Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Doubravka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16086, komentáře < 7 dní: 258, komentářů celkem: 390020, adminů: 60, uživatelů: 5031  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 324 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Frantisek100
oko
zeryk

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106927068
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Páté přikázání
Vloženo Sobota, 23. srpen 2003 @ 17:11:43 CEST Vložil: sTEPAN

Povídky poslal Majka2

Páté přikázání  „ Babi, ještě hůlku, ať si ji tu nezapomenete ! A mějte se tam hezky ! “ volám a podávám do vrásčitých rukou neocenitelnou pomůcku, která pomáhá babičce udělat alespoň pár těch nejnutnějších kroků. A pak zřízenec s babičkou mizí ve výtahu ..  Běžná situace, stále a stále se opakující asi ve všech nemocnicích. Starý nemocný člověk zůstává po své strastiplné cestě životem najedou sám.

  Není nikdo, kdo by se ho ujal, kdo by mu posloužil, ztěží se v tom uchvátaném světe najde čas na pár přátelských slov. A pak už zbývá jen ta smutná cesta do domova důchodců nebo na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Nespravedlivá tečka za životy plnými práce, starostí a odříkání…..           Vybavují se mi chvíle, kdy babička Miková sedávala v křesle u postele a vyhlížela pootevřenými dveřmi na chodbu. Čekala. Čekala, že z jejích šesti dětí se objeví aspoň někdo. Čekala den, týden měsíc … U ostatních se na pokoji vystřídaly návštěvy, povídali si. Ale babička Miková zůstávala stále sama a její oči byly den ode dne smutnější. Kolik práce musela zvládnout, aby vychovala svých šest dětí ? Kolik prádla musela vyprat a vyžehlit ?  Kolik brambor oškrábat k obědu ? Kolikrát si odřekla něco z toho, po čem toužila, jen aby měla dost peněz pro potřeby svých dětí ? Kolik bezesných nocí prožila, když děti stonávaly ? Kolik starostí, napětí a obav přečkala, když děti studovaly ? Kolik slov útěchy i poučení a kolik času vůbec věnovala svým dětem ? Tři z nich  jsou vysokoškoláci, mají dobré postavení. Aby to i těm ostatním vynahradila, rozdala vše, co měla. I synovi dala plnou moc k tomu, aby v nemocnici vyzvedával její důchod. A teď tu tiše sedí a trpělivě čeká… A dnes přichází den, kdy se jistě dočká ! Ano. Po chodbě zahlédne svého syna. Radostí nemůže ani promluvit. Těší se na společné shledání. Tak dlouho se neviděli….. Najednou do jejího chmurného života zasvítili slunko.        Její elegantní syn přichází za vrchní sestrou: „ Sestro, tady mám plnou moc a jdu mé matce vyzvednout důchod.“ „Ano. Půjdu to s vámi vyřídit, ale chvilku počkejte, je na pokoji číslo dvě,“ říká vrchní sestra a ukazuje pokoj, kde babička čeká. „ Ne, to není třeba. Chvátám. Přišel jsem si pro ten důchod. A taky počítáme s tím, že matku přeložíte na oddělení pro dlouhodobě nemocné. My se o ni starat nemůžeme“, tvrdá slova doléhají až k babiččiným uším. „ Tak tedy pojďte“, říká vrchní sestra a odchází s nevděčným synem vyzvednout těch pár korun, které pro něho mají větší cenu než stará maminka …..          Jdu rozdat léky. Babička  Miková sedí v křesle schoulená a usedavě pláče. „ Babi, co je vám ? No tak, neplačte“, hladím ji po vlasech a je mi jí líto. „ To už mu na mně vůbec nezáleží ?!? To nemohl aspoň na minutku za mnou zajít ? Tolik jsem se na něj těšila ! Vždyť já od něj nic nechci. I do té léčebny půjdu, abych jim nepřekážela. Jen tolik jsem si přála, aby za mnou zašel. Já už pro nikoho nemám žádnou cenu. Kde jsem udělala chybu ? Špatně jsem děti vychovala. Nemají žádný cit. Tolik si přeji umřít …“ , a zoufalství se mění v usedavý pláč. Ten neutiší ani moje slova, ani moje pohlazení. Na zklamání v dětech neexistuje žádný lék…      Teprve nyní si uvědomuji hloubku, moudrost a nekonečnou lásku 5. přikázání: „ Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“ ( 2. Mojžíšova 20,12 ). Teprve teď si uvědomuji, kolik zoufalství se skrývá za porušením Božích přikázání.        A vám všem, kdo prožíváte podobný žal, kdy se vám zdá, že vás všichni opustili, právě vám ať v uších neustále zní jako útěcha i naděje pár Božích slov: „ Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu. Proto smíme říkat s důvěrou: Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk ?“ ( Židům 13,5-6)  A i když náš pozemský život jednou skončí, radujme se nadějí z Božích zaslíbení: „ Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ ( 1. Korintským 2,9)      I naši nejbližší nás mohou zklamat. Naučme se s tím počítat. Ale Bůh, Bůh je věrný a neopustí nás nikdy. Tady ani na věčnosti….                                                                                                 Majka2 ( H.M)     


"Páté přikázání" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Páté přikázání (Skóre: 1)
Vložil: Lupak v Úterý, 18. listopad 2003 @ 11:43:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi jsem ještě nezažil úplnou samotu, ale mnohokrát ve svém životě můžu potvrdit, že to co se píše v Židům 13,5-6 je opravdu pravda. To je jedna z největších výsad, kterou máme. Jak zpíváme s dětmi na klubu. Když se trápiš pomyšlením, že jsi zůstal sám. Vzpomeň na to, že je jeden, který Tě má rád. Lásku přišel do srdce Ti dát.



Stránka vygenerována za: 0.13 sekundy