Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vojtěch.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15949, komentáře < 7 dní: 299, komentářů celkem: 380006, adminů: 60, uživatelů: 4956  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 34 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prezident Jižních baptistù zveøejnil na Facebooku fotografii ze svého oèkování
·Beth Moore se omluvila za podporu teologie komplementarismu
·Nový zákon s poznámkami - pøeložil Petr Pavlíèek
·Poprvé v historii se hlásí k náboženské pøíslušnosti ménì než polovina Amerièann
·Kvùli pandemii se loni v katolické církvi konalo o ètvrtinu ménì køtù
·Velikonoèní sèítání lidu
·Informace z jednání Výkonné výboru BJB dne 17. bøezna 2021
·Prosba Sboru BJB v Praze - Církev XXI. století
·Televizní bohoslužba Bratrské jednoty baptistù 18.4.2021 na ÈT2
·Diáø za èasù korony

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
104428951
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Kázání o zvěsti Jana Křtitele
Vloženo Úterý, 19. srpen 2014 @ 11:16:50 CEST Vložil: Olda

Kázání poslal lutrik

První čtení: Malachiáš 3,1 - 2: „Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno.“


Druhé čtení: 2 Korintským 9,6 - 8: „Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť `radostného dárce miluje Bůh´. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, jak je psáno: `Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.´“

Čtení ke kázání: Matouš 11,7 - 15: „Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských.  Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: `Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.´ Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. Kdo má uši, slyš.“

Kázání:

