Druhé čtení: 1 Timoteovi 4,1 – 6: „Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami, jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí. Zakazují lidem ženit se a jíst pokrmy, které Bůh stvořil, aby je s děkováním požívali ti, kdo věří a kdo poznali pravdu. Neboť všechno, co Bůh stvořil, je dobré a nemá se zavrhovat nic, co se přijímá s díkůvzdáním. Vždyť je to posvěceno Božím slovem a modlitbou. Toto bratřím zdůrazňuj a budeš dobrým služebníkem Krista Ježíše, vychovaným slovy víry a pravého učení, které sis osvojil.“        

Čtení ke kázání: Matouš 24,20 – 27: „Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu. Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude. A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou tyto dny zkráceny. Tehdy, řekne-li vám někdo: `Hle, tu je Mesiáš nebo tam´, nevěřte! Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to už předem. Když vám řeknou: `Hle, je na poušti´, nevycházejte! `Hle, v tajných úkrytech´, nevěřte tomu! Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.“

Kázání:

Milé sestry a drazí bratři,

dnešní neděle je druhou postní nedělí. Druhá postní neděle nese název Reminiscere, a to podle prvního slova vstupní antifony Reminiscere miserationum taurum (Rozvzpomeň se na své smilování), která se váže k tomuto dni (Žalm 25,6).Podle přečtených textů asi tušíte, že dnes se budeme věnovat otázce falešných učitelů, proroků, mesiášů či apoštolů.

V souladu s našim dnešním textem ke kázání se totiž v současné době objevuje řada lžiproroků a lžimesiášů. Jako příklad můžeme uvést třeba korejskou sektu Sinčchondži (doslova Nové nebe a nová země), jejíž vůdce Lee se považuje za posla či dokonce za vtělení Ježíše Krista. S aktivity této sekty se setkáváme i u nás v Česku. Zajímavou postavou je také samozvaný ruský mesiáš Vissarion, vlastním jménem Sergej Anatolijevič Torop, narozený v roce 1961 nedaleko Krasnojaru.

Torop měl původně našlápnuto ke slibné kariéře u dopravní policie, ale když se Sovětský svaz začal rozpadat, svlékl policejní uniformu, vrhl se na ufologii a v lidových knihovnách a sálech sibiřských kolchozů pořádal debaty o smyslu života. Jeho plné duchovní probuzení nastalo v roce 1991. V rudém rouchu vystoupil  v místní televizi a obyvatelům Krasnojarského kraje vyjevil, že z oběžné dráhy Země k němu hovoří Ježíš Kristus. Později své poselství ještě vylepšil: on sám je druhým vtělením Ježíše. Následně začal publikovat své ústřední dílo Poslední zákon. V této knize, která má k dnešku více než deset dílů, smíchal ekologii s pravoslavím, buddhismem, judaismem, čekáním na apokalypsu a myšlenkou kolektivního vlastnictví.

Se skupinou svých stoupenců. která se rychle rozrůstala, následně Torop založil Církev posledního zákona. Netrvalo dlouho a na půl cesty mezi Krajnojarskem a mongolskou hranicí začala budovat svoji utopii. V jejich „zaslíbené zemi“, kam se dá z Krasnojarsku po klikatých cestičkách dojet asi za čtyři hodiny, vyrostlo od té doby několik pohádkových vesnic s malebnými dřevěnými domky a honosnými chrámy. Věřící je postavili vlastníma rukama uprostřed nekonečných lesů.

V těchto ekologických komunách žije dnes téměř pět tisíc lidí. Bez alkoholu, cigaret, masa i peněz. Živí se pouze tím, co si vypěstují. Většinou bez použití moderní techniky, protože technický pokrok podle jejich vůdce, kterého titulují Učitel, povede k zániku lidstva. Když nepracují na svých políčkách, tak praktikují transcendentální meditaci, nacvičují oslavné hymny nebo víří v rituálních tancích jako dervišové.

V takzvaném Slunečním městě, centru sekty u jezera Tiberkul, žije kromě bývalých kolchozníků i řada umělců, vědců a inženýrů z celého Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Sám Vissarion s nimi nežije, přebývá na nedaleké hoře se svojí mladou ženou Soňou. Každou neděli schází do přírodního amfiteátru na úbočí hory a promlouvá ke svým ovečkám. S dlouhými vlasy, vousy a bílým rouchem vypadá dočista jako Ježíš Kristus.

Nejdůležitějším svátkem Církve posledního zákona jsou Toropovy narozeniny, které připadají na 14. leden. Protože je nesmí nic zastínit, Vissarionovi příznivci vyškrtli ze svých kalendářů Vánoce. Jejich kalendář se ostatně počítá od chvíle, kdy Toropův otec se svojí manželkou Naděždou budoucího údajného mesiáše počali, takže vissarionovci letos 14. dubna oslaví 64 rok svého letopočtu. Naděžda Toropová dnes žije ve Slunečním městě a nikdo jí neřekne jinak než Panna Marie. Vissarionův kult má po celém světě asi deset tisíc příznivců, kromě Ruska i v Bělorusku, Kazachstánu, Lotyšsku, Moldavsku, Německu či na Ukrajině. Jejich Učitel je pro ruskou pravoslavnou církev pochopitelně falešným prorokem a vůdcem nebezpečného kultu. V roce 2020 byl Torop zatčen ruskými úřady a čeká ve vězení na soud

Samozřejmě existují i další falešní učitelé. Mnozí z nich popírají, že Ježíš vylíčený v Písmu svatém a hlásaný křesťany je oním pravým Mesiášem, přinášejícím lidem spásu. Na to často navazuje popírání Ježíšova božství, popírání svaté Trojice, celkové inspirace Písma svatého, vzkříšení těla, věčného života, spasení z milosti skrze víru, zázraků v Bibli či dokonce lidské hříšnosti.

Nebezpečné je také koketovat s názorem, že oficiální církev nějak zdeformovala Ježíšovo učení, a to často s odvoláním na apokryfní evangelia. Populární je zejména Tomášovo evangelium, Jidášovo evangelium či evangelium Maří Magdalény. V současné době poměrně známá Tvořivá společnost, vzniklá transformací hnutí AllaTra, tvrdí, že deformaci původního Ježíšova poselství zahájil již apoštol Pavel, žák Gamalielův (Sk 22,3), a to s pomocí svého druha Barnabáše   (Sk 11,25), který měl získat Ježíšovy apoštoly velkými dary na církev.

Američan Derich Jester zase tvrdí, že křesťanství skončilo již v roce 70 našeho letopočtu. Vše, co je předpovězeno v Novém zákoně, se již údajné stalo, včetně toho, o čem se píše v knize Zjevení Janovo. Když Ježíš dokončil své krátké poslání, předal vše Otci. Ježíše uctívat tedy nemáme, úcta patří jen Otci. To Satan se nyní vydává za Ježíše. Derich Jester o tom napsal řadu knih, kde nabízí svůj vlastní výklad Bible.

V té souvislosti se často říká, že za herezemi stojí absolutizace nějakého biblického principu. Například důraz na Boží milost může vést k praxi laciné milosti,  důraz na Boží lásku může vést k ignorování Boží spravedlnosti a Božích soudů. Zdůrazňování teologie slávy může vést k opomíjení teologie kříže a nakonec vyústit do heretické teologie prosperity. K Bibli se rovněž nesmí přidávat další knihy, jak to činí mormoni. Ti se vedle Bible řídí Knihou Mormonovou a dále spisy Nauka a smlouva a Drahocenná perla. K tomu se poněkud blíží adventisté sedmého dne, kteří se opírají také o spisy Ellen G. Whiteové. Tu řada adventistů považuje za plnocennou prorokyni a její spisy za inspirované samotným Bohem.

Kromě Ježíše samotného důrazně varoval před lžiproroky ve svých listech zejména apoštol Jan. Ve svém prvním listě například uvádí: „Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha; každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.“  (1 J 4,1 – 4)

K chybným naukám rovněž patří učení, že ženit se je něco špatného a nesvatého. A také učení vyžadující zdržovat se určitých pokrmů (třeba zvířecího masa). O tom jsme slyšeli v našem dnešním druhém čtení (1 Tm 4,1 – 6). I křesťan může být podle mne vegetariánem či veganem, neměl bych však své postoje vnucovat i ostatním lidem jako jedině správné. I s takovými vegetariány či vegany se lze dnes setkat. Když je někdo veganem nebo vegetariánem neznamená to automaticky, že je dobrým člověkem. Vegetariánem byl třeba Adolf Hitler. Podle řady lékařů veganství či vegetariánství lidem škodí, zejména malým dětem. V Anglii dokonce jeden soud nařídil rodičům, aby své malé dítě nekrmili jen veganskou stravou.

Po celosvětové potopě dovolil Bůh lidem jíst maso, jak se píše v deváté kapitole knihy Genesis: „Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen maso oživené krví nesmíte jíst. A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní."“ (Gn 9,1 – 7)

Podle některých vykladačů byla Země před potopou chráněná také vrstvou vodních aerosolů (vody nad klenbou, odlišné od vod pod klenbou, viz  Gn 1,6 – 8). Tato vrstva však zanikla, neboť tuto vodu Bůh použil k naplnění celého povrchu Země vodou. V důsledku toho více škodlivého záření začalo dopadat na zemský povrch. Zvířecí potrava pak měla lidem sloužit jako určitá ochrana před důsledky tohoto záření. Teprve v Božím království nebude třeba jíst masité pokrmy (Zj 22,2). Ale i dnes se nemá s masem přehánět, údajně stačí jednou týdně na nedělní oběd.

V prvotní církvi  určitou dobu probíhal docela vyostřený spor ohledně platnosti ustanovení Mojžíšova zákona pro křesťany, a to včetně obřízky či stravovacích předpisů. Spor vyřešil tzv. první apoštolský koncil, konaný kolem roku 48 našeho letopočtu. Ten přinesl následující výsledek: „Potom apoštolové a starší  s celou církví usoudili, že s Pavlem a Barnabášem pošlou do Antiochie muže, které mezi sebou vybrali. Poslali Judu zvaného Barsabáš a Silase, přední muže mezi bratřími. Po nich poslali tento list: „Apoštolové a starší, vaši bratři, bratřím z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii pozdrav. Doslechli jsme se, že vás někteří, kteří vyšli  z nás, zneklidnili svými slovy a zmátli vaše duše, když říkali, že je třeba dát se obřezat a zachovávat Zákon, ačkoliv jsme jim to nenařídili. Došli jsme  k jednomyslnosti a usoudili jsme, že vybereme muže, které k vám pošleme s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem, lidmi, kteří nasadili svůj život pro jméno našeho Pána Ježíše Krista. Posíláme tedy Judu a Silase a oni vám totéž oznámí ústně. Neboť tak usoudil Duch Svatý i my, že nebudeme na vás klást žádné jiné břemeno než tyto nezbytnosti: zdržovat se masa obětovaného modlám, krve, masa zardoušených zvířat a smilstva. Jestliže se těchto věcí budete chránit, dobře uděláte. Buďte zdrávi.“ Byli tedy propuštěni a sestoupili do Antiochie; tam shromáždili množství věřících a odevzdali jim dopis.“ (Sk 15,22 – 30, ČSP) Pro křesťany tedy neplatí nutnost obřízky, neplatí židovské stravovací předpisy či nutnost slavit židovské svátky, a to podle mne včetně soboty. 

Křesťanům nelze také zakázat se ženit či se vdávat. Z tohoto hlediska je povinný celibát kněží či biskupů podle mne nebiblický. Pro křesťany platí ale monogamie. Viz např. 1 Tm 3,2: „Nuže, biskup má být bezúhonný, jen jednou ženatý, střídmý, rozvážný, řádný, pohostinný, schopný učit.“, nebo 1 Tm 3,12: „Jáhni ať jsou jen jednou ženatí, ať dobře vedou své děti a celou rodinu.“ Křesťané se také mají vystříhat smilstva, což podle mne znamená, že pro ně platí řád pohlavního života obsažený hlavně v 18. kapitole knihy Leviticus (Třetí kniha Mojžíšova). Z něho podle mne mimo jiné plyne, že Boží vůli není svazek stejnopohlavního páru a tedy i to, že církev by neměla žehnat těmto svazkům. Rovněž různé formy tzv. polyamorie mají být pro křesťany neakceptovatelné.

Jak ukazuje naše dnešní první čtení, falešní proroci a věštci ohrožovali již víru starých Izraelců, a proto měli být podle Mojžíšova zákona vyhlazeni (Dt 13,1 – 6). Zdá se, že s blížící koncem doby milosti by aktivita falešných proroků, učitelů či apoštolů měla narůstat. Naznačuje to i Ježíš v našem dnešním textu ke kázání: „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné. Hle, řekl jsem vám to už předem.“ (Mt 24,24 – 25)

Jak se máme vůči falešným prorokům a učitelům chovat?  Apoštol Pavel Titovi a nám radí toto: „Hloupým sporům o rodokmeny, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej. Jsou zbytečné a k ničemu. Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni; je jasné, že takový člověk je převrácený, hřeší, a tak sám nad sebou vynáší soud.“ (Tt 3,9 – 11) Kralická bible zde místo sektáře uvádí kacíře, Bible21  rozvratníka a Bible Gdańska heretika.

Apoštol Jan to vidí zase takto: „Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.“ (2 J 8 – 11) Prosazuje tedy, abychom se stranili sektářů a heretiků (tzv. princip stranění se). Je to docela tvrdé. Nicméně  v Novém zákoně nenajdeme požadavek, abychom kacíře a sektáře upalovali. Co se týče případného násilí, tak i svatý Augustín souhlasil s jeho použitím proti zatvrzelým heretikům, a to svých neblahých zkušenostech s donatisty, kteří neváhali použít násilí proti svým odpůrcům.

Jak se tedy těmto a dalším duchovním svodům můžeme vlastně bránit? Vyžaduje to mimo jiné dobře znát celou Bibli, protestanté považují za kanonické 66 knih. I zde doufám, že jste již přečetli celou Bibli. Platí totiž zásada, že Bible se má vykládat Biblí. Při čtení Bible je také dobré ověřovat si text čtením různých překladů, a to jak českých (Český ekumenický překlad, Bible 21 či Český studijní překlad), tak cizojazyčných (podle vlastní úrovně znalosti cizích jazyků).  

Při čtení Písma svatého se máme samozřejmě modlit o moudrost a prosit o vedení Duchem svatým. Platí totiž, že veškeré „Písmo pochází z Božího Ducha,“ (2 Tm 2,16) a že se oplatí žádat Boha o moudrost: „Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.“ (Jk 1,5) A v případě nutnosti vyprošujme si u Boha dar rozlišování duchů   (1 K 12,10).

Na závěr si ještě připomeňme cenné rady apoštola Pavla: „A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy `opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje´ a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého Přijměte také `přílbu spasení´ a `meč Ducha, jímž je slovo Boží´. V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, aby mi bylo dáno pravé slovo, kdykoliv promluvím. Tak budu moci směle oznamovat tajemství evangelia, jehož jsem vyslancem i v okovech, a svobodně je zvěstovat, jak je mi uloženo.“ (Ef 6,10 – 20)

A milost „našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“ (2 K 13,13) Amen.

Modlitba po kázání:

Náš nebeský Otče,

děkujeme Ti, že jsi nám daroval vše, abychom nepodlehli duchovním svodům dnešní doby. K dispozici máme Tvé slovo, Písmo svaté. Ve Tvém Synu,  Ježíši Kristu, jsou nám darovány všechny poklady moudrosti a poznání a v Něm jsme zbohaceni vším duchovním požehnáním.  Díky Jeho oběti mohl přijít Duch svatý, náš Přímluvce a Utěšitel, který nás uvádí do všeliké pravdy.

Díky tomu bychom měli úspěšně odolávat všem satanským svodům, které přináší konec tohoto věku tmy. Žel, není tomu vždy. Až příliš často zapomínáme na denní četbu Písma svatého, nedostatečně se modlíme, opomíjíme společná shromáždění a také Tě málo  prosíme o to, abys nám daroval moudrost shůry a vedení Duchem svatým. Odpusť nám to, nebeský Otče, a daruj nám dostatek milosti, soudnosti a rozvahy, abychom se včas napravili a tak nepodlehli duchovním nástrahám a falešným učitelům. A to pro Tvou slávu a chválu, pro dobro a spásu našich bližních a také pro vlastní spásu a dobro. 

Za toto všechno Ti, nebeský Otče děkujeme a za toto všechno Tě prosíme před trůnem Tvé milosti ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.

Stanislav Heczko