Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Lýdie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15101, komentáře < 7 dní: 493, komentářů celkem: 316297, adminů: 60, uživatelů: 4819  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 144 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

Hanka12
Willy
timg
rosmano
martino

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Trump svými kroky kolem Jeruzaléma neplní sny Izraeli, ale hlavně evangelikálům
·Trump plní přání evangelikálů, říká bývalý český velvyslanec v Izraeli
·Prezidentské volby - názor Dana Drápala
·Světová evangelikální aliance čelí kritice kvůli úzkému spojení s ŘKC
·K prohlášení Donalda Trumpa o statutu Jeruzaléma jako hlavního města Izraele
·K rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele
·Desatero ´´biblického ženství´´
·Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
·Hermeneutika aneb Jak číst Bibli s porozuměním
·Ekumenická rada církví má nové předsednictvo

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
91 218 102
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Proč Bůh nezasahuje
Vloženo Středa, 29. listopad 2017 @ 20:50:41 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal leonet

Následující úvahy jsem napsal pro ty z lidí, kteří jsou hluboce zasaženi zlem ve světě a nechápou, jak můžou někteří jiní lidé věřit v Boha, který je podle jejich slov vševědoucí a přesto nezasahuje.

Následující text vznikl podle knihy Chatrč od Paula Younga a kapitoly Pozor, přichází soudce. Sám jsem se k této knize dostal až poté, co jsem nejdříve viděl film, který byl natočen. Už jsem tady zveřejnil několik článků, inspirovaných touto knihou. Následující text je parafrázi textu a doplněný mými poznámkami a úvahami.
Říkejme mu člověk, muž a otec, abychom se jmenovitě a osobně nedotkli. Dostal možnost setkat se s Moudrosti, která mu navrhla, že může soudit jak lidi, tak Boha.  
Měl kdysi pět dětí, nejmladší dcera byla nedávno zavražděna pedofilem. Proč ne, proč by takovou možnost nevyužil?  
Moudrost k němu promluvila. V tvém světě určitě existuje mnoho lidí, o kterých si myslíš, že si zasluhují být souzeni. A určitě se najde přinejmenším pár takových, kterým se dává za vinu mnoho bolesti a utrpení světa. Jmenovat myslím tady není třeba. Co třeba ti nenasytní, kteří se přiživují na chudých tohoto světa? A co ti, kteří vyvolávají války a obětují své nedospělé děti ve válkách? Co muži, kteří bijí své ženy? Co takhle otcové, kteří bijí své syny z jediného důvodu, a sice aby utišili svou vlastní bolest? Co třeba všichni masoví vrazi dějin světa?
Člověk cítil, jak jím zmítá vlna jeho nevyřčené zloby. Jeho srdce bylo zlomené a plné hořkosti, když ztratil svou osmiletou dceru a Bůh to dopustil. Zanořil se do soudcovského křesla a pokoušel se zachovat klid navzdory náporu představ, ale cítil, že ho jeho sebeovládání začíná opouštět.
A co teprve člověk, který si za svou oběť vybírá nevinné malé holčičky? Co on? Je ten muž vinen? Měl by být odsouzen? Ano! Zaslouží si věčné zatracení! Má on vinu na tvojí ztrátě? Ano! A co jeho otec, člověk, který svého syna vychoval k násilí, co ten? Ano, ten taky! Kam až půjdeme zpátky? Toto dědictví zlomenosti a zloby jde zpátky až k Adamovi, co tedy on? Ale proč se zastavit u něj?
Co takhle Bůh? Bůh to všechno začal. Je Bůh vinen? Vůbec si tu nepřipadal jako soudce, spíš jako ten, kdo je sám souzen. Moudrost neprojevila ani náznak slitování.
Není tohle ten bod, na kterém každý z nás uvízne? Neživí to náš Velký smutek a hněv? To, že Bohu se nedá důvěřovat?
Otec, jakým jsi ty, přece může soudit Otce! Jeho zlost opět vyšlehla jako ohnivý plamen. Chtěl se z toho vyvléknout, ale ona měla pravdu a nemělo smysl to popírat. Pokračovala.
Copak není tvoje stížnost oprávněná? Že Bůh v tvém případě selhal, stejně jako selhal v případě tvé dcery? Že než Bůh začal se Stvořením, věděl, že jednoho dne bude tvoje dcera brutálně zavražděna, a přesto v něm pokračoval? A potom dovolil té pokřivené duši, aby ji vytrhla z tvé milující náruče, přestože měl moc ji zastavit, nezastavil ji. Není Bůh na vině?
