Člověče, mě to napadlo, že bych paní Urbánkové třeba i napsala, ale nevím, kam...

Každého z nás nepotkalo v životě tolik neštěstí a utrpení jako jí. Nepřišli jsme o rodinu a o všechen majetek, nestali se z nás bezdomovci a neonemocněli jsme rakovinou. Nesáhli jsme si na vrchol popularity a nespadli úplně dolů. Většina z nás má pravděpodobně o něco lehčí kříže. To je ta praxe která jí přiblížila k Bohu.

Myslím si že by paní Urbánková s tou podtrženou větou mohla klidně souhlasit. Řekl bych že mluví o tom jak vyřídila své světské záležitosti a zabalila tady na zemi to co tu zůstane a ne o tom že by si do Nebe chtěla brát ssebou hrob a lavičku.
Také si myslím že jediné co s námi půjde k Bohu je naše láska a to co jsme s láskou rozdali bližním. Naše dobré skutky za které nám slibuje mnohanásobnou odměnu.
Na druhou stranu ale pochybuji o tom že by Pán Ježíš svá slova o tom že apoštolové mají moc svazovat, rozvazovat a odpouštět hříchy nemyslel vážně a nebo že by je dostali jenom oni a na omezenou dobu a že by pak přestala platit, není o tom ani žádná zmínka v Písmu. Stejně jako o tom že by pro nás neplatila Nová smlouva a všechno co řekl o svém Těle a Krvi a co tak vyděsilo a pohoršilo Vyvolený národ včetně učedníků a apoštolů.