Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Drahoslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16086, komentáře < 7 dní: 206, komentářů celkem: 389932, adminů: 60, uživatelů: 5030  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 107 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

martino
rosmano
Frantisek100
Willy
Neprihlaseny
gregorios777

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Informace z jednání VV BJB dne 22. listopadu 2021
·Seznam vypuštìných novozákonních veršù v Pøekladu Nového svìta
·Pastoral brothers – kde konèí vtipnost?
·Ekumenická rada církví si zvolila nové pøedsednictvo na pøíští dva roky
·Rozbuška a další mutace covidu-19
·Významný køesťanský genetik je frustrovaný z postoje evangelikálù k oèkování
·Vlivný Jižní baptista Robert Jeffress odmítl náboženské argumenty proti oèkování
·5 pilíøù konzervativního evangelikálního kalvinismu nesluèitelných s láskou
·Skrytì
·Pastoral Brothers

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
106909760
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru
Vloženo Středa, 13. duben 2005 @ 20:51:01 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru

Celý název tohoto článku vystihuje asi tak zhruba o čem se s vámi chci sdílet milí čtenáři. Bible samotná od nás vyžaduje občas rozřešit různé záhady. Na jednu takovou jsem „narazil“ při čtení třetí kapitoly knihy Genesis. Samozřejmě se jedná o problém spojený s originálním jazykem Bible, což je hebrejština. V hebrejštině je hned v prvním verši třetí kapitoly řečeno toto (Gn 3:1): ערום היה והנחשׁ vehanachaš haja arum – had byl nejlstivější… a jinde naproti tomu tady to (Gn 3:7): וידעו כי עירמם vajedu ki erumim – … a poznali /Adam a jeho žena/, že jsou nazí. To, co mě nejvíc zaujalo, je na první pohled zřejmá slovní hříčka, která je ale zjevná pouze v hebrejštině.

Je to slovo ערום arum lstivý, chytrý a ערומים erumim nazí. Tato dvě slova v hebrejštině jsou si totiž foneticky velice blízká. Chytří, jako množné číslo by se totiž v hebrejštině řeklo – ערומים arumim, kdežto nazí je řečeno v našem uvažovaném textu jako – ערומים erumim. Ale i když jsem si povšiml, že to slovo arum chytrý je podobné ke slovu erumim nazí, ještě pořád jsem si s tímto lingvistickým „problémem“ nevěděl rady.

Já se osobně domnívám, že ten, kdo tady tu zprávu sepsal, která je v Ekumenickém překladu Bible nadepsaná, jako Touha po bohorovnosti, tak chtěl něco sdělit. Sdělit něco víc, než jen to, co je vidět na první pohled. Ono hebrejské slovo arum se dá přeložit také jako chytrý, stejně tak, jako lstivý. Překládá se v závislosti ke kontextu samotného textu. Naproti tomu to druhé slovo ערומים erumim znamená docela jednoduše nazí. Je to množné číslo od עירם erom, což znamená nahý. Ale jak můžeme tyto dvě zdánlivě nesouvisející slova dát do souvislosti? A o co tomu svatopisci vlastně šlo? Až po troše přemýšlení jsem na to přišel. O hadovi je řečeno, že byl lstivý. Ale to samotné slovo znamená také chytrý. Adam se svojí ženou pojedli z ovoce stromu poznání dobrého a zlého a mysleli si, že budou chytří. Že na každého vyzráli. Ale první věc, která se o nich po pojezení ovoce píše je ta, že jakmile se jim otevřeli oči, poznali, ale co poznali? Co zjistili? Že nejsou chytří, že nejsou tak chytří, jak se domnívali, ale naopak, že jsou nazí! V samotné hebrejštině to je jen určitá změna výslovnosti, to slovo chytří by bylo hebrejsky – ערומים arumim, naproti tomu to slovo nazí z našeho probíraného textu je – ערומים erumim. Adam se svojí ženou totiž očekávali, že budou ערומים arumim chytří, namísto toho ale zjistili, že jsou ערומים erumim nazí. To je pointa, rozřešení tady této lingvistické „záhady“.

V tom je ale zcela jistě kus humoru s jakým nám svatopisec zanechává toto poselství. Ale v posledku je to sám Bůh, který je za tento vtip „zodpovědný“. Samozřejmě je v tomto humoru také veliký kus tragedie. Ale je to asi jako v našich životech. Některé události mohou mít tragikomickou příchuť. A možná je vám také celý motiv povědomý. Je velice blízký jedné pohádce, kterou zcela jistě znáte. Je o císaři, který se nechal napálit, když si koupil neviditelné šaty.

Mohu navíc podotknout, že nahota v Bibli nemá takový ten dnešní erotický, smyslný podtón. A také není nevinná, jak to chápal středověk. Nahota v Bibli, to je znamení hanby a opovržení. A pokud si uděláte studii na toto téma celým Písmem, dáte mi zapravdu. Viz například proroctví o Mesiáši a ukřižovaný Kristus na kříži, který byl zbaven oblečení.

Stejný motiv, stejná myšlenka zaznívá mnohem později, v jiné souvislosti, ale stále aktuálně. Je v posledním listu Bible, v listu Zjevení Jana. Je tak řečeno ve třetí kapitole do sboru v Laodikeji. Zj 3:17 „Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.“ V ekumenickém překladu Bible je navíc doložená varianta ještě jiného čtení – „…mám všecko a nikoho už nepotřebuji…“ Jestliže nikoho nepotřebuji, potom je ten člověk, ten věřící člen Laodikejského sboru tak zaslepený, že nepotřebuje už nejen lidi, možná lidi z jeho sboru, ty nejbližší, ale nepotřebuje už ani Pána Boha. Jestliže je tam řečeno nikoho, potom tam musíme zahrnout totiž všechny. Pokud navíc ten věřící Laodikejského sboru vyznává, že nic nepotřebuje, potom tím dává najevo, že ani Boží slovo už pro něho není nutné. Možná i kázání nepotřebuje, obecenství Božího lidu… Jinými slovy tento člověk si sám u sebe myslí, že je dostatečně moudrý, že je chytrý. Jednoduše řečeno, ten člověk se domnívá, že si vystačí sám. A k tomu, že mu dopomůže jeho vlastní chytrost. Hebrejsky, by to bylo ערום arum chytrý, ale co mu na jeho představu odpovídá Pán Ježíš? Ty říkáš: „Jsem bohat, mám všecko a /nikoho/ nic už nepotřebuji!( jsem arum chytrý.) A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a erom, nahý“. Parafrázováno by to tedy bylo: „Člověče z Laodikeje, ty si myslíš, že jsi ערום arum chytrý, ale to je jenom tvoje představa, protože ty nejsi ערום arum chytrý, ale ty jsi jenom עירם erom nahý.“

Doufám tedy, že toto zamyšlení, tato úvaha nám může napovědět zase něco nového z Božího jednání, z Božího charakteru. A také nabídnout něco z bohatství biblických textů.

Karel Sýkora


"O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru" | Přihlásit/Vytvořit účet | 17 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 13. duben 2005 @ 21:42:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nechci být zase chytrej, ale tady toho jsem si v Bibli všiml už dřív.

Jsou věci zjevné bez originálních jazyků - hebrejštiny a řečtiny.

Ale jiné jsou jasné až v řečtině a hebrejštině. Problém mám vždycky se zpětnou vazbou. Protože se pouštím na pole pro mnohé z vás, vážení čtenáři, neorané. Je to "tenký led" pro vás, ale mnohdy i pro mne, protože já tady potřebuju potvrzení, zda se nemýlím.

V tomto případě jsem přesvědčený, že je to tak, jak předkládám

Karel



Re: O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 14. duben 2005 @ 10:49:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle, bratře,

přijmeš-li to ode mne, který sice neumím řecky ani hebrejsky, ani anglicky, snad jedině poněkud polsky, slovensky a ještě méně rusky..., ale naopak milující češtinu a ještě spíše staročeštinu .... Ale vážně. Potvrzuji.

Jen když jsem o tom dříve přemýšlel, trkla mě jedna věc.

Když Bůh stvořil Adama a Evu, byli nazí, ale nestyděli se. Když je satan přesvědčil, aby jedli ovoce slibující vševědoucnost, že se jim otevrou oči a budou jako Bůh (bohové), budou znát dobré i zlé. Když pojedli, skutečně se jim oči otevřely, ale namísto aby viděli, že jsou jako Bůh, uviděli, že jsou nazí. Přesto však později Bůh prohlásil, že je člověk učiněn jako Bůh (jeden z nás – narážka na trojjedinost?), znající dobré i zlé. Na počátku však Bůh člověku zapověděl jíst z onoho stromu poznání (vědění) dobrého a zlého, s varováním propadnutí člověka smrti.

