pravé Boží Slovo, na které se můžeme spolehnout - a z Boží Milsoti právě takové máme.

3)
Jsme volání, abychom "všechno zkoumali, dobrého se drželi." 1 Tes 5, 21. Abychom tak mohli činit, musíme tu mít osvědčené, nefalšované, pravé Boží Slovo, na které se můžeme spolehnout. Všechno - i apoštolská učení. Máme tu i příklad z prvotní církve, která v Božím Slově zkoumala Pavlova Slova (Sk 17,11)

4)
Slova Jana Křtitele o o tělesné poslouponosti Abrahámových dětech. Nemusíte se mnou souhlasit, ale já osobně zde vidím analogii s apoštolskou posloupností a s posloupností předávání tradice. Důležitá není kontinuita - Bůh může Abrohamovi stvořit děti i s kamení, důležitá je věrnost Božímu Slovu.

5)
Pavel v 2 Tim 3,16 píše: Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, Veškeré Písmo (všimněme si - Písmo, ne tradice) pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově a k spravedlnosti. Apoštol Petr ve svém druhém listě, 3,16 taky řadí listy apoštola Pavla ke ostatnímu Písmu.

6)
Písmo nepochází z žádné tradice a také žádná pozemská církev si na Písmo nemůže dát patent. Výše uvedený odkaz jasně určuje, v čem má Písmo svůj původ - nezmiňuje nic jiného než Ducha Svatého. A takto píše o Veškerém Písmu - není tedy v Písmu písmo, které by pocházelo od někud jinud než od Božího Ducha.

7)
2 Tim 2, 2 píše: Co jsi ode mne slyšel před mnohými svědky, to svěř věrným lidem, kteří budou schopni vyučit také jiné. Tento verš bývá často používán k obhajobě tradice - avšak domnívám se, že nesprávně. Pavel zde nanejvýše píše pouze o dvou - třech generacích učedníků - to je doba, za kterou byl sepsán Nový Zákon.

8)
Sam Nový Zákon mnohokrát odkazuje a cituje Písmo, vysoce si jej váží.

Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/27025-co-to-vlastne-je-ta-sola-scriptura.html


"Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´" | Přihlásit/Vytvořit účet | 86 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 20. prosinec 2011 @ 11:02:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pak tady máme ještě jednu věc a tou je přítomné a aktuální poselství živoucího Boha, nebo jeho absence. Podobně jako měl Vyvolený národ Písmo ale také Chrám, kněze, proroky, pomazané krále, hrdiny nebo přímé Boží zjevení. Již tehdy se s ním museli nějak vypořádat, správně se rozhodnout a jednat podle něj, posoudit zda je pravé, popřípadě se zymyslet nad tím proč Bůh mlčí. Přestože se přímého kontaktu a inspirace dostalo nemnohým a často těm z lidského hlediska nejméně vhodným a přestože jim často připadalo že je to v naprostém rozporu úplně se vším, tak nako například Ježíš Kristus sám. Stejně jako to děláme my dneska.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: joker (www.klicnik.eu) v Úterý, 20. prosinec 2011 @ 17:40:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že solasy měly svůj hlavní výzam v době, kdy vznikly a kdy vytvořily reformační protiváhu tehdejšímu římskokatolickému náboženství. Sola Scriptura tehdy opravdu znamenala významný posun ve vnímání Božího slova a jeho vážnosti na úkor lidského učení.
No a že se dnes tento termín vyčerpal, respektive že ho používají velmi často lidé, kteří Boží slovo deformují, to je taky fakt.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Úterý, 20. prosinec 2011 @ 19:34:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na Tridentskom koncile sa objavuje dogma, ktorá potvrdzuje inšpirovanosť biblických spisov a to ako reakcia na Lutherove bludy. Prečo asi, keď Luther práveže „znovuobjavil“ Božskú autoritu Písma? Spôsob, ktorým Luther potvrdzoval inšpirovanosť Písma totiž vzatý do dôsledkov vierohodnosť Písma likvidoval. To sa napokon prejavilo aj pri svojvoľnom vyhodení starozákonných deuterokanonických kníh z kánonu a List apoštola Jakuba sa dostal dočasne do zóny ohrozenia. Ako náhle totiž Luther vyhlásil, že jedine Písmo je pravdivé, zbavil sa akéhokoľvek možného prvku, ktorý by neomylne garantoval, že biblický kánon je správne zostavený. Keďže jediné neomylné je Písmo, neostáva už nič neomylné, čo by mohlo správnosť zostavenia biblického kánonu neomylne posúdiť a tak je spoľahlivosť zostavenia Biblie odkázaná výlučne na názor omylných ľudí.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 20. prosinec 2011 @ 21:30:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  V mnoha věcech to vidím stejně, stejně jsem pochopil pravislo "sola scriptura", i když mám rád tradici církve.

  Ve chvíli, kdy se teologie na staletí odpoutala od proroků a apoštolů, učení Ježíše i tradice církve, bylo pravidlo "sola scriptura" jediným rozumným východiskem.

