|
Zaznamenali jsme 116705517 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Stanovisko katolických biblistů k překladu ´´Bible. Překlad 21. století´´
Vloženo Pondělí, 13. duben 2009 @ 23:11:25 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený V těchto dnech vychází nový kompletní český
překlad Bible nazvaný "Bible. Překlad 21. století". Biblisté Katolické
teologické fakulty Univerzity Karlovy se s tímto překladem seznámili.
Jejich závěry, které byly podkladem pro oficiální stanovisko ČBK, zde
zveřejňujeme.
Český překlad Bible, který vycházel několik roků po částech pod názvem Nová bible kralická, vychází nyní kompletní, ovšem pod názvem Bible. Překlad 21. století (zkratka
B21). Přestože nemá po jazykové stránce s češtinou Bible kralické
prakticky nic společného, odkazoval na ni ve svém dřívějším názvu, aby
naznačil určitou, jakkoli volnou, vazbu na minulost.
Nyní ovšem
převážila podle všeho marketingová hlediska, protože vztahovat se v
názvu k budoucnosti je nesporně atraktivnější. Pokud má být podtitul Překlad 21. století
brán vážně, s tím, že by měl svou aktuální češtinou „vystačit“ třem
generacím (po 30 letech), zatímco Český ekumenický překlad (dále ČEP)
už po jedné generaci, vzhledem k rychle se měnícímu jazyku, zastaral,
pak to svědčí o značně přepjatých ambicích překladatelů. Zdá se však,
že věc je prostší: toto označení zřejmě není ničím víc než běžně
nabubřelou reklamní upoutávkou. Zda se stane skutečností, bude možno
říci teprve v roce 2099, tedy až na konci století, ne na jeho začátku,
i vzhledem k tomu, že překladatelé nemohou vědět, neobjeví-li se třeba
už za rok jiný překlad, kterému tento nebude moci konkurovat.
Titul „Bible“ doporučuje překlad přinejmenším všem křesťanům, kteří
v „Knize knih“ mají pramen Božího zjevení, a potom širšímu okruhu naší
kulturní veřejnosti, lidem, kterým nejsou lhostejné
společensko-kulturní křesťanské kořeny naší země. Když však tuto
„Bibli“ otevře katolický křesťan, zjistí, že to není celá jeho Bible.
Chybí tu sedm starozákonních knih a některé další jsou tu předkládány v
kratší verzi, než jak je známe v tzv. "širším kánonu". Tuto skutečnost
ani titul knihy ani mohutná reklamní kampaň nebere v úvahu. Z
neznalosti? V zájmu obchodní strategie? Z nedostatku ekumenického
ducha? Katoličtí křesťané mají právo na to, aby byla respektována
jejich víra v Boží slovo, které je vymezeno definováním biblického
kánonu. ČEP řeší tuto otázku v některých vydáních alespoň kompromisně
tak, že tzv. deuterokanonické knihy Starého zákona řadí za knihy
protokanonické.
V předmluvě k B21 se vydavatelé hlásí k odkazu Bible kralické, která
je bezesporu klenotem českého překladatelského umění. Za průlom
biblického překládání v duchu moderního přístupu považují ČEP. Znalcům
překladů Bible do češtiny tu chybí přinejmenším zmínka o Bibli
svatováclavské, která, přestože byla překládána z latinské Vulgáty,
představovala významný přínos ve vývoji české biblistické terminologie.
A nelze také opomenout celou řadu (třeba jen dílčích) překladů
protestantské i katolické tradice, které od počátku 20. století
uplatňovaly ve své době moderní principy biblického překladatelství.
V tomto kontextu je vhodné zmínit, že zvlášť katoličtí věřící se
mohou těšit na brzké vydání českého překladu světově rozšířené
Jeruzalémské bible a pracuje se také na revizi a dokončení překladu
pořízeného dr. Václavem Bognerem a užívaného v katolické liturgii (se
současným názvem Český katolický překlad). Postavení překladu, který si
nárokuje hrdý titul Překlad 21. století, tedy rozhodně není v
dnešním českém křesťanském prostředí zdaleka tak výlučné, jak by se z
tohoto označení (a z masivní reklamní kampaně, která jeho vydání
doprovází) mohlo zdát.