„Kolik jsem tady četl obviňujících textů na adresu bezcitného boha, který se pouze dívá na to veškeré zlo ve světě a nic proti němu nedělá. Bůh je všechno, jen ne bezcitný.“ 
Díval se na podlahu, příval představ v něm vyvolával všechny možné emoce. Nakonec to vyslovil, hlasitěji, než zamýšlel, a ukázal prstem přímo na ni. Ano, Bůh je na vině!
„Kolik je mezi námi takových, co bez zaváhání odsoudí Boha? Někteří jdou až tak daleko, že ho raději nechtějí? Kdyby to šlo, tak ho zabijí? A někteří si dokonce myslí, že už ho zabili. Čím? Vždyť říkají, že není, že je pouhý výmysl slabých a neschopných, a že vlastně neexistuje!“
To obvinění viselo v místnosti, v jeho srdci právě dopadlo soudcovské kladívko. Když tedy, pravila s konečnou platností, dokážeš tak snadno soudit Boha, jistě můžeš soudit i celý svět. Moudrost promluvila opět bez jakýchkoliv emocí.
„Následující slova Moudrosti jsou klíčová, pro pochopení toho, proč Bůh nezasahuje.“
Musíš si vybrat ze svých dětí dvě, které stráví věčnost v Jeho novém nebi a na nové zemi, ale pouze dvě. Cože? Vybuchl a nevěřícně se na ni podíval. A musíš si ze svých dětí vybrat tři, které stráví věčnost v pekle. Nevěřil svým uším a začala se ho zmocňovat panika. Její hlas byl už zase klidný a lahodný, jako když ho uslyšel poprvé.
„Nelze ani spočítat, kolikrát denně my lidé, bez rozumu a nemoudře soudíme druhé lidi. Vždyť i většina článku na tomto blogu je především odsouzením druhých lidí. Přiznávám, že i já sám se v tom vyžívám. Začínám vidět, že jsem jednal nemoudře a hloupě.“
Pouze tě žádám, abys udělal něco, o čem jsi přesvědčen, že to dělá Bůh. On zná každého člověka, který byl kdy počat, a daleko lépe a opravdověji, než jak budeš ty kdy znát svoje děti. Každého ze svých synů a každou svou dceru miluje podle toho, jak tyto bytosti zná. A ty věříš tomu, že odsoudí většinu z nich k věčným mukám, na věky je zbaví své přítomnosti a své lásky. Není to pravda?
Asi ano. Osobně o tom vlastně nikdy takhle nepřemýšlel. Prostě jen předpokládal, že by toho Bůh zřejmě byl schopen. Hovory o peklu byly vždycky tak nějak abstraktní, netýkaly se někoho, kdo by ho skutečně zajímal.  
Pak tedy předpokládáš, že pro Boha je to snadné, přestože ty toho nejsi schopný? No tak, které tři ze svých dětí odsoudíš k peklu? Nejstarší dcera se ti právě teď nejvíc vzpírá. Chová se k tobě ošklivě a říká věci, které tě zraňují. Mohla by být tou první a nejlogičtější volbou. Co takhle ona? Jsi soudce a musíš se rozhodnout.  
Nechci být soudce, řekl a vstal. Myšlenky se mu honily hlavou. Tohle nemohlo být doopravdy. Jak by mohl Bůh od něho žádat, aby volil mezi svými dětmi?
A přesto my žádáme, aby Bůh mezi svými dětmi volil a soudil je.
V žádném případě by neodsoudil nejstarší dceru ani žádné ze svých dětí k věčnému peklu jen proto, že hřešily proti němu. Dokonce ani, kdyby kdokoliv z jeho dětí spáchal nějaký odporný zločin, by to neudělal. Nemohl by! Pro něj to nebyla otázka jejich chování, byla to otázka lásky, jakou k nim cítil, byly přece jeho děti!
Nemůžu to udělat, řekl tiše. Musíš, odpověděla. Nemůžu to udělat, opakoval hlasitěji a s větší naléhavostí. Musíš, řekla znovu, tišším hlasem. Já to ne-u-dě-lám! Zařval, zatímco v něm vřela krev. Musíš, zašeptala Moudrost. Nemůžu! Nemůžu a neudělám! Slova a emoce se hrnuly ven. Moudrost jen stála, přihlížela a čekala. Konečně se na ni podíval, v očích prosbu.
„Jak jsme my lidé nemoudří, druhé bezcitně soudíme, ale když dojde na soud nad svými dětmi, jsme najednou beze slov.“
Nemohl bych to být místo nich já? Jestliže potřebuješ někoho pro věčná muka já je místo nich podstoupím. Šlo by to? Mohl bych to udělat? Padl jí k nohám, plakal a žadonil. Prosím, nech mě to podstoupit za moje děti, prosím, rád bych to udělal... Prosím, žádám tě o to. Prosím... Prosím...
Člověče, muži a otče, zašeptala a její slova byla jako sprška chladivé vody za nesnesitelně horkého dne. Rukama se něžně dotkla jeho tváře a zvedla ho na nohy. Přestože ji přes slzy viděl rozmazaně, poznal, že se zářivě usmívá. Teď jsi promluvil jako Ježíš. Soudil jsi dobře. Jsem na tebe moc pyšná.


