Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jitka.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16272, komentáře < 7 dní: 684, komentářů celkem: 404379, adminů: 60, uživatelů: 5118  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 225 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy
Myslivec

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110245610
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“?
Vloženo Úterý, 13. červen 2006 @ 10:13:15 CEST Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal Karels



Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“?

Téma může být pro někoho více než aktuální. Není to tak dlouho, kdy náš biskup, biskup Apoštolské církve bratr Rudek Bubik přijal slovo z Ducha svatého o jedné křesťanské chvále. Jistě ji znáte, vážení čtenáři, je to chvála „Hospodin kraluje“. Bratr biskup přijal duchovní rozeznání, že zmíněná chvála je závadná. Co je na tom pravdy?

Tato křesťanská chvála není zase tak dlouhá, proto si její text nyní společně přečteme:

Hospodin kraluje

Hospodin kraluje, oděl se důstojností, oděl se Hospodin, mocí se opásal. Pevně je založen svět, nic s ním neotřese. Tvůj trůn pevně stojí odedávna, Ty jsi od věčnosti.

[: Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedám i já, Hospodine, zvedám i já svůj hlas. :]

Bratrovi biskupovi se nezdál refrén chvály – Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedám i já, Hospodine, zvedám i já svůj hlas. Bylo to v době povodní, je to nazpátek pár let. Jeho doporučení bylo, abychom tuto chválu v jednotlivých sborech Apoštolské církve už nadále nezpívali, abychom touto chválou neoslavovali Boha. Biskupův argument byl následující, že pokud řeky zvedají hlas, nemusí to být k oslavě Pána Boha, nemusí to být k slávě Boží.

Část refrénu této chvály je ze Žalmu 93 – „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své vlnobití.“ (Žalm 93:3) Vážení čtenáři, pokud si celý Žalm, Žalm 93 poctivě pročtete, tak jste mnozí z vás zcela jistě měli za to, že řeky zvedají svůj hlas k oslavě svého Boha, ale není tomu tak. Mohl jsem se přesvědčit, že biblické vysvětlení je naprosto odlišné.

Nahlédl jsem do jedné odborné práce. Je to studie – „Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic“ [1] Jenom krátce vysvětlím, že hapax legomena jsou slova, která se vyskytují v biblických textech pouze v jednom výskytu, pouze v jednom „exempláři“. Mnozí odborníci mají za to, že tato slova nemají svůj původ v hebrejštině, ale v jiných jazycích, v jazycích jako je arabština, řečtina, akkadština, ugaritština atd. Výše uváděná práce se zaměřuje na příbuzné semitské jazyky hebrejštiny – na akkadštinu a ugaritštinu.

V této práci je zmíněn autorův pohled, názor na biblický text ze Žalmu 93. Pro vysvětlení si společně přečtěme verše 3-4 z Žalmu 93 – „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své vlnobití. Nad hukot mohutných vodstev, nad vznosné příboje mořské je vznešenější Hospodin na výšině.“ [2] Naší pozornost zaměříme ke slovu דכים – vlnobití. [3] Je to závěrečné slovo z verše třetího. Biblická studie nám říká, že tradičnímu výkladu hebrejského slova דכים brání jeho srovnání s ugaritským dkym. A tím pádem bude mít hebrejské slovo דכים „vlnobití“ rovněž i odlišné vysvětlení. [3]

Podle autora této studie by mělo slovo דכים - vlnobití být vzděláno od hebrejského kořene – דכה případně דכא . Hebrejský kořen דכה má význam – deptat, potřít pi; דכא má význam – mučit, potírat, stírat, potřít, umořit, umučit pi atd.

Člověk nemusí být zvláštně lingvisticky vybavený, aby viděl, že verše 3-4 z Žalmu 93 mají poněkud zvláštní ráz, zvláštní charakter. Zcela jistě nepozvedají řeky svůj hlas k oslavě Hospodina, k chvále Boha. Je tomu přesně naopak, řeky pozvedají svůj hlas proti Hospodinu, proti svému Bohu! [5] Když se zamyslíme nad vysvětlením verše třetího a čtvrtého, potom vidíme, že je to Hospodin Bůh sám, který je vznešenějším nad hlasy řek, který je vznešenějším nad hukot mohutných vodstev, nad vznosnými příboji mořskými. [6]

Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána v opozici, v protikladu vůči Hospodinu Bohu. Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána ve svém vzdoru vůči svému Bohu. Alespoň já jsem tomuto biblickému textu mohl porozumět takto. Pokud bych pozvedal hlas, stejně tak jako řeky, potom to vidím, chápu v negativní souvislosti díky našemu probíranému Žalmu 93, díky kontextu Žalmu 93. Já nemůžu pozvednout svůj hlas v chvále „Hospodin kraluje“ proti svému Bohu! Alespoň díky kontextu, souvislosti Žalmu 93, který je součástí námi uvažované chvály. [7]

Bratr Rudek Bubik se nemýlil. Potvrdila to i tato studie. Slovo rozeznání z Ducha svatého o chvále „Hospodin kraluje“, které bratr biskup přijal, je pravdivé. Nejenom díky bratrovi biskupovi, ale i díky této studii vidím jako závadnou křesťanskou chválu – „Hospodin kraluje“. [8] Tato studie může rovněž vzít „vítr z plachet“ všem škarohlídům, kteří si myslí, že prorokování z Ducha svatého skončilo někdy v prvním století, což je přínosné na jednu stranu. Na druhou stranu může vzít „vítr z plachet“ jiným škarohlídům, kteří si myslí, že lpění na výkladu Svatých textů Bible s přihlédnutím k původních biblických jazyků je zbytečné.

Poznámka pro všechny čtenáře Grano Salis: Negativní pozvedání mého hlasu proti Hospodinu chápu pouze v této chvále, není to obecné pravidlo!



1. Cohen, Harold, Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic, Dissertation seires – Society of Biblical literatury, no. 37, Scholar Press, 1978. Na zmíněnou práci bývají časté odkazy od jiných biblistů.

2. Hebrejsky – נשׂאו נהרות יהוה נשׂאו נהרות קולם ישׂאו נהרות דכים׃ מקלות מים רבים אדירים משׁברי־ים אדיר במרום יהוה׃

3. Slovo דכים , které se překládá jako „vlnobití“ je v tomto případě hapax legomenon, totiž slovo, které se vyskytuje pouze v jednom exempláři – v Žalmu 93:3. Srovnej ugaritské dk s hebrejským דכה [daka]; ugaritské dk – drtič, hebrejské דכה [daka] rozdrcený (Dt 23:2). דכים – „vlnobití“ je ve verši třetím paralelní k קולם – svůj hlas. Ve verši čtvrtém je קלות hlas paralelní k משׁברי־ים – „vlny“.

4. Pípal, Blahoslav. HEBREJSKO-ČESKÝ SLOVNÍK KE STARÉMU ZÁKONU. Praha: Kalich, 1974.

5. V citované práci je v poznámkách zmíněn poněkud extrémní názor jistého biblisty konstatujícího, že hebrejská slova – קולם רבים a ים v Žalmu 93 jsou jména ugaritských bohů, která byla převzata z kananejské poezie!

6. Jenom pro srovnání – „Běda! Hluk četných čeledí lidských hlučí jak hlučící moře, hukot národů hučí podoben hukotu dravých vod. Národy hučí jak hukot mnohých vod, leč okřikne je a utekou daleko, hnány jako plevy větrem po horách a jako chmýří ve vichřici.“ (Izaiáš 17:12-13) a „Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal.“ (Izaiáš 57:20)

7. I všeobecně uznávaný biblický komentář Matthew Henry komentuje verše 3-4 z Žalmu 93 podobně: We have here, 1. A threatening storm supposed: The floods have lifted up, O Lord! (to God himself the remonstrance is made) the floods have lifted up their voice, which speaks terror; nay, they have lifted up their waves, which speaks real danger. It alludes to a tempestuous sea, such as the wicked are compared to, Isa. 57:20. The heathen rage (Ps. 2:1) and think to ruin the church, to overwhelm it like a deluge, to sink it like a ship at sea.

8. Křesťanská chvála „Hospodin kraluje“ má velice pěknou melodii, zasloužila by si určitě přepracovat. Ono negativní pozvedání mého hlasu proti Hospodinu chápu pouze v této chvále, není to obecné pravidlo!


"Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 31 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 13. červen 2006 @ 10:55:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě k poslední poznámce. Pozvednutí svého hlasu k modlitbě a ke chvále nemusí být negativní. Já to chápu negativně jenom v této chvále.

Karels



Re: Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“? (Skóre: 1)
Vložil: vogel v Úterý, 13. červen 2006 @ 13:01:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
díky Bohu za to, že si člověk může přečíst na Granu konečně i něco jinýho než články s homosexuální a potratovou tématikou :o/



Re: Závadná chvála zpívaná v našich sborech – „Hospodin kraluje“? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pátek, 16. červen 2006 @ 21:27:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak mně přišla odpověď z Ústav srovnávací jazykovědy FF UK v Praze, vložím ji sem.

Milý pane Sýkoro,

omlouvám se za zpožděnou odpověď, nebývám teď přes léto na mailu často. Cohenovu
práci neznám a navíc se mi některé fonty z Vašeho mailu zobrazily jako otazníky,
tak nevím, jestli jsem vše dobře pochopil. Budu místo CTA citovat novější
edici KTU, ale jsou to ty samé verše.

Epigrafické poznámky: všechny edice přepisují dkym stejně: /d/ jako poškozené
a zbytek jasný. Posílám Vám fotku řádků 2-3, z které je vidět, že skutečnost
je trochu jiná. /d/ je skutečně rozbité (skládá se ze tří vertikálních a dole
tří horizontálních klínů, jedno docela pěkné je na konci 3. řádku), ale dosti
pravděpodobné. Do úvahy by ještě přicházelo /u/ nebo /l/. Ale i /k/, které
jsem zakroužkoval, je špatně čitelné, navíc kromě tří horizontálních klínů
(porovnejte zakroužkované /k/ na konci 2. řádku) vidím i jeden vertikální
vpravo dole. Takže bych se čtením /k/ byl opatrný. Snad ho můžeme obhájit
tak, že písař napsal jiné písmeno, které pak přepsal na /k/. Transliterace
by měla vypadat: d*[[x]]k*ym.

Kořen /d-k/ a třetí slabá (asi mediae geminatae?) znamená v ugaritštině "rozemlít",
užit je asi 2x v receptu na léčení koní. V hebrejštině mají všechny kořeny
se sekvencí /d-k/ význam "strčit", "praštit" atp., v akkadštině znamená deku
(s circumflexem nad u) "mobilizovat".

Širší kontext: sloupec KTU 1.5 VI pojednává o Baalově smrti; tabulka KTU 1.6
pak postupně líčí jeho hledání, pohřeb, hledání vhodného nástupce (1. sloupec),
pomstu bohyně Anat na jeho "vrahovi", bohu Motovi (2. sloupec), Elův sen o
Baalově obživnutí (3. sloupec) a hledání Baala, kterým Anat pověřila bohyni
slunce Šapaš. Bohužel chybí posledních asi 35 řádků ze 4. sloupce. Na začátku
5. sloupce Baal masakruje "syny Ašeřiny" (své božské protivníky) a ujímá se
vlády. Po sedmi letech ho znovu vyzve bůh Mot a svedou další, víceméně nerozhodnou
bitvu.

Ug. dkym je hapax i v ugaritštině: Baal postupně pobíjí "velké", dkym a "malé".
Problém je v tom, že protiklad velcí-malí by k vyjádření totality stačil,
proto se z kontextu nedá přesnější význam vyčíst. Ondřej Stehlík (Ugaritské
náboženské texty, Praha: Vyšehrad 2003, s. 152) překládá:
Velké rozťal čepelí,
Jamovce rozdrtil palcátem,
malé srazil k zemi.
(dkym čte jako dr ym, Jamova generace, což není hloupé)
Podobně rozkládají /dkym/ na víc slov i jiní: d k ym "jenž jako Jam"; dk ym
"bijci Jamovi".

Můj názor: na ugaritské dkym nelze při výkladu žalmu 93 klást velkou váhu.
Mám podezření, že naopak první ug. překladatelé tady vyšli z hebrejštiny (včetně
významu slovesných kořenů) už při epigrafické analýze. Ostatně v obou případech
je řeč o kralování (KTU 1.6 V 5 podle Stehlíka, 153: "Pak usedl Baal na trůn
království svého"). To, co vyvozujete - že vlny Hospodina neoslavují, ale
spíš jsou hrozivé, konstatuje třeba komentovaný ekumenický překlad; možná
naráží na ugaritskou paralelu: "Bouřlivé síly jsou stále při díle. Chaos hrozí
zničujícím úderem. V pozadí jsou mýty o boji s předvěkým chaosem, např. s
babylónskou Tiámatou, nebo s ugaritským mořským božstvem Jámem..."

S pozdravem Pavel Čech
Ústav srovnávací jazykovědy FF UK v Praze

p.s. fotografie tam nebyla; jak je vidět, nejsem z vysvětlení o mnoho moudřejší



Stránka vygenerována za: 0.42 sekundy