Grano Salis - Důkaz, že Ježíš a původní aramejští křesťané byli vegetariáni,

poslal mikim

Už jsem tady odkaz na tento článek jednou dával a jsou tam zajímavé informace, tak ho zde dávám přeložený ještě jednou celý:

Je to trošku delší čtení (cca 20 stran ve Wordu), autor se věnuje důkazům z biblických a nebiblických zdrojů, apokryfů apod., občas se v závěru opakuje nebo na chvíli zavítá s důkazy i do Indie (vegetarián se nezapře) dává tam i odkazy odkud čerpal, ale jinak tam jsou zajímavé informace podporující vegetariántsví Ježíše i apoštolů, kteří chodili s ním.

Takže, pokud jste masožrouti tak raději nečtěte .

Důkaz, že Ježíš a původní aramejští křesťané byli vegetariáni, James Bean (Sloupec Exploring the World Religions, Copyright leden, 2018)
Viz také Vegetariánství v raném křesťanství: https://ivu.org/history/christian/christ_veg.html

Viz také Raně křesťanská vegetariánská společenství: https://hippocratesinst.org/early-chris ... comunities

A také viz Ebionité (Esejci, kteří brzy osídlili Ježíšovo hnutí): https://www.biblicaltraining.org/library/ebionites

„Dokud bude člověk nelítostným ničitelem nižších živých bytostí, nikdy nepozná zdraví ani mír. Dokud budou lidé masakrovat zvířata, budou se zabíjet navzájem. Kdo zaseje semeno vraždy a bolesti, nemůže sklízet radost a lásku." (Pythagoras)

"Nic neprospěje lidskému zdraví a nezvýší šance na přežití života na Zemi tolik jako přechod na vegetariánskou stravu." (Albert Einstein)

„Mějte se na pozoru, aby vaše srdce neztěžkla pojídáním masa a opojením vína a úzkostí světa a ten den na vás nenastal náhle; neboť jako léčka přijde na všechny, kdo přebývají na povrchu země." (Ježíš, Lukáš 21:34, Evangelion Da-Mefharreshe - Starý syrsko-aramejský rukopis evangelií Nového zákona)

„Jděte a zjistěte, co je míněno písmem, které říká: ‚Chci laskavost, ne zvířecí oběti.‘“ (Ježíš, Evangelium podle Matouše 9:13, překlad Dobré zprávy)

Níže se setkáte s vegetariánskými výroky Ježíše z mnoha zdrojů – kanonických i mimokanonických – spolu se sbírkou pasáží, které odhalují, že apoštolové Ježíšova hnutí byli také vegetariány, kteří šli ve stopách svého duchovního Mistra. Kromě toho uvádím příklady pro-veg pasáží od některých raných církevních otců a také mnoha dalších spisů.

Karnistická premisa nebo zaujatost západní církevní tradice o pojídání masa je skutečně založena na evropských stravovacích zvycích, ale využili několika veršů z ortodoxního Nového zákona, aby posílili svou již zavedenou preferenci konzumace masa.

Pro ty, kteří nejsou obeznámeni s židovsko-křesťanskou historií a různými sbírkami spisů nebo písem z prvních století našeho letopočtu, se na první pohled nebo alespoň na povrch zdá, že Ježíš jedl ryby a Jan Křtitel jedl hmyz. Evropské křesťanství to tak určitě zobrazuje. V myslích mnohých žije neinformovaná představa nedělní školy o tom, že Ježíšovi učedníci navždy zůstanou rybáři.

Pokud jde o vegetariánství a křesťanství, první otázka, kterou si lidé vždy kladou, je: „Neexistují v písmech pasáže popisující Ježíše, jak při několika příležitostech servíroval ryby a také jedl jehněčí maso během židovského svátku známého jako Pesach? Zdědili víru, že Ježíš byl masožravý Mesiáš. Někteří by také mohli citovat verš o Janu Křtiteli, který jí hmyz (kobylky).

Souboj s gospelovými tradicemi — Pro-Meat a Pro-Veg
V buddhismu existují dvě tradice: pro-maso a pro-vegetariánství. Každý z nich má své vlastní sútry nebo písma.

Totéž platí historicky s křesťanstvím: původní Ježíšovo hnutí nebo hebrejští křesťané (někdy nazývaní aramejští křesťané, Ebionité nebo Nasoraejci) s jejich evangelii vs. písma spojená s Pavlem a tím, co se vyvinulo v římskou církev.

Evangelia Hebrejů a Ebionitů popisují vegetariánský étos: vegetariánský Ježíš a vegetariánští apoštolové, Jan Křtitel, který jedl rohovník (svatojánský chléb) – fazole, ne brouky! A odmítnutí rituálních obětí zvířat, ať už v pohanských chrámech nebo židovském chrámu v Jeruzalémě.

Pro následovníky Pavla bylo upuštění od vegetariánských dietních požadavků Ježíšova hnutí způsobem, jak usnadnit získání více konvertitů v římské říši.

Také v sikhismu vidíme podobný druh odklonu od dřívější vegetariánské etiky zakladatele Guru Nanaka směrem k pojídání masa, které postupně přejímá ortodoxní sikhismus po době desátého sikhského gurua.

V každém z těchto případů byla původní duchovní hnutí vegetariánská, ale pozdější verze těchto cest se nakonec přizpůsobily stravě větších kultur kolem nich, které rozšiřovaly jejich řady.

Pro většinu lidí, kteří žijí své zaneprázdněné životy a nezajímají se o obtížný výzkum, je to až příliš komplikovaná historie, kdy se jehňata snědla nebo nejedla, sarančata vs. svatojánský chléb a další „rybí“ rozhodnutí některých opisovačů rukopisů evangelia. přidání dalších porcí ryb do menu. Většina zůstává přilepená na jakékoli dietě a přesvědčení, se kterými vyrostla. Změna (metanoia) není jejich cesta. Takže v otázce stravy prostě vidět, co chtějí vidět a změna nikdy nebude.

Lidé na duchovní cestě hledající pravdu jsou někdy flexibilnější a ochotnější se změnit. Na to přijde jen soucitné srdce.

A co ty otravné „ryby a bochníky“?
Původní verze příběhu „Feeding of the Multitude“ se týká pouze chleba, nikoli chleba s rybou. „Ryba“ byla zřejmě později přidána k některým veršům evangelia. Keith Akers poukazuje na existenci různých verzí biblického příběhu — Krmení 5 000 nebo Množství:

„Když se podíváte na další zprávy o stejném incidentu... Podíváte-li se například na rané církevní otce, kteří také mluví o těchto příbězích, Irenej zmiňuje krmení 5 000. Eusebius to také zmiňuje a Arnobius, další pisatel rané církve, také pojednává o Ježíšově nasycení zástupu, o zázračném nasycení zástupu.

„A v každém případě probírají chleba, ale nezmiňují nic o rybách. Takže si myslím, že ryba je pozdější přírůstek. Ve skutečnosti, když se podíváte na Nový zákon, říká, že v jiném bodě, když Ježíš mluví o nasycení pěti tisíc, říká: ‚Nepamatuješ si, když jsem sytil zástupy a všechen chléb, který vzali jsme to?“ A o rybách se nezmiňuje.“ Web Keitha Akerse: www.CompassionateSpirit.com
Viz také: Keith Akers, byl Ježíš vegetarián? http://www.compassionatespirit.com/wpbl ... vegetarian

Matouš 16:9, Bochníky bez jakékoli zmínky o rybách: „Ještě nevnímáte? Nepamatuješ si těch pět chlebů za pět tisíc a kolik košů jsi nasbíral?" Mezi bochníky tam nejsou žádné ryby.

Marek 8:16–21 – Opět… další příklad chleba, ale žádná ryba, není zmíněn v souvislosti s Krmením pěti tisíc.

Iraneus žil ve druhém století a podrobně popsal Zázrak zástupu krmení chlebem. Žádná zmínka o rybách. Eusebius a Arnobius také nikdy nezmiňují „ryby s bochníky“, pouze bochníky. A teď jsem našel další dva odkazy v raně křesťanských apokryfních spisech, které opět zmiňují chléb, ale ne ryby, jako by v Novém zákoně, který v té době četli, krmení pětitisícového příběhu nezahrnovalo ryby… protože „ryba“ ještě nebyla vložena do řeckých evangelijních rukopisů?

