Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Kristýna.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 11, článků celkem: 16727, komentáře < 7 dní: 488, komentářů celkem: 435556, adminů: 60, uživatelů: 5259  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 231 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
119504611
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Jednou spasen navždy spasen?
Vloženo Neděle, 21. listopad 2010 @ 15:23:05 CET Vložil: Stepan

Studijní materiály poslal Nepřihlášený

Kalvinisté správně zdůrazňují Boží svrchovanost a absolutní moc, zatímco Arminiáni rovněž správně zdůrazňují svobodnou vůli a odpovědnost člověka. Tyto dva pohledy však, pokud mají být správně pochopeny, musí být posuzovány společně. Rada Assemblies of God věří, že Boží svrchovanost a suverenita je prosta jakéhokoliv libovůle nebo rozmaru. Taktéž věří ve svobodnou vůli a odpovědnost člověka.
1. Spása je k dispozici každému člověku (2 Pe 3:9; J 3:16, Ř 10:11 – 13). 
2. Spasení se přijímá a udržuje vírou (Ef 2:8, F 3:9; Žd 10:38, 1 Pe 1:05, Ř 3:28, Ga 2:20, 21). 
3. Setrvávání v hříchu nepříznivě ovlivní víru člověka (1 Jn 1:8; 03:08; Ř 3:5–8, 1 Kor 3:1–3; Žd 3:12–14, 12:1). 
4. Věřící odmítnutím Krista ztrácí spásu (J 17:12; Žd 10:38; 1 Tim 4:1, 5:12, 15; 1 Jn 5:16, 2 Pe 2:20; Žd 10:26, 27; 6:4–6).

1. Spása je k dispozici každému člověku

Zde si můžeme položit dvě otázky: „Jsou někteří předurčeni ke spáse a jiní k zatracení?“ a „Kdo jsou vyvolení?“ Odpověď je jasná tehdy, pokud poznáme, že poselství evangelia je určeno tomu „kdo chce.“ Nikdo při čtení Nového zákona nemůže opominout tuto velkou opravdu. Nicméně v 9–11 kapitole Římanům jsou určitá prohlášení, která – zdá se – naznačují, že svobodná vůle člověka je v otázce spásy vyloučena a že se Bůh při své volbě vyvolených rozhoduje pouze na základě své Boží svrchovanosti, bez ohledu na lidskou vůli. Například: (Děti se) ještě… nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto, a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo ovolává… Neboť je psáno: `Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.´.. `Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.´ Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává… Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým (Ř 9:11, 13, 15, 16, 18). Pokud je ovšem tato pasáž posouzena ve světle toho, co učí celé Boží slovo o vyvolení, je zřejmé, že se vůle člověka na jeho vyvolení podílí. Bůh vyvolil Jákoba před jeho narozením, ovšem na základě předzvědění toho, co Jákob učiní. Tato pravda je zjevná v Petrově epištole." Petr, apoštol Ježíše Krista, příchozím rozptýleným v Pontu, Galacii, Kappadocii, v Azii a v Bitynii, „Vyvoleným podle předzvědění Boha Otce“ (1 Pe 1:1,2). Tato stejná pravda je uvedena v Římanům 8:29. „Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna.“ Bůh určil předem podmínky, za kterých prokáže svoji milost. Na základě jeho předzvědění věřících, jsou tito v Kristu vyvoleni (Ef 1:4). Tak Bůh ve své svrchovanosti poskytl plán spásy, skrze který mohou všichni spásy dojít. V tomto plánu je vzata v úvahu i lidská vůle. Spasení je tak k dispozici každému, kdo bude chtít.

2. Spasení se přijímá a udržuje vírou
Bible jasně říká, že jsme spaseni milostí skrze víru (Ef 2:8) a že jen z víry živi budeme (Žd 10:38, Ř 1:17, Ga 3:11; Abk 2:4). Stejně jako je spása získána nikoliv dílem spravedlnosti, ale aktem víry, stejně je i zachována – ne spravedlností, ale skrze život z víry! Křesťan se nestává křesťanem na základě skutků, ale na základě víry. To musí být zdůrazněno. V žádném případě není hříšník přijat Bohem na základě nějakého dobrého skutku, který vykonal. Je zachráněn zcela a bezvýhradně z milosti, skrze víru. Vírou přijímá skutečnost, že Kristus zemřel místo něho. Vírou se spoléhá na milosrdenství Boží a přijímá Krista jako svého Spasitele. Vírou vidí sám sebe oblečeného do Kristovy spravedlnosti, která je mu přičtena bez jeho vlastní zásluhy. (F 3:9). Ví, že je přijat skrze víru, a toto vědomí mu působí radost a pokoj. Nicméně aktuální postoj věřícího nesmí být zaměňován s jeho postavením. Má jistotu spasení, protože věří. Jeho postavení je výsledkem Boží milosti, přijaté vírou. Stojí ospravedlněn, oděn Kristovou spravedlností! Postoj věřícího nebo jeho způsob přijetí Kristovy spravedlnosti je jinou věcí. To zahrnuje duchovní růst, progresivní posvěcení skrze poslušnost a spolupráci s Duchem svatým (2 Pe 1:5–7, Ř:12, 13; 8:13; Kol 3:1–5). Během tohoto procesu zrání se věřící musí učit stejně tak ze svých chyb, jako z vítězství. Přesto nikdy nepochybuje, pokud je jeho víra v Krista pevná neboť stojí vírou. Jeho duchovní růst se liší v kvalitě a stupni, v závislosti na poddání se a pozornosti Duchu svatému, který v něm působí. Přesto po celou dobu spění k dokonalosti je mu skrze víru přičtena Kristova spravedlnost. Jeho spása je zajištěna. „Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši“ (Ř 8,1). Tato jistota spasení je získána pouhou vírou, a to jak v přijetí spásy, tak v jejím průběhu. Tato jistota je možná jedině Boží milostí, přičtením spravedlnosti Jeho vlastního Syna omylnému a chybujícímu věřícímu, který si tak může podržet živou víru v Krista. „Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti“ (2 Kor 5:21).
3. Setrvávání v hříchu nepříznivě ovlivní víru člověka