 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Proč Bůh nezasahuje" | Přihlásit/Vytvořit účet | 298 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Hanka12 v Pondělí, 11. prosinec 2017 @ 12:51:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Zdravím, 

knihu Chatrč jsem nečetla, protože jsem sama matka a nemám na to sílu, ale stejnou otázku si kladu velice často: "Proč Bůh dopouští tolik utrpení a zla, když je všemocný?" Úryvek z knihy, který je zde uveden jako stěžejní, mi ale odpověď na tuto otázku nedává. To, že by se každý normální rodič obětoval za své děti, podobně jako se Kristus obětoval za nás, není přece odpovědí na to, proč Bůh nezasáhne. Vždyť Boží zásah nemusí nutně znamenat smrt nebo věčné zatracení agresora. Proto tedy vůbec nechápu, jak s tím souvisel úkol vybrat tři ze svých pěti dětí, které mají skončit v pekle. Je přece jasné, že za ten samý čin bychom cizího odsoudili snadněji, než vlastní rodinu. Je také jasné, že Bůh mezi lidmi žádné rozdíly nedělá. Ale to pořád není odpověď na to, proč nezasáhne, když chce někdo ublížit dítěti. Osobně bych odpověď hledala spíše u Boží konkurence, a sice satana, který ač poražený nepřítel, tak má pořád velkou moc škodit a je také původcem všeho zla na světě. Ale ten v knize Chatrč nejspíš nefiguroval. 



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: leonet v Sobota, 02. prosinec 2017 @ 22:51:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milí diskutující, někteří z vás mne nepřekvapili, několik málo z vás ano. Přispívám tady už skoro 10 let a za tu dobu jsem se setkal osobně jen s dvěma z vás. A myslím si, že to je ten hlavní problém tohoto fóra. Sdílíme se většinou pouze na dálku a to není dobré. Výsledky totiž tomu odpovídají. Ve svém článku jsem se úmyslně věnoval pouze jediné maličkosti a přesto jsme se nedočkali očekávaných reakcí. Místo pochopení toho, jak je špatné soudit druhého člověka, se nejen mi v diskusi dostalo velké množství odsuzujících slov a myšlenek. Jako kdyby nikdo z kritiků nepochopil oč vlastně šlo. Škoda, ale pouze jejich.



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Sobota, 02. prosinec 2017 @ 18:48:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš, že tvé úvahy na základě románového příběhu jsou pro ty, kteří neví, proč věřit v Boha, když stejně nezasahuje.

To je docela velký problém a výše uvedené řádky ani trochu nevysvětlují, že Bůh zasahuje. Když se odkážeš na Bibli, tak i ve filmovém hollywoodském paskvilu o Mojžíšovi, nedávno odvysílaném v TV, se neudržitelná mstivost Jahveho dotkla i samotného filmového Mojžíše, který Jahvemu prohlásil, že se na vraždění egyptských prvorozených neviňátek nebude podílet.

Přestože je vraždící "přízrak noční" starým pohanským výmyslem, je součástí Písma. Apokalypsa není o nic lepší, Ježíš se tam brodí v krvi.  Vzhledem k tomu, že na světě již žilo a zemřelo asi 100 miliard lidí, z nichž naprostá většina Ježíše neznala a podle NZ nemohla získat spásu, bude produktem Boží pomsty nový Nil, avšak z krve, ne z vody.