Milé sestry a drazí bratři,
v úterý měli mnozí Janové svátek a v některých církvích si připomněli narození Jana Křtitele. O narození Jana Křtitele a jeho hlavním poslání jsem kázal již minulý rok. Letos bych se zaměřil na poselství samotného Jana Křtitele a na to, zda je aktuální i v současné době. Jde o to, co po nás podle Janových slov požaduje sám Bůh. Poselství Jana Křtitele bylo vymezeno již před jeho narozením, když anděl Páně Gabriel sdělil Janovu otci Zachariášovi toto: „Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým. A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."“ (L 1,13 - 17). Když Jan dospěl, začal plnit Boží poslání a to tím, že kázal křest pokání na odpuštění hříchů, kterým chtěl izraelský lid připravit na příchod Mesiáše, jak píše evangelista Matouš: „Za těch dnů vystoupil Jan Křtitel a kázal v Judské poušti: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: `Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!´ Jan měl na sobě šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel. Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít.“ (Mt 3,2 - 6). A po každém, kdo se od něj nechal pokřít, požadoval, aby nesl ovoce, které ukazuje, že činil pokání, jak čteme opět u Matouše: „Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání. Nemyslete si, že můžete říkat: `Náš otec je Abraham!´ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení. Sekera je už na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Já vás křtím vodou k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já - nejsem hoden ani toho, abych mu zouval obuv; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Lopata je v jeho ruce; a pročistí svůj mlat, svou pšenici shromáždí do sýpky, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ (Mt 3, 7 - 12). I my jako křesťané jsem po uvěření činili pokání ze svých hříchů a když i po křtu hřešíme, musíme své hříchy Bohu vyznat, aby nás mohl očistit od všeliké nepravosti, jak píše apoštol Jan. „Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1 J 1,8 - 9). A samozřejmě máme potom nést to správné ovoce, jak říká sám Ježíš: „Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“ (Mt 7,17 - 21). Co je tedy Boží vůli podle Jana Křtitele? Předně bychom měli pomáhat potřebným: „Zástupy se Jana ptaly: "Co jen máme dělat?" On jim odpověděl: "Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak."“. (L 3,10 - 11). Jak jsme četli v našem dnešním druhém čtení, i apoštol Pavel vyzývá křesťany ke štědrosti. A apoštol Jan důrazně nám připomíná: „Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí - jak v něm může zůstávat Boží láska? Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.“ (1 J 3,17 - 18). Samotný Ježíš je ještě radikálnější: „Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.“ (L 7,30). Dále pak říká: „Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno. Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."“ (L 6,35 - 38). Vraťme se však k Janu Křtiteli. Ten blíže specifikuje, co by měli činit, resp. neměli činit celníci a profesionální vojáci: „Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: "Mistře, co máme dělat?" On jim řekl: "Nevymáhejte víc, než máte nařízeno." Tázali se ho i vojáci: "A co máme dělat my?" Řekl jim: "Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem."“ (L 3,12 - 14). Celníci ani vojáci by tedy neměli zneužívat své postavení a měli by spokojit se jenom s tím, co jim zákonně patří. Přirozeně se to týká nejen celníků a vojáků. Korupce a zneužívání postavení se týkají mnoha dalších profesí. Požadovat více, než nám patří, je vlastně krádež a křesťan by krást neměl, jak píše apoštol Pavel: „Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.“ (Ef 4,28). Ohledně vojáků někteří křesťané soudí, že by Ježíšovi následovníci profesionálními vojáky vůbec být neměli. Dovolávají se těchto Ježíšových slov: „Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.“ (Mt 5,21 - 22). Proto někteří po uvěření se vzdali své vojenské kariéry, jako např. svatý Martin z Tours. Podobně dnes smýšlejí i tzv. historické mírové církve - Kvakeři, Mennonité či Bratrské církve. Těch povolání, která by křesťané vykonávat neměli, bylo více - např. povolání hostinského či prostitutky. Někteří křesťané si myslí, že se to týká i povolání soudce, neboť jak již jsme dnes slyšeli, Ježíš řekl: „Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.“ Značná část kritiky směřovala u Jana Křtitele na farizeje a saduceje, tedy na vedoucí představitelé lidu. Výzva nést ovoce pokání byla předně určena jim, jak uvádí evangelista Matouš: „Tehdy vycházel k němu celý Jeruzalém i Judsko a celé okolí Jordánu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho v řece Jordánu křtít. Ale když spatřil, že mnoho farizeů a saduceů přichází ke křtu, řekl jim: "Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nadcházejícím hněvem? Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání.“ (Mt 3,5 - 8). Dnes bychom tuto kritiku mohli vztáhnout na naše vedoucí představitele, a to zejména náboženské. Farizeové a saduceové totiž představovali v Judei dvě vůdčí náboženské skupiny své doby, ze kterých se rekrutovali židovští velekněží i zákoníci. Zákoníci pak byli znalci Písma, jehož jádrem byl podle židovského pojetí Mojžíšův zákon. Zákoníci měli i důležitou soudcovskou funkci a tak zákoníci spojovali svoji theologickou odbornost s odborností právní. I Ježíš kritizoval farizeje a doporučoval nejednat podle jejich skutků: „Na stolici Mojžíšově zasedli zákoníci a farizeové. Proto čiňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou; ale podle jejich skutků nejednejte: neboť oni mluví a nečiní. Svazují těžká břemena a nakládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem.“ (Mt 23,2 - 4). „..., mají rádi přední místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, líbí se jim, když je lidé na ulici zdraví a říkají jim `Mistře´. Vy však si nedávejte říkat `Mistře´: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratří. A nikomu na zemi nedávejte jméno `Otec´: jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si nedávejte říkat `Učiteli´: váš učitel je jeden, Kristus. Kdo je z vás největší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Mt 23,6 - 12). Farizeové a zákoníci podle Ježíše dále vyjídají domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb, nedbají na právo, milosrdenství a věrnost, jsou plni hrabivosti a chtivosti, pokrytectví a nepravosti, zabíjejí proroky a učitele a za to je stihne Boží soud (Mt 23,14 - 38). Přirozeně nejen je, ale všechny, kdo farizeje, saduceje či zákoníky následují v konání nepravosti, nehledě na postavení jaké ve společnosti zastávají, řadové či vedoucí. No a jak skončil Jan Křtitel? Jak víme, byl popraven tetrarchou Herodem Antipou: „V ten čas se tetrarcha Herodes doslechl o Ježíšovi a řekl svým sluhům: "To je Jan Křtitel, který vstal z mrtvých; proto v něm působí mocné síly." Tento Herodes totiž zatkl Jana a dal ho v poutech vsadit do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, neboť Jan mu říkal: "Není dovoleno, abys ji měl za ženu." Byl by ho rád zbavil života, ale bál se lidu, protože měli Jana za proroka. Na Herodovy narozeniny však dcera té Herodiady tančila uprostřed hostů. Zalíbila se Herodovi, a on jí přísahou slíbil dát, o cokoli požádá. A ona, navedena svou matkou, řekla: "Dej mi sem přinést na míse hlavu Jana Křtitele." Král se zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky poručil, aby jí vyhověli, a dal Jana v žaláři stít. Tak přinesli jeho hlavu na míse, dali ji dívce a ona ji donesla své matce. Janovi učedníci potom přišli, odnesli jeho tělo a pohřbili je; pak šli a oznámili to Ježíšovi.“ (Mt 14,1 - 12). Jan Křtitel byl tedy uvězněn a popraven, protože králi Herodovi Antipovi vytýkal nemravné chování. Král totiž žil s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa, což podle Mojžíšova zákona představovalo incestní manželství (Lv 18,16 a Lv 20,21). Zde vidíme, že jako křesťané bychom se měli držet určitých mravních hodnot, a to i v sexuální oblasti. Řada křesťanů cizoloží a žije ve smilstvu a přitom očekává, že jim Bůh bude žehnat. A to v tom případě není možné. Sex patří pouze do řádného manželství. Všechny předmanželské a mimomanželské pohlavní styky jsou pak pod Božím soudem. Ježíš dokonce starozákonní přikázání zpřísňuje, když ukazuje na kořen hříchu, který je v pohledu a úmyslu: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Nezcizoložíš.´ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ (Mt 5,27 - 28). Ježíš rovněž utvrdil nerozlučitelnost zákonného manželství: „Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.“ (Mt 19, 8 - 9). Když Ježíš v našem dnešním čtení ke kázání vysvětluje zástupům úlohu Jana Křtitele, tak pronáší jednu závažnou větu, která zní: „Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají.“ (Mt 11,12). Co znamená toto docela temné tvrzení? Podle mne předně to, že šíření Božího království zde na zemi bude vyvolávat odpor. Jan Křtitel byl jako řada starozákonních proroků před ním popraven. Stejný osud potkal i samotného Ježíše a také řadu Jeho věrných následovníků. I dnes se svět staví šíření Božího království na odpor, a to i u nás. Na webu jsem se dočetl, že u nás není jen stránka, že islám u nás nechceme, ale i stránka, že křesťanství u nás nechceme. Přitom odmítání křesťanství je zde spojeno s kritikou židovské víry. V druhé části věty pak Ježíš pravděpodobně hovoří o tom, že do církve budou pronikat falešní učitelé a proroci a s nimi i falešné nauky a praktiky. To podle Písma svatého vyvrcholí tím, že Antikrist se pokusí sám sebe vydávat za Boha, jak čteme v Druhém listě Tesalonickým: „Pokud jde o příchod Pána Ježíše, kolem něhož budeme shromážděni, prosíme vás, bratří, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a `povýší se nade všecko, co má jméno Boží´ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce `usedne v chrámu Božím´ a bude se vydávat za Boha.“ (2 Te 2,1 - 4). Máme se tedy na co těšit. Sám Ježíš nás upozorňuje, že pro věřící nastanou před Jeho druhým příchodem těžké časy: „Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (Mt 24,9 - 12). Ježíš i Jan Křtitel vytrvali do konce a tak svým životem i svoji službou až do oběti nejvyšší mohou být pro nás vzorem. Zejména jednotou slov a činů. I my máme být takoví, jak na to poukazuje např. Jakub, bratr Páně: „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.“ (Jk 1,22 - 25). Amen.