  I dnes, když se dívám třeba na ateisty, kteří přijali evangelium (a nemají za sebou balast všelijakých lidských nápadů) a řídí se pravidlem "sola sciptura", tak jejich chování i život odpovídá tomu, co píše o písmu apoštol. Takže ani dnes bych to pravidlo nezavrhoval, pokud se jím někdo řídí, nic nezkazí.

  V prorocích a apoštolech je hodně, hodně míst, která dávají normu pro posouzení toho, jestli člověk jde správnou cestou, nebo je úplně mimo. I to slovo evangelium je tam charakterizované na desítkách míst.

  Moc hezky je to napsané v listu Římanům: Evangelium je Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří.

  Pokud tedy někdo přijal tu zprávu, které říkáme evangelium, přijal moc k záchraně. Dokud jsem neměl moc ke záchraně, těžko jsem přijal evangelium. Pokud člověk přijme tu moc k záchraně, je to na jeho životě velmi radikálně a velmi charakteristicky vidět a jeho život o tom svědčí. Pokud naproti tomu někdo přijal systém lidských tradic a pouček, je to na něm také vidět a jeho život o tom svědčí.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Středa, 21. prosinec 2011 @ 10:14:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych se přimluvil za jednu věc. Aby nikdo nepřičítal skutky těch kteří tuhletu zásadu zneužívají v dnešní době lidem kteří jsou již několik století na pravdě Boží. Většina z nich nemá s Martinem Lutherem a tehdejšími lutherány nic společného, stejně jako s těmi dnešními a snaží se jim uškodit a připravit je o víru i statky úplně stejně jako nás.
Tuhletu otázku jsme si už dávno vyříkali a vydali společné prohlášení, tak jak ji chápeme.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Středa, 21. prosinec 2011 @ 10:28:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Cirkev sa podriaduje Kristovy, On je to Slovo od Boha poslané.


Ef 5,24 * Ale jako sa cirkev podriaďuje Kristovi, tak aj ženy vlastným mužom vo všetkom.

Sk 10,36 * Slovo, ktoré poslal Bôh synom Izraelovým zvestujúc pokoj skrze Ježiša Krista - a on je Pánom všetkého -,



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 21. prosinec 2011 @ 14:31:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."to svěř věrným lidem, kteří budou schopni vyučit také jiné. Tento verš bývá často používán k obhajobě tradice - avšak domnívám se, že nesprávně. Pavel zde nanejvýše píše pouze o dvou - třech generacích učedníků"...


Pavel byl popraven někdy za polovinou prvního století, tedy by to mohl napsat jen jeho žijícím současníkům. Pavlův výrok má ovšem platnost nadčasovou, je základem pro skutečný život v církvi, kde se předává živé učení.



..."Písmo nepochází z žádné tradice"...

Toto předávání učení dalo také vzniknout písmům Nového zákona (takový Lukáš s Kristem přece nechodil). Tedy živé, církví předávané učení (tradice strážená Duchem svatým) nám dalo Písma Nového zákona.



..."Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti"...

To samozřejmě může být pravdou pouze tehdy, je - li výklad smyslu v souladu s učením církve - s tradicí.

Jinak se zase ocitáš v situaci Dënikena, který z Písma vyčetl, že zemi navštívili mimozemšťané.



Re: Co to vlastně je - podle mého osobního názoru - ta ´Sola Scriptura´ (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Sobota, 24. prosinec 2011 @ 17:07:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Použijte jiný pohled na Sola scriptura

Neřeknu v této reakci na příspěvek nic nového, ale Bible promlouvá ke každému člověku osobně. A její texty musíme přijímat s otázkou "co nám tím chtěl Bůh říci"? Můžeme začít od geneze a zeptat se: Co nám tím Bůh chtěl říci? A odpověď nikdy nezní: Poslal nám popis technologie vzniku vesmíru a stvoření.

Takže i výklady biblických textů se odvíjejí od toho, co pro nás osobně  chtěl Pán říci. Proto každého věřícího jednotlivě oslovuje shodný text různě.

A z tohoto důvodu je nutná opatrnost před tradicí, tedy před ustáleným nebo z dřívějška nadiktovaným chápáním biblického textu. Proti tradici nelze nic namítnout, jen pokud nám potvrzuje to, jak k nám osobně Bůh promlouvá. Dokonce můžeme tradiční výklady přijmout tam, kde sami nemáme své osobní poznání. Ani apoštol Pavel nemohl mít poznání o všem, ale ve svých dopisech nám podal dostatečný důkaz, že na jeho slovech lze dokonale stavět.

Musíme si totiž uvědomit, že náš Bůh k nám promlouvá tak, jak je to nejlepší vzhledem k naší originalitě. To však neznamená, že bychom si měli sami vytvářet nové představy o Bohu, který by se tak mohl stát někým jiným, než jaký je pro všechny ostatní lidi. Prakticky to znamená, a je to jako při každém studiu něčeho nového, že se podíváme na to, na co přišli již mnozí jiní před námi a teprve potom, až zjistíme, že je ve výkladu nějaký nepřípustný názor jdoucí mimo naše chápání významu Božího slova, tak teprve začněme pečlivým studiem zkoumat jiný náhled.



Stránka vygenerována za: 0.65 sekundy