To je jedna z mnohých stránek věci. Další spočívá v tom, že křesťanství je založeno na tom, že člověk je vinen hříchem, o kterém se lze ze Starého zákona dočíst, že jde o neuctívání Jahveho a jeho zákona. Nový zákon k tomu přidává ještě další hříchy, které již však nejsou zákonem, ale etickými pravidly. Ne nadarmo napsal filosof Bloch, že "Bůh se zkompromitoval tím, že řekl, že vše co stvořil bylo dobré". Vzhledem k tomu, že i celá Bible popírá, že na člověku je něco dobrého, stejně jako na životech vzájemně se požírajících živočichů (o rostlinách nemluvě), lze filozofovi jen přitakat.

Teď ještě ke tvrzení, že Bůh něco zde na zemi vykonává. Svědectví misionářů z Tchaj-wanu, kteří se již možná stovky let marně snaží získat alespoň jednoho křesťana, hovoří jasně. Mají tam spoustu bohů a ještě větší počet duchů, kterým prakticky denně přinášejí oběti a modlí se k nim. Jenže na rozdíl od křesťanského Boha jim ti duchové alespoň občas pomůžou, takže se o výsledku mohou přesvědčit, ať si o tom myslíme cokoliv. Takže úsilí misionářů bylo a je marné, neboť jejich výsledkem je nula, pokud neuvažujeme šíření cizí nefunkční ideologie. A to platí nejen pro tchajwance, ale i pro obyvatele Nepálu. O čemž se lze přesvědčit ze svědectví dobrovolníků z Nehemii, pomáhajících po zemětřesení. Také tam požadovali výsledek a ne pobořené chatrče.



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 01. prosinec 2017 @ 22:46:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Znova opakuji výzvu. Ve jménu jediné Boha - Svatého ducha jejž o sobě říká : JSEM TEN KTERÝ JSEM, KTERÝ BUDU. Jako držitel bílého kaménku, výzývám takzvaného zástupce jediného Boha (papeže), který je ovšem zde mezi námi, ke zkoušce ohněm. Varuji všechny kdo se mu klaní, že mají roušku přes oči a klaní se falešnému.
Apeluji na všechny katolíky aby předali mou výzvu tomuto falešnému zástupci. Jediný Bůh je zde s námi jako Svatý Duch !!!!.



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 01. prosinec 2017 @ 22:12:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Vatikanský podvodník vydávající se za zástupce Boha shoří jako papír dechem Božím.



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Milka v Čtvrtek, 30. listopad 2017 @ 20:09:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
K vysvětlování Božího jednání používáš raději tuto knihu než písmo? 




Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eleazar v Středa, 29. listopad 2017 @ 22:11:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Iz 5,20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Středa, 29. listopad 2017 @ 23:15:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Náboženství vede k psychózám. Život sám o sobě je pro mnohé dosti těžký a když si ještě někdo na sebe naloží další paralelní svět, který je nevypočitatelný, tak se z toho může zbláznit a takové případy jsou. Opuštění těchto neopodstatněných představ vede k uklidnění člověka. Dekonverze by ti prospěla, leonete. Když přijdeš na to, že tím žádné další síly nestojí, ale je tu jen hmota, ubude jedna tíže. Zbytečná, která stejně nikam nevede. Jít cestou spekulací a konspirací o neviditelném světě (který podle mě neexistuje) je pro člověka nepřínosné, často až destruktivní. Ačkoli to aktuálně cítíš jako přínos a cítíš úzkost, že bys svoje jistoty z jedné knihy měl opustit. FAKE svět opravdu nic nedává. Jen bere. Ale samozřejmě mi nemusíš věřit. Ber nebo nechej být. 



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 30. listopad 2017 @ 02:04:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Knihu jsem nečetl, film jsem viděl a ve filmu je popisovaná scéna jedna z nejsilnějších.

Nicméně je také zavádějící z několika důvodů:

1) Ne všichni lidé jsou Boží děti, i když si to někteří lidé myslí.
2) Boží spravedlnost je nad Boží láskou a neruší ji tudíž ani Boží milost, která je vyústěním Boží lásky.
3) Jediné, co může Boží spravedlivý soud přemoci, je Boží milosrdenství, které však Bůh prokazuje, komu chce On a ne podle toho, jak si to namyslí nebo chce člověk.
4) Bůh své děti umí ochránit, ale podle Jeho vůle a Jeho způsobem, což nemusí být zjevné a člověkem poznané a přijatelné, je-li to v rozporu s jeho pojetím spravedlnosti v případě, že Bůh své děti neochrání a nechá je zemřít - koneckonců zemřít může jen tělo, které zase vstane a bude oslaveno, zatímco těla mrtvých Bohu, kteří Božími dětmi nejsou, také vstanou, ale k soudu, který, nebudou-li jejich jména nalezena v knize života, bude znamenat jejich konec v ohnivém jezeře, což je definitivní druhá smrt navěky bez možnosti změny, která ovšem neznamená nebytí, neexistence, nýbrž nebytí v Boží přítomnosti a bytí na místě věčných muk. A tento aspekt Božího jednání s lidmi ve filmu chyběl nebo tedy nebyl zmíněn, jako by měli tvůrci filmu za to, že neplatí bod 1).



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 30. listopad 2017 @ 08:49:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
To je všeobecný omyl.... Bůh už dávno zasáhl a to tím, že poslal mesiáše.
1. Minuli jsme se cílem  - příčina všeho zlého2. Bůh přišel mezi nás aby nás spasil3. Rozhodnutí je na nás



Re: Proč Bůh nezasahuje (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 30. listopad 2017 @ 12:03:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To, že to článek je inspirován někým, kdo nevěří Ježíši (mám na mysli ten zmíněný universalismus), to bych ještě za zásadní problém nepovažoval. Jak říká Písmo, všechno zkoumejte a dobrého se držte. Dá se tedy inspirovat kdekoliv. I když zdůrazňovat to hned v úvodu snad není potřeba.

Odpoutal jsem se od toho faktu v prvním odstavci a jak čtu, tak se pokusím zachytit své postřehy:

//Ano! A co jeho otec, člověk, který svého syna vychoval k násilí, co ten? Ano, ten taky!

Jak mohl vědět, že ho otec vychoval k násilí? Toto vůbec nemusí být pravda. Četl jsem příběhy rodičů, dvojčat - jedno bylo od dětství normální, druhé pohužel psychopatické. A matka se podstatnou část života trápila nad tím, co dělala špatně. Porovnávala se s ostatními rodiči, co měli mnohem 'lepší' děti a přitom viděla, že se jim zdaleka tak nevěnují (ve správném smyslu tohoto slova). Později se vše vysvětlilo psychiatrickou diagnózou. Paušalizování a generalizování na toto téma považuji za velmi nešťastné. A všiml jsem si, že mezi mnohými křesťanskými kazateli je docela rozšířené. Představy, že děti napodobují rodiče apod. Obecně to pravda není a naštěstí Písmo nás také učí něco jiného: 

Ez 18:1  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
2  "Co si myslíte, když říkáte o izraelské zemi toto přísloví: »Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby«?
3  Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, toto přísloví se už nebude mezi vámi v Izraeli říkat.
4  Hle, mně patří všechny duše; jak duše otcova, tak duše synova jsou mé. Zemře ta duše, která hřeší.
20  Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu; spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi.

//Kam až půjdeme zpátky? Toto dědictví zlomenosti a zloby jde zpátky až k Adamovi, co tedy on? Ale proč se zastavit u něj? Co takhle Bůh? Bůh to všechno začal. Je Bůh vinen?

Další posloupnost až k Adamovi, či dokonce Bohu, je už nesmyslný konstrukt pramenící z nepochopení toho předchozího.

//Není tohle ten bod, na kterém každý z nás uvízne? Neživí to náš Velký smutek a hněv? To, že Bohu se nedá důvěřovat?

Nikdy mne nenapadlo takto vážně uvažovat. Příliš antropocentrické :-(. Ale chápu, že takto se někteří lidé ptají a je třeba jim umět v moudrosti reagovat na jejich trápení či představy. Nicméně má zkušenost je, že se obvykle po nějakém čase k takovému uvažování vrátí - neosvobodí-li je Bůh.

No, čtení dále... - zajímavé i divné a zavádějící zároveň. Především pohledu Božímu na lidi rozumím docela jinak. Nějaké myšlenky, jak Bůh mohl uvažovat, když poslal svého Syna na zemi a na smrt, z toho však možné vyselektovat jde. Především nejde o peklo, ale o věčnost s Pánem. Kdyby nějaké z těch pěti dětí nechtělo bydlet s otcem a odstěhovalo se (nejde o zda ze stejného bytu, města nebo státu), taky by ten otec trval na tom, že to dítě chce mít u sebe, a násilím by si ho k sobě přivázal? Pochybuji. A stejné je to i s těmi, co odmítnou být s Bohem. Ať už k tomu mají pohnutky, jež byly zmíněny v úvodu toho článku, nebo jim nějaká modla brání vidět pravdu.



Stránka vygenerována za: 2.39 sekundy