Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Miloš.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16092, komentáře < 7 dní: 532, komentářů celkem: 390493, adminů: 60, uživatelů: 5033  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 157 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106991984
přístupů od 17. 10. 2001

Aktivity a kampaně: Sladké limonády – cesta ke skutečnému „štěstí“…
Vloženo Čtvrtek, 06. únor 2003 @ 07:53:22 CET Vložil: Bolek

Sebeobrana poslal jacek

  Sladké limonády – cesta ke skutečnému „štěstí“… Kombinace konzumního způsobu života s agresivní, podbízivou reklamou, ovlivňující průměrného človíčka již od časného dětství, s sebou nese mnohé neblahé následky. Jedním z nich je neustálý nárůst konzumace sladkých limonád. Jejich spotřeba vzrostla např. v USA za posledních 50 let o 500%! Jen v posledních deseti letech se pak téměř zdvojnásobila.

O jakémkoli omezení reklamy na tyto limonády se přesto nijak neuvažuje. Ba naopak, zdá se, že jsme jí každodenně „masírováni“ stále více. Pokud by šlo o dospělé, lze oprávněně podotknout, že každý jest svého štěstí strůjcem, že hloupost a nevzdělanost neomlouvá. Hlavním problémem je však právě masové ovlivňování dětí, odkládaných k televizní obrazovce svými „flexibilními, dynamickými rodiči, plnícími náročné pracovní úkoly“. Reklamu poté „nápaditě“ doplní například hromadná instalace automatů na tyto nápoje ve školách a mládežnických zařízeních. Jaký je výsledek takových kampaní? Konkrétně: průměrná denní spotřeba „liquid candies“ (dosl. „tekuté cukrátko“ -anglosaský termín pro přeslazené limonády, pozn. zprac.) je dnes v USA u dospělých 275 ml, u adolescentů se ale pohybuje již v rozmezí od 345 ml (dívky) do 570 ml (chlapci). Polovina dospělých a více než polovina adolescentů pije tyto nápoje denně (65% dívek a 74% chlapců). Průměrný mladý Američan tak denně konzumuje zhruba 20 lžiček cukru „navíc“ (+36 g dívky a +57,7 g chlapci). Přepočteme-li tyto údaje na hodnoty získané energie, pak jde o průměrný denní nárůst kvanta přijaté energie o 785 kJ (7650 kJ nepijáci vs. 8435 kJ pijáci limonád). Takový nárůst příjmu bez odpovídajícího zvýšení výdeje energie však nemůže zůstat bez následků. V souvislosti s těmito údaji je třeba připomenout, že prevalence obezity u dětí z průmyslových zemí neustále roste; například v USA se mezi léty 1980 až 1994 zvýšila o celých 100 %. V současnosti je obézních (nad 85 % průměrného BMI) již více než 24 % všech dětí a jejich podíl se rok od roku zvyšuje. Otázka, která se přímo nabízí, tedy zní: souvisí stoupající spotřeba limonád s alarmujícím nárůstem obezity mezi dnešní mládeží? Přestože se již dlouho většina odborníků vyslovuje jasně pro, vědecky podložené důkazy dosud chyběly. Tuto mezeru se pokusili zaplnit lékaři z obezitologické kliniky Boston University Hospital. Studie byla zpracována na základě údajů, získaných v období mezi říjnem 1995 a květnem 1997. Zahrnuto bylo celkem 548 dětí ve věku mezi 11 a 12 lety. Z nich bylo 48% děvčat, 64% indoevropanů (jednotlivé rasy byly zahrnuty podle podílu ve společnosti). V úvahu byla brána rovněž antropometrická data (výška, váha, tloušťka kožní řasy v oblasti tricepsu), dietní návyky, fyzická aktivita (nepočítala se chůze, v průměru děti věnovaly pohybu 1-2 hodiny denně, 38% cvičilo kvůli váze) a doba strávená sledováním televize (včetně videa a počítačových her). Výsledky: Konzumace sladkých limonád se v průběhu sledovaného období neustále zvyšovala (pouze u 7% dětí ke zvýšení nedošlo), u 25% se konzumace zvýšila o více než 1 dávku denně (0,33 1). Kumulativní incidence nových případů obezity byla ve sledovaném období 9,3% (na počátku studie bylo obézních více než 25% dětí). Vliv konzumace sladkých limonád na index tělesné hmotnosti (BMI): hodnoty konzumace na počátku studie vzhledem k BMI ukázaly, že konzumace ovlivňuje BMI bez ohledu na ostatní hodnoty (dieta, cvičení atd.), a to zhruba tak, že každá denní dávka limonády zvyšuje BMI o 0,18 kg/m2, s každou dávkou navíc oproti počáteční hodnotě se BMI zvýšil v průměru o dalších 0,24 kg/m2, respektive došlo ke zvýšení četnosti obezity 1,6x. Kladným zjištěním je, že „dietní“ limonády bez obsahu cukru, stejně jako skutečně přírodní džusy, nemají na vznik obezity vliv. Podle dr. Davida S. Ludwiga, vedoucího lékaře studie, jsou tyto výsledky alarmující. Prudký nárůst dětské obezity je dnes na západě považován za zdaleka nejvážnější pediatrický problém. Přestože příčin tohoto neblahého stavu je samozřejmě celá řada, vysoká míra konzumace sladkých limonád, která navíc stále roste, je zřejmě jednou z příčin klíčových. Navíc se ukazuje ještě jeden nečekaný problém: pití „liquid candies“ má na vznik obezity mnohem větší vliv, než například tučné jídlo nebo přejídání obecně, ačkoli konzumace např. tuku ovlivňuje obezitu více než příjem cukru. Proč? Obecně řečeno: člověk, který poobědvá například velkou porci ovarového kolena, má tendenci večeři prostě vypustit, případně povečeřet jen velmi lehce. Organismus totiž přesycenost vnímá a vysílá CNS příslušné signály. Naproti tomu, shodný příjem energie získaný pitím sladkých limonád chuť k jídlu nijak neovlivňuje. Po vypití litru oblíbeného cukerného roztoku takový člověk s chutí povečeří další „kalorickou bombu“, aniž by si cokoli uvědomoval. Pokud vezmeme v potaz nejen to, že obezita je příčinou mnohých chorob, ale že nejoblíbenější z těchto nápojů obsahují rovněž (byť legální) drogu kofein, na kterou si tak mnohé děti radostně pěstují návyk již od raného dětství (souvisí tato skutečnost se stále stoupající oblibou stimulačních drog mezi dnešní mládeží?), můžeme s trochou nadsázky říci, že onoho „šťastného“ pijáka sladkých limonád, vystupujícího v nesčetných reklamách, lze stručně charakterizovat asi takto: s velkou pravděpodobností jde o obézního diabetika závislého na kofeinu, trpícího osteoartrózou, kardiovaskulárními chorobami a nádorovými onemocněními... Na základe článku v The Lancet


"Sladké limonády – cesta ke skutečnému „štěstí“…" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.12 sekundy