Na téma vyslyšených modliteb jsem nedávno napsal do jedné diskuze následující:

Pan Wiselka je starším sboru CB Třinec Sosna, o kterém jsem psal v jednom ze svých článků zde na GS ohledně vymáhání desátek. Pan Wiselka je celkom dost kreativní v tomto ohledu - jeho nejnovější story na téma finančního zabezpečení Božího plánu (prostřednictvím církve samozřejmě) popisuje nějakého muže, který si našetřil na dům (nebo na byt možná - už si nevzpomínám přesně), ale měl  takové silné puzení (od Bucha Svatého zřejmě), aby polovinu z těch peněz věnoval na Boží účely. A nakonec ho to puzení přemohlo (Bůh si ho tzv. použil) a on mnoho set tisíc korun věnoval církvi. A tím byl požehnán a Bůh mu následně umožnil vcelku lehce došetřit tu chybějící polovinu peněz na nové bydlení a teď už je spokojený a požehnaný a už bydlí v novém. A Bůh je taky spojený a spokojení jsou hlavně šéfové sboru, kteří ten štědrý dar obdrželi. Jestli si to pan Wiselka celé vymyslel nebo je to pravda pravdoucí, to těžko soudit. Každopádně pokud bych byl členem sboru, ve kterém pan Wiselka působí, chtěl bych se osobně s tímto dárcem setkat a pohovořit si s ním o těchto Božích záležitostech - asi by to byl dost zajímavý příběh (pokud by ovšem takový dárce reálně existoval).

Možná i pro to polechtané sebevědomí se hodně troubů objevuje na netu, kde ovšem nepotřebují odvahu, dodnes. Imaginárním orgánem - v jejich případě - dochází k názoru, že udělají díru do světa a nebo si vydobydou chvilku pozornosti, kterou by asi mezi stejně smýšlejícími, nedosáhli.

Propagandisté byli mezi lid vysíláni, dnešní troubové, alespoň věřím, jsou aktivní sami od sebe, ale na místech, kde jsou vítáni stejně, jako ti propagandisté.

Bůh může vyslyšet - a vyslýchá - mnohé medlitby, ale  zástupy se jistě nemodlili jen za Trumpa. Do jaké míry je modlitba o upřednostnění někoho přípustná. N mpoři bude sto lodí a kařdá pojede jiným směrem a každý kapitán se bude modlit za příznivý vítr. 

Měl jsem kamaráda, fotbalistu, který se nidky před utkáním nemodlil za vítězství, ale za to, aby se jemu anikomu jinému nic nestalo, ale po vítězství toužil stejně, jako jeho protihráč.

Příklad se zvolením/nezvolením Trumpa mohl jako důkaz vymyslet jen trouba.

Proppagandisté - trouby - potřebují jednoduché řesšení, jednoduché důkazy a vysvětlení, protože propagandistu chápe pod vlivem jeho sloganů zase jen jednopduchý člověk. Propagandista padesátých let nebyl žádný filosof, ani politolog a stejně je tomu i dnes.

Věřit a nebo nevěřit zůstává volbou každého člověka, kterému nebyl upřen vlastní rozum a vlastní cit. Pro člověka ovlivněného už to není volba. Víra zůstává intimní záležitostí každého člověka, pokud není teatrálnš předváděna , jako v případě někdterých - viz video pastorky.

Jen trouba, dle mých zkušeností, nemá zábrany do této intimní sféry pronikat a to, co člověka zušlechťuje, bořit, zesměšňovat.

V mněkolika případech jsem se setkal s nicky, které bych označil za trouby atím teď nemyslím příslušníky jiných církví. 

Aby tento web mohl pokračovat a zůsta webem křesťansým, nemělo by  být jeho obsahem diskutování s troubou.

Když se hádáš s blbcem, po několika replikách už v diskusi není blbec jeden, ale pokračují v ní dva - a další se třeba ještě přidají.

Proto by bylo moudré trouby zde úonechat, ale nehádat se s nimi, jsou to troubové a nic víc.

