Ačkoliv můžeme při pohledu na některé lidi oprávněně zapochybovat, pohlaví člověka je v devadesáti devíti procentech naprosto nesporné - jde spíše o sto procent, ale přeci jenom jeden z deseti milionů lidí může se svým pohlavím vědcům zamotat hlavu. Nicméně, jde o tak mizivé množství jedinců, že přeci jenom můžeme tvrdit, že pohlaví člověka je z hlediska biologické vědy dáno a je samozřejmě neměnné.

Je dáno produkcí typu gamety. Pokud člověk produkuje spermie, jde o muže a pokud vajíčka, jde o ženu. Prosté a jednoduché, a platí to nejen pro lidi, ale i pro všechny rostliny a zvířata.

Vedle gamety neexistuje přesnější určení pohlaví a všechny ostatní "znaky pohlaví" nejsou znaky pohlaví. Tvrzení, že pohlaví člověka se skládá z mnoha znaků, mezi nimi chromozomů, hormonů, vnitřních reprodukčních orgánů, genitálií a seku.ndárních sexuálních znaků, není vědecké, nýbrž politické. Vědecké chápání pohlaví je postaveno právě na jedné jediné vlastnosti, a tím je produkce vajíček nebo spermií.

Snaha zahrnout "genderovou identitu", jako určující aspekt mužského nebo ženského pohlaví, představuje extrémní odklon od empirické reality ve službách pseudovědeckého náhledu navrženého k potvrzení pocitů lidí, kteří zažívají nepohodlí ve svém těle. Z hlediska biologické vědy totiž musíme důsledně rozlišovat mezi biologickým pohlavím a psychiatrickou poruchou jedince.

Pro názornost můžeme použít hypotetický příběh o právech vězňů. Vězňi si v rámci demokratických zásad odhlasovali zkrácení trestů a protože hlasování správa věznice odmítla respektovat, rozhodli se vězni, že se stanou dozorci ... Při soudním projednávání této vězeňské vzpoury se vězni převlečení za dozorce hájili obžalobě tím, že nebyli vězni, nýbrž dozorci, a že na to mají důkazy. A měli. Několik vězňů totiž prohlásilo, že určití vězni opravdu vystupovali jako dozorci a tito vězni je měli za opravdové dozorce. A někteří dozorci potvrdili, že si opravdu nebyli jistí, zda jde v každém případě o vězně, či dozorce.

Rozhodnutí soudu bylo překvapující. Ti obžalovaní vězni, kteří soudu prokázali, že okolí nemohlo poznat, zda jsou vězni, či dozorci, se vězeňské vzpoury nedopustili a byli osvobozeni. Soud jim také potvrdil zkrácení trestu, které si spolu s jinými vězni předtím odhlasovali ...

Tak nějak rozhodl 25. srpna 2023 soudce 53. Okresního soudu v Texasu Maria Cantú Hexselová ve věci senátního návrhu zákona SB 14, který zakazuje podávání blokátorů puberty a hormonální terapie dětem.

https://capitol.texas.gov/BillLookup/History.aspx?LegSess=88R&Bill=SB14&fbclid=IwAR3Q7OYw3VrdXyJTcIe6bklFLrj7USWoFkmeyk3fK9baGmBWD9qeHxhXP-A

Soudkyně Hexselová účinnost zákona pozastavila a ve svém rozhodnutí uvedla, že zakon "zasahuje do soukromých rozhodnutí texaských rodin ... a zbavuje texaské rodiče … práva vyhledávat, řídit a poskytovat lékařskou péči svým dětem."

Texaská generální prokuratura se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Nejvyššímu soudu státu Texas. Z hlediska procedurálního, má odvolání odkladný účinek, tedy, zákon 1. září přes zákaz soudkyně Hexselové vstoupil v platnost a na území státu Texas se tak nesmějí podávat dětem blokátory puberty a provádět jiná podobná léčba za účelem jejich změny pohlaví. Zatím.