Modlitba po kázání:

Nebeský Otče,
děkujeme Ti, že ze své velké lásky a milosti vystupuješ z božské skrytosti a mnohými způsoby nám zjevuješ svoji svatou vůli. Činíš to často skrze své proroky, které vysíláš mezi svůj lid. Jedním z Tvých proroků byl i Jan Křtitel, který měl připravit izraelský lid na příchod Mesiáše, Tvého Syna a našeho Pána Ježíše Krista. Dej, ať i my dnes bereme vážně Janovu zvěst, zejména jeho důraz na pokání a na nesení ovoce tohoto pokání. Vždyť i sám Ježíš to po nás žádá. Ať jsem tedy ochotni bojovat se svými hříchy a v síle Ducha svatého jsme schopni je i opustit. A to včetně hříchů v sexuální oblasti, které ničí nejen naši duše, ale i naše tělo, jenž má být chrámem Ducha svatého. Ať neváháme Ti vyznávat všechny své hříchy (nejen ty sexuální), abys mohl nám je odpustit a očistit nás Ježíšovou krví od každé nepravosti. Abychom takto očištěni mohli zase žít podle Tvé dobré a libé vůle a tím i vstupovat do skutků, které jsi pro nás připravil. Prosíme Tě o to skrze Tvého Syna a našeho Pána Ježíše Krista, neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

Stanislav Heczko


"Kázání o zvěsti Jana Křtitele" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentáře
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy