|
Právě je 576 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: ivanp
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116635808 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Úvaha o vině a trestu
Vloženo Pátek, 15. březen 2019 @ 07:29:01 CET Vložil: Tomas |
poslal leonet Bůh je světlo, kdo s ním má obecenství, nemůže být
ve tmě. Kde se musel Adam odvrátit, aby nebyl ve světle? Kde se kolem sebe podíval,
tam byl Bůh, světlo a žádná tma.
Jediné místo, kde nebylo světlo, bylo Adamovo nitro. Jak to můžeme vědět? Říká
Písmo, že Adam měl věčný život? Ne, ale měl k dispozici strom života. Mohl jíst
ze stromu života a žít z našeho pohledu tak dlouho, dokud by z toho stromu jedl
ovoce.
Položím otázku, kdo řekl Adamovi, že je sám? Podívejte se sami:
Genesis 1,31 Bůh viděl, že všechno, co učinil, je
velmi dobré.
Byl večer a bylo jitro, den šestý.
A další Boží slova:
Genesis 2, 18 I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním
mu pomoc jemu rovnou.“
Co se změnilo, že se
"velmi dobré" změnilo na
"není dobré"? Nebudete-li
ignorovat Písmo, měli byste se zamyslet, co způsobilo změnu v Božím postoji. Někdo
řekne: To přece řekl Hospodin Bůh. To ano, ale změnil Bůh svůj postoj k Adamovi
proto, že se nic nezměnilo, nebo právě proto, že se něco změnilo?
Písma jsou plná případů,
kdy Bůh mění svůj postoj kvůli tomu, jak se zachová člověk. Například nejznámější
je příchod Božího Syna a jeho ukřižování kvůli spáse hříšných lidí. Že to Bůh
věděl dopředu? Ano, ale ne od počátku to bylo známo lidem. Například bylo více možností,
co se mohlo stát v Edenu.
Člověk má od počátku
svobodnou vůli vybírat si z více možností, že si vybral, jak je známo a že to
Bůh věděl, nic nemění na lidské svobodě. Láskyplně Hospodin Bůh varoval Adama,
aby: Genesis 2,15 Hospodin Bůh postavil
člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. Adam se měl starat
o zahradu a střežit jí, před kým? Vždyť vše, co bylo stvořeno bylo "velmi dobré"! Genesis 3,1 Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou
Hospodin Bůh učinil, byl had.
Mám opět otázku, kde byl
had, v Edenu nebo mimo Eden? Genesis 2, 19 Když
vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je
nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. Takže had
byl mimo Eden a Adam v Edenu. Nejen mne napadla otázka, mohl Adam vycházet z a vcházet opět do Edenu? Genesis 1, 26 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším
obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským
ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po
zemi.“ Bylo v Edenu moře a mohl panovat nad vším, co se hýbe na zemi? Genesis
1, 28 A Bůh jim požehnal a řekl jim:
„Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami,
nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“
Z výše uvedeného vyplývá,
že Adam musel mít možnost vycházet a opět vcházet do Edenu. Je možné, že se
Adam setkal s hadem ještě dříve, než zjistil, že je sám? Kdo mu tedy mohl po
pravdě říct, že je sám? Had byl vně Edenu a Adam ho mohl potkat vně Edenu. Mohl
Adam dát hadovi právo přebývat v Edenu? Mohl. Měl tuto pravomoc. Je možné, že
se Adam bavil s hadem? Z dnešního pohledu ne, hadi neumí mluvit. Tehdejší had
byl ale jiný tvor, než dnešní hadi. A jak víme, o některé své schopnosti přišel.
Genesis 3, 14 I řekl Hospodin Bůh hadovi:
„Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní
zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach.
Hypoteticky, jestli had
řekl Adamovi, že je sám, lhal? Ne, ale v Adamovi to vyvolalo otázky. Nebyl sám,
měl obecenství s Bohem, ale čistě z lidského pohledu byl sám. Genesis 3, 8 Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního
vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed
stromoví v zahradě.
Hospodin Bůh se každý
večer procházel po Edenu a mluvil s Adamem. O čem se bavili? O střežení
zahrady, o tom, které ovoce může jíst a které ne, atd. Dejme tomu, že Adam začal
uvažovat o slovech hada, že je sám a položil tuto otázku Hospodinu Bohu, co
následovalo? Změna postoje Hospodina Boha. Nejdříve v Genesis 2, 19 Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu
polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je
nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20 Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a
nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale
pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.