Texaská generální prokuratura ve svém odvolání uvedla, že rozhodnutí soudkyně Hexselové je aktivistické, v rozporu s vědeckým poznáním a pro děti nebezpečné neboť následky takové "léčby" mohou být pro ně nevratné ...

Než soudkyně Hexselové rozhodla, nechala si zpracovat tři znalecké posudky, přičemž ani generální prokuratura státu Texas nelenila a povolala k výslechu několik odborníků. Mezi nimi i evolučního biologa Colina Wrighta (38) z kalifornského Sacramenta. Ten je znám svým jasným postojem. Prohlašuje např., že člověk, jako živočišný druh, má jen dvě pohlaví, za což byl neformálně donucen opustit akademickou půdu. Naposledy pracoval na Pennsylvania State University. Jak sám říká touha uklidnit nejhlasitější menšinu studentů přináší Americe astronomické škody v podobě aktivistické, tedy zpolitizované vědy. Momentálně je šéfredaktorem vědeckého serveru

Přímo disidentský příběh biologa Colina Wrighta, který je pro dnešní (nejen) americký akademický svět typický, si můžete přečíst zde:

Podle průzkumu University of Texas se 85 % republikánských voličů v Texasu domnívá, že by měla být znemožněna, či alespoň omezena "léčba" dětí pomocí blokátorů puberty a podávání hormonálních medikamentů a 100 % republikánských Texasanů si myslí, že u dětí by se neměli provádět chirurgické zákroky.

Boj o zákaz těchto zhovadilých postupů lékařů u dětí se vede v dvaceti republikánských státech. Vedle Texasu také třeba v Arkansasu. Federální soud zde zrušil podobný zákaz už v červnu.

Jay Moody (59), soudce Okresního soudu Spojených států pro východní okres Arkansasu, jmenovaný v roce 2014 Barackem Obamou, zrušil zákon, který zakazoval podávat dětem blokátory puberty, hormonální léčbu a provádět chirurgické zákroky za účelem změny pohlaví. Zákon také znemožňoval arkansaským rodičům tyto procedury podstupovat jinde.

"Zakázaná lékařská péče zlepšuje duševní zdraví a pohodu pacientů a jejím zákazem stát podkopává zájmy, o nichž tvrdí, že je prosazuje", napsal soudce Moody ve svém rozhodnutí.

Soudce použil podobnou argumentaci, jako soudce Okresního soudu Spojených států pro severní okres Alabama Liles Burke (54) jmenovaný Donaldem Trumpem.

Ve státě Alabama hrozil lékaři porušující zákaz trest odnětí svobody až na 10 let, pokud by předepsal blokátory puberty nebo hormonální léčby tzv. trans dětem mladším 19 let. Federální soudce Burke pozastavil účinnost Zákona o soucitu a ochraně zranitelných dětí. Soudce ponechal v platnosti jen tu část zákona, která znemožňovala chirurgické zákroky. Generální prokurátor Alabamy Steve Marshall se proti rozhodnutí soudu odvolal.

Soudce Burke ve svém rozhodnutí podotkl, že stát Alabama nepředložil věrohodné důkazy o tom, že jde o "experimentální léčbu" ... Znovu tím potvrzuji "kontinuitu rozhodování na všech úrovních soudního rozhodování", že "rodiče - nikoli státy nebo federální soudy - hrají primární roli při výchově a péči o své děti". Zákon v Alabamě tedy také neplatí. Zatím.

V březnu schválila republikánská Indiana zákon zakazující předepisovat dětem blokátory puberty a hormonální medikamenty, jako součást přeměny pohlaví. Soudce James Patrick Hanlon (53), soudce Okresního soudu Spojených států pro jižní okres Indiany jmenovaný Donaldem Trumpem, účinnost tohoto zákona pozastavil. Namítl, že odpůrci zákona prokázali potenciální nenapravitelné poškození těch, kteří podstupují léčbu, a prokázali určitou pravděpodobnost úspěchu léčby. Generální právní zástupce státu Indiana Thomas Fisher k zákonu prohlásil, že "nechceme, aby naše děti byly součástí tohoto velkého experimentu".

