Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Zikmund.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 339, komentářů celkem: 430022, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 555 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy
Frantisek100

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116725517
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů.
Vloženo Středa, 29. listopad 2023 @ 07:57:07 CET Vložil: Tomas

Kritika bludů poslal oko

Ve starých dobách se většinou křtilo tak, že katechumena úplně ponořili do vody a zase ho vyzvedli.





Pavel z toho odvozuje toto: křestní ponoření působí v křesťanově nitru odumření hříchům, vynoření pak narození člověka k novému životu.
Pokřtěný se tím nejen podobá Kristu zemřelému , pohřbenému a zmrtvýchvstalému, nýbrž je zapojován i do tajemství  Kristova vykoupení; stává se účastným Kristovy smrti i jeho zmrtvýchvstání. Proto křtem začíná pro něj nový život v milosti a odumření hříchům (Ř 6,3-4;  Gal 2,20;  Kol 2,12-13;  Ef 2,5; )..

Apoštol jakoby v nás rozeznával dva lidi: člověka starého a člověka nového, podle dvou různých stavů v nás.
Starý člověk (t.j. pokud jsme žili ve hříchu) otročí nezřízeným žádostem. To je dědictví z Adamova pádu.
Nový člověk (znovuzrozený na křtu) žije v poslušnosti Bohu, spravedlivě a svatě.

Starý člověk byl spolu s Kristem ukřižován, protože Ježíš umřel za naše hříchy a my při křtu dostáváme plody z jeho utrpení.
Hříšná přirozenost - doslova "tělo propadlé hříchu"  má širší význam: totiž "celý člověk".
Křtem jsme s Kristem životně spojeni, on v nás žije, když nás ve svědomí netíží vážná vina. Ale on už zároveň má blažený život v nebi. Proto i pro nás je milost posvěcující (dar ve křtu) začátkem věčného života už zde, v pozemském žití.

Ale i po křtu jsme nakloněni ke hříchu. 
Žádostivost jen číhá na příležitost, aby nás znovu ovládla a použila našeho těla ke špatnostem. I křesťanu je tedy třeba neustálé ostražitosti, aby se varoval zla a jednal ve všem jako Bohu zasvěcený, který dává všechny své schopnosti do služby Božích zájmů...
Pavel zde představuje hřích jako zosobněnou zlou moc, která má na člověka zhoubný vliv. Jako netvora, kterému může člověk úplně propadnout jako otrok (Ř 5,12).
Není to tedy ani jen osobní hřích člověka, ani pouhá (osobní) hříšná žádostivost, ale i moc hříchu chápaná jako nadosobní veličina (účinky hříchu v životě člověka).

Na příkladě manželství apoštol ukazuje, že pokřtění už nejsou podřízeni mojžíšskému Zákonu; pro křesťana už Zákon nemá žádnou závaznost, protože je pro Zákon mrtev, a to svátostnou účastí na Kristově smrti (především křtem - Ř 6,2-7). 

Zákon totiž poučil lidi o tom, co je špatné;  jenomže tím právě vzbudil nepřímo chuť po zapovězeném ovoci...
Kde není Zákon, tam je hřích mrtev - neznamená, že tam není žádný hřích.
Hřích je mrtev (doslova o lůně Sářině - Ř 4,19), "neplodný", neschopný se množit.
Odtud je pochopitelné, v jakém smyslu mohl hřích "ožít"; stal se "plodným", začal se rozmnožovat. 
"Kdysi", v dětství, kdy Izraelita nebyl ještě Zákonem vázán a kdy tedy pro něj neplatil, zlá žádost v něm jen dřímala. Ale probudila se, jakmile rozumem poznal, že je něco v Zákoně zakázáno. A protože Zákon nepodával pomoc, jednal proti němu, čili duchovně umřel.

Bůh dal Zákon k dobru člověka, a proto je dobrý a svatý. Sám tedy přímo nepůsobí duchovní smrt. Tu v člověku působí zděděná náklonnost ke hříchu, která zneužila přikázání , a přivodila tak člověku duchovní smrt. Bůh to dopustil, aby lidé tím toužebněji očekávali Vykupitele z tohoto smutného stavu.
Zákon je duchovní, protože chce pro člověka mravní dobro, aby plnil Boží vůli.
"Já" (Ř 7,14) - nižší část člověka, která se nechce podrobit Boží vůli zde bojuje svůj  vnitřní boj s vyšší částí člověka, která by podle Boží vůle ráda žila.
Jako otrok slepě poslouchá svého pána, tak i "já" poslouchám sklon ke hříchu. Vím o mravním dobru, ale v jakési zaslepenosti a bezmocnosti jsem ovládán zlou mocí hříchu - popisuje zde apoštol.
Chtěl by konat dobro, a místo toho koná někdy pravý opak, to, co nezamýšlí....