Fajn - otevřeně potvrzuješ Badstudentovo tvrzení, že modlitby nefungují - Bůh neplní přání svých oveček, i když jim to slíbil. Teď je otázka proč to tak je? Pokud je Bůh opravdu vševědoucí, musel vědět, že slibuje něco, co nedokáže v praxi naplnit - v tom případě své příznivce vědomě podvedl.

A i kdyby vševědoucí nebyl, muselo mu přeci být jasné, že to nelze splnit z čistě logických důvodů - viz. příklad s loděmi. Takže je záhada, proč sliboval nesplnitelné a další záhada je, proč to vlastně nedošlo už těm pisatelům, že je to celé technicky neproveditelné - splnit vše, oč věřící požádá (a co není v rozporu s Boží morálkou pochopitelně) ...

Ok, takže když někdo teatrálně předvádí svou víru, nejedná se o něco intimního a tudíž není netaktní mu oponovat či dokonce jeho výroky zesměšňovat. V tom případě není vcelku nic špatného no tom si rýpnout do pobožných komediantů jako třeba Paula White nebo Josef Wiselka. Ok, na tomhle se určitě shodneme.

Jenže když se podívám, jak se tu na GS k sobě chovají znesvářené frakce věřících (katolíci vs protestanti, protestanti vs letniční, židé vs křesťané,...) tak mi vůbec nepřijde, že by sami věřící měli nějaké zábrany pronikat do cizích intimních sfér, co člověka tolik zušlechťují...

Modlitba není zaříkávání, magie a Bůh není pohádkový Gin, kterého ses zmocnil. Je ale pánem dějin a dění probíhá tak, aby se naplnil jeho plán, ačkoliv tomu nemusíme rozumět.

Každý na tomto webu má s modlitbou své zkušenosti a já nemíním diskusí přesvědčit toho, kdo se přesvědčit nechce nechat a jak jsem již řekl, tyto diskuse nikam nevedou.

Na křesťanském webu je milé setkat se s někým, kdo sdílí a rozšiřuje svými příspěvky to co posiluje naši víru a klade otázky, které by si třeba čloívěksám nepooížil a na které si musíme odpovědět.

Pokud se na křesťřanský web někdo přihlásí s dobrými úmysly, je vítán. 

Podomní prodej je u nás také zakázán. Když mně někdo vyruší od práce nebo od oběda tím, že mi bude nabízet věci, které vůbec nechci a nedá pokoj je to stejný šmejd, jako ten, který se vkrade na web skupiny lidí, které považuje za poslání sdělit, že jsou ve své víře zaostalci.

Pokud takový šmejd zavítá na ateistický web, nebude zasahovat do intimních věcí víry a světonázorů a jistě si tam najde spostu spřízněných duší.

Křesťané na tomto webu jsou doma a naopak, si svou osobní, intimní, víru mají sdílet.

Může se dokonce stát, že stejným exotem, jakým je ateistům křesťa, budou společně s křesťany někomu jinému i ateisti.

"Jestli tvrdíš, že potvrzuji nefunkčnost modliteb, pak jen" - přesně to tvrdím: ten tvůj příklad s plachetnicemi se mi moc líbí - perfektně ilustruje tu absurditu těch veršů z Jana, co tu postnul Badstudent. Ten příklad si zapamatuji a určitě to v budoucnu někdy použiju. Bohužel - Písmo praví jasně:

Strong number: G3745, Jan 16:23 je užito v následujícím významu: whatever, tedy zájmeno "cokoliv" eventuelně "všechno".

1)Není možné aby byla čtyři evangelia současně pravdivá

2)Pravdivý obraz Ježíše popsali mnichové v Markovi, Matoušovi a Lukášovi- Jan lže