Zpět k případu texaského zákona, ve kterém svědčil evoluční biolog Colin Wright.

Bylo to v historii amerického soudnictví poprvé, kdy byl biolog povolán, aby svědčil u soudu ve snaze bránit materiální existenci mužů a žen, jako přirozených a odlišných biologických kategorií. Není to však poprvé, co byly základní principy biologie postaveny před soud.

Soudní věc Kitzmiller v. Dover Area School District, projednávající se před Okresním soudem Spojených států pro střední obvod Pensylvánie v roce 2005, pojednávala o teorii tzv. Inteligentního plánu (Intelligent design).

Inteligentní plán říká, že některé rysy vesmíru a živých věcí, včetně jejich vývoje se dají lépe vysvětlit inteligentní příčinou, a nikoliv neřízeným procesem, jakým je přirozený výběr. Jde tedy o protiteorii k obecně uznávané evoluční teorii Charlese Darwina (a Alfreda Russela Wallace), a má odborným způsobem dokázat existenci inteligentního stvořitele (aniž by se teorie přímo odvolávala na Boha).

Federální soud svým rozhodnutím reagoval na žalobu jedenácti rodičů žáků základní školy z Doveru, v York County, ve státě Pennsylvania, kteří zažalovali Školní radu ("SRPŠ"), která trvala na tom, aby byl Inteligentní plán vyučován v rámci výuky o evoluci hned vedle teorie Darwina. Konzultantem žalobců bylo Národní centrum pro přírodovědné vzdělávání (NCSE). Věc byla přidělena soudci Johnu E. Jonesovi III., republikánovi, jmenovaného v roce 2002 Georgem W. Bushem.

Soudce Jones rozhodl, že Inteligentní plán není vědeckou teorií z úrovně té, které měl konkurovat, a označil Inteligentní plán za součást tzv. kreacionismu (nezaměňovat s teistický evolucionismem), tzn. křesťanského výkladu stvoření z biblické knihy Genesis.

Nutno v této souvislosti podotknout, že i Darwinova teorie je pouhou teorií, nikoliv faktem, a je navíc tak zásadně od svého zavedení "zpřipomínkovaná", že by jí v dnešní podobě agnosticista Charles Darwin (1809–1882) možná ani nepoznal. Důrazné "popírání" teorie Darwina také není již dlouhá léta znakem vědeckého extrémismu.

Druhou vážnou připomínkou k rozhodnutí soudce je skutečnost, že Inteligentní plán nebyl předmětem výuky (studia), ale pouze připomínkou existence i jiných teorií stvoření (nejen té od Darwina). Žalovaná Školní rada také poukazovala na znepokojivou vyhlídku, že výsledkem této žaloby může být aktivismus soudu, který se pokusí vědcům prostřednictvím svého rozhodnutí sdělit, co je legitimní vědecké bádání a co ne (útok na svobodu vědeckého bádání).

Kenneth R. Miller, profesor biologie z Brown University, hlavní přizvaný odborník, nesouhlasil především s tím, že Inteligentní plán je vědeckou teorií. Není, neboť předpokládá, že od určitého dne tu existovali např. ptáci se zobákem a peřím, stalo se to prý postupně v návaznosti na vnější jevy. To si podle profesora Millera nemůže přeci myslet nikdo. Svůj výslech zakončil prohlášením, že chodí se svými dětmi do kostela a nikdy by své děti nepostavil před volbu : "věda nebo Bůh", protože takový konkurenční protiklad neexistuje. On sám věří v Boží existenci, která ho v jeho vědeckém bádání doprovází a pomáhá mu - bez víry v Boha by prý nebyl dobrým vědcem.

Hlavním odborným svědkem žalované Školní rady byl Michael Behe, profesor biochemie na Lehigh University v Pensylvánii a přední americký zastánce Inteligentního plánu. Ten vypověděl, že doba, po kterou stvoření probíhalo, mohlo klidně trvat 20.000 let, tedy nemuselo jít nutně o šest lidsky měřených dnů. Jeho tvrzení podpořil Steve Fuller, profesor sociologie na University of Warwick v Anglii.