Bible jasně ukazuje, že křesťané v tomto životě hřeší a že útočištěm křesťana, pokud zhřešil, je odpuštění v Kristu (1 Jn 1:8, 9; 2:1). Na druhé straně je pro křesťana nepřirozené pokračovat v životě hříchu. Pokud v něm přebývá Kristův život, nemůže žít v hříchu (1 Jn 3, 8–9). V originále je použito přítomného průběhového času). Kdo hřeší, je z ďábla. Kdo se narodil z Boha, nemůže žít v hříchu, zatímco děti ďáblovy ano. Křesťan musí duchovně růst a hřích odkládat, rozpoznávaje, že hřích ničí jeho víru. Znamená to, že křesťan, který zůstává v hříchu, zůstává i spasen? Na první pohled mnozí řeknou, že nemůže. Přesto je nutné zvážit, že strach, pýcha, závist, hořkost jsou chápány jako často společně sdílené nedostatky. Málokdo by řekl, že skrze tyto hříchy jsou věřící zatraceni. Přesto, jestliže trváme na tom, že Bůh požaduje bezhříšnou dokonalost, je namístě vznést otázku: „Stojí člověk v Kristu na základě vlastní spravedlnosti nebo skrze spravedlnost Krista, která mu je přičtena skrze víru?“ Pokud je člověk spasen pouze tehdy, když vede bezchybný život, pak spása není z milosti, ale ze skutků! Jestliže je člověk Bohem akceptován jen tehdy, nečiní-li chyby, pak křesťanský život není bez odsouzení, jak tvrdí Pavel v Ř 18:1. Je to spíše průběžné cvičení se ve zpytování duše a pokání, plné strachu a odsouzení, bez radosti a důvěry, že poznání může přinést spásu. (Viz Římanům 5:9–11, kde je jasné, že Bůh nás miloval natolik, že nám z lásky připravil vše, co potřebujeme k cestě do slávy. Toto ujištění nám dává radost v Něm.) Další otázkou pak je: „Co se stane s věřícím, který se dopustí hříchu v době Ježíšova návratu?“ Ti, kdo tvrdí, že se křesťan nemůže dopustit hříchu a být stále zachráněn, by řekli, že takový věřící je ztracen a odsouzen na věčnost. Jaká beznaděj! Věřící není jako dveře otáčející se v pantech, jednou uvnitř a jednou vně Boží milosti! Je držen v Boží ruce a ani smrt, ani život, ani andělé, ani mocnosti, ani knížectva, ani přítomnost, ani věci které přijdou, ani výška, ani hloubka, ani žádný jiný tvor nejsou schopny ho oddělit ho od lásky Otcovy! To musí být řečeno, nicméně s dalším důrazem, že nejde o přirozenou věc pro křesťana v hříchu. Ten nemůže setrvávat v hřešení stále stejnými, starými hříchy. Zrozen z Ducha, věřící je nové stvoření, pro které staré věci pominuly a nastaly věci nové (2 Kor 5:17, NASB). Hřešit je nyní nepřirozené. Starý život je věcí minulostí, zbavenou moci, s kterou se počítá jako s usmrcenou novou Přítomností (Ř 6:11). Na rozdíl od nových vnuknutí srdce se staré zvyky a praxe stávají nepřirozenými. „Ten, kdo se narodil z Boha,“ jak řekl Jan, „nemůže hřešit [nebo setrvávat v páchání hříchu].“ Hřích je cizí novému charakteru. Naší novou přirozeností je víra, ne hřích. Když naše stará přirozenost dočasně a nečekaně získá převahu, ta nová se proti tomuto nepřirozenému vpádu vzbouří. Okamžitá pomoc je v Kristu. Věřící, který zhřešil, se neobrací ke Kristu v tísni o ztrátu své duše, ale s bezpečným vědomím, že jako syn Boží má Advokáta s Otcem – který je věrný a spravedlivý, odpustí mu a očistí ho od každé nepravosti. Tak má věřící výsadní postavení a jako dítě Boží o něm nemusí pochybovat, protože ví, že je založeno na neomylné spravedlnosti Krista, které obdržel víru. S důrazem na Boží milost a svrchovanost je také nutné věnovat pozornost svobodné vůli a odpovědnosti věřícího. Bůh věřícímu člověku neodňal možnost volby. Rozhodnutím svobodné vůle se věřící stal Božím dítětem a skrze svobodnou volbu rovněž Božím dítětem zůstává. Zůstávat ve víře je odpovědností věřícího. Věřící rovněž musí být opatrný, aby si nezlehčoval postoj k hříchu. Nesmí používat Boží milost k tomu, aby hřešil. „Máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost?“ táže se Pavel (Ř 6,1). Odpověď je důrazně negativní. Pavel věděl a učil, že pokračovat v hříchu bude nepříznivě ovlivňovat víru věřícího, a víra je zásadní věcí, umožňující mít vztah s Bohem. Pokračovat v hříchu se stává troufalostí, svévolí, je to důkazem vzpoury. (Viz Nu 15, 30:31). Vzpoura je pak opakem důvěry a poslušnosti víry. Věřící musí být neustále ve střehu, „Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost“ (Židům 12:15). Bible jej nabádá: „Sami sebe se ptejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe zkoumejte.“ (2 Kor 13:5). Proč taková opatření a obavy? Tato opakovaná varování jsou smysluplnými, jestliže rozpoznáváme, že ztráta víry znamená i věčnou ztrátu duše. Zatímco je pravdou, že věřící si spásu nezaslouží skutky spravedlnosti, stejně tak jako svoji schopností udržet si spasení, je stejně tak pravdivé, že spásu obdržel skrze víru a může o ni přijít skrze nevěru! Hřích a nevěra spolu úzce souvisí. Hřích ohrožuje víru a ztráta víry znamená ztrátu postavení věřícího. Verše Žd 3:12,14 to potvrzují. Jejich pisatel varoval bratry před nevěrou, která odděluje od živého Boha. Uvedl, že oklamání hříchem je příčinou nevěry a připomněl jim, že máme účast na Kristu pouze tehdy, pokud si zachováme naši důvěru až do konce. V Kristu stojíme vírou. Když odstraníme víru, naše postavení nepřetrvá. To je důvodem, proč Písmo nabádá: „Dejte si pozor, bratří, aby někdo z vás neměl srdce zlé a nevěrné…“ (Žd 3:12).
4. Věřící odmítnutím Krista ztrácí spásu



Bůh nedovolí, aby někdo odešel příliš snadno. (viz Ř 10:21, kde Pavel mluví o Izraeli, nicméně zásada přitom platí.) Ale věřící může být ztracen, pokud ignoruje vedení Ducha svatého a dosáhne bodu, kdy odmítá Ježíše jako svého Spasitele. Je možné věřit jen dočasně a v době pokušení odpadnout (Lk 8:13). Je možné, aby slabý bratr, za něhož Kristus zemřel, zahynul (1 Kor 8:11). Je možné, aby jméno bylo zapsáno v knize života, a poté bylo smazáno (Zj 22:19). Není vždy snadné určit, zda se daná osoba již otočila k Ježíši, jako ke svému Spasiteli zády. Proto je dobré nechat rozhodnutí o těchto záležitostech v rukou vševědoucího Boha. Můžeme si být jisti, že pokud se Bůh nevzdává úsilí přivést zpět marnotratného syna, nesmí tak učinit ani církev Ježíše Krista. Příliš často lidé odepsali člověka, kterého Bůh v žádném případě neodepsal. Bible uznává možnost ztráty spasení, ale nikdy neváhá nabídnout naději každému, kdo chce reagovat na naléhavou výzvu svatého Ducha. Ježíšovo pozvání je bezpodmínečné. Hovoří ke všem, když říká: „Pojďte ke mně všichni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Mt 11:28). Opět Bible mluví ke všem, když říká: „každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen“ (Ř 10:13).


Podobná témata

Studijní materiály

"Jednou spasen navždy spasen?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 84 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 21. listopad 2010 @ 17:02:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak by mne zajímalo, kdo je autorem tohoto článku.



Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Neděle, 21. listopad 2010 @ 18:22:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Také by mě to zajímalo. Jen jsem to letmo prohlédl, ale vypadá to jako překvapivě dobrý článek.


]


Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 21. listopad 2010 @ 19:19:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
     Do Google jsem dál první větu a vyšlo mi tohle.


]


Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 21. listopad 2010 @ 20:06:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jo, to zase někdo neumí dát odkaz na zdroj, ze kterého čerpá/opisuje.


]


Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 21. listopad 2010 @ 19:32:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
4. Věřící odmítnutím Krista ztrácí spásu

Co to je za divná věta. Zamyslete se nad tím.  Jakého věřicího má autor na mysli?
Jestli myslí věřicího v Ježíše Krista, tak napsal hloupost, jak může věřící, který uvěřil v Ježíše Krista ho odmítnout? Tím, že v něj uvěřil, tak ho zároveň přijal. Jak může nejdřív přijmout a pak ho odmitnout?
Je-li autorem článku Aleš Franc, tak musel být při psaní stižen nějakým zatměním mysli.



Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Revival v Pátek, 03. prosinec 2010 @ 11:51:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč by ten, kdo uvěřil, se nemohl postavit proti tomu, v koho uvěřil? I věřící může zapřít Krista. Pokud by to nebylo možné, Bible by před tím tolikrát křesťany nevarovala.


]


Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 21. listopad 2010 @ 19:36:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
......Odpověď je jasná tehdy, pokud poznáme, že poselství evangelia je určeno tomu „kdo chce.“.......

      Vše následující padá a stojí na tom jaka bude odpověď na tuto otázku: "Kdo způsobuje to chtění?" 

......Je možné, aby jméno bylo zapsáno v knize života, a poté bylo smazáno (Zj 22:19).............

      Uvedený verš mne nepřesvědčil :-)



Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: leonet v Neděle, 21. listopad 2010 @ 19:39:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,
nejen tebe, ale celý ten 4 bod je silně manipulativně napsán, uvedené verše mají jiný význam, než jím přisoudil autor.


]


Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 10:41:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
O spásonosné víře projevující se Láskou (na text Izajáše, 58Kapitola)...
http://www.ulozto.cz/6640263/muller-skupinka-21-11-izaias-58-2010-wma

Zdroj: Bohu a světu...



Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 10:46:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Jo, jednalo se o promluvu bez písemného podkladu (a jde to poznat), tak prosím za omluvu za "ten češtin."


]


Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 15:35:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten, kdo se Krista drží vlastní silou samozřejmě odpadne. Ten , kdo se drží Kristovou mocí, vydrží vždy.



Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:42:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
V tom případě si klekni a pros Boha, aby ti dal Milost Boží moci i zítřejší den. To, že se držíš Kristovou mocí dneska, je Boží Milost, neznamená to, že toutež mocí se budeš moci držet i zítra. Nebudeš-li se takto denodenně obracet k Bohu a oddávat se Kristu, dřív nebo později se budeš držet jen a pouze vlastní silou...