A proto následovala další
změna postoje: Genesis 2, 21I uvedl
Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to
místo masem. 22 A Hospodin Bůh utvořil z
žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. 23Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a
tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“
To, co následovalo je
docela logické: Genesis 2, 24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne
ke své ženě a stanou se jedním tělem. 25
Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.
Tady vidíme následky
vnitřní změny, která proběhla v Adamovi dříve, než pojedl ze stromu poznání
dobrého a zlého. Adam se vnitřně odcizil Hospodinu Bohu, protože uvěřil hadu,
že je sám a tak přestal důvěřovat Hospodinu Bohu. To, co následovalo je jen důsledkem
odvrácení od Boha do svého nitra. Adam měl ve svém nitru stín a onemocněl
takzvanou nemocí ze stínu. Přestal se Hospodina Boha dotazovat co má dělat a co
je tedy podle Boha dobré. Začal se sám rozhodovat co je a není pro něj dobré.
Jestli u toho byl had se svou vychytralostí? Nejspíše byl. Mohl mu třeba
našeptávat, co když tě Bůh zkouší, zda už jsi dospěl k vládě nad vším
stvořením? A čeká, že se ujmeš sám vlády? Viděla Eva, že se Adam baví s hadem?
Nejspíše ano. Považovala to tedy za špatné? Asi ne.
Eva tedy na hadovu otázku
odpověděla takto: Genesis 2, 2 Žena
hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3 Jen o plodech ze
stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste
nezemřeli.‘“ Byla to pravda? Nebyla. Co řekl Hospodin Bůh Adamovi? 2,17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však
nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ Tady není řečeno, že
se nesmí dotknout. Eva si podmínku, že se nesmí toho stromu ani dotknout,
vymyslela sama. I u Evy se začala projevovat nemoc ze stínu.
Jinak řečeno, Adam i Eva se
už vnitřně odcizili Bohu a začali naslouchat hadovi. nemohlo to skončit jinak,
než se stálo. Pojedli ze stromu poznání dobrého a zlého, a tím jen dokázali, že
věří hadovi více, než Bohu: genesis 3, 5 Bůh
však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát
dobré i zlé.“
Tento princip dvou stromů z
Edenu se vine celým Písmem. Buď se člověk dotazuje Boha, co je a co není pro něj
dobré nebo se pod vedením hada sám rozhoduje co je a co není pro něho dobré. Častou
součásti toho rozhodování co je a není dobré pod vedením hada - satana, bývá
náboženské myšlení, které se projevuje podobným principem jako u Evy.
Náboženská mysl si k Božím slovům přidává něco navíc. "Ani se
nedotknete".
Lidé nikdy nepáchají zlo tak důsledně a s takovou radostí, jako když to
dělají z náboženského přesvědčení. Blaise
Pascal
Jistě se ptáte, kde je ta úvaha o trestu. Tak tu naleznete
v Genesis 3, 14 až 19. Kdo z těch tří byl z lidského pohledu nejvíce potrestán?
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pátek, 15. březen 2019 @ 15:21:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Úvaha ... to je dobře, že jsi to tak nazval . :)Připouštíš si ale, že může být chybná, vadná, Leonete? V tom případě by to bylo celé k rozporování.
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Pátek, 15. březen 2019 @ 15:27:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To, co jsem napsal v této chvíli, za tím si stojím. Netvrdím ovšem, že mé poznání je konečné, naopak, může být časem podrobnější. |
]
|
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 16. březen 2019 @ 11:33:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Některé otázky mi připadají hypotetické.
..."Adam se vnitřně odcizil Hospodinu Bohu, protože uvěřil hadu,
že je sám a tak přestal důvěřovat Hospodinu Bohu. "... V Bibli nikde není zaznamenáno takto přelomové setkání Adama s hadem. To je čirá fantazie.
Třeba si uvědomit, kdo je vlastně člověk.
Je to tvor, který jako jediný ze tvorů byl postaven přesně na hranici dvou světů (světa viditelného a světa duchovního) a svým bytím zasahuje do obou těchto světů. Proto má smysl se modlit ( a Bůh slyší!) a stejně má pro člověka smysl konat dobré skutky, získávat si přátele "nespravedlivým mamonem" v tomto viditelném světě.
Bůh stvořil člověka a bylo to velmi dobré.
Onen jev "prvotní samoty" nastal u Adama logicky až později. Stvoření člověka však můžeme považovat za dokončené až tehdy, kdy Bůh stvořil Adamovi ženu.
Stvoření člověka nebyl tedy vlastně jednorázový akt, ale byl procesem v čase.
Sám Adam by ještě nebyl dobrým obrazem Boha ve stvoření. To podstatné by tam totiž chybělo.
Sám člověk je totiž schopen vytvářet společenství v duchovním světě (s Bohem, s anděly a svatými v nebi). Má - li však člověk zjevovat Boha pravdivě i ve viditelném světě, musí být schopen vytvářet společenství také viditelně (svým tělem). Nikoli náhodou tedy Bůh sloučil předávání života a vzájemné tělesné sdílení se v lásce muže a ženy vjedno! Při vzniku nového života tak člověk zjevuje (společenství) neviditelného Boha ve viditelném světě. Manželé jsou ploditelé, ale je to Bůh, který dává vzniknout novému životu!
Bůh je totiž sám v sobě vnitřně společenstvím (Otec, Syn a Duch svatý) a tak i člověk byl stvořen jako bytost pro život ve společenství, pro život ve vztazích - v tomto případě ovšem ve vztazích rovnocenných - Gn 2,23 (což není třeba náhražka člověk - pes).
Žena je tedy skutečným démantem na koruně božího stvoření.
Protože je tedy krásnější a dokonalejší, než muž - v logice Boží (kde dokonalí tvorové - andělé jsou určeni pomáhat, chránit, sloužit člověku) je logicky hlavou ženy určen muž .....
Třeba si uvědomit, že dobrovolný celibát je pro člověka skutečně náročný, protože odporuje tělesné přirozenosti takto stvořeného člověka a je skutečně jen pro toho, kdo je k tomu Bohem povolán. Kdo dokáže tuto náročnou oběť vlastního těla z vášnivé lásky k Bohu přinést pro nebeské království.
Pro většinu z nás je však určena rodina - rodina s dětmi a dětmi našich dětí, za které je vhodné se modlit už dávno předtím, než se narodily. V takových rodinách je pak zjevné blahodárné působení Božího požehnání v kvalitě potomků i jejich rodinných vztahů.
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Sobota, 16. březen 2019 @ 14:46:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, nemám pro tebe nic lichotivého, katolíci se pyšní 2 000 létou kontinuitou svého poznání. A přesto se plácáte v boji o moc, o majetek, o "svém" poznání a svých skutcích.
Bratrské hnutí vzniklo cca před 200 léty a co se týče poznání a hlásaní evangelia vás dávno strčili do kapsy.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 17. březen 2019 @ 11:05:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslel jsem, že budeš reagovat na mé myšlenky k tématu.
Kdyby "Bratři" (- nic proti nim, mám mezi nimi i dobré přátele) měli dvoutisíciletou historii, taky by jim logicky lecjaká starobylá špína zůstala taky pod nehty. Všichni křesťané jsme jen hříšníci.
Třeba rozlišovat učení (a o tom se bavit) a chování lidí, z nichž někteří se mohou jistým způsobem prezentovat, ale chovají se naprosto opačně. Podle lidí a jejich skutků nelze posuzovat učení!
Jsem už tu na to zvyklý, že je se mnou jednáno, jako bych zde tlačil nějakou oficiální linii Říma, ale v mém předcházejícím komentáři byly jenom mé vlastní myšlenky, úvahy, postřehy. Pokud jsem se tě nějak nelibě dotkl, nebylo to úmyslně, ani cíleně. Jen ze zaujetí pro věc, protože předkládané myšlenky mi přišly zajímavé.
Kéž by jen bylo co nejvíc lidí ve světě, kteří nás v hlásání evangelia strčí do kapsy! Zatím ten náš svět nevypadá zrovna povzbudivě.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Neděle, 17. březen 2019 @ 17:19:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevěděl jsem jak reagovat na tvé myšlenky, někdo to tak je, že čekám, až budu vědět.
Jak jsem psal níže, první tři kapitoly jsou tak stručné, že umožňují mnoho různých způsobu výkladu. Popsal jsem pouze jeden z nich.
Úváhy, ktere jsem napsal, jsou velmi stručné zhrnutí mnohém rozsahlejšího textu. Takto jsem je prezentoval proto, abych zavdal příčinu k přemýšlení.
Genesis čtu už skoro 30 let a teprve nedávno jsou se setkal z tímto způsobem úvah a zamyslel se nad nimi.
Co je ovšem jádrem mého textu? Kdo měl z těch tří postav jaký podíl viny na tom, jak to dopadlo.
|
]
|
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Neděle, 17. březen 2019 @ 11:26:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Já si, Leonete, nemyslím, že by příběh zachycený
v Genesis 1:1 – 2:25 nějakou změnu Božího postoje k Adamovi ukazoval.
Gen 2:4-25 se jen vrací do doby před sedmým dnem. Gen 1:1 – 2:3 pojednává
obecně o Božím stvořitelském týdnu. Gen 2:7-25 se vrací ke stvoření člověka a
zaostřuje na některé podrobnosti v průběhu šestého dne. A, ano, v určité
části šestého dne, který však ještě nebyl u konce, Bůh řekl, že „Není dobré,
aby byl člověk samoten“ (Český studijní překlad). Všimni si, prosím, že
slova o tom, že něco není dobré, se nevztahují ani k Adamovi jako
takovému, ani k nečemu uvnitř něj, ale k jeho samotě. Text neříká, že
Adam přestal být dobrý, říká, že jeho samota nebyla dobrá. A když není něco v Božích
očích dobré, tak na to Bůh reaguje a jedná tak, aby se to dobrým stalo. V našem
případě začal pracovat na odstranění Adamovy samoty. Ta byla v průběhu šestého
dne odstraněna, takže Bůh na jeho konci mohl prohlásit: „Bůh viděl všechno,
co učinil, a hle, bylo to velmi dobré.“ (Gen 1:31 Český studijní překlad).
Kdyby Adam nebyl na koci šestého dne dobrý, bylo by pokrytecké něco takového
prohlásit. Gen 1:31 však říká, že na koci šestého dne bylo „vše“ velmi dobré.
Velmi dobrý byl na koci šestého dne tedy i Adam.
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Neděle, 17. březen 2019 @ 17:11:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj, jak Adam zjistil, že je sám? Kdo mu to řekl?
Jinak jsou tvé úvahy úplně stejné domněnky, jako ty mé.
Uvědomil si ten, kdo činí závěry, které prezentuješ, že sled události, které se skutečně staly nám je neznámý a lze to, co je zaznamenáno interpretovat mnoha různými způsoby?
Mé úvahy jsou jeden z možných způsobů vysvětlení.
Nejsou jen mé, ale já je takto dal dohromady.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 18. březen 2019 @ 10:07:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."... jak Adam zjistil, že je sám? Kdo mu to řekl?"...
Znakem člověka rozumného je skutečnost, že na některé věci přijde i sám, zkušeností života - nemusí mu je tedy nutně někdo podsunout. Proto jsem nastínil onu podstatu člověka stvořeného pro sdílení společenství - v duchovní rovině člověk může sdílet své společenství s Bohem (v rovině vertikální), ale stejně tak člověk potřebuje sdílet i v rovině horizontální - a to nejen duchovně, ale také duševně a s tím nejbližším i tělesně.
Bůh sám je vnitřně společenstvím - člověk coby obraz Boha ve viditelném světě (má - li zůstat obrazem pravdivým) je také společenstvím - a to ve všech rovinách.
Vytvářet společenství (sdílení) je základní charakteristikou pro člověka, protože takto se projevuje láska.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Pondělí, 18. březen 2019 @ 19:10:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Napsal jsi to sice dobře, ale můj článek nastínil něco jiného.
Adam po svém stvoření měl obecenství s Bohem, Synem a Duchem. Rozmlouval s ními jako spolu rozmlovají lidé.
Bůh mu každý den říkal, co má děla a čeho se vystříhat. Je zaznamenáno pouze několik vět.
A to ty klíčové, ale můžeme s toho odvodit, že Adam nejedl ze stromu poznání. takže vše probíhalo v pohodě. Jaké měl Adam povinnosti? Nemusel se o nic starat ohledně jídla, oblečení a mohl se každý den učit žít s Bohem. Žil s ním tváři v tvář. Nikde žádná tma, jen světlo. Měl se učit panovat, plodit se a množit. Vše bylo velmi dobré, dokonce i had. I on musel být stvořen velmi dobrý.
A tady začíná má úvaha, něco se pokazilo a někdo byl příčinou toho zkažení. Nejprve stvoření Adama, pak vysazení Edénu a postavení Adama do Edénu. Had byl vně. Kde Adam narazil na hada? Jedině vně Edénu, takže musil chodit ven. Jak dlouho Adam rozmouval s hadem a co si povídali neni zaznamenáno. Ale najednou Adam zjisti, že je sám a něco se pokazilo. Proto to konstatování "není dobré". Znakem pokažení vztahu Adama a Boha bylo už pojmenování ostatních živých tvorů.
Adam se odvrátil od Boha a hledal náhradu svého pokaženého vztahu s Bohem. Nejprve ve vládě a později ve vztahu k Evě.
To, co následovalo bylo už výsledkem odvrácení od Boha.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 19. březen 2019 @ 07:46:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já si myslím, že člověk si doopravdy pokazil svůj vztah s Bohem až hříchem.
Ale dá se vysledovat, že když člověk ve vztahu s Bohem neroste, tak ve skutečnosti stejně už upadá. Jakmile přestane prožívat a naplňovat lásku, nastává úpadek. Stačí všednost, duchovní stagnace....
I do hříchu musí člověk vnitřně dorůst - pokud totiž žije intenzívně s Bohem, o žádném závažném hříchu nemůže u něho být řeči.
Podobně to se vztahem lásky funguje i mezi manžely. Zevšednění, stagnace toho, co má být jedinečné bývá často počátkem konce. I když tam ještě není skutek hříchu.
..."Znakem pokažení vztahu Adama a Boha bylo už pojmenování ostatních živých tvorů. "...
To si myslím také!
Adam dal sám jména všem zvířatům - ale přece on nic neměl dělat sám - byl stvořen pro život s Bohem ve vzájemné spolupráci, měl se tedy i o jménech zvířat radit s Bohem!
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Úterý, 19. březen 2019 @ 16:55:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Položil sis někdy otázku, proč Adam dovolil Evě pojíst ze stromu poznání? Co když mu to už nevadilo, protože už byl vnitřně Bohu odcizen?
Boží konstatování, že velmi dobré už není dobré, mělo příčinu. Pojmenování, Eva, dovolení Evě jíst ze zapovězeného stromu, to už ukazuje, že Adamův vztah lásky k Bohu byl narušen.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: JiriBrei v Čtvrtek, 21. březen 2019 @ 20:08:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj, jak Adam zjistil, že je sám? Kdo mu to řekl?
V příběhu o Adamovi není řečeno, že by Adam uvažoval o
tom, že je sám. První, kdo je v tomto příběhu v souvislosti
s touto myšlenkou uveden, je Jehóah Bůh a nikoli Adam. A je to právě
Jehóah Bůh a nikoli Adam, o kom je napsáno, že řekl, že není pro Adama dobré,
aby byl sám (Gen 2:18). Že by si něco takového myslel i Adam, v tomto
příběhu uvedeno není.
Uvědomil si ten, kdo činí závěry, které prezentuješ, že
sled události, které se skutečně staly nám je neznámý a lze to, co je
zaznamenáno interpretovat mnoha různými způsoby?
Jistě, a já jsem Ti jeden z nich nabídl. To je vše.
Had byl vně. Kde Adam narazil na hada? Jedině vně Edénu,
takže musil chodit ven.
První zmínka o tom, že byl Adam mimo zahradu Eden, je až
v Gn 3:23. O tom, že by kdy předtím zahradu Eden opustil, není
v příběhu nic řečeno. Celý příběh je vyprávěn tak, jako by se odehrával
v zahradě Eden. Poslání Adama bylo v zahradě Eden a nikoli mimo ní
(Gn 2:15), takže neměl důvod ji opouštět.
Kde narazil na hada? Když mu ho Jehóah Bůh přivedl, aby
viděl, jak ho nazve (Gn 2:19). Patřil mezi polní zvěř (Gn 3:1) a vzhledem
k tomu, že Jahóah Bůh nejen vytvořil všechnu polní zvěř (a tedy i hada) a
přivedl ji k Adamovi, tak musel být had mezi těmito přivedenými polními
zvířaty.
Znakem pokažení vztahu Adama a Boha bylo už pojmenování
ostatních živých tvorů.
Nebylo to znakem pokažení vztahu Adama a Boha, nýbrž
dokladem toho, že je Adam Bohu věrný a poslušný. Bůh chtěl vidět, jak Adam
zvířata nazve (Gn 2:19) a Adam to věrně a poslušně učinil.