Jak to nyní stojí v novozákonních evangeliích: „Chléb je všude přítomný, ale ryba jen někdy. To silně naznačuje, že původní tradice byla o distribuci chleba, nikoli chleba a ryb. V případě Matouše 16:9–10 je vkládání ryb zřejmé, protože editoři Matouše změnili původní příběh tak, aby obsahoval ryby, ale zapomněli změnit Ježíšův zpětný odkaz.“ Keith Akers, Příběhy ryb v Novém zákoně: http://www.compassionatespirit.com/wpbl ... -testament

Ve skutečnosti existuje mnoho příkladů „textových variací“ v rozmanitosti novozákonních rukopisů, přičemž slova nebo fráze jsou buď přidány, nebo vynechány. V rukopisech Nového zákona sice existují určité textové variace, ale většina variací se vyskytuje u čtyř evangelií a knihy Skutků. Viz: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_m ... _Testament

A viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Textual_v ... _Testament

Nejpůsobivější příklad toho je na konci Markova evangelia, které má několik různých alternativních konců v závislosti na tom, jaký rukopis zrovna používá:

Rukopisy vynechávající Marka 16:9–20
Rukopisy s kratším koncem za veršem 8
Rukopisy s kratším koncem a verše 9–20
Rukopisy s přidáním veršů 9–20
Rukopisy přidávající verše 9–20 s notací
Rukopisy s přidáním veršů 9–20 bez dělení“

Viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_16#S ... onclusions

Je tedy zajímavé si všimnout, že ryby nejsou vždy součástí chlebů v různých zprávách o „Nakrmení pěti tisíc“ zmíněných v novozákonních evangeliích a dalších zdrojích.

Důležitá poznámka o symbolu ryby: „...Možná bychom měli mít na paměti, že ryba byla dobře známým mystickým symbolem... Řecké slovo pro rybu (Ichthys) bylo použito jako zkratka, jejíž iniciály v řečtině znamenaly „Ježíše Krista, syna Bože, Spasiteli." (Ted Altar, Jedl Kristus alespoň ryby? https://ivu.org/history/christian/christ_veg.html )

V každém případě: „Není to tam, kde jsi byl; je to místo, kam jdeš,“ jak se říká. Mnozí z nás změnili své stravování poté, co přijali duchovní cestu nebo konvertovali k novému náboženství. Zatímco někteří z učedníků jsou popsáni jako rybáři a v novozákonních evangeliích je zjevně několik zmínek o rybách, nacházíme Ježíše, jak říká svým novým přátelům: „Pojďte, následujte mě a učiním z vás rybáře lidí [ rybáři lidí, duší,].“ (Matouš 4:19, Marek 1:17) Takže místo toho, abychom zůstali rybáři, možná provozujeme vymyšlenou Jesus Fish Company of Galilee – nějaký druh celoživotní kariéry rybáře, jinými slovy – Spíše než TO – to, co najdeme, jsou tito jedinci přijetí nové duchovní cesty, přeměna v učedníky a nakonec i duchovní učitelé.

Přejděte dolů a podívejte se na níže uvedenou část s názvem: Vegetariánští apoštolové (Vedení původního Ježíšova hnutí).

Spíše než další rybí metafory, řada různých zdrojů v raném křesťanství popisovala tyto apoštoly jako vegetariány***, jak stárli a stávali se zakladateli různých duchovních společenství jako Kristových nástupců, zaměřených na Ježíšovo učení.

*** "Jan nikdy nejedl maso." "Jakub, bratr Páně, žil na semenech a rostlinách a nedotýkal se masa ani vína." Apoštol Tomáš: „Neustále se postí a modlí a zdržuje se jedení masa…“ „…Apoštol Matouš přijímal semena a ořechy, ovoce a zeleninu bez dužiny.“ Petr řekl: „Žiju na olivách a chlebu, ke kterému jen zřídka přidávám zeleninu…“ „Nepřirozené pojídání masa je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů…“ (Petr, Clementine Homilies)

Dokonce můžeme přímo slyšet od některých z těchto apoštolů v různých raně křesťanských spisech: evangelia, skutky, zjevení, duchovní rozpravy, homilie a dopisy Petra, Jakuba, Jana, Tomáše, Bartoloměje, Barnabáše, Učení Dvanácti atd. … Podívejte se na online e-knihovnu, Early Christian Writings: http://www.earlychristianwritings.com

V ebionitských písmech už nejsou žádné popisy mladých Ježíšových učedníků, kteří byli zapojeni do rybaření nebo jedení ryb. V ebionitských písmech nejsou žádné zprávy o tom, že by Ježíš jedl ryby, ani o zázracích, kdy se zástupy živily rybami. Neexistují žádné popisy, jak Ježíš konzumoval maso nějakého zvířete. Spíše obsahují výroky Ježíše odsuzující jedení masa. Viz: The Ebionites: http://www.compassionatespirit.com/wpbl ... /ebionites

Podle evangelia Ebionitů Ježíš odmítl velikonoční jídlo: „Nechci s vámi jíst maso tohoto velikonočního Beránka.

Kromě toho Ježíš v ebionitských písmech odsoudil zvířecí oběti v jeruzalémském chrámu a snažil se tuto praxi navždy ukončit. Ebionitské nebo hebrejské evangelium cituje Ježíše, který říká: „Přišel jsem zrušit oběti, a nepřestanete-li se obětovat, nepřestane od vás můj hněv. (Panarion 30.16.5)

Níže viz sekce nazvané Ježíš zastavil obětování zvířat v chrámu, Biblický základ pro vegetariánství a Odhalení vegetariánského Ježíše (Yeshua) na počátku křesťanství.

Viz Skutky a učení Ebionitů: Klementova uznání: http://compassionatespirit.com/Books/Re ... ns-TOC.htm

Viz Skutky a učení Ebionitů: Klementinské homilie:
http://compassionatespirit.com/Books/Ho ... es-TOC.htm

Byl Jan Křtitel skutečně požírač hmyzu?
Dalším příkladem, kdy se překladatelé záměrně pokoušeli přidat do jídelníčku maso (kánon písma), je podivný případ Jana Křtitele a jeho údajné kobylky. Z odpovědí wiki:

„V etymologickém původu slova saranče panuje dlouhodobý zmatek. Saranče je jak fazole z rohovníku, tak hmyz. Řecké slovo pro koláče nebo chléb vyrobený z mouky rohovníku je „egkrides“ a řecké slovo pro kobylku je „akrides“.

„Jan Křtitel patřil ke skupině asketů, kteří věřili v pokání a ve vedení strohého životního stylu. Karob byl považován za stravu nižší třídy, která normálně snášela strádání a vykořisťování ze strany kněžské třídy. Můžeme tedy dojít k závěru, že JTB [Jan Křtitel] snědl semena svatojánského stromu.
http://wiki.answers.com/Q/Why_did_john_ ... wild_honey

Podle hebrejsko-ebionitských evangelií Jan Křtitel skutečně jedl svatojánský chléb (karob) a mouku z rohovníku:

„Pravděpodobně nejzajímavější ze změn oproti známým novozákonním zprávám o Ježíši pochází z evangelia Ebionitů, popis Jana Křtitele, který evidentně stejně jako jeho nástupce Ježíš udržoval přísně vegetariánskou kuchyni.“ (Bart D. Ehrman, Lost Christianities: The Battles for Scripture and the Faiths We Never Known, str. 102, 103)

Říká Robert Eisenman v, James the Brother of Jesus, str. 240 — „Jan… byl jak ‚Rechabite‘ nebo ‚Nazarita‘, tak vegetarián“, s. 264 — „Jeden návrh je, že Jan jedl ‚karob‘; byli tu další. Epiphanius, když uchovává to, co nazývá „evangelium Ebionitů“, brojí proti pasáži, která tam uvádí, že Jan jedl „divoký med“ a „manně podobné vegetariánské koláče máčené v oleji“. … Jan by byl jedním z těch lidí žijících v divočině, kteří jedli zeleninu“, str. 326 — „[Nazerini] nejedli nic jiného než mléko a med z divokého ovoce – pravděpodobně totéž jídlo, které jedl také Jan Křtitel.“, s. 367 — „Už jsme viděli, jak se v některých tradicích tvrdilo, že ‚karob‘ byl skutečným složením Janova jídla.“, s. 403 — „Jeho [Janovou] stravou byly stonky, kořeny a plody. Stejně jako Jakub a ostatní Nazirejci/Rechabité je prezentován jako vegetarián…“.

Jiná forma svatojánského nebo rohovníku: https://www.naij.com/397241-7-healthy-b ... n-iru.html

Fazole, ne brouci.

Křesťanství před Pavlem
(Původní hebrejští křesťané nebo Ebionité) a esejské spojení.
Úprava vegetariánských výroků (přejděte dolů a podívejte se níže na odkaz na aramejsko-syrský překlad Lukáše 21:34, Evangelion Da-Mepharreshe), přidávání ryb do krmení pěti tisíc v řeckých rukopisech z druhého století a překladatele Volba slova „saranče“ místo rohovníku, což dává Janu Křtiteli neobvyklou dietu brouků, to vše jsou znepokojující příklady zkosení překladů nebo manipulace s texty – přidání masa do jídelníčku. Víme, že římská kultura a pozdější evropské církevní tradice byly s pojídáním masa v pořádku. Co mě však zajímá, je strava Ježíše a prvních křesťanů, nikoli dietní preference římských překladatelů rukopisů o staletí později.

Je třeba říci, že známý západní nebo evropský kánon Písma, zdánlivě spojený se svatým Pavlem, ani netvrdí, že reprezentuje učení apoštolů, původního vnitřního okruhu Ježíšových učedníků, prvních křesťanů.

Pavel zastával názor, že je v pořádku, aby nově obrácení jedli maso, ale on sám nám dodává důkazy ve svých vlastních dopisech („epištoly“) pocházejících z prvních desetiletí prvního století našeho letopočtu (kolem roku 50 našeho letopočtu), že jiní na počátku Křesťanství s ním nesouhlasili ohledně stravy a mnoha dalších otázek. Ukázalo se, že Pavel upustil od vegetariánských požadavků pro své nově obrácené nežidy. Pokud si pozorně přečtete jeho Novozákonní list Galaťanům, můžete si všimnout, že mezi Pavlem a původním Ježíšovým hnutím se sídlem v Jeruzalémě („ostatní“) bylo docela napětí. Pavel jim ve svých spisech dává ‚lichotivé komplimenty‘, nazývá je ‚slabými‘, ‚obřízkou‘ a dokonce ‚judaizéry‘. Zjevně jim nebyl blízký, ale měl napjatý, mrazivý, vzdálený a nepříjemný vztah s původními Ježíšovými učedníky. Vzhledem k jejich pevné důvěryhodnosti a příslušnosti k Ježíši je však Pavel nemohl úplně odsoudit, ale velmi je odsouvá na okraj společnosti. Nejsou téměř vůbec zmíněny. Ke konci – na konci knihy – je několik krátkých spisů, jejichž autorem není Pavel – do Nového zákona se nedostalo mnoho z jejich písem.

Všichni členové jeruzalémské části Ježíšova hnutí, Ježíšova vlastní rodina a duchovní nástupci v čele s apoštolem Jakubem Spravedlivým, Ježíšovým bratrem a dalším vůdcem aramejsky mluvící jeruzalémské komunity, byli všichni vegetariáni. Nesouhlasili s Pavlovou sektou o stravě a věřili, že židovští a nežidovští následovníci Ježíše, včetně nově obrácených, by všichni měli být vegetariáni a neměli by mít nic společného s náboženskými rituály týkajícími se obětování zvířat („jíst maso, které bylo obětováno pohanským modlám “).

Jak by se mohlo stát, že Ježíšova vlastní rodina, skutečná skupina přímých, duchovních nástupců a prvních učedníků, měla ve stravě a formách křesťanství, které byly založeny o desetiletí a staletí později, všechno špatně? Pravda je taková, že hebrejská evangelia nezobrazovala Ježíše jako jedlého ryby nebo velikonočního beránka a v těchto evangeliích Jan Křtitel nejedl žádný hmyz. Pavlova skupina a ty sekty, které se později v Evropě objevily a které si nárokovaly nástupnictví po Pavlovi, měly svou literaturu, ale také Ebionité, hebrejští křesťané. Existovala pro-masová evangelia, jak všichni víme, ale byla tu i vegetariánská evangelia: hebrejské evangelium podle Matouše, hebrejské evangelium z Matouše, evangelium hebrejů, evangelium o Nazaretech, evangelium o Ebionitech a další ebionitská literatura včetně Klementinských homilií a Klementova uznání, jakési Ebionitské knihy Skutků. Nejedná se o ‚channelované‘ nebo nedávno složené spisy, ale o písma, která byla učencům již dlouho známa a byla používána jinými větvemi křesťanství ze Středního východu ve starověku. To, co se dochovalo z těchto písem, lze nalézt na policích většiny seminárních knihoven. Někdy se těmto knihám říká „mimokanonické spisy“, „apokryfy“ nebo „ztracené knihy Bible“. Jedná se o knihy bible někoho jiného nebo sbírku písem – jinými slovy, posvátné texty, které kdysi dávno používaly jiné formy apoštolského nebo domorodého křesťanství v Izraeli, Sýrii (Mezopotámii), Turecku (Malá Asie), Egyptě, Etiopii, Středomoří. region atd...

Židovští křesťané si říkali „Ebionité“. „Ebionit“ je slovo odvozené z hebrejštiny a znamená „chudí“ a bylo to první křesťanské společenství popsané v Novozákonních Skutcích apoštolů (4:32–35), duchovní nebo záměrné společenství, které sdílelo všechny své majetek společný.

Biblický základ pro vegetariánství
Ideál Genesis prezentovaný v prvních kapitolách hebrejské Bible je vegetariánský. Rostlinná strava Edenu:

„Hle, dal jsem vám každou bylinu nesoucí semena, která je na povrchu celé země, a každý strom, který nese ovoce; bude tvoje na jídlo." (Hebrejská kniha Genesis 1:29, překlad citovaný na stránkách vegetariánské kabaly)

Teprve poté, co začnou fáze ‚Pád člověka‘ a po ‚potopě‘, následuje jedení masa podle Genesis a rituální obětování zvířat.

Dost často duchovní hnutí obhajující návrat do Edenu, opětovný vstup do nebeského ráje, vstup do zlatého věku, tisíciletí, Božího království nebo mystické znovusjednocení s Bohem zahrnují vegetariánství jako součást své duchovní cesty. Od počátku a po mnoho staletí vždy existovala vegetariánská židovská hnutí, Nazarité, Esejci, Sethiové, Therapeutae a mnoho dalších.

Esejci byli jednou ze tří hlavních větví judaismu a předcházeli Ježíše a křesťanství přinejmenším o několik století. Během prvního století našeho letopočtu byli Esejci proti zvířecím obětem v židovském chrámu a byli také známí jako vegetariáni. Esejci byli skupinou, ke které měli nejblíže Ježíš a první křesťané, Ebionité, kteří s nimi sdíleli mnoho stejných hodnot a posvátných textů. Na rozdíl od saduceů a farizeů nejsou Esejci v Novém zákoně nikdy kritizováni. Hebrejská církev byla z velké části osídlena mesiášskými Esejci.

Toto dřívější esénské hnutí v rámci judaismu se drželo vegetariánské stravy a bylo také proti obětování zvířat v jeruzalémském chrámu. To je kontext v judaismu. Esejci (slavní svitky od Mrtvého moře), skupina Jana Křtitele, mandejští gnostici (také známí jako Nazarejci, Nasuraiové nebo Nasoraejci) a Ježíšovo hnutí měli mnoho společného a spolu souvisí. Například následovníci původního Ježíšova hnutí se někdy nazývají Ebionites a tento termín Ebionite se také objevuje ve svitcích od Mrtvého moře. Učenci pokračují v debatě o přesné povaze jejich vztahu. V každém případě tyto skupiny sdílely mnoho stejných hodnot, písem a duchovních přesvědčení.

Vegetariánský ideál popsaný Izajášem v Knize Izajáše 11:6–9

Proroctví popsané v Hebrejské Bibli, Knize Izajáše 11:6–9, předvídá návrat do vegetariánského světa, jako je ten, který je popsán v prvních kapitolách Knihy Genesis – zpět do Edenu, kde kráva, medvěd, had a děti lidstva koexistují v míru. Jehňata a vlci se budou krmit společně a lvi budou opět vegetariáni:

"Vlk bude žít s jehnětem,
leopard si lehne s kozou,
tele a lev a roček spolu;
a malé dítě je povede.
Kráva se bude krmit s medvědem,
jejich mláďata budou ležet spolu,
a lev bude žrát slámu jako vůl."

Novozákonní Kniha Zjevení 21:4 dodává: „Setře jim každou slzu z očí. Už nebude žádná smrt ani smutek, pláč ani bolest, protože starý řád věcí pominul."

Pro esénskou větev judaismu (slavné svitky od Mrtvého moře) byla Kniha Izajáše velmi ústředním textem. Mnoho jeho kopií bylo objeveno v essenské knihovně v Kumránu. Izajáš byl oblíbeným textem také hebrejských křesťanů, spolu s další knihou známou jako Nanebevstoupení Izaiáše.

Dr. Will Tuttle, autor knihy The World Peace Diet, mi jednou řekl, že po většinu posledních dvou tisíc let byli ti, kteří byli buď vegani, nebo vegetariáni, nazýváni „pythagorejci“, až do relativně nedávné historie, kdy výrazy jako „vegani“ “ a „vegetariánské“ byly vytvořeny. Takový byl trvalý odkaz Pythagora na Západě. Ačkoli v řeckém světě starověku měli Pythagorejci významný vliv na mnohé – byli hlavními zastánci vegetariánství a ukončení náboženských rituálních zvířecích obětí v různých chrámech – z pasáží jako Genesis 1:29, Izaiáš 11:6–9, Ozeáš 6 :6 a další, lze pochopit, proč Židé a křesťané na konci př. a rané období našeho letopočtu mohlo snadno vidět biblický základ pro jejich vegetariánství.

Je-li božským ideálem cesta mírumilovného vegetariánství – „Přijď království tvé, staň se vůle tvá“ – proč to odkládat na tisíciletí a odsouvat je do nějaké vzdálené doby v hluboké vzdálené budoucnosti? Proč se neřídit příkladem esejských a ebionitských křesťanů a nevkročit do tohoto vegetariánského ideálu dnes a zahlédnout zlatý věk nebo ráj právě teď v živé přítomnosti? #AssistingIsaiah #BackToEden

Úvaha o shovívavosti svatého Pavla k nově obráceným
"Takže pokud to, co jím, přiměje jiného věřícího k hříchu, už nikdy nebudu jíst maso, dokud budu žít - protože nechci způsobit, aby jiný věřící klopýtl." (Pavel, 1. Korinťanům 8:13)

Jak vidíme níže, gnostici byli vegetariáni, stejně jako někteří z raných katolických/ortodoxních církevních otců. Oba si Pavla nesmírně vážili, tak jak by také mohl opravdu být Pavel nepřítelem, odpůrcem vegetariánských křesťanů? Možná nebyl. Možná, že jádrem jeho sporu s původními učedníky Ježíše a jeruzalémskými apoštoly bylo to, jak si přál strukturovat své nové společenství věřících z pohanů. Někteří v raném křesťanství vyvinuli dvojí nebo dvouúrovňový organizační přístup:
1) „Slyšící slova“, nově obrácení k víře a
2): „vyvolení“, ti zralejší zasvěcenci do mystérií Království nebeského, kteří byli „zdokonalováni v lásce a vědění“ a drželi se přísnější disciplíny, která zahrnovala vegetariánství.
Někteří Pavlovi nástupci tento dvojí nebo dvoustupňový přístup ve svých komunitách určitě následovali, včetně části o vyvolených zasvěcencích, kteří dodržují vegetariánskou stravu. Mám podezření, že Pavel také.
Hebrejští křesťané však neměli dvoustupňový formát: jeden pro nově obrácené nebo nežidovské věřící a druhý pro Židy, kteří jsou pevnější v moudrosti a vědění. Měli pouze jednu úroveň a etický standard pro všechny.

Odhalení vegetariánského Ježíše (Yeshua) na počátku křesťanství
Epiphanius cituje jejich evangelium, Ebionitské nebo hebrejské evangelium, když Ježíšovi připisuje tato slova: „Přišel jsem zničit oběti“ (Panarion 30.16.5) a jako připisování Ježíšovu odmítnutí velikonočního masa (Panarion 30.22.4 ), a ty jsou analogické s četnými pasážemi v Uznání a Homiliích (např. Uznání 1.36, 1.54 a Homilie 3.45, 7.4, 7.8).

„Křest zaveden místo obětí: Ale když se začal přibližovat čas, aby bylo dodáno to, co bylo v mosaických institucích nedostatkové, jak jsme řekli, a měl by se objevit Prorok, o kterém předpověděl, že je má varovat z milosti Boží přestat obětovat. Aby se snad nenazdali, že po zastavení obětí pro ně nebylo odpuštění hříchů, ustanovil mezi nimi křest vodou, ve kterém mohli být zproštěni všech svých hříchů na vzývání Jeho jména a pro budoucnost. následovat dokonalý život, mohl zůstat v nesmrtelnosti, být očištěn ne krví zvířat, ale očišťováním moudrosti Boží. (Uznání 1.39)

Ebionitské nebo hebrejské evangelium cituje Ježíše, který říká: „Přišel jsem zrušit oběti, a nepřestanete-li se obětovat, nepřestane od vás můj hněv. (Panarion 30.16.5)

Podle evangelia Ebionitů Ježíš také odmítl velikonoční jídlo:

"Kde chceš, abychom ti připravili beránka?"

Na což odpověděl:

"Nechci s tebou jíst maso tohoto velikonočního beránka."

Ježíš zastavuje obětování zvířat v chrámu
„Spor o vegetariánství v rané církvi ukazuje, že vedení jeruzalémské církve bylo vegetariánské. Pozdější historie židovského křesťanství ukazuje, že židovské křesťanství bylo vegetariánské a zachovalo si tuto tradici obrany zvířat. Ježíšův útok na obchod s obětováním zvířat ukazuje, že tyto názory sdílel i sám Ježíš. Byl Ježíš vegetarián? http://www.compassionatespirit.com/wpbl ... #more-2512

„Když se blížil čas židovských Velikonoc, Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. V chrámových dvorech našel muže prodávající dobytek, ovce a holubice a další sedící u stolů a vyměňující si peníze. Udělal si tedy bič z provazů a vyhnal všechny z chrámu, ovce i dobytek; rozházel mince směnárníků a převrátil jejich stoly. Těm, kteří prodávali holubice, řekl: ‚Vypadněte odtud.‘ (Jan 2:13–16)

Většina si pamatuje část o tom, jak Ježíš převracel stoly směnárníkům v chrámu, ale pro-masová zaujatost, kterou většina zdědila, ztěžuje pochopení významu aspektu příběhu proti oběti zvířat/osvobození zvířat.

„Jděte a zjistěte, co je míněno písmem, které říká: ‚Chci laskavost, ne zvířecí oběti.‘“ (Ježíš, evangelium podle Matouše 9:13, překlad Dobré zprávy) Zde měl Ježíš na mysli pasáž v hebrejskou bibli, která byla velmi oblíbená u Essenů, vegetariánské větve judaismu, která odmítala oběti v jeruzalémském chrámu. Ozeáš 6:6: „Neboť chci milosrdenství, ne oběť, a uznání Boha spíše než zápalné oběti.

„Běda vám, učitelé zákona a farizeové, pokrytci! Jste jako obílené hrobky, které zvenčí vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých a všeho nečistého. Stejně tak navenek se lidem jevíš jako spravedlivý, ale uvnitř jsi plný pokrytectví a špatnosti." (Matoušovo evangelium, výrok připisovaný Ježíši ze syrsko-aramejského rukopisu)

Tento stejný starý syrsko-aramejský rukopis také zachovává vegetariánské rčení připisované Ježíši. Připadá mi fascinující, že jak výše uvedené, tak i toto rčení se v tomto rukopise zdají být o něco delší než jejich protějšky v řeckém Novém zákoně, a řecké rukopisy Lukáše mají vegetariánskou část Lukáše 21:34 upravenou.