]


Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 23. listopad 2010 @ 15:29:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Demagogu,
já mám jistotu, chápeš to? Jistotu, Krista!
Dokonce ke mne Pán Ježíš promluvil a řekl mi ústy jednoho mladého holandského proroka, že mě nikdy neopustí.


]


Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 17:59:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kristus tě neopustí.
Ale co ti ten Holandský "prorok" zapomněl říci, že se může stát, že ty sám ve své sebejistotě opustíš Krista.



(2 Tim 2,12-13)
Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás. Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 23. listopad 2010 @ 18:23:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
já neopustím Krista. To jednoduše neudělám. A to ani kdyby já nevím co. Proč bych to dělal? Vždyť to by byla duchovní sebevražda.
Je psáno:Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘
Pověz mi, co je větší jistota než toto?
Zapíráte a zapíráte a zapírat budete. Kdepak, nereformujete své srdce a nepřiblížíte se Hospodinu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 19:05:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."já neopustím Krista"...

To já přeji každému, i tobě. Ovšem už tím, jak nad námi vynášíš soud, opouštíš Krista.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Úterý, 23. listopad 2010 @ 19:08:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
nevynáším žádné soudy.
Kéž by si prohlédl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 24. listopad 2010 @ 07:18:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Zapíráte a zapíráte a zapírat budete. Kdepak, nereformujete své srdce a nepřiblížíte se Hospodinu."...


Opravdu nevynášíš žádné soudy? A toto je co?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Čtvrtek, 25. listopad 2010 @ 16:05:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,
rozsuzuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 25. listopad 2010 @ 22:03:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Didyme.

Kdyby jsi měl v sobě Krista a naslouchal mu, nebudeš mít potřebu soudit ani rozsuzovat a ponecháš soud nebo rozsuzování tomu, který soudí opravdu spravedlivě. Pak Ti zbude čas na radost, že k Bohu jdou lidi po různých cestách a budeš se za ně modlit aby jim Bůh na té cestě pomáhal jak ON uzná za potřebné.
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pátek, 26. listopad 2010 @ 09:44:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname,
jsem šokován! Po různých cestách? Já znám jenom jednu cestu- Ježíše Krista!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 26. listopad 2010 @ 10:40:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Didyme.

V tom případě šokuješ sám sebe, přeci jdeš po jiné cestě než já i když máme stejný cíl. Tohle Tě nikdy nenapadlo ? Myslím, že znáš jen svou cestu a k skutečnému následování Krista Ti ještě něco zbývá - tak jako nám všem, když se nad sebou zamyslíme.
Honza


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pátek, 26. listopad 2010 @ 11:00:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname,
stejný cíl?
Mým cílem není kráčet v nevědomosti do pekla.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pátek, 26. listopad 2010 @ 11:08:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako malej. Nesoustřeď se na slovíčka, ale na význam a smysl.

Je jen jedna cesta k Bohu, s Ježíšem. A každý po té cestě jde jinak, někdo udělá jen pár nesmělých kroků a pak se obrátí na druhou stranu, jiný ujde dál. Sami nemáme dost sil na to, abychom tu cestu ušli...ale Ježíš nám nabízí svezení, stačí k němu naskočit. Dalo by se říct, že kolik lidí, tolik cest. A stejně tak se dá říci, že cesta je jen jedna a to skrze Ježíše. Oba výroky mají něco do sebe, protože v obou těchto obrazech hraje slovo cesta trochu jinou úlohu.

Naše životní cesta je krkolomná a klikatá. A někteří lidé Ježíše nepoznali a tak se různě motají a mnohdy intuitivně směřují podobným směrem jako my. Těžko říct, co se s nimi stane, ale bez poznání Ježíše (nevím, jakým způsobem) se do nebe nedostanou. Nelze být v nebi a neznat Ježíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 26. listopad 2010 @ 12:12:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Třeba do pekla kráčíš vědomě, když takto uvažuješ. :-)
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spas (Skóre: 1)
Vložil: helena v Pátek, 26. listopad 2010 @ 13:47:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ta bázeň a třesení a všechno konání, je svaté úcta k tak vzácnému daru naší obdržené spásy, a když se chce někdo mermo třepat jako sulc, tak mu to DOPŘEJEME!
možná nám mohou "nejistí" vyhlásit pětiletku ke světlejším zítřkům...vlastně oni to již udělali
a ta hluchota, k nejkrásnějším svědectvím zde podaným, je opravdu obludná a peklem páchne zdaleka! 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy (Skóre: 1)
Vložil: JMK v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 17:08:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ti "nejistí" nejsou pštrosy, co strkají hlavu do písku před svým hříchem. A svůj hřích aktivně řeší a aktivně nesou svůj kříž svým životem. Ti "jistí" farizejové by jim mohli závidět. Budou se divit, až je do království nebeského mnozí "nejistí" předejdou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spas (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pátek, 26. listopad 2010 @ 18:04:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Noname,
vlastní zkáze se směješ!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 26. listopad 2010 @ 21:56:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Didyme
Rád se směji sobě a také občas v dobrém i lidem kolem sebe. Je to výborné a zdravé pro psychiku. Vřele ti doporučuji zasmát se občas aspoň sobě.
Pokud Ti upřímně leží na srdci má zkáza, doufám, že se za mě modlíš.
H.


]


Různé cesty - Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 26. listopad 2010 @ 10:33:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Honzo, také jsem překvapen tvým způsobem vyjadřování.

  Křesťané mají obvykle pojem "cesta" spojen s "cestou do nebe", lépe popsané "cestou k Bohu". A k Bohu nejsou "různé cesty", je jen jedna cesta. Vlastně ta cesta k Bohu sama o sobě už je cesta s Bohem.

  Někteří lidé jsou na té cestě, různě daleko. A někteří jsou mimo tu Cestu. I když obojí hodně píšou o Kristu, není tak těžké poznat, kdo na té cestě je nebo není, podle toho o čem a jak píšou, podle toho, jak se vyjadřují o druhých, podle toho, o čem svědčí ze svého života.

  Mohl bys ty nějak vysvětlit to, "že k Bohu jdou lidi po různých cestách"? Opravdu si myslíš, že k Bohu vedou různé cesty? Máš takový klasický pohled, že někteří jdou k Bohu skrze Budhu, jiní skrze Mojžíše, další skrze Mohameda, jiní skrze Marii a ještě další skrze Ježíše?

  Nebo jak ty "různé cesty" myslíš?


]


Různé cesty - Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 26. listopad 2010 @ 10:58:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.

Nazýváme se se křesťané a přesto se ve svém výkladu Písma i cestou víry docela rozcházíme, však určitě tu sleduješ diskuzi jak se tu vzájemné láska projevuje. Proto mluvím o různých cestách. Můžeme to říci i jinak, každý máme svou cestu k Pánu, každý z nás je originál, každého z nás, pokud se necháme, Pán vede po určité stezce. Proto není tak snadné posuzovat cestu druhého, vždy ji soudíme podle svého pohledu či chápání Písma apod.


Nadhodil si nekřesťanská náboženství, to je těžká otázka, možná i tito lidé mohou dojít nějakým způsobem k Bohu, nevím ale předem je zatracovat bych se neodvážil.

Honza


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Pátek, 26. listopad 2010 @ 14:46:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Honzo, píšeš protimluv:

---Kdyby jsi měl v sobě Krista a naslouchal mu, nebudeš mít potřebu soudit ani rozsuzovat a ponecháš soud nebo rozsuzování tomu, který soudí opravdu spravedlivě.---


Drahý bratře Didymosi,je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Kdo vznese žalobu,proti vyvoleným Božím? :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pátek, 26. listopad 2010 @ 18:12:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratře Vlastíku,
je- li s námi Bůh, tak proti nám vskutku nikdo nemůže nic udělat :-)
Je psáno:

  • Zjevení Janovo  11:5     A kdyby jim chtěl někdo ublížit, vyšlehne oheň z jejich úst a sežehne jejich nepřátele; takto zahyne každý, kdo by jim chtěl ublížit.
  • Lukáš  21:18     Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
    Žalobce nad námi nemá žádnou moc a kde není žalobce...
    Pokoj Boží s Tebou



    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: noname v Čtvrtek, 25. listopad 2010 @ 22:08:49 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Kdyby tě všichni opustili, já tě neopustím a za krátkou dobu jej třikrát s přísahou zapřel . . .  znáš ten příběh ? 


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Didymos v Pátek, 26. listopad 2010 @ 10:59:49 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Noname,
    to byl ten nevěřící Petr, ale já jsem apoštol Tomáš. když říkám, že nezapřu, znamená to, že nezapřu.



    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 21:55:48 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
    (2 Tim 2,12-13)
    Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás. Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.

      To je moc hezký kousek písma. Čteš ho, oko? Rozumíš mu, věříš mu? Myslíš, že apoštol nelhal?

      Nepopletl to apoštol? Nemá tam být třeba:

    (2 Tim 2,12-13)
    Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás. Jestliže jsme nevěrní, on bude jen koukat, nebude nic dělat a po smrti těla nás pošle do pekla.



    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Středa, 24. listopad 2010 @ 18:40:54 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Trefa na hlavičku, cizinče :-).


    ]


    Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: houslicky1 (houslicky1@seznam.cz) v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 21:27:22 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Kdyby Kristova krev a Jeho spravedlnost závisela na člověku, kdyby na člověku závisela absolutní hodnota Kristovy golgotské oběti na kříži, kdyby na člověku spočívalo celé dílo spásy, kdyby Duch svatý nebyl všemocný, kdyby zaslíbení Písem mohl zrušit člověk, pak by bylo možné jednou nabyté spasení ztratit.

    Ovšem jiná je situace, když někdo třeba i léta žije před lidmi s vlastní výtečnou náboženskou fasádou, je ostatními považován za obráceného křesťana, ale později se všeho zřekne, odejde z církve a začne žít jako ten, kdo činí z Boha lháře. U takového jedince je jasné, že nikdy znovuzrození neprožil, nikdy spasen nebyl, jakkoliv tak mohl na nás působit. Nezapomeňme, že my lidé jsme v četných případech našich životů lehce obelhatelní, však Bůh zná pravdu, vidí do morku kostí, Bůh zná ty, kdo jsou Jeho a nikdo Jej nemůže obelhat.

    Osobně jsem poznal tragický případ, kdy deset let někdo žil v církvi v naprostém sebeklamu, že on je křesťan. Pak se dostal do situace, kdy nutně musel chodit a jednat Duchem bez možnosti něco nadále skrývat, ale on najednou ošklivě na všech frontách selhal, odešel z církve a ve své zatvrzelosti a pokračující sebejistotě se dostal několikrát i před soud za opakované porušování českých zákonů a maření soudního rozhodnutí. Náboženská fasáda mu však zůstala, takže se uchytil ve sboru, kde ho nikdo neznal, jenže pokračuje bez pokání a změny chování ve svém způsobu života. Nic zničeného se nesnaží vybudovat a obnovit. Ani mezi mými pohanskými příbuznými jsem neviděl toto chování navíc dlouhodobé. Co bude však dál, to nikdo z nás lidí dopředu neví.

    Druhý případ byl šťastnější. Jedna osoba, kterou vychovávali věřící rodiče, žila do své dospělosti v tomtéž duchovním sebeklamu, že prý prožila nové narození, má Ducha svatého a je spasenou křesťankou. Ve skutečnosti však jen byla nábožensky založená a působila na ostatní křesťany dobrým dojmem, zvlášť nevybočovala a nikdo si ničeho nepovšimnul. Pak v jejím životě nastala vážná změna a bylo odkryto její nitro před ní samotnou. Ona poznala, že opravdu dosud nepatřila Bohu a Bůh jí dal tu milost učinit pravé pokání, znovu se narodit a přijmout nový život z Boha. Její osobní proměna byla natolik výrazná, že já sám, ani jiní spoluvěřící, ji nemohou poznat čili její nový život očividně nemůže být předstíraný. Ona nyní poslouchá Pána se samozřejmostí a láskou i všude tam, kde před tím si přes mrtvoly držela svůj vzdor, jakkoliv se nejednalo o věci, které jsou nutné ke spasení. Ovšem když svoji proměnu přednesla svým rodičům, ti jí to ani neuvěřili, že celé ty roky nebyla spasená.

    Potom se není čemu divit, že o odpadlících se často tvrdí buď, že "jsou stále spaseni, ale žijí pohodlně tělesně" anebo se o odpadlících tvrdí, že "ztratili spasení". Oni to totiž nikdy spasení lidé nebyli, jakkoliv si jejich okolí myslelo opak. A jejich náboženské školy ani církevní funkce zde nerozhodují. Juda i Petr o takových hovoří, kteří jsou plnoprávnými členy sboru ostatními považováni za křesťany, ale uvnitř před Bohem mraky bez deště, dvakrát vykořenění, připravena jim je tma viz. epištoly.



    Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: JMK v Pondělí, 22. listopad 2010 @ 22:37:08 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    U takového jedince je jasné, že nikdy znovuzrození neprožil, nikdy spasen nebyl, jakkoliv tak mohl na nás působit.

    To je hodně chabé ad hoc vysvětlení. Nedokážu uvěřit, kolik lidí se s ním spokojí.

    A i když na něj přistoupíme, pak nikdo z vás nemůže vědět, že prožil znovuzrození, protože lidé jsou lehce obejhatelní a i ten, kdo celý život žil jako znovuzrozený, a naprosto stejně jako vy by ostatním i sám sobě přísahal, že znovuzrození prožil, nakonec odpadl a nikdy znovuzrozen nebyl, pak ani vy nemáte nikdy jistotu znovuzrození.

    Celé toto učení je NEKONZISTENTNÍ a AD HOC.

    Pravím ti, že i ty možná žiješ v sebeklamu, že jsi křesťan. A protože je to sebeklam, nepoznáš to.


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:48:59 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
    Souhlasím.
    Já vím, že mne tu mnozí asi ukamenují,
    ale poslední dobou přicházím k přesvědčení, že naše "jistota spasení" musí vycházet z naší denodenní nejistoty, z vědomí vlastní hříšnosti, slabosti a nedokonalosti a nedostatečnosti před Bohem.

    Je třeba, aby se křesťan denodenně obracel k Bohu a prosil o milost pro ten dnešní den, pro tu současnou chvíli. Neboť jestliže takto křesťan nebude uvažovat a bude místo Spasitele spoléhat jen a pouze na Spasitelovo Zaslíbení (což není to samé! Zaslíbení je vázáno na důvěře Spasiteli, ne na důvěře v zaslíbení samotné, výměna důvěry v Boha za důvěru v Zaslíbení znamená proviňovat se modlářstvím...), vyjde na tu nejlepší cestu stát se "sebeklamemským" křesťanem...

    Nemyslete si, že můžete říkat: ‚Náš otec je Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení... Matouš 3,9.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:54:47 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.bohu-a.svetu.cz/
    A tento postoj, postoj denodenního se obrácení a odevzdání se Bohu, to je právě projevem Boží Milosti. Dílo Ducha Svatého v Nás. Neboť naše tělesnost nás nikdy nepovede k obrácení se a k odevzdání se Bohu, ale vzdycky v nas bude podporovat nasi pychu, egoismus, pocit vyjimecnosti a vyvolenosti...


    ]


    Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:59:01 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Naprosto přesný úder hřebíku na hlavičku!


    ]


    Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 10:18:50 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
    Já vím, že mne tu mnozí asi ukamenují, ...

      Proč?

    ... ale poslední dobou přicházím k přesvědčení, že naše "jistota spasení" musí vycházet z naší denodenní nejistoty, z vědomí vlastní hříšnosti, slabosti a nedokonalosti a nedostatečnosti před Bohem.

      No, to je docela přesně popsané. To je přece nejzákladovější základ, který předchází samo spasení. Bez něj ani člověk spasen být nemůže.

      Dokud jsem si myslel, že jsem v podstatě dobrý člověk, křesťan, který když se bude dobře snažit a spoléhat na to, že se mi snad bude dařit dělat to, co říká dobré učení, něměl jsem žádné spasení, ani jistotu. V podstatě dobrý člověk totiž žádné spasení nepotřebuje, vystačí si se svou snahou a svojí nejistou sebejistotou docela sám.

      Důvěra Bohu je stejná, jako důvěra komukoliv jinému. Znamená především důvěru jeho slovu, tomu, co Bůh říká. U charakterově konzistentních jedinců (kterým Živý Bůh bepochyby je) nejde odělovat jedince od jeho slov a jeho skutků: Slova, skutky i jedinec jsou v jednotě, jsou totéž. Bůh dělá totéž, co říká, totéž, co je.


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 18:35:55 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
            Jojo, vrtat se v sobě, pochybovat, to je nejlepší cesta jak nemít užitek na Božích zaslíbeních. Já jsem dostal a poznal Jeho Ducha jen skrze víru. Nejprve víra a pak On. Apoštol Pavel byl vlastně velký drzoun, když křesťany nazýval svatými, vyvolenými Božími, znovuzrozenými, spasenými jen z Boží milosti. Co kdybychom začali pochybovat i o Kristu, že On je cestou k Bohu? Jedinou. Proč ne? Není to drzost tvrdit, že Bůh vzkřísil Krista z mrtvých? Proč vy co pochybujete o spáse vůbec věříte v zmrtvýchvstání Krista? Že by to bylo něco podobného? Jiskřička pochybnosti? Kulhání na obě nohy? Ale jen trošku, že? To snad příliš nevadí :-( Já jsem též pochyboval, a měl jsem z toho absolutní prd. Ale uvěřil jsem a Bůh  přišel a učinil si v mém srdci příbytek. Skrze víru, ne skrze pochybnosti. Stál jsem se bláznem pro Krista a doufám, že v tom ještě více porostu :-) Horký, nebo studený, ale nic mezi tím. A Duch svatý dosvědčuje, že jsme Jeho syny. Kdo toto dosvědčení nemá, ať volá honem k Bohu. A kdo k Němu přijde toho On nevyžene ven. A kdo už přichází, je Jím jíž přitrhnutý. Já jsem si kdysi myslel, že když půjdu za Pánem, že stále budu zmítaný pochybnostmi. Svědčím o tom, že to není pravda. Bůh je mocen posílit víru, dosvědčit naší důvěru. Díky mu za to :-)))

            Pokud máš JMK strach, že si někdo něco namlouvá neměj tento strach. Poslední slovo má Bůh :-))


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 15:58:49 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Já vím přesně, kdy jsem prožil znovuzrození : 2.8.1970 v 8.00 hod. . Je také pravdou, že mnozí to neví, kdy byli znovuzrozeni resp. kdy v pokání přijali Kristovu oběť za své hříchy a začali Mu děkovat za přijaté spasení. Nějak do toho postupně  "vpluli" .  Ale to nevadí . Výsledkem obou modelů je, že začnou Bohu děkovat za spasení, začnou růst ve víře a víru potvrzovat skutky, které pro ně Bůh předem připravil. 

    Ř 10: 9 - 11 "  Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.  Víra v srdci vede ke spravedlnosti, vyznání ústy pak vede ke spáse. Vždyť Písmo říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame"

    Takže kdo si není jistý, že je spasen, tak ať vyzná ústy svou víru v Ježíše Krista jako Spasitele hned teď u PC. Je dobré si u toho kleknout na výraz pokory a vylít své srdce před Boha Spasitele ( to je ta "víra v srdci, která vede ke spravedlnosti před Božím majestátem") . Je dobré udělat pokání vícekrát za život a kdo jste věřící a pořád vám vrtají v hlavě pohybnosti o svém spasení nebo nespasení, tak to takhle, jako dítě, udělejte.

    Odhoďte svou pýchu, své vzdělání, svůj rozum a vemte Boha za slovo ( "kdokoli v něj věří, se jistě nezklame") . No a pak , pro získání té JISTOTY oslovte Boha a veřejně se ke své víře v Krista jako Spasitele přiznejte. Třeba modlitbou ve sboru pronesenou nahlas nebo před přáteli. No tím je "veřejně" potvrzeno, co je už dávno v srdci : Totiž vaše víra ! Veřejně deklarovaná se stává jistotou spásy, protože známe Ježíšova slova :  

    Jan 3: 16 - 17
    " Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.  Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen"

    Některé věci jsou skryté před "moudrými a opatrnými tohoto světa ( rozuměj "věku") . To se netýká jen nevěřících ale v prvé řadě věřících, kteří se nechtějí stát "dětmi" i když to skryté, to pravé poznání Boha vedoucí ke spáse a prožívání spásy je zjeveno právě "dětem". No jestli máte 30 nebo více let, pak je těžké stát se "dítětem", který doslova věříc Bohu tak jako dítě věří rodičům.
     
    Každému to doporučuji udělat. Pokání lze udělat i po letech víry v Boha a přijmout Ježíše nejen jako Spasitele, ale také jako Pána svého života. Kdy Mu dáme své srdce ( "duši a ducha") a necháme se promňovat do Božího charakteru. Není krásnější duchovní disciplíny než tohle

    Tím se změní váš postoj k Písmu. Všechny verše a pasáže které jakoby potvrzují "nejistotu spasení" jsou v podstatě o tom, že pokud nebudeme dělat to či ono, pak nebudeme prožívat přijaté a jisté spasení ! Budeme se plácat ode zdi ke zdi, zmítání pochybnostmi apod. A tam, kde to je 1:1 , tvrzení proti tvrzení, dobře, nehádejme se, ale podívejme se na Boží charakter. Poznání Boha jako takového stojí nad učením jakékoli Církve a jedině ono může být tím spojením Těla Kristova do funkčního celku. Kdo se zaměří na teologii, učení a stojí na svým pozicích tak nikam dál tzn. blíž k Bohu nedojde !







    ]


    Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:45:12 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
    Osobně jsem poznal tragický případ, kdy deset let někdo žil v církvi v naprostém sebeklamu, že on je křesťan. Pak se dostal do situace, kdy nutně musel chodit a jednat Duchem bez možnosti něco nadále skrývat, ale on najednou ošklivě na všech frontách selhal, odešel z církve a ve své zatvrzelosti a pokračující sebejistotě se dostal několikrát i před soud za opakované porušování českých zákonů a maření soudního rozhodnutí. Náboženská fasáda mu však zůstala, takže se uchytil ve sboru, kde ho nikdo neznal, jenže pokračuje bez pokání a změny chování ve svém způsobu života. Nic zničeného se nesnaží vybudovat a obnovit. Ani mezi mými pohanskými příbuznými jsem neviděl toto chování navíc dlouhodobé. Co bude však dál, to nikdo z nás lidí dopředu neví.

      Řekl bych, že tohle není nijak vyjímečné. Poznal jsem stejný případ, dotyčný člověk se dokonce stal pastorem daného sboru.

      Poslední dobou mám možnost sledovat nově příchozí do církve a řekl bych, že je takové věci jsou skoro pravidlem. Lidé přicházejí do církve, protože se jim tam líbí. Je tam teplo, hraje tam hezká muzika, ostatní lidi okolo se o ně zajímají a jsou na ně hodní, navzájem si pomáhají a občas mluví o nějakém tom Ježíši.

      Někteří lidé pak prožijí Boží dotek, poznají hloubku svého hříchu a vydají život Bohu aby ho napravil. Jejich život se pak proměňuje zevnitř.

      Některým stačí v té Boží milosti přijít k Bohu a užívat si Boží přítomnost. Nebo ani to ne, jan "chodí do církve a tam ty chvály, uctívání, kázání, modlitby a večeři Páně nějak přežijí". Svůj život si ale drží pevně v rukou, nikdy ho Bohu nevydají. Zato ho sami začnou proměňovat podle toho, co "cítí" že se lidem okolo nelíbí. Když řekne sprosté slovíčko nebo košilatý vtip, ostatní v církvi na něj upřou kamenný pohled, protože tak nějak neví, co s tím. Tak dotyčný přestane v církvi hanbaté vtipy vyprávět a užívá si to jen doma a v práci. A tak je to i s jinými věcmi, které dotyčný postupně nabírá, až se celý nabarví nabílo, krásný Primalex polar, v církvi svítí jak zářivka. V církvi pak takový člověk vydrží podle síly svojí duše a podle Boží moci, kterou církev přijímá: Když je Boží mocimálo tak to ti hodně duševně silní to vydrží léta i desetiletí.

      A když je takových v církvi většina, natře se celá církev nabílo i zvenku.


    ]


    Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 07:57:19 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Vy "jistojistě spasení" si totiž neuvědomujete, že žít v běhu času je pro člověka obrovským darem od Boha, kdy má možnost duchovního růstu, napravování chyb, možnost začínat po pádu znovu a znovu.

    Každý život však v sobě nese kromě tohoto potenciálu růstu i potenciál degenerace, potenciál úpadku. Každý z nás musí v okamžicích života neustále znovu volit mezi těmito dvěma alternativami.


    Dokud žijeme a stále máme svobodu volby, nic nemůže ještě být dáno s určitostí.
    Nikdo ještě nemůže tvrdit, že má spásu jistou, protože jistota spásy nastane až po výroku Kristova soudu po naší smrti (Žd 9,27-28). Nikdo nenabude věčnou spásu už za života, to je matení pojmů!

    Za života se člověk může znovuzrodit do stavu dítěte Božího, stát se křesťanem. Ale nikoli jen na základě svého iluzorního citového vzplanutí a vyznání Krista - i když bez toho to u svéprávného člověka nejde. Znovuzrození však nastává až skrze vodu a Ducha (J 3,5), skrze křest Kristův. Až tehdy se člověk stává opravdu křesťanem a dítětem Božím. A to každý člověk - i nesvéprávný.

    Člověk tedy má možnost na základě Kristových zásluh žít svůj život s Bohem - a to každým okamžikem. Můžeme to po libosti nazývat stavem počátku věčného života, životem v milosti, nebo spasením.
    Ovšem nelze se Bohu dát jednou provždy a myslet si, že už pak mám vše zajištěno. Tak to v životě nechodí.

    Jako v manželství.
    Nestačí se dát tomu druhému při svatbě, ale je třeba svůj postoj sebedarování dokazovat každým okamžikem svého života znovu a znovu až do smrti. Taková je láska. Je v ní neustále riziko, vyžaduje neustále být ve střehu, potřebuje být živena. Proto je tak krásná.

    Stávají se však případy, že člověk žije v manželství třeba deset let a pak si najde jiného. To vůbec neznamená, že těch deset let žil v sebeklamu! Že to nebylo opravdové. Prostě jen přestal po letech svou lásku živit a ona vychladla (Mt 24,12-13). Člověk pohrdl a zahodil svůj dar.

    Láska potřebuje být neustále živena, neustále dokazována životem, jinak mizí.
    Je vztahem nestálého lidského srdce, které pokud není proměňováno Kristem, má stále sklony k nepravosti.

    Člověk tedy může žít v opravdovém vztahu s Bohem, být skutečným křesťanem a přesto toto všechno po čase znovu ztratit. Stačí polevit v úsilí o dobro v životě, usnout na vavřínech "jistoty spásy". Proto Písmo vyzývá k bdělosti, k úsilování o dobrý život, ke konání dobrých skutků.

    Vy si to neustále pletete a nazýváte to skutkařstvím. Ale zde se nepočítají skutky samotné, ale postoj lidského srdce, úmysl srdce, snahu konat dobro, odmítat nepravost. Usilovat o dobrý život není skutkařením, ale správným postojem lidského srdce, životem křesťana a nezbytnou podmínkou vytrvání ve vztahu s Kristem.


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 08:14:56 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      Ach jo. To jsou zase perly.

    Vy "jistojistě spasení" si totiž neuvědomujete, že žít v běhu času je pro člověka obrovským darem od Boha, kdy má možnost duchovního růstu, napravování chyb, možnost začínat po pádu znovu a znovu.

      A to ti nakukal kdo?

    Dokud žijeme a stále máme svobodu volby, nic nemůže ještě být dáno s určitostí.

      V očistci a v nebi jsou tedy už jen mrtví, jen manipulované loutky bez ducha, zombie.

    Ovšem nelze se Bohu dát jednou provždy a myslet si, že už pak mám vše zajištěno.

      A to si myslí kdo?

    Stačí polevit v úsilí o dobro v životě, usnout na vavřínech "jistoty spásy".

      To říká kdo, že se "usíná na vavřínech spásy"?

      Neustále si tady velmi kvalitně polemizuješ, ale jen se svojí představou. Možná by bylo zajímavější, kdybys reagoval na to, co ti ty "jistojistě spasení" o sobě a o životě píší, pak by to byla alespoň diskuze. Takhle si hezky diskutuješ, ale ty sám se svým obrazem jistého samospasení a sebejistoty.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 18:08:17 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    ..."
    Vy "jistojistě spasení" si totiž neuvědomujete, že žít v běhu času je pro člověka obrovským darem od Boha, kdy má možnost duchovního růstu, napravování chyb, možnost začínat po pádu znovu a znovu.
    A to ti nakukal kdo?"...

    Co je na tomto konkrétně nepravdivého?


    Po smrti ti skončí běh času a nastává věčnost. Věčnost je trvalý stav, jaký si zatím nedokážeme představit. Jaký však bude, to záleží na našem životě časném.


    Toníku.
    Nepolemizuji se žádnou svojí představou, ale vidím tě takříkajíc "zvenku", nezaujatě. Některé věci prostě nedokážeš stále přijmout, i když jsou očividné a Písmo na ně upozorňuje.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. listopad 2010 @ 20:20:05 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      Oko, tohle si nějak pořád pleteš, asi podle sebe soudíš ostatní. Věci, které jsou v písmu přijímám docela normálně a rád.

    Vy "jistojistě spasení" si totiž neuvědomujete, že žít v běhu času je pro člověka obrovským darem od Boha, kdy má možnost duchovního růstu, napravování chyb, možnost začínat po pádu znovu a znovu.
    A to ti nakukal kdo?"...
    Co je na tomto konkrétně nepravdivého?

      No, nevím, komu jsi to psal. Já jsem "jistojistě spasený" a uvědomuju si "že žít v běhu času je pro mne obrovským darem od Boha, kdy mám možnost duchovního růstu, napravování chyb, možnost začínat po pádu znovu a znovu.". Nepravdivá je tedy paušalizace. Pokud jsi to psal o mne, tak jsi napsal nepravdu a neznám ani nikoho jiného jistojistě spaseného, kdo by si neuvědomoval "že žít v běhu času je obrovským darem od Boha ... atd.".

      Pokud tedy napíšeš "si totiž neuvědomujete" a za to napíšeš něco, co si uvědomujeme, s čím polemizuješ, co tím míníš?


    Po smrti ti skončí běh času a nastává věčnost. Věčnost je trvalý stav, jaký si zatím nedokážeme představit. Jaký však bude, to záleží na našem životě časném.

      Běh času je, jak říká naše věda, svázán s hmotou, tělem. Běh času začíná a končí.

      "Věčnost" je život s Bohem. Na věčnosti není zajímavý čas, ani nebe, ani to, co je připraveno či co si dokážeme představit, ale "na věčnosti" je zajímavý Bůh. Můj věčný život závisí na Boží milosti a nezačne smrtí mého těla, protože už začal.



    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Středa, 24. listopad 2010 @ 07:26:15 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Jestliže tvůj věčný život už začal, to je dobře. Můj taky.

    Ale na rozdíl od tebe si uvědomuji, že pokud žiji, je stále nebezpečí od Boha odpadnout. Vřele ti doporučuji tento článek.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 24. listopad 2010 @ 08:15:06 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      Oko, tohle záleží na jistotách, které člověk má.

      Pokud se spoléháš na nejistotu - ať už na sebe nebo na jiné stvoření - žiješ v nejistotě a je to tak správně. Máš sice jistotu, že nejistota bude stát v okamžiku Smrti při tobě, ale taková "jistota" je člověku zjevně celkem nanic užitečná. Je celkem jedno, jestli na nejistotu spoléháš jako laik nebo teolog, katolík, evangelík nebo jiný -ík.

      Já na rozdíl od tebe nespoléhám na stvoření a na jeho nejisté vrtkavé chování, ale na slovo živého Boha, které neselže. Víme, že co Bůh začne, to také dokončí, je na něj spolehnutí.

      Vřele ti doporučuji tento článek.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: JMK v Pátek, 26. listopad 2010 @ 15:20:59 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Na Boha spolehnutí je. Ale na nás není! To je to, co se tu snažíme říci.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 26. listopad 2010 @ 19:52:38 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      No, dyť. pravdivá informace. To se snažíte říci dobře a je vám velmi dobře rozumět.

      K téhle informaci je ale ještě důležité vědět, to, že záleží na tom, na koho člověk spoléhá a komu věří.

      Pokud spoléhá na sebe, věří sám sobě, soustředí se na sebe, tak je to Bohu nepřátelské, nikdy si nemůže být ničím jist.

      Pokud spoléhá na Boha, věří Bohu a soustředí se na Boha, tak má v životě jistotu, kterou nikdo nepohne.

      To je zase to, co se tu snažíme říci my.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Neděle, 28. listopad 2010 @ 10:42:18 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Toníku.
    Vy ale tvrdíte cosi jiného.
    Že už máte jistotu, že se na Boha nepřestanete spoléhat. Že pokud se o to pokusíte, Bůh zasáhne a nedovolí vám to.

    A to je opovážlivé spoléhání na Boží milosrdenství, hřích a  hereze jak hrom!


    ]


    I ty jsi součást vesmíru, oko. (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Neděle, 28. listopad 2010 @ 11:01:21 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Filipským 2,13  Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
    1. Korintským 12,6  a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: helena v Neděle, 28. listopad 2010 @ 07:47:33 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    milé oko,
    NIC a NIKDO a NIKDY, nás nemůže odloučit od Lásky, kterou nám Kristus daroval 


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Úterý, 30. listopad 2010 @ 06:25:34 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Žít v běhu času, mít možnost duchovního růstu, napravování chyb, padat a začínat znovu vůbec nesouvisí s "jistotou spasení" ! To samé co Ty prožívají i ti "jistotně spasení".  Ke své spáse nemůžeš nic přidat, to je Boží dar v Kristu, který se buď přijímá ( vírou) nebo nepřijímá. Ostatně tak je to s každým darem. Doporučuji všem s "nejistotou spasení" aby to už konečně Ježíši Kristu řekli, že "věří Bohu, Jeho slovu ( Bibli), že jsou v té věci jako děti a důvěřují svému Otci, který poslal svého Syna na kříž proto, aby i je spasil, vzali dar z Jeho probodené ruky a přestali ve své pýše zlehčovat moc Ježíšovi prolité krve". Tohle nemyslím nijak útočně, to je moje doporučení pro každého upřímného křesťana, který pořád neví co a jak a zda dosáhne spásy, pro toho kdo žije "toliko v naději na spásu". Prožívání spasení a to vše ostatní s tím spojené, to je jiná disciplína a jiné dobrodružství. Jinak o spasení či nespasení se rozhoduje v době, kdy člověk může volit a rozhodovat se - tedy za svého fyzického života. Po smrti je konec a jestliže člověk nepřijal spasení podle Božího know-how, pak jde do pekla i když tady žil třeba jako světec a naplňoval všechny požadavky sdvé církve. Každý fyzicky narozený člověk je zapsán v Knize života, ale pokud neuvěří a nepřijme Krista jako svého Spasitele, bude z ní vymazán. Samozřejmě, že Bůh je suverénní a nakonec bude rozhodovat On o tom, kdo v té knize zůstane a kdo ne. Nezáleží to našem posudku, ale Pán ví kdo jsou jeho. Já jsem jinou cestu k Bohu a ke spáse  než Ježíše v Bibli nenašel. Možná na tohle koukáš s despektem. Zkus mi vysvětlit verš Jan 14:6 "Já jsem ta cesta, pravda a život," odpověděl Ježíš. "Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" .
    Nechci teologické řeči a rozbory ! Ptám se jednoduše :  Jak přicházet k Otci skrze Krista ? Jak to udělat, jak se to dělá ? Zkus předložit svou představu. Já Ti zrovna napovím : Vírou v Jeho smírčí oběť na kříži, pokáním a obrácením čemuž se v Bibli říká " znovuzrození".   


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Úterý, 23. listopad 2010 @ 10:04:06 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Oko, a to je právě chyba, kterou děláte.

    Že se snažíte vydolovat ze sebe dobro, z hlušiny zlato, aby jste se zalíbili Bohu. Jen ať se v té hlušině nadobro nezavrtáte.
    Chcete držet opratě a koně jsou mrtví. Dejte opratě Pánu a on vás navede.

    Bohu se nezalíbíte skrze sebe, ale jedině skrze Krista.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: oko v Úterý, 23. listopad 2010 @ 18:16:47 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Fero
    Reaguješ, jako bys žil v docela jiném vesmíru. Zatím vůbec ne k tomu, co se snažím vysvětlit.


    Písmo nás přece nabádá, abychom usilovali o to se líbit Bohu.

    (1 Tes 4,1)
    Dále vás tedy, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás přijali, totiž jak máte žít a líbit se Bohu.

    (Gal 1,10)
    Získávám si teď lidi nebo Boha? Jde mi snad o to líbit se lidem? Kdybych se ještě snažil líbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!



    Opravdu si myslíš si, že tímto apoštol vyzývá k úsilí dolovat z hlušiny zlato?


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Neděle, 28. listopad 2010 @ 10:46:00 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Jestli nejsem cizinec v tomto světě.


    ]


    Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: vlastik v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 10:14:59 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    ---Písmo nás přece nabádá, abychom usilovali o to se líbit Bohu.---

    Oko,to ano,ale bez  jistoty se Bohu nikdo líbit nemůže.A jistota v Bohu je právě to ,co se Bohu líbí. Je to víra Ježíšova,ne víra v "politickou stranu".Ten,kdo Ježíšovu víru odmítá,jistotu nemá a Boží hněv na něm zůstává.A bez jitoty,nemůže býti o naději ani řeč! Leda tak o beznaději.


    ]


    Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: JMK v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 12:41:48 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.
    ...
    Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm.

    V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu – neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.
    ...
    Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.

    Proč šermovat jedním vytrženým slovem "jistota" bez kontextu? Kdy máme jistotu pro den soudu? Když milujeme svého bratra, sestru...Jakmile poznáváme, že své bratry a sestry nemilujeme,  že nezůstáváme v lásce, nezůstáváme ani v Bohu a Bůh nezůstává v nás. A o žádné jistotě v tom případě nemůže být řeč.


    ]


    Re: Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: JMK v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 12:43:26 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Poslední odstavec neměl být kurzívou. Vyjadřuje přesvědčení katolíků, rozměr, na který tu opakovaně u témat s "jistotou spásy" upozorňují a který je zcela biblický a od křesťanství neoddělitelný.


    ]


    Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: vlastik v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 13:27:30 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)

    Člověče co si to vůbec dovoluješ  podsouváš mi nelásku? 
    Postačí mi ,co jsi napsal včera Willimu!  Tak vydáváš svědectví Kristu? Budeš vydán radě!

    Jan 3,18  Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

    Podsouvat nelásku je opravdu už ta poslední ubohost!      Agapé drahý JMK.



    ]


    Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: Jaela v Pondělí, 29. listopad 2010 @ 14:01:03 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Vlastiku
    a ty víš jistě, že miluješ sebe a lidi kolem sebe a lidi na GS.

    Víš, když říkáš, že miluješ Boha, tak to znamená -milovat i lidi kolem sebe - i lidi na GS - i jinověrce, protože patříš do církve, kterou ustanovil Pán Ježíš.

    Nemilujeme-li bratry a sestry, není v nás pravda a nemilujeme Boha.

    Bůh neřekl, abys miloval toho, kdo má s tebou stejný názor, co?

    Apoštol Pavel to píše jasně.




    ]


    Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: JMK v Úterý, 30. listopad 2010 @ 06:50:58 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Dej si placku na čelo. Nikdo ti nic nepodsouvá.

    Uvádím celý kontext "jistoty spásy", bez těch vynechávek o setrvávání a zůstávání, které tak rádi VYNECHÁVÁTE. Šermuj si klidně jinými výroky, ale to, co jsem napsal, jimi nesmažeš. To v té Bibli opravdu je. A řiď se tím podle svého nejlepšího svědomí.

    Vidím, že i citovat Písmo je pro někoho nezkousnutelný oříšek.


    ]


    Re: Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: helena v Středa, 01. prosinec 2010 @ 10:36:51 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    drahý vlastíku, chudáček je katolicko protestantský plaváček, plave jako cihla
    a nejlepší jsou ŠKVARKOVÉ
    a já vždycky zdravím h


    ]


    Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: vlastik v Středa, 01. prosinec 2010 @ 12:31:15 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Zdravím drahá ,sestro Heluš.
    Vytahovat někoho z pekla hořícího ohně nejistoty ,trpělivým vyučováním,je také nést svůj kříž. :-)
    A je to stejné  jako když je ovce mezi vlky .. A víme, že On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých.
    Proto prosím vyřiď pozdrav doma i tatínkovi.  V milosti Tvůj br.v.


    ]


    Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: helena v Čtvrtek, 02. prosinec 2010 @ 23:23:50 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    trpělivě nás vyučuje jen PÁN KRISTUS,
    ale proč má být ZNOVU KŘIŽOVÁN křivopřísežníky???
    díky a POKOJ TOBĚ s h


    ]


    Re: Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: vlastik v Pátek, 03. prosinec 2010 @ 08:42:17 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Amen. Také díky a chvála Pánu.

    Přinesl nám spásu a dává SVŮJ pokoj i trpělivost. To znovu křižování je i o našem následování..(jako ovce mezi vlky)

    Křižují-li,křižují dále Božího Syna také v nás...

    Ale to drahá sestro Heluš víš a věděla jsi to dříve než já, pak ,i nade mnou se Bůh smiloval. Děkuji můj Pane.
      
    Láska i milost Boží s námi i všemi.   b v.



    ]


    Re: Re: Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: helena v Pátek, 03. prosinec 2010 @ 09:22:26 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    křižáci nezmizeli, křižují SLOVO a my víme, co to znamená,
    protože SLOVO se STALO TĚLEM
    platí to, co ON řekl: NEVĚDÍ CO ČINÍ
    a ty neskytější a "zatajené" nevyznané, neodpuštěné věci lidského hříchu,  přivede ON BŮH na SOUD-k odsouzení
    to je evangelium dnešní dlouhé noci...a je ZNOVU SVĚTLO! díky PANE


    ]


    Re: Re: Re: Re: Bez jistoty nemůže být o naději ani řeč. (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Neděle, 05. prosinec 2010 @ 07:17:22 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Amen drazí Heleno a Vlastiku.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 05. prosinec 2010 @ 07:40:43 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
         Libit se Bohu. Takto? "Hle Bože, zde jsou mé skutky, shlédni na ně, koukej jak se snažím vytrvat." Nebo takhle? "Bože, jsem hříšník, nejsem schopen před tebou obstát, není nic  co bych Tobě mohl dát, odpusť mi prosím." A co třeba takhle? "Hallelujah, chvála Bohu za Jeho milosrdenství, za Jeho lásku, za Jeho spásu, za Jeho odpuštění, za Jeho věrnost, za to, že nalomenou třtinu nedolomí...."


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: helena v Pondělí, 06. prosinec 2010 @ 06:57:10 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    NEDOLOMÍ a je to JISTÉ!


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Pondělí, 06. prosinec 2010 @ 07:10:52 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Kde Bůh započal svou práci, dokončí!

    I tam, kde by člověk myslel, že Bůh u zrodu nebyl.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Willy v Pondělí, 06. prosinec 2010 @ 07:17:03 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Amen, Fero,

    bratr Nick je svým svědectvím velkým povzbuzením pro věřící.

    Bůh ti žehnej.

    w.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Fera v Pondělí, 06. prosinec 2010 @ 07:22:10 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    I tobě Willy.


    ]


    Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Willy v Pondělí, 06. prosinec 2010 @ 07:06:44 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    :-)


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Ferra v Úterý, 13. prosinec 2011 @ 12:03:23 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Dokud žijeme a stále máme svobodu volby, nic nemůže ještě být dáno s určitostí.
    Nikdo ještě nemůže tvrdit, že má spásu jistou, protože jistota spásy nastane až po výroku Kristova soudu po naší smrti (Žd 9,27-28). Nikdo nenabude věčnou spásu už za života, to je matení pojmů!


    Oko, ty jsi rozený evangelista.


    ]


    Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: rive v Čtvrtek, 02. prosinec 2010 @ 05:59:13 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    Mnohdy si u některých diskuzí, ohledně toho zda máme či nemáme v Kristu naprostou Jistotu, uvědomuji, že snad jde jen o správnější či přesnější vyjádření postoje srdce k Bohu, postoje srdce k hříchu. 

    Já vím, že jistotu spásy máme pouze a jen v Kristu, a je proto pro nás hodně důležité kým je pro nás Kristus.

    Ale mnozí tuto jistotu vyměnili za jinou  jistotu, jiní se cítí  naprosto jisti - bezpeční, protože chodí do kostela, pravidelně se zpovídají, jsou biřmovaní,  jsou v té "Správné církvi", nežijí z víry, svůj náboženský život si vybudovali tak, na takových pravidlech, že to není až tak nevyhnuté, žít z víry. Nepotřebují, aby jim Bůh pomáhal, protože se umí sami zabezpečit, nebo mají kolem sebe bytosti, které jim slibují ve svých zjeveních možné i nemožné, a oni, proč by potřebovali Boha. Neprožívají každodenní závislost na Bohu. Upřímně řečeno, alespoň já si to tak myslím, jejich život by se velmi nezměnil, kdyby najednou přestali Bohu věřit.

    rive



    Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: noname v Čtvrtek, 02. prosinec 2010 @ 14:25:12 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    "Ale mnozí tuto jistotu vyměnili za jinou  jistotu, jiní se cítí  naprosto jisti - bezpeční, protože chodí do kostela, pravidelně se zpovídají, jsou biřmovaní,  jsou v té "Správné církvi", nežijí z víry, svůj náboženský život si vybudovali tak, na takových pravidlech, že to není až tak nevyhnuté, žít z víry. Nepotřebují, aby jim Bůh pomáhal, protože se umí sami zabezpečit, nebo mají kolem sebe bytosti, které jim slibují ve svých zjeveních možné i nemožné, a oni, proč by potřebovali Boha. Neprožívají každodenní závislost na Bohu. Upřímně řečeno, alespoň já si to tak myslím, jejich život by se velmi nezměnil, kdyby najednou přestali Bohu věřit."

    To máš pravdu rive, mnozí znovuzrození  a nejen oni, takto tady uvažují, - i když od katolíků jsem to tu myslím neslyšel - však na toto téma je zde předlouhá diskuze. Můžeš být, znovuzrozená, pokřtěná ale pokud nemáš Krista ve svém srdci, je Ti to málo platné. Pokud jej máš ve svém srdci pak tomu odpovídá  i tvůj život, myšlenky i skutky, protože On tě takto vede. Zrovna tak Ti nebude tolik vadit, že někdo má jiné vyznání než zastáváš Ty.Protože víš, že také směřuje k Bohu. Může přijít trochu líto, že se křesťané nedokáží spolu domluvit, můžeš se modlit aby jednou došli k jednotě aniž by se některá strana cítila ukřivděná.
    Jistotu spásy máme jedině v Kristu, o tom snad není pochyb, tady se však probírala jiná otázka, zda o jednou získanou spásu, tím, že uvěřím, mohu vlastním přičiněním zase přijít, hříchem, vlažností, odpadnutím od víry a pod. a nebo zda ji mám jako definitivu.
     Nevím odkud jsi, možná máš jiné zkušenosti ale uznávám, že jsou lidé ve všech církvích, kteří berou víru jako formalitu, zvyk apod. v neděli a ve svátek do kostela či shromáždění, občas odříkat naučenou modlitbu . . . však víš. Tohle je poněkud málo, nicméně to je můj vnější pohled, do jejich nitra nevidím. Víš v mém kraji je málo věřících bez ohledu na církev, ale ti kteří chodí to berou myslím vážně.
    Honza


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 02. prosinec 2010 @ 15:46:52 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
    Můžeš být, znovuzrozená, pokřtěná ale pokud nemáš Krista ve svém srdci, je Ti to málo platné

      No, tohle je hezky napsané, jen to má jedinou vadu: Obsah pojmu "znovuzrození".

      Když člověk přijme Krista do svého srdce, narodí se znovu. Výraz "Znovuzrozený který nemá Krista ve svém srdci" je pak poněkud nesmyslný - ten jde použít jen tam, kde se člověk znovuzrozuje jinak než ze Slova které obživí Duch svatý.

      Taky nerozumím proč některým vadí bezmezná důvěra křesťanů Ježíši a jistota, kterou v jeho věčné smlouvě v krvi mají. Stejně tak nerozumím, proč někdo pořád šije do muslimů, protestantů, říma či pravoslavných když nikdy muslimem či pravoslavným nebyl, tématu většinou rozumí jen povrchně nebo má dokonce naučené ideologické nepřátelské poučky. Ale k něčemu mi to užitečné přijde: Ti, kteří chtějí a téma si čtou, mohou o druhých něco poznat.


    ]


    Re: Re: Re: Jednou spasen navždy spasen? (Skóre: 1)
    Vložil: rive v Čtvrtek, 02. prosinec 2010 @ 16:37:57 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu)
    noname

    "  Víš v mém kraji bez ohledu na církev, ale ti kteří chodí to berou myslím vážně."

    kéž by tato tvá naděje (láska má naději) o spolubratřích platila i na jiné kraje 

    rive


    ]


    Stránka vygenerována za: 0.84 sekundy