3)Pravdivý obraz zapsal Jan a lžou Marek, Matouš a Lukáš

4) Lžou všichni neznámí autoři evangelií a tento rozpor je toho důkazem

Pokud by se člověk přiklonil k druhé možnosti, že většina má pravdu a lže pouze Jan tak se ocitne v prekérní situaci. Ježíš tak jak ho Marek, Matouš a Lukáš popisují je postavou značně kontroverzní vyzývá k opatření si meče, nazývá blázny své odpůrce(za což má skončit v pekle) krade oslátko, ztropí výtržnost v chrámě, za kterou by i dnes byl odsouzen. Pisatelé se nemohou shodnout kdy a jak byl vzkříšen a někteří nevědí nic o jeho nanabevstoupení. Také pokud by tyto spisy člověk zavrhnul a přimkl se k Janovu evangeliu tak na tom nebude o nic lépe. Ježíš tam slibuje mnohé o modlitbě (jak už psal LD) co nedokáže splnit. Také neví nic o nanebevstoupení Ježíše. Neví nic o narození Ježíše, nic o podobenstvích, nic nezná o tom že si máme vyloupnout oko a useknou kus těla které nás svádí a toho kdo pohorší věřícího v něj že má být uvržen do moře. Je tam sice asi nejdetailněji popsána jeho výtržnost v chrámě, je tam však problém, že se to podle Jana stalo na začátku jeho služby. Z Marka až Lukáše je však zřejmé že to bylo až na konci a byl to pravý důvod zatčení a ukřižování (nikoliv pozdější bajka o smrti Krista za hříchy lidstva)tedy spravedlivý trest za jeho hřích. Já osobně jsem se po mnoha bádáních přiklonil ke čtvrté možnosti. Všichni pisatelé lžou a postava Ježíše tak jak jí vykreslily není postavou hodnou následování.

Ano, ten rozpor, jak se Ježíš vyjadřuje u synoptiků a jak u Jana je zjevný: jako by to byli dva různí lidé. A pokud by to byl jen jeden člověk, musel by to být doslova muž dvou tváří - střídající květnatou mluvu v převážně krátkých hádankách a sáhodlouhé monology prosté složitých jinotajů ... i když tedy u toho Jana přeci jen nějaké to podobenství či alespoň alegorie jsou (Jan4 a Jan15) - ale je to naprosto minoritní záležitost.

Největším problémem však není to, že by Ježíš byl mužem dvou tváří v rámci Nové Smlouvy, ale to, že jakožto trojjediný Bůh vystupuje v rámci Staré Smlouvy diametrálně odlišně - je nemožné, aby se jednalo o jednu a tu samou bytost, která na jednu stranu vyzývá k pomstě a hromadným popravám a hněvá se na Židy za projevy slitování a milosrdenství se svými nepřáteli (Numeri 31) a o pár století později učí lidi pravému opaku - že správné a morální je odpouštět, projevovat milosrdenství a milovat své nepřátele a pacifisticky jim nastavovat druhou tvář, když by vám chtěli ubližovat ... to prostě nemůže být jeden a ten samý Bůh.

Pokud člověk čte Nový zákon tak vidí že žádné polepšení se u Boha nekoná. Oproti Starému zákonu Ježíš přichází s dalším ďábelským vynálezem, ti kdo ho nebudou následovat budou na věky věků mučeni v ohnivém jezeře. Myslím, že starozákonní Bůh byl proti Ježíši ještě lidumil, ten zabíjel jen jednou a žádné posmrtné mučení ve volném čase neprovozoval. Ježíš to je nový level v popravě: mučení bez konce- děkuji za tuto ďábelskou zvěst.

Ovšem, ovšem - prakticky to samé jsem tu psal místním věřícím už několikrát. Že starozákonní JHWH byl oproti novozákonní trojici celkem dost velkej pohodář. Sice víceméně pravidelně zabíjel nebo nechal zabíjet ty, co se mu znelíbili, ale tím to víceméně skončilo - mstít po jejich smrti se už nějak extra nechtěl, nebo se o tom alespoň nezmínil.

Zato Ježíš v zakrváceném plášti, obsluhující lis Božího hněvu, do kterého mu pomáhají andělé strkat hříšníky a z něhož prýští krev na všechny strany a táhne se za ním desítky kilometrů dlouhá řeka lidské krve hluboká až po uzdy koní ... tak to je jiná liga.

A dobře si povšimni, jak reagují křesťané, když jim tu připomínám institut věčného mučení ohněm a sírou - jak je jim tato představa nepříjemná, jak jim to neevokuje adekvátní trest, ale cosi zlého a jak mají naučený repertoár nejrůznějších teologických kliček, jak z toho vyrobit jen dočasné mučení nebo dokonce vůbec žádné mučení a místo toho aplikovat anