Grano Salis - Ospravedlněni, posvěceni a vykoupeni.

Řím. 5,1: Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista.

Řím. 6,19: Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: Jako jste propůjčili své údy za otroky nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení.

Řím. 8,23: A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, tj. vykoupení svého těla.

Budete-li zkoumat Písmo, měli byste dospět k takovým závěrům, hovořím ke znovuzrozeným křesťanům; Spravedlnost, nebo chcete-li ospravedlnění, se týká minulosti, posvěcení probíhá v přítomnosti a vykoupení je naše budoucnost. To představuje veškerou moc, jakou naše bytost potřebuje. Ve chvíli, kdy se Pán Ježíš stává naši moudrostí, tyto tři pojmy jsou v ní obsaženy.

Viz 1 Korint. 1,30: Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením.

První verš 5 kapitoly Římanům uzavírá oddíl, kdy Pavel hovoří o našich hříších v množném čísle. Tyto hříchy byly smazány krvi Ježíše Krista na Golgotě. A tak nám Pavel může klidně napsat: Když jste byli ospravedlněni z víry, máte pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Proč? Protože ten dlužní úpis se záznamem vašich hříchů byl smazán. Neexistuje. Byl odstraněn.

Tady mnozí ztroskotají ve víře, neboť tato i jiná slova apoštola Pavla nepřijmou jako slovo Boží. A tak nedosáhnou na „pokoj s Bohem“. Jiní se nechávají zviklat různě jinak hovořícím učením své denominace, nebo že nelze za života dosáhnout „pokoje s Bohem“, a konečně tady si dosaďte své důvody, proč jste nedosáhli „pokoj s Bohem“.

Od 12 verše 5 kapitoly najednou Pavel přechází od množného čísla slova hřích, k jednotnému číslu.
Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.

Jak jsem již doložil, hříchy byly odstraněny, smazány, a proto Pavel přechází od našich hříchů k hříchu v nás. Z dalších jeho slov vyplývá, že to co nás nutí hřešit je hřích v nás.

Jak zdolat moc hříchu v nás?

Řím. 6,12-13: Ať tedy hřích nevládne ve vašem smrtelném těle, tak abyste poslouchali jeho žádosti, ani nepropůjčujte hříchu své údy za nástroje nepravosti, ale vydejte sami sebe Bohu jako ti, kteří byli mrtvi, a ožili, a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti.

Toto vydání svých údů za nástroje spravedlnosti Pavel nazývá posvěcení.

Sedmá a osmá kapitola Římanům ukazuje jaký je rozdíl mezi tělesným posvěcením a duchovním posvěcením.

Posvěcení v životě normálního křesťana začíná ve chvíli, kdy si uvědomí jeho potřebu. Má sice „pokoj s Bohem“, ale stále znovu páchá hříchy a neví si rady sám se sebou, přestože má „pokoj s Bohem“, neprožívá „Boží pokoj“. A tak většinou končí stejně jako Pavel v 7 kapitole 24:

Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?

Víme, že můžeme zarmucovat a uhašovat Ducha Svatého v nás. V takovém případě nemůžeme prožívat „Boží pokoj“. A tak je duchovní posvěcení jediný způsob, jak žít normální křesťanský život. Posvěcení se tak týká našeho přítomného života.

Zopakuji:

Ospravedlnění se týká našeho ducha, jinak bychom nemohli mít pokoj s Bohem.

Posvěcení se týká naší duše, neboli duševního života. Jen když žijeme posvěcený život, prožíváme Boží pokoj.

A konečně se dostaneme k vykoupení, které se týká našeho těla.

Všichni víme, že jsme ještě neobdrželi oslavené duchovní tělo s atributy, jak se píše v 15 kapitole 1 Korintským. Tak je jasné, že se jedná o budoucí událost.

Někdo mi tady namítne, ale i naše vykoupení je již jisté, ano, souhlasím, ale toto nechci v této chvíli rozebírat.
Nebuďte toliko posluchači slova, ale i činiteli.

	Hledej
	Je a svátek má Jaroslav. Vytvoření registrace