Ne že by člověk s dědičným hříchem konal jen samé zlo - lidská přirozenost není přece zkažena - ale když přichází k činu, stává se, že by rád jednal dobře, ale páchá zlo, i když ví, že je to proti Boží vůli.

Člověk je tvor rozpolcený.
Na jedné straně souhlasí s Božím zákonem a má v něm zalíbení: to je ono duchovní "Já".
Na druhé straně však podléhá zděděné náklonnosti ke hříchu a dává se jí strhnout.

To ovšem neznamená, že bychom nebyli za své hříchy odpovědni! 
Apoštol tady jen chce ukázat, v jakém ubohém stavu je hříšník. V člověku dosud nepřetvořeném Kristovou milostí převládá zlo nad dobrem - ale ani člověk pod Kristovou milostí nepřestává být pod vlivem své hříšné náklonnosti a musí s ní neustále bojovat. To je realita pozemského života každého člověka. Apoštol zde zdůrazňuje nemohoucnost člověka konat dobro, nepomůže - li mu Bůh (srv. Gal 2,20).

Tímto živým líčením rozporu mezi lepší a horší složkou v člověku nepíše Pavel svůj životopis (to je vyloučeno následujícím úryvkem Ř 8,2). Mluví v první osobě a tím zobecňuje tyto poměry, které působí v různé míře  uvnitř každého z nás neustále a působit budou až do smrti každého z nás . V každém z nás probíhá a nutně bude probíhat podobný boj  podle míry naší duchovní vyspělosti a odevzdanosti Božím věcem. I když už křesťan žije trvale s Bohem v životě bez těžkých provinění, naše závislost na Boží pomoci neustále trvá a trvat bude až do konce našeho života. Žádný z lidí nemá nejmenší šanci zvítězit nad hříchem bez Boží pomoci - žádný, ani ten nejdokonalejší křesťan nevytrvá ve svatosti bez milosti Boží.


Kdo je na základě křtu spojen s Kristem, v tom přebývá zvláštním způsobem Duch svatý.
Kdo však těžkým proviněním toto spojení přeruší, pozbude tím onu důvěrnou blízkost Božího Ducha, který je Duch Otce i Syna. Kdo však nemá Kristova Ducha, "ten není jeho", totiž Kristův, tj. není už křesťanem v plném slova smyslu (nositelem Krista) , ale jen podle jména.



"Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů." | Přihlásit/Vytvořit účet | 77 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. listopad 2023 @ 06:08:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tento článek ukazuje soulad a kontinuitu mezi sedmou a osmou kapitolou Římanům.

Vysvětluje, že i o člověku, který žije s Bohem, stále platí, že když chce konat dobro, má po ruce pohotově zlo. A proto si na toto musí neustále dávat pozor.

Chtít dobro dokáže i sám - ale konat už ne. V tomto je pořád zcela závislý na Boží milosti, na Boží pomoci.

Apoštol toto píše Římanům v první osobě nikoli náhodou;  říká jim, že i jich, i jeho se tyto věci stále týkají.  A nikdo nemůže vážně obvinit Pavla z toho, že by on snad nežil s Bohem!


Takže ty vaše řeči o tom, jak že je ten druhý zatím stále ještě jen v sedmé kapitole, zatímco vy jste prý jste už v té "osmé" - vás usvědčují z toho, že jste zatím vůbec nepochopili smysl toho, co apoštol Římanům vlastně píše.




Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. listopad 2023 @ 07:46:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/



Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů.

  A děláte to Stando, když to tak máte mít?

  Toník





Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Čtvrtek, 30. listopad 2023 @ 11:39:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko myslím, že správně by to mělo být v souladu s Písmem, tedy že člověk nemá dělat hříchy které vedou ke smrti, jak myslím konstatuje  apoštol sv. Jan. Jinak podle Písma všichni hřešíme a dokonce ze slabosti víry zlých zlozvyků apd. dokonce padáme i do hříchů vedoucích ke smrti. V minulosti zde např. Cizinec obhajoval příklad jednoho vedoucího nějaké sekty. že sice utekl od manželky a vzal si milenku, ale jinak je to dobrý člověk. Tak i pro něho je zde Boží Milosrdenství ve svátosti smíření. Ale využije takové Boží Milosrdenství sektář, který bude tvrdit že hřích který vede ke smrti nepotřebuje umýt ve svátosti smíření jak nařídil Kristus, protože se dočetl, že krev Ježíše z nás smývá veškerý hřích. No a již se na tvůj článek chytil čistě negativisticky známý sektář a aby se vyhnul diskusi, hned ti klade otázky, aby tě odvedl od toho co jsi myslel. 



Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. prosinec 2023 @ 06:19:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Ve starých dobách se většinou křtilo tak, že katechumena úplně ponořili do vody a zase ho vyzvedli.

  Už ses trošku v tomto posunul - co myslíš "staré doby"? 13. století a ŘKC? 

  To tak bylo, že tehdy ještě ŘKC převážně udílela svátost křtu ponořením a částečně už políváním. Později praxi křtu opustila úplně.


  V opravdu starých dobách, například v antice, v 1. století znamenalo slovo "křest" "ponoření". Křtilo se tak, že se křtěnec ponořil, a to třikrát.



Pavel z toho odvozuje toto: křestní ponoření působí v křesťanově nitru odumření hříchům, vynoření pak narození člověka k novému životu.

  Který Pavel? Jan Pavel II?


  Pokud nějaký "Pavel" něco takového vyvozuje, tak vyvozuje nesmysl, fikci. Zřejmě si to vyvozuje proto, že to nezažil. Kdyby to zažil, nemusí si nic vyvozovat, může napsat svědectví, jak to při křtu bylo.


  Z reality jsem nikdy v životě neslyšel od nikoho, kdo byl pokřtěný, že by křestní ponoření v jeho nitru způsobilo odumření hříchu. Takové věci se v praxi nedějí.

  Ani jsem nikdy od nikoho neslyšel, že by vynoření způsobilo narození k novému životu. A to jsem slyšel hodně lidí jejich svědectví o cestě k Bohu, o tom, jak se stali křesťany.


  A ani já takovou zkušenost nemám - křestní ponoření v mém nitru nezpůsobilo odumření hříchům, ani to nebylo potřeba, vynoření určitě nezpůsobilo narození člověka k novému životu, ani to nebylo potřeba, aby něco takového působilo.

  Pokud někdo vyvozuje takové věci, vyvozuje fikci - zřejmě nemá vlastní zkušenost se křtem, tak si vymýšlí.


  Mohl by si přečíst třeba to, co píše svatý Pavel o křtu - ten se dal pokřtít brzy poté, co uvěřil Bohu, měl vlastní praktickou zkušenost se křtem, nemusel tedy ke křtu nic vyvozovat, jako někdo, kdo křest nezažil a praktickou zkušenost nemá.



  Možná by bylo zajímavé, aby lidé, kteří mají praktickou zkušenost se křtem, napsali jestli u nich křestní ponoření způsobilo odumření hříchu a vynoření narození k novému životu.

  Je tu někdo takový?

  Toník
  



Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 (Makarios5@seznam.cz) v Pátek, 01. prosinec 2023 @ 08:57:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
OKO


Už název článku je naprostý nesmysl. Nový věřící je nové stvoření, avšak dosud je malé miminko potřebující mléko Božího Slova (nikoliv papežovy úvahy na každý den!).

Přestože je v nich nový život, často se téměř neliší od nevěřících lidí. Sice přestanou dělat mnoho špatných věcí, ale mnoho jich v nich ještě zůstává.

Pán Ježíš slíbil těm, kteří budou dlouhodobě zůstávat v Jeho Slově, že poznají pravdu a ta je osvobodí z otroctví hříchu.

To není hned. Je to pouze pro učedníky zůstávající v Jeho Slově (Jan 8,30-36).

K tomuto vysvobození dojde tak, že Otec a Syn si učiní trvalý příbytek ( Jan 14, 20-23) v dospělém, osvobozeném  synovi (mládenci). Teprve tento člověk může vstoupit do skutečné služby a šířit Slovo Života mezi mladší učedníky a ti se díky tomu obvykle za 3-3,5 roku se také dostanou k dospělosti. 





Re: Když jsme přijali křest, máme žít bez hříchů. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 06. prosinec 2023 @ 19:35:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/


Ve starých dobách se většinou křtilo tak, že katechumena úplně ponořili do vody a zase ho vyzvedli.

  Už sis Stando zjistil, jak se křtilo ve starých dobách, co znamenalo slovo "křest"? Co znamenalo v řečtině, jak konkrétně se křtilo v 1. století v církvi a pak ve všech dalších století až po dnes?

  Už sis zjistil, jak konkrétně se křtilo v ŘKC až někdy do 13., 14. století, než ŘKC praxi křtu opustila?

  Přečetl sis k tomu nějakou odbornou literaturu?

  Toník



Stránka vygenerována za: 0.55 sekundy