Vegetariánský výrok Ježíše ve starosyrsko-aramejském rukopisu Lukášova evangelia: „Buďte na pozoru, aby vaše srdce neztěžkla pojídáním masa a opojením vína a úzkostí světa, a ten den na tebe náhle přijde; neboť jako léčka přijde na všechny, kdo přebývají na povrchu země." (Ježíš, Lukáš 21:34, Evangelion Da-Mefharreshe — Starý syrsko-aramejský rukopis evangelií Nového zákona)

Jedním z prvních ebionitských křesťanských dokumentů jsou Klementinské homilie, dílo založené na učení svatého Petra. V homilii XII se píše:

"Nepřirozené pojídání masa je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů s jeho oběťmi a nečistými svátky, účastí na něm se člověk stává spolujedlíkem ďáblů." (Svatý Petr, Clementine Homilies)

Pavel však byl v pořádku s pojídáním masa obětovaného modlám, které pocházely z různých pohanských chrámů. Ale stejně jako jejich esénští předkové to původní Ježíšovo hnutí kategoricky odmítlo. Tuto praxi odsoudil i autor Knihy Zjevení v Novém zákoně. Viz Kniha Zjevení 2:12–17: „Jsou mezi vámi někteří, kteří se drží Balámova učení, který učil Balaka, aby sváděl Izraelity k hříchu, takže jedli maso obětované modlám…“. Tento úryvek ze Zjevení je ve skutečnosti v rozporu s jinými verši v Novém zákoně, jejichž autorem je Pavel. Ale… jak jsem se zmínil dříve, Pavel mohl mít jiný přístup, kdy bylo v pořádku, aby nově obrácení („slyšící slova“) pokračovali v jedení masa, alespoň na chvíli, ale možná měl na mysli přísnější morální kodex a duchovní učedník pro ty, kteří jsou stále zralejší, kteří by nakonec byli dokonalí v lásce a poznání (gnóze).

Vegetariánští apoštolové (Vedení původního Ježíšova hnutí)
První Ježíšovi následovníci, známí také jako Ebionité nebo Nazorejci, byli nejen košer, ale také přísně dodržovali vegetariánskou stravu. Největší dochovanou sbírkou ebionitských písem jsou Klementinské homilie a Klementova uznání, což jsou vegetariánská evangelia, která odsuzují oběti zvířat v jakékoli podobě. Například Kniha homilií uvádí, že Bůh si vůbec nepřeje zabíjet zvířata (3,45) a odsuzuje ty, kdo jedí maso (7,4, 7,8). A pasáže níže také ukazují, že strava Ebionitů byla veganská – rostlinná (žádná vejce, žádné mléčné výrobky a žádné zmíněné živočišné produkty).

„A věci, které jsou Bohu milé, jsou tyto: modlit se k Němu, žádat od Něho, uznávajíce, že On je dárcem všech věcí a dává s rozlišujícím zákonem; zdržet se stolu ďáblů, neochutnat mrtvé maso, nedotknout se krve; být omyt od veškerého znečištění; a zbytek jedním slovem, — jak slyšeli bohabojní Židé, slyšíte i vy a buďte jednomyslní v mnoha tělech; ať každý má v úmyslu činit svému bližnímu to dobré, co si pro sebe přeje." (Clementine Homilies 7.4)

"[Apoštolové] přijali a vytrvali v namáhavém a pracném životě, s půstem a zdrženlivostí od vína a masa." (Eusebius, církevní otec, Demonstratio Evangelica neboli „Důkaz evangelií“)

Více od Svatého Petra: Petr řekl: „Žiju olivami a chlebem, do kterého jen zřídka přidávám zeleninu.“ (Klementine Homilies 12,6; viz také Recognitions 7,6) A dříve citovaný vegetariánský verš připisovaný Petrovi zde stojí za to znovu zopakovat: „Nepřirozené pojídání masitých pokrmů je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů s jeho oběťmi. a její nečisté svátky, účastí na nich se člověk stává spolujedlíkem čertů.“ (Svatý Petr, Clementine Homilies)

Matouš: „A štěstí se nachází v praktikování ctnosti. Apoštol Matouš tedy přijímal semena a ořechy, ovoce s tvrdou skořápkou a zeleninu bez dužiny. (Klement Alexandrijský, Instruktor, Kniha 2, Kapitola 1)

Apoštol Tomáš: „Ustavičně se postí a modlí a zdržuje se jedení masa a pití vína, jí pouze chléb se solí, pije pouze vodu a za pěkného počasí a zimy nosí stejný oděv, od nikoho nic nepřijímá. a dává ostatním, co má." (Skutky Tomášovy, kapitola 20)

"Jan nikdy nejedl maso." (Církevní historik Hegesipp podle Eusebia, Dějiny církve II 2:3)

Jakub Spravedlivý, bratr Ježíšův, hlavní apoštol a příští vůdce Církve, byl vegetarián
Ježíš měl bratra. Učenci a historikové ho označují jako „Jakub Spravedlivý“. Podle široké škály zdrojů se Jakub stal Ježíšovým duchovním nástupcem, dalším vůdcem této skupiny, označované jako „hebrejští křesťané“ nebo „ebionité“.

"Jakub byl vegetarián." (Prof. Robert Eisenman ve filmu James Spravedlivý, Klíč k odhalení tajemství raného křesťanství a svitků od Mrtvého moře)

"Jakub, bratr Páně, žil na semenech a rostlinách a nedotýkal se masa ani vína." (Epistulae ad Faustum XXII, 3)

„Jakub, bratr Páně, byl svatý od lůna své matky; a nepil víno ani opojné nápoje a nejedl maso." (Hegesippus, citováno v The Church History of Eusebius, kniha 2, kapitola 23)

A navíc, nedodržovali by všichni v Ježíšově rodině – bratři a sestry – stejnou stravu a etický kodex? Na jaké planetě by rodiče vychovávali jedno dítě jako vegetarián od narození, ale jiné by bylo vychováno jako pojídač masa?

Keith Akers učinil několik skvělých postřehů ve svém článku Byl Ježíš vegetarián? „Eusebius říká, že Jakub, bratr Ježíše, byl vegetarián a ve skutečnosti byl jako vegetarián evidentně vychován (Církevní dějiny 2,23). Proč by Ježíšovi rodiče vychovávali Jakuba jako vegetariána, pokud by sami vegetariány nebyli a nevychovávali jako vegetariána také Ježíše? Eusebius také uvádí (důkaz evangelia 3,5), že všichni apoštolové se zdrželi masa a vína.

A Jakub se stal Kristovým nástupcem a dalším vůdcem Ježíšova hnutí! Tomášovo evangelium 12: „Učedníci řekli Ježíšovi; „Jsme si vědomi, že od nás odejdete. Kdo bude naším vůdcem?‘ Ježíš mu řekl: ‚Bez ohledu na to, kam přijdeš, půjdeš k Jakubovi Spravedlivému, kvůli němuž vzniklo nebe a země.‘“ (překlad Bently Laytona)

Ačkoli se nikdy nesetkali s původní jeruzalémskou komunitou v mnoha věcech, včetně otázky jedení masa, ve svých epištolách dokonce i Pavel darebný apoštol potvrzuje tuto vůdčí roli Jakuba Spravedlivého, „Pánova bratra“ v Jeruzalémě, a sám ho několikrát navštívil, aby hledal jeho požehnání.