Oko napsal: Adam dal sám jména všem zvířatům - ale přece
on nic neměl dělat sám - byl stvořen pro život s Bohem ve vzájemné spolupráci,
měl se tedy i o jménech zvířat radit s Bohem!
Vyprávění říká, že přesně to dělal. Žil s Bohem a
spolupracoval s ním. Adam neběhal svévolně po světě a nepojmenovával
zvířata ve vzdoru. Čekal, až mu je Bůh přivede, a pak jim dal, v souladu
s Božím očekáváním, jména (Gn 2:19). Každý z nich měl svůj úkol – Bůh
zvířata vytvořil a přivedl k Adamovi, a Adam je pojmenoval, protože Bůh
chtěl vidět, jak je pojmenuje. Jestli toto není spolupráce, tak už tedy fakt
nevím.
Položil sis někdy otázku, proč Adam dovolil Evě pojíst
ze stromu poznání? Co když mu to už nevadilo, protože už byl vnitřně Bohu
odcizen?
Boží konstatování, že velmi dobré už není dobré, mělo příčinu. Pojmenování,
Eva, dovolení Evě jíst ze zapovězeného stromu, to už ukazuje, že Adamův vztah
lásky k Bohu byl narušen.
Já nikde nečtu, že by Adam Evě dovolil jíst ze stromu
poznání a nečtu ani nic o tom, jestli mu to vadilo, nebo nevadilo. A stejně tak
v tomto příběhu nečtu, že velmi dobré už není dobré. Žádné „už“ v příběhu
není. To co nebylo v Božích očích dobré, byla Adamova samota, a nikoli
Adam jako takový.
A Ty sis už někdy položil otázku, proč Bůh dovolil Evě ze
stromu jíst, když jedení z něj oběma lidem zakázal?
Bylo v Edenu moře a mohl panovat nad vším, co se hýbe na
zemi?
Řekl bych, že nebylo. V příběhu však není řečeno, že by
lidé měli nad rybami v moři panovat hned od první chvíle svého života a už
vůbec to nebyl jejich první úkol. Dle Gn 1:28 se měli plodit a množit a naplnit
zemi a podmanit si ji a panovat nad ní. Všimni si pořadí, v jakém jsou
jednotlivé úkoly v Gn 1:28 uvedeny. To všechno vyžadovalo čas a nešlo to
uskutečnit v jednom dnu. Vláda nad zemí (i mořem) nebyl úkol pouze pro
Adama a Evu, ale pro celou lidskou rodinu, která z nich měla postupně
vzejít.
|
]
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Čtvrtek, 21. březen 2019 @ 20:29:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tvá slova:
A Ty sis už někdy položil otázku, proč Bůh dovolil Evě ze
stromu jíst, když jedení z něj oběma lidem zakázal?
Samozřejmě, že jsem si nejen tuto otázku položil. Ale nevím, jak si vysvětluješ proč "Bůh dovolil Evě".
Rozumím tomu tak, že láska, která nedá možnost odmítnuti, není láska. Samozřejmě píšu o Boží lásce. Člověk by nejspíš nejen zakázal, ale i nedovolil. Jenže Bůh není člověk.
Ty tvé ostatní poznámky samozřejmě znám, něco podoného jsem si myslel asi 25 let.
Jenže člověk míní a Bůh mění. Jak jsem už psal, existuji i další věřící a mají i jiné názory. Jeden z nich prezentuji ve svém článku. Velice stručně, neboť orginál je celá kniha. Skoro půl roku jsem nad tím uvažoval, než jsem se odhodlal to sepsat.
Co si myslíš o závěru? Kdo byl největším viníkem Adamová pádu z těch tří?
|
]
|
|
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Čtvrtek, 21. březen 2019 @ 20:05:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | vycházíš-li z předlohy českého překladu k počátkům (Genesis) a neznáš alespoň "výklad" tohoto překladu (překlad rovná se výklad), překládáš vlastně český překlad do 'leonetštiny'... Možná by pomohlo zjistit si co k tomuto oddílu píší ti, pro nějž byl vlastně vytvořen... |
Re: Úvaha o vině a trestu (Skóre: 1) Vložil: leonet v Čtvrtek, 21. březen 2019 @ 20:15:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Sice dobrá rada, ale nemám k ním přístup. Jestli máš, dej odkaz.
|
]
|
|
|
|