Fuller zdůraznil filozofický rozdíl mezi "kontextem objevu" (motivace vědce) a kontextem ospravedlnění" (jak je kolegy vědci posuzována vědcova teorie). Podle profesorů Fullera a Beheho není Inteligentní plán náboženskou doktrínou, nýbrž jednou z vědeckých teorií o stvoření světa.

Čtenář by si mohl vzpomenout na i v Česku vydanou knihu "Historie času ... a původ mého já" od geologa Petera Hietta. Ten hledá vědecký výklad knihy Genesis a připouští, že bez náboženského aspektu nelze stvoření světa mentálně vůbec pojmout. Hiett, a já s ním, jsme došli k závěru, že věda od dob vzniku biblických textů v podstatě příliš nepostoupila a k tomu nejdůležitějšímu, tedy ke stvoření, nové důkazy dosud nepřinesla. Současná vědecká fakta maximálně popisují různé jevy, neodpovídají však na triviální otázku : Proč tomu tak je ? Jakákoliv teorie, jakožto o řády ještě nižší kategorie poznání, než vědecky ověřený fakt, tak nemůže uspokojit ani základní filozofické úvahy. Nakonec geniové teoretické fyziky jako byl Albert Einstein (1879–1955) a Stephen Hawking (1942–2018) se bez víry v Boha ve svých životech neobešli.

Existují však i jiné, řekněme praktičtější vědecké otázky, na které vědci neznají odpověď. Mezi ně patří například ochota člověka položit svůj život za jiného člověka nebo dokonce za svou životní (nehmotnou) hodnotu (myšlenku). Těžko si v těchto záležitostech vystačíme s primitivním Darwinem a jeho přirozeným výběrem.

Velká část lidské aktivity se děje pod prahem vnímání, stejně tak evolucionisté nevysvětlili hudební nebo jiné umělecké sklony člověka, nedotknuli se ba ani politické nebo vědecké kreativity. Jistě nejde o pouhé primitivní funkce naprogramované do mozku základním mechanismem přežití. Darwinisté samozřejmě na tyto otázky odpovědi znají - odbývají je slovy o teologii, jakožto "pavědě" zabývající se studiem fantazie a odpověd na otázku "proč tomu tak je" připisují obyčejně "měkkým vědcům" - pro ty tvrdé vědce, to otázka zkrátka není. Kdo naprogramoval lidský mozek a proč se jednotliví lidé tolik liší nebo, proč jsou si v něčem naopak tolik podobní, to Darwina a jeho přívržence jaksi převyšuje.

(Fyzikové a geologové si nemohou dělat ambice zodpovědět otázky, proč existuje vesmír a proč my, lidské bytosti, jsme zde, abychom ho pozorovali. Stejně tak nemohou molekulární biologové uspokojivě vysvětlit, proč my lidé občas poslechneme hlas svého svědomí a chováme se altruisticky, se soucitem a velkorysostí.)

Možná bychom si ve vysvětlení mohli pomoci odpovědí na otázku, proč Hawking, na rozdíl od Einsteina, nezískal Nobelovu cenu.

Práce obou těchto vědců nebyla čistě empirickou vědou neboť Hawkingovo objevy nebyly podpořeny ověřitelnými nebo pozorovatelnými důkazy - jeho tvrzení byla teoretická (stejně jako Einsteinova). Jenže v roce 1921, kdy Einstein získal Nobelovu cenu za zásluhy o teoretickou fyziku (Obecná teorie relativity z roku 1915 ještě nebyla doceněna), nebývalo běžným zvykem popírat existenci Boha - nevěřit v Boha bylo tehdy neslušné. To v době Hawkinga bylo naopak moderní. V letech 2010 - 2018, kdy se nejvíce hovořilo o Nobelově ceně pro největšího génia fyziky 21. století koketoval Hawking s Božskou existencí. Co s takovým fyzikem, který věří na existenci černých děr, ale i na všemocného

Gandalfa obletovaného nahatými a vykrmenými andělíčky ? Hawking Nobelovu cenu nezískal.