Katoličtí biskupové se při doporučování biblických překladů řídí
kanonickými normami. Kodex kanonického práva (Can. 825) má na zřeteli
užitek z četby Písma svatého a jeho interpretaci ve shodě s
dvoutisíciletou tradicí církve; proto požaduje, aby věřící užívali
Bible opatřené nezbytnými úvody a výkladovými poznámkami. (ČEP má
alespoň stručné úvody k jednotlivým knihám a minimum vysvětlivek.)
Tento požadavek je o to naléhavější, že v současné době do značné míry
chybí u čtenářů Bible obecně předpoklady k jejímu pochopení, takže
některým místům nerozumějí vůbec a některá vnímají značně zkreslenou
optikou své subjektivity. Dát jim do rukou pouze biblický text bez
jakékoli pomoci k jeho četbě, jak to činí vydavatelé B21, z uvedených
důvodů prostě nestačí.
Pokud jde o literární stránku, její zhodnocení bude jistě předmětem
odborných recenzí. Omezme se tu jen na několik málo poznámek. Ve
starozákonních poetických knihách se v prezentovaném překladu často
setkáváme se snahou o zrýmování. Toho však není možné dosáhnout vždy,
takže celek působí nevyrovnaně a rozkolísaně. Navíc se tím stírá
osobitý ráz semitské poezie, která je zemitější a s aliteracemi a
asonancemi zachází mnohem decentněji. Křečovitá snaha o rým místy
připomíná spíše úsměvné „veršotepectví“ než seriózní překlad, který by
alespoň zčásti vystihoval dramatickou sílu těchto básní.
V Novém zákoně stojí např. za povšimnutí, že česká křesťanská
tradice, kterou respektuje i ČEP, vyhradila jménu Ježíšovy matky formu
„Maria“, a ne „Marie“, aby se tak podtrhlo její výjimečné postavení v
dějinách spásy. Tento úzus v liturgickém slovníku katolické církve
stále trvá. – V Mt 6,22 překlad „oko štědré (haplous)… oko lakomé (ponéros)“
se vůbec neshoduje s významem odpovídajících řeckých slov v původním
textu. - Překlad Jan 1,14 „To Slovo se stalo tělem a přišlo žít mezi
nás“ je nevhodný, protože termín "žít, život" má v janovské teologii
úplně jiný význam než Ježíšovo pouhé přebývání na zemi. – V hymnu na
Krista ve Flp 2,7-8 je vzhledem k zavedené české filozoficko-teologické
terminologii zavádějící překládat řec. slovo morfé
ekvivalentem "podstata". Také následující věta "ocitl se v těle jako
člověk" je nepřesná, protože ve skutečnosti chce vyjádřit, jak Krista
viděli jeho současníci, tedy "byl shledán jako člověk". Podobných
nepřesností by bylo možno uvést mnohem více.
Podle překladatelů B21 je jejich dílo doporučeníhodné zejména pro
srozumitelnost češtiny blízké dnešnímu běžnému čtenáři. Tato snaha je
obecně chvályhodná. Při překladu Bible je jistě vhodné přihlížet k
úrovni současné literární češtiny a částečně i k její hovorové podobě.
Především je ale třeba brát v úvahu, že mnohé biblické texty vznikaly
jako texty bohoslužebné, další byly bohoslužebným jazykem ovlivněny a
Bible jako celek byla více méně po celou dobu své existence užívána
prvořadě ve schválené formě k liturgickému předčítání. Proto při jejím
překládání do moderních jazyků nelze uplatňovat jenom obecné
translatologické zásady (tj. překládat Bibli jako literaturu), ale
každý nový překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii,
styl a dějinnou kontinuitu tohoto typu jazyka.
Jako poznámka technického rázu se tu nabízí otázka, proč
překladatelé B21 zavádějí novou soustavu zkratek biblických knih,
jestliže v našem malém prostoru existují už dvě takové soustavy, jedna
užívaná v ČEP a druhá v katolických liturgických knihách.
Závěrem využíváme této příležitosti k povzbuzení, aby se Bibli
dostalo místa, jaké jí právem podle křesťanské tradice náleží. II.
vatikánský koncil připomíná, že "Církev měla vždy v úctě Boží Písmo
jako samo tělo Páně" (Dei verbum, 21). Bylo nám svěřeno jako
dar, což vyjadřujeme různými gesty při liturgii. Proto uvítáme, když
jeho nabízení v sekulárním prostředí se vyhne reklamním kampaním, jimiž
si slouží běžné obchodní organizace.
Zdroj: Arcibiskupství pražské
|
Re: Stanovisko katolických biblistů k překladu ´´Bible. Překlad 21. století´´ (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Úterý, 14. duben 2009 @ 06:37:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | 100% souhlas.
|
|
|
Re: Stanovisko katolických biblistů k překladu ´´Bible. Překlad 21. století´´ (Skóre: 1) Vložil: pirmin v Úterý, 14. duben 2009 @ 12:22:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Budiž jasněji: co vlastně vadí katolickým biskupům?
1/ marketing. :-))) dlouho jsem se tak nezasmál. Vydavatelé B21 prezentovali tento překlad tak dobře, že si ho koupila spousta lidí v krátkém čase. Jinými slovy - udělali to velmi dobře. Od té doby, co knihy (včetně Bible) stojí peníze, a od té doby, co překladatel pobírá po léta nějaký plat, protože není mnichem, to můžete udělat buď dobře nebo špatně. Tito vydavatelé to udělali výtečně, skvěle. Pročež konkurují prodeji ČEP v katolické i evangelické variantě, konkurují dokonce tak dobře, že by to mohlo ekonomicky položit Českou biblickou společnost. No tak se obchodníci brání, že, brání svoje zboží před nástupem konkurenčního zboží. To je skutečný důvod jemného varování katolíkům, aby tuto Bibli NEKUPOVALI a zůstali zatím u své ČEP a případnou chuť na nový překlad si šetřili pro Jeruzalémskou Bibli nebo Bognera a spol. Já sám jsem obchodník a slova jako "úcta" nebo "tělo Páně" mě nespletou, když z tohoto textu čouhají především ekonomické ZÁJMY.
2/ absence deuterokanonických knih. S katolíky se nepočítá. Katolíci by měli vzít plně na vědomí, že SZ v evangelickém rozsahu se shoduje s kánonem uznávaným valnou většinou židů. Tečka. Katolíci si tohoto překladu ani nevšimli, dokud nebyl vydán. Nijak na něm nespolupracovali. Proč by se tedy s nimi mělo počítat? Oni snad berou ohledy na protestantského čtenáře, pokud něco vydávají sami ve své režii pro veřejnost? Soubor svatých knih zvaný Bible "vychází" v několika variantách už po tisíce let a pro mne to nepředstavuje problém. Soubor v rozsahu uznaném Tridentinem (přibližně rozsah starověké septuaginty) je jistě stejně legitimní, nicméně čeští katoličtí biskupové se nikdy nepokusili tuto Bibli zpřístupnit veřejnosti - až do vydání ČEP, jejímiž iniciátory ovšem taky nebyli. Tak jim nemá co vadit, že tady v tomto překladu "jejich" deuterokanonické knihy nejsou. Já jsem taky čtenář, a kazatel, jeden s tisíců, a mě nechybí.
3/ absence úvodů a poznámek. Ale to je báječné! Vydavatelé si u mě šplhli především kvalitou a věcností poznámek, které v této Bibli jsou, a absencí jakýchkoli úvodů a poznámek, jejichž účel je apologický, anebo dokonce majících za smysl vpašovat do hlav čtenářů spolu s Božím slovem liberální kritiku tohoto Slova obvykle na téma "proč tu knihu nenapsal ten kdo tvrdí že ji napsal". Cena tohoto překladu je mimo samotný text právě v tom, že výklad přeloženého slova přenechává kazateli nebo čtenáři.
4/ nerespektování liturgického jazyka. Oprávněnost této námitky neposoudím, dokud nepřečtu velkou část Nového zákona, ale ptám se: Proč by himbajs evangelikály připravený text Bible pro veřejnost měl respektovat katolickou liturgii? Mají páni biskupové, teologóvé, tedy velekněží a zákoníci - abych použil církevní jazyk - ponětí o tom, jakým způsobem a jakým jazykem slouží evangelizačně a pastoračně laici v evangelikálních sborech? Nemají o tom ánung, že? Tak co machrujou? Možná že ty termíny odpovídají "liturgii" těch, kdo tu Bibli budou držet v ruce a přivádět s její pomocí lidi do Nebe.
Tu Bibli mám pár dní a myslím, že toto není stará NBK. Zatím jsem ji začal používat jako druhou Bibli ke svému studiu proroků - a jeví se mi velmi dobrá. Mojí "první" Biblí je ale ekumenka a rozhodně ji nemíním odložit. Vydáním nového překladu ten starý cenu neztrácí.
|
|
|
|
|