Církevní otcové a další pozdější hlasy potvrzující existenci dřívější zeleninové tradice
„Jakobus [Jakub], bratr Ježíše, žil ze semen a zeleniny a nepřijímal maso ani víno. (svatý Augustin)

„Konzumace zvířecího masa byla až do velké potopy neznámá. Ale od velké potopy jsme měli zvířecí maso nacpané do úst. Ježíš, Kristus, který se zjevil, když se naplnil čas, opět spojil konec s počátkem, takže už nám není dovoleno jíst maso zvířat." (pro-vegetariánský raný církevní otec Hieronymus [sv. Jeroným], který zjevně četl evangelium Hebrejům a byl ovlivněn názory Ebionitů)

„Jíst maso bylo až do velké povodně neznámé, ale od potopy nám do tlamy mají struny a páchnoucí šťávy zvířecího masa, stejně jako je házeli před reptající smyslné lidi v poušti. Ježíš Kristus, který se zjevil, když se naplnil čas, opět spojil konec s počátkem, takže nám již není dovoleno jíst maso zvířat." (jiná verze stejné pasáže připisovaná svatému Jeronýmovi/Hieronymu)

"Oběti vymysleli muži jako záminku k pojídání masa." (Klement Alexandrijský)

Origenes Alexandrijský „...byl abstinent a vegetarián a často se po dlouhou dobu postil. (Wikipedia, cituje Greggse 2009, str. 102., a McGuckina 2004, str. 6.)

„Pára masitých jídel zatemňuje ducha. Člověk stěží může mít ctnost, pokud si pochutnává na masitých jídlech a hostinách. V pozemském ráji [Eden] nikdo neobětoval zvířata a nikdo nejedl maso.“ (Svatý Basil Veliký)

Mezináboženská láska!
Následující pasáž je z Klementova uznání. Tento ebionitský křesťanský autor má velmi pěkné věci, co říci o těch v Indii, kteří uctívají jednoho Boha, dodržují mírumilovné zvyky a zákony a jsou vegetariáni nebo vegani. Představ si! Zjevně vidí paralely mezi svým vlastním náboženstvím a náboženstvím svých bratrů a sester „v indických zemích“. Toto je jedna z nejúžasnějších pasáží, které znám z mimokanonických písem, protože jde o vzácný příklad toho, že jedno náboženství (Ebionit, hebrejské křesťanství) rozpoznává „pravdu“ v jiném náboženství (hinduismus), což je vzácný mezináboženský moment. v historii lidstva. Klementova uznání a Klementinské homilie jsou dochované židovsko-křesťanské texty představující ebionitský vegetariánský pohled:

"Takové jsou mezi Baktrijci,
v indických zemích,
obrovské množství Brahmanů,
kteří také sami,
z tradice svých předků,
a mírové zvyky a zákony,
nespáchat vraždu ani cizoložství,
ani uctívat modly,
ani praktikovat pojídání potravy pro zvířata,
nikdy nejsou opilí,
nikdy nedělej nic zlomyslně,
ale vždy se bojte Boha."

— Recognitions of Clement, kniha 9, kapitola 22, Brahmans, svazek osmý, z Ante-Nicene Fathers, strana 187, vydání T & T Clark Eerdmans.

Gnostici byli vegetariáni
Gnostické skupiny jsou popisovány jako vegetariánské. Modlitba díkůvzdání, jedna z knih Nag Hammadi, zmiňuje vegetariánské jídlo, které se odehrává na jednom z jejich setkání (hermetická nebo gnostická sekta). Manichejští gnostici byli známí svým vegetariánstvím. Rodiče proroka Maniho byli stoupenci Elkasitů, což byla o něco pozdější židovsko-křesťanská sekta příbuzná Ebionitům. Byli vegetariáni. Mani byl vegetarián a jeho vnitřní okruh následovníků nebo zasvěcenců byl také vegetarián.

Elaine Pagels ve své knize The Gnostic Gospels stručně pojednává o spojení mezi vegetariánskou gnostickou pasáží a indickou filozofií, kde cituje raného církevního otce Hippolyta:

"Mezi Indy je hereze těch, kteří filozofují mezi bráhmany, kteří žijí soběstačným životem, zdržují se jedení živých tvorů a veškerého vařeného jídla... Říká se, že Bůh je Světlo, ne jako Světlo, které člověk vidí, ani jako slunce ani oheň, ale pro ně je Bůh řeč, nikoli řeč, která se projevuje artikulovanými zvuky, ale řeč poznání neboli gnóze, skrze kterou moudří vnímají tajná tajemství přírody. (Hippolytus, Vyvrácení Omnium Haeresium)

Vegetariánská modlitba díkůvzdání v knihovně Nag Hammadi (gnostická evangelia) a Corpus Hermeticum
Toto byla modlitba, kterou pronesli:

„Děkujeme vám!
Každá duše a srdce jsou povzneseny k Tobě,
nerušené jméno, poctěné jménem ‚Bůh‘
a chválen jménem ‚Otec‘,
neboť ke každému a ke všemu (přichází) otcovská laskavost
a náklonnost a láska,
a může být jakékoli učení, které je sladké a jasné,
dává nám mysl, řeč a (a) znalosti:
mysli, abychom Ti rozuměli,
řeč, abychom Tě mohli vysvětlit,
poznání, abychom Tě poznali.
Radujeme se, jsme osvíceni Tvým poznáním.
Radujeme se, protože jsi nám ukázal sám sebe.
Radujeme se, protože když jsme v těle,
Svým poznáním jsi nás učinil božskými.

„Děkování toho, kdo k Tobě dosáhne, je jedna věc:
že Tě známe.
Poznali jsme Tě, Světlo mysli.
Živote života, poznali jsme Tě.
Lůno každého tvora, poznali jsme Tě.
Lůno těhotné přirozeností Otce,
poznali jsme Tě.
Věčná stálost rodícího Otce,
tak jsme uctívali Tvou dobrotu.

„Žádáme jednu petici:
byli bychom zachováni ve vědění.
A je tu jedna ochrana, kterou si přejeme:
abychom v tomto druhu života neklopýtli.“

„Když to řekli v modlitbě, oba objali
jiné a šli jíst svůj svatý pokrm, který v sobě nemá krev." *

http://www.gnosis.org/naghamm/prat.html

* „Vegetariánská strava“ – poznámka pod čarou z překladu Marvina Meyera v Gnostických písmech.

Tento úryvek najdeme také v Asklépiově epilogu v „HERMETICE“, přeloženém Sirem Walterem Scottem: „Když jsme se takto modlili, přijměme se k jídlu neznečištěnému masem [zvířetem] živých bytostí.

G.R.S. Meadův překlad téhož verše: "S touto touhou nás nyní bereme k našemu čistému a bezmasému jídlu."

"S takovými nadějemi se obracíme k čistému jídlu, které neobsahuje žádné živé věci." (Asclepius, přeloženo do „Hermetica“, Brian Copenhaver, Cambridge University Press)

Někteří ortodoxní „lovci herezí“ v rané církvi vyžadovali nedělní pojídání masa jako způsob, jak zjistit, kdo byli vegetariánští gnostici mezi nimi! Vzhledem k tomu, že gnostici byli obecně vegetariáni, každý, kdo odmítne jíst tělesná jídla, bude podezřelý z kacířství:

„Zatímco prvotní příčina gnostického vegetariánství byla v minulosti neznámá, mnoho klasických křesťanských autorů zdokumentovalo gnostickou rozšířenou praxi vegetariánství. V křesťanském dokumentu ze 4. století se dosvědčuje, že „Kacířští gnostičtí křesťané byli stále tak běžní a mezi duchovenstvem a mnichy v Egyptě bylo tolik gnostických kacířů, že v oblasti Theodosiova Egypta patriarcha Timoteus stanovil povinnou konzumaci masa v neděli, jako způsob, jak spláchnout vegetariánské gnostiky.“ (Luke Meyers, „Gnostické vize“)

A co ta novodobá essejská evangelia míru?
Není pochyb o tom, že jak skupina Jana Křtitele, tak Ježíšova skupina byly osídleny esejskými Židy. Myslím, že to, co mají novodobé neoessenské skupiny na mysli, když použijí slovo „Essene“ … je ebionit. Napsal jsem o tom odstavec ve svém prvním článku. „Dřívější esénské hnutí v judaismu se drželo vegetariánské stravy. To je kontext v judaismu. Esejci (slavní svitky od Mrtvého moře), skupina Jana Křtitele a Ježíšovo hnutí měli mnoho společného a nějak spolu souvisí. Učenci často diskutují o přesné povaze jejich vztahu. V každém případě sdíleli mnoho stejných hodnot, písem a duchovních přesvědčení.

Pak tu byl Jan Křtitel, bývalý Esejec, který vytvořil svou vlastní jedinečnou skupinu. Nakonec měl obrovskou sledovanost. Mnozí si mysleli, že Jan Křtitel byl mesiáš. A ne všichni Janovi následovníci se přihlásili a přidali se k Ježíšovu hnutí. Ve skutečnosti jsou i nyní na Blízkém východě následovníci Jana Křtitele a nejsou křesťané – vůbec nenásledují Ježíše, ale vidí Jana Křtitele jako svého velkého proroka a mesiáše. V posledních letech se někteří z nich dokonce přestěhovali do USA a dalších západních zemí.

Zdá se, že Jan Křtitel byl Ježíšovým duchovním mistrem. A pak, po smrti Jana, Ježíš začíná svou službu a nakonec se kolem něj vytvoří skupina.

Nevidím tedy, že by tato různá hnutí byla katalogizována pod jedním štítkem, Essene, ale tak či onak spolu souvisejí, bratranci nebo větve v rámci judaismu.

V článcích, které jsem napsal, používám pouze starověké texty uznávané vědci, aby poskytly důkazy o vegetariánství v původním křesťanství.

Essenské evangelium míru, jehož autorem je Edmond Bordeaux Szekely, a Essenské humánní evangelium, ačkoli dobře míněné pokusy znovuobjevit vegetariánské ebionitské křesťanství, nejsou starověké texty. Vyšly teprve před několika desítkami let. Neexistují žádné aramejské, řecké nebo hebrejské verze essénského evangelia míru. Essenské evangelium míru není starověký text nebo tajný dokument vatikánské knihovny, ale představuje Szekelyho vlastní pokus „vzkřísit“ ztracené evangelium Hebrejců nebo Ebionitů, názory této původní skupiny, která byla vegetariánská a zdála se mnohem bližší Esejcům. než kterákoli jiná větev judaismu. Rád jsem si přečetl svazky Essenského evangelia míru. Mají několik hlubokých věcí, co říci, a Szekely byl pravděpodobně zasvěcencem stejné indické duchovní cesty, kterou sleduji, ale kromě některých starších pasáží, které v nich byly citovány, to jinak nejsou starověké knihy. Čtvrtý díl Szekelyho evangelia míru je můj oblíbený, protože obsahuje Szekelyho poezii o meditaci Vnitřního světla a zvuku. Ale pro starověké texty dokazující, že vegetariánství bylo součástí raného křesťanství, je třeba citovat evangelijní literaturu Clementine Ebionite, nikoli essénské evangelium míru.

Existuje několik skupin neoesénského typu, které se v dnešní době vytvořily, vydaly knihy a mají webové stránky. Zajímají se o židovské kořeny křesťanství. Jejich srdce je na správném místě a jsou na něčem, ano, ale nesouhlasím s použitím slova Essene, místo toho dávám přednost Ebionita, protože Ebionita se týká konkrétně následovníků Ježíše a jeho nástupců, kterým někteří říkají hebrejští křesťané.

Cestoval Ježíš do Indie?
Docela shoda panuje o tom, že Ježíšovo dvojče Tomáš (Didymus Tomáš) cestuje do Indie. Zdá se, že většina věří, že je to pravda, od Říma po Indii, od ortodoxních po gnostické tradice. Skutky Tomášovy jsou důležitým spisem o Tomášovi v Indii. Některé ikony zobrazují Tomáše a vypadá jako Kristus. Ve skutečnosti nevěřím v Ježíšovo cestování do Indie. Alespoň ne tím, že by se spoléhalo na Isisovo evangelium, které většina podezřívá z podvodu 19. století. Ale jsem otevřený myšlence, zda existují jiné zdroje, které umisťují Ježíše do Indie, Kašmíru nebo Tibetu. Vždy jsem ochoten se alespoň podívat. Ale v biblických textech, gnostických evangeliích, mandejských spisech a dalších apokryfních textech je Jan Křtitel velmi ústřední postavou. O Ježíšovi je popsáno, že od něj přijal zasvěcení, a zdá se, že po Janově smrti na něj mnozí pohlíželi jako na Janova duchovního nástupce. V Janově evangeliu Jan podporuje Ježíše jako jeho nástupce, a to je evangelium, které má apelovat na následovníky Jana, Esejce a další ve starověku, aby se přihlásili k Ježíšovu hnutí. Někteří z následovníků Jana Křtitele přijali Ježíše jako dalšího mistra, ale ne všichni Ježíše přijali. Další „Johnité“, chcete-li, následovali někoho jiného jako nového Mistra. Napsali několik žalmů, které vrhají Ježíše do velmi negativního světla a říkají, že byl falešným Mistrem poslaným negativní silou. A na základě mého vlastního seznámení s novějšími duchovními cestami znějí všechny tyto boje o následnictví velmi povědomě.

Viz také „Vegetariánství a křesťanství – jsou kompatibilní? od Keitha Akerse: https://medium.com/sant-mat-meditation- ... .7y5mdvqzk

Právě jsem to našel online. Mandaická (aramejská) kniha Jana Křtitele: http://rogueleaf.com/book-of-john/categ ... e-baptist/

Byl Ježíš vegetarián?
http://compassionatespirit.com/was_jesu ... tarian.htm

Další informace o vegetariánských kořenech původních hebrejských křesťanů naleznete na webu Compassionate Spirit, který provozuje Keith Akers:
http://compassionatespirit.com/was_jesu ... tarian.htm

Ebionitská kniha Skutků — Klementinská literatura:
http://compassionatespirit.com/Books/Re ... Notice.htm

Vegetariánství ve světových náboženstvích (křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, sikhismus a bahájská víra), s laskavým svolením Supreme Master Television: http://youtu.be/cU_s0wEjt84

Moudrost z východu
Ta pasáž výše od svatého Basila Velikého, která zmiňuje, že pokrmy z masa zatemňují ducha, mi připomíná Buddhův výrok: „Jíst maso uhasí semeno velkého soucitu.

Nejdrsnější slova, která kdy Kabir, velký duchovní Mistr a básník-mystik ze severní Indie (milovaný súfisty, sikhy, buddhisty, džinisty, Santy a hinduisty), mluvil proti zabíjení nebo konzumaci nevinných zvířat. Kabir říká: "Drž se dál od muže, který jí maso - jeho společnost zničí tvoji meditaci."

Je těžké dosáhnout jemnějších stavů klidu v meditaci na dietě z masa zvířat založené na utrpení jiných bytostí.

"Musím zdůraznit, že živočišná potrava, i když se sní jediná částečka, škodí duchovnímu pokroku." (Huzur Baba Sawan Singh)

Následující, o důvodu, proč učedníci Santmat obhajují dodržování vegetariánské stravy, je od Swami Santsevi Ji Maharaj z knihy Harmonie všech náboženství (Sarvadharma Samanvy), kterou vydal Maharshi Mehi Ashram:

„Svatí se zabývali hříchem násilí se zvláštní pozorností na jídla, která se jedí. Potraviny, které jsou vyrobeny zabíjením živých bytostí, stejně jako potraviny, které nejsou čisté a čerstvé, jsou považovány za tamasické. Jejich konzumace je učením svatých zakázána. To zahrnuje živočišné produkty, jako je maso, ryby a vejce. Tyto potraviny brzdí jasnost mysli a zdraví těla. Existuje staré přísloví: ‚Ať přijmeme jakýkoli druh jídla, jeho vlastnosti naplní i naši mysl.‘ Paralelní rčení zní: ‚Cokoli jíme, právě tak bude vonět náš dech [naznačuje viditelný účinek jídla].‘

Dále Kabir Sahab říká: „Druh jídla a pití, které konzumujeme, přímo ovlivňuje, jak se naše mysl stane. Dokonce i kvalita vody, kterou pijeme, ovlivní naši řeč.‘ Tato slova Kabira Sahiba nejsou jen rétorickou domněnkou, ale představují přímou zkušenost…

„Velký jogín jménem Bhupendranath Ji Sanyal řekl: ‚Je lepší se vždy vyhýbat konzumaci masa a ryb. Je to proto, že v samotných buňkách těchto zvířat mohou být špatné nemoci. Ale ještě podstatnější je, že přirozená vibrace těchto tvorů je absorbována do krve. To může způsobit neklid a dokonce nemoc a zničí přirozený klid mysli. Také se nesmí brát opojné nápoje, protože to je velké porušení duchovní cesty a přirozené povinnosti (dharmy). [Pod vlivem omamných látek nejsou lidé schopni rozeznat správnou cestu jednání].‘

„Proto musíme být disciplinovaní v tom, co jíme a pijeme, a disciplinovaností chráníme naše bohatství a duchovní cestu. Tento svět se stává příjemným, stejně jako další svět, protože si nebudeme přinášet karmu ze zabíjení jiných živých bytostí." (Milovaný Swami Santsevi Ji Maharaj, Sant Mat, Cesta mistrů)

Všichni minulí i současní mistři Sant Mat, nejpokročilejší svatí vnitřního světla a zvuku, obhajují dodržování vegetariánské stravy. Ve skutečnosti je vegetariánství podmínkou pro to, abyste mohli být zasvěceni do meditační praxe Sant Mat, Surat Shabd jógy, meditace na vnitřní světlo a zvuk Boha.

Sant Mat je vegetariánská cesta z mystických, duchovních, etických a teologických důvodů. Mistři učí, že potraviny jsou tří druhů: Satvik, Rajsik a Tamsik. Této poslední kategorii potravin, která zahrnuje všechny masité potraviny, je třeba se zcela vyhnout. Satvik (čisté potraviny), první kategorie, zahrnuje: obilí, fazole, zeleninu, ovoce, semena a ořechy. Satvik jídla jsou mystiky považována za podporu relaxace, meditace a duchovního zážitku.

Špatná karma a další negativní účinky pojídání masa zatemňují vidění vnitřního Světla a narušují koncentraci a meditaci. Je zajímavé si všimnout, že satvická strava Sant Mat, hinduismu a filozofie jógy Indie je také: dieta prodlužující život, protirakovinná dieta, dieta pro antioxidanty a většinu dalších rostlinných živin A strava mystiků světla a zvuku, na východě i na západě.

Níže je výzkum Keitha Akera o ebionitském křesťanství
http://www.compassionatespirit.com/lost ... _jesus.htm

Viz také „Vegetariánství a křesťanství – jsou kompatibilní? od Keitha Akerse: https://medium.com/sant-mat-meditation- ... .7y5mdvqzk

Prvním jasným důkazem, že Mistr Ježíš byl vegetarián, je to, že jeho apoštolové a následovníci dodržovali rostlinnou stravu. Církevní otec Eusebius ve svém díle „Demonstratio Evangelica“ („Důkaz evangelií“) napsal:

„[Apoštolové] objali a vytrvali v namáhavém a namáhavém životě, s půstem a zdrženlivostí od vína a masa.

A ve svém textu „Církevní dějiny“ Eusebius napsal, že apoštol Jan „nikdy nejedl maso“. Raný církevní otec sv. Klement Alexandrijský, který byl také vegetarián, napsal o apoštolu Matoušovi:

"Je mnohem lepší být šťastný, než mít svá těla jako hřbitov pro zvířata." Apoštol Matouš tedy přijímal semena, ořechy a zeleninu bez masa.“

A v ebionitském evangeliu známém jako „Klementinské homilie“ je citován svatý Petr, který řekl: „Žiju olivami a chlebem, ke kterému jen zřídka přidávám zeleninu.“

V evangeliu Hebrejů, které bylo posvátné pro raně křesťanské skupiny, jako jsou Ebionité, jsou Ježíš Kristus a Jan Křtitel zobrazeni jako vegetariáni. Ebionité stejně jako ostatní raně křesťanské skupiny byli sami vegetariáni. Ebionité přijali jako autentické pouze evangelium Hebrejů a věřili, že toto evangelium je původním Matoušovým evangeliem. V jejich verzi evangelia Hebrejů, známé jako evangelium Ebionitů, Ježíš řekl:

"Přišel jsem skoncovat s oběťmi, a pokud nepřestanete obětovat, nepřestane od vás Boží hněv."

Podle evangelia Ebionitů Pán Ježíš také odmítl velikonoční jídlo:

"Kde chceš, abychom ti připravili beránka?"

Na což odpověděl:

"Nechci s tebou jíst maso tohoto velikonočního beránka."

Názor, že Ježíš při velikonoční večeři nejedl jehně, podporuje také papež Benedikt XIV., který prohlásil:

„S největší pravděpodobností [Ježíš] slavil Pesach se svými učedníky v souladu s kumránským kalendářem, tedy alespoň o jeden den dříve; slavil jej bez beránka, jako kumránská komunita, která Herodův chrám neznala a čekala na nový chrám.

Bratr mistra Ježíše, Jakub Spravedlivý, byl také údajně vegetarián. Podle církevního historika Hegesippa a koptského Tomášova evangelia se Ježíšův bratr Jakub stal vůdcem rané církve po Ježíšově smrti. Hegesippus, jak citoval Eusebius (oui-sebius), napsal:

„Po apoštolech byl hlavou Církve v Jeruzalémě ustanoven Jakub, bratr Páně s příjmením ‚Spravedlivý‘. Mnozí se skutečně jmenují James. Tento byl svatý z lůna jeho matky. Nepil víno ani opojné nápoje, nejedl maso, nikdy se neholil ani nemazal mastí ani se nekoupal. On jediný měl výsadu vstoupit do svatyně svatých, protože ve skutečnosti nepoužíval vlněná roucha, ale plátno a sám vešel do chrámu a modlil se za lid.

Biblický učenec Dr. Robert Eisenman napsal ve své vysoce ceněné knize „Jakub, bratr Ježíšův“:

„Kvůli Jakubově vynikající postavě se zdroje pro něj ukázaly být poměrně rozsáhlé, více než pro jakoukoli jinou srovnatelnou postavu, dokonce i pro ty, které známe jako Jan Křtitel a Petr. Mimobiblické zdroje ve skutečnosti obsahují spolehlivější informace o Jakubovi než o Ježíšovi. Dr. Robert Eisenman uzavřel: „Kdo a čím byl Jakub, takový byl i Ježíš.“ Když se doktora Eisenmana zeptali, zda lze předpokládat, že Ježíš byl také vegetarián, odpověděl: „Téměř jistě.“ V rozhovoru pro Supreme Master Television Keith Akers, autor knihy „The Lost Religion of Jesus“, znovu potvrdil důkaz, že Pán Ježíš byl skutečně vegetarián:

„V rané církvi byla spousta lidí, kteří nejedli maso a nepili víno. To je jasné. Z jiných zdrojů se dovídáme, že všichni apoštolové byli vegetariáni a že Jakub, bratr Ježíše, byl také vegetarián. Hegesippus cituje výrok, že Jakub, Ježíšův bratr, byl nejen vegetarián, ale nepil víno. A byl tak vychován. Byl svatý od matčina lůna. Jinými slovy, byl vegetarián od svého narození. Proč by tedy Ježíšovi rodiče vychovávali Jakuba jako vegetariána, a nevychovávali Ježíše jako vegetariána? Byla to vegetariánská rodina. Takže si myslím, že je vlastně docela jasné, že Ježíš byl vegetarián.

„Existují verze evangelií, ve kterých Ježíš přímo odsuzoval pojídání masa. Jednou z takových verzí je Evangelion Da-mepharreshe, nazývaná také stará syrská evangelia. Syrština je dialekt aramejštiny, jazyka, kterým mluvil Ježíš. Existují dva rukopisy starosyrských evangelií: syrský Sinaitikus a kuretonská evangelia. Syrský Sinaiticus byl nalezen v klášteře svaté Kateřiny na hoře Sinai v Egyptě v roce 1892 a kuretonská evangelia byla přenesena z kláštera Wadi El Nat v Egyptě do Britské knihovny v roce 1842. Ve starých syrských evangeliích Lukáš 21:34, Ježíš je citován takto:

„Nyní se mějte na pozoru, aby se vaše srdce neztížila pojídáním masa a opojením vína a úzkostí světa a aby na vás náhle nepřišel ten den; neboť jako léčka dopadne na všechny, kteří sedí na povrchu země."

„A v Matoušově evangeliu je také Ježíšovo učení, které dává největší smysl, když je dešifrováno z vegetariánského hlediska. Například:

„Běda vám, učitelé zákona a farizeové, pokrytci! Jste jako obílené hrobky

	Hledej
	Je a svátek má Věra. Vytvoření registrace