Přichází pravý čas porovnat kreacionismus, prezentovaný Inteligentním plánem stvořitele a víru genderových ideologů o dušičkách uvězněných v cizích tělech.

Vyznavači Inteligentního plánu tvrdí, že biologické systémy a rysy člověka jsou extrémně složité, což znamená, že nemohly vzniknout z postupných, neřízených procesů, jako je přirozený výběr a náhodné mutace, a proto je musel řídit jedině geniální "návrhář" ( tj. Bůh).

V tomto ohledu jsou si kreacionisté vlastně velmi podobní s genderovou osvětou o sociálním konstruktu pohlaví. Genderoví aktivisté totiž tvrdí, že lidské pohlaví má mnoho znaků a proto existuje tolik pohlaví, a lidé by proto měli mít možnost identifikovat se jako kdokoliv.

Jde však jen o velmi zdánlivou souhru.

Můžeme se životní zkušenosti přijmout, že člověk je extrémně komplikovaný tvor, schopný oproti jiným tvorům vytvářet hodnoty, poučit se, rozvíjet a předávat vědění i zkušenosti. Člověk pracuje z přesvědčení, stejně tak zpívá a pracně se naučil hrát na hudební nástroje, ačkoliv to nikdo pořádně nedocení. (My všichni, co si vystačíme s dvaceti akordy na všechny písničky světa, dobře víme, o čem je řeč.) To žádný jiný tvor nesvede.

Řada vědců přesto kategoricky odmítá existenci inteligentního Stvořitele (teď již s velkým písmenem na začátku), ale přesto připouští že ten vousatý klučina s rameny hokejisty je holka - ne protože tak vypadá, ale protože se tak cítí.

Soudce John E. Jones III, křesťan, který měl rozhodnout, zda Inteligentní plán je, či není vědeckou teorií, tak v tomto duchu rozhodl vlastně moudře - Inteligentní plán není (dost silnou) vědeckou teorií, nýbrž náboženským pohledem.

Zprvu mi jako zastánci Inteligentního plánu pochopitelně vadilo, že republikánský soudce a křesťan k tomu rozhodl v roce 2005 "proti mně". (V roce 2014 ještě rozhodl, že zákaz manželství osob stejného pohlaví v Pensylvánii z roku 1996 je protiústavní.)

Ve skutečnosti rozhodl ve prospěch vědy - rozhodl se tak i přesto, že jako křesťan věří v nekonečnou existenci nejiteligentního Stvořitele všech dob. Soudci totiž musí vždy stát na straně důkazů a vědy a vždy musí být proti ideologickým a politickým trendům, které každou vědu ženou do zákeřných pastí.

Obhajoba binární povahy lidského pohlaví, bude tedy stále nejen důležitější, ale také záludnější. Zejména ve Spojených státech, kde bují fanatické představy hraničící s nacistickým experimentováním, oproti Evropě, kde se tento směr "pokroku" jaksi zracionalizoval. Spojené státy čeká dlouhá cesta soudních rozhodnutí ohledně zavedení věkových omezení na hormonální a chirurgické modifikace pohlavních rysů. Do té doby se modleme, aby škody, zvláště na dětech, byly co nejmenší.

Ústava demokratického státu zaručuje všem právo řídit své životy podle své víry. Ústava taktéž ale umožňuje kritiku - neimunizuje lékaře, kteří dětem ve jménu pavědy znetvořují duše a těla.

Návrat především americké vědy a vlastně celé naši Západní společnosti zpět do reality, bude trvat ještě dlouho a bude něco stát. Tento proces neurychlí žádný skvělý politik ani politická strana, ale jen opravdová víra v empirickou vědu. Tato víra je však momentálně těžce zasažená nedávným vědeckým záchvatem hypochondrie ...