Tohle je zajímavé i z kontextu. Člověk byl nahý, neměl vědění dobrého a zlého a nestyděl se za svou nahotu. Tedy, jestliže se nestyděl, pak o své nahotě věděl. Jestliže se však Bůh později ptá, kdo mu pověděl o jeho nahotě, pak zde musí mít nahota nějaký větší význam.

Satan svedl člověka, aby zatoužil po ovoci stromu, který v Eviných očích sliboval rozumnost – vševědoucnost. Ta vševědoucnost byla tedy určitou vlastností Boha, ke které lákal had. Jestliže k vševědoucnosti a Božské podstatě lákal had, pak asi bylo člověku zřejmé, že není vševědoucí jako Bůh a věděl, že mezi člověkem a Bohem existuje jakýsi rozdíl – poznání všeho, dobrého i zlého. Člověk také již předem musel vědět něco o smrti, jinak by ono varování pozbylo smyslu. Dá se tedy předpokládat, že člověk také věděl o věčném životě. Později Bůh zabránil člověku jísti ze stromu života, ze kterého před tím jíst mohl.

Z tohoto pohledu se zdá, že člověk možná nebyl stvořen jako nesmrtelná bytost, ale jeho věčný život byl ukryt v onom stromu života. Zdá se tedy, že člověk nebyl stvořen ani jako nesmrtelný, ani jako vševědoucí. Vypadá to, že věděl o své smrtelnosti, o své nevědoucnosti, ale i o své nahotě. Nic z toho však nepokládal za špatné či dobré.

Možná člověk zatoužil právě po tom, co viděl u Boha, či o Bohu věděl, tedy po nesmrtelnosti, po vševědoucnosti a po odění svého těla. Možná. Jisté však je, že se člověku skutečně otevřely ony „oči“. A zjistil, že není jako Bůh. Prvním zjištěním byla jeho nahota. Najednou ji pokládal za něco špatného. Bůh potvrdil, že teď má člověk poznání dobrého a zlého stejně jako On. Přesto je zřejmé, že neznáme, co je skutečně dobré a co skutečně zlé. Avšak Bůh o člověku prohlásil, je jako jeden z nás. Tedy jako. Vidím zde lidskou schopnost rozlišování a rozsuzování, také schopnost poznávat, co je dobré a co ne. Proč Bůh nedopustil, aby byl člověk živ navěky? Kdyby člověk znal dobré i zlé, a dokázal i zaujmout správný postoj, proč by to nedopustil? Možná proto, že člověk i přes schopnost poznávat dobré i zlé, v podstatě vždy volí to zlé. Stejně zvolil i u stromu poznání.. Stejně jako je člověk smrtelná bytost od stvoření a aby žil věčně musel jíst ze stromu života, tak byl člověk stvořen jako nevševědoucí a ani strom poznání z člověk nemohl najednou učinit vševědoucího, který bude umět volit mezi dobrým a zlým. Člověk zůstane nevševědoucí , a ačkoli dokáže rozsuzovat mezi dobrým a zlým, nedokáže vždy správně zvolit.

Petr Šíma



Re: O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Čtvrtek, 14. duben 2005 @ 20:55:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky tě zdravím Petře,

já proti tomu nic nenamítám a myslím si, že by všechno mělo být v souladu s Biblí.

Všechny závěry se mi zdají logické, ta část Bible je jedna z nejtěžších. Vystupuje tam had, který mluví, je tam jakési ovoce poznání dobrého a zlého. Strom života. Lidé jsou nazí a nestydí se.

Všechno je úplně jinak, než dneska. Je to skutečně zajímavá analýza, tak jsem se nad tím nezamýšlel. Pokud by skutečně první lidé byli tak bezstarostní, jak se nám možná někdo snaží namluvit, tak by asi nedychtili po ovoci poznání dobrého a zlého.

Skutečně zajímavé, věřím, že se všechno dozvíme u Pána. Jak to bylo se stvořením, pádem do hříchu atd.

Nyní máme pouze texty, které nám umožňují se příblížit k pravdě, ale zahlédli jsme ji z dálky.

Ta plnost přijde až při vzkříšení.

Karel



Re: O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 14. duben 2005 @ 23:01:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím s tím, že tato pasáž je v Bibli jedna z těch komplikovanějších a s konečnou platností jí plně porozumíme až u Pána. Nicméně nepřipadá mi logické, že člověk by byl stvořen jako smrtelná bytost (a to přesto, že víme, že Země má omezenou plochu a nesmrtelní lidé by se sem nevešli). ¨
Nicméně některé body vaší diskuze jsou jistě zajímavými postřehy.



Stránka vygenerována za: 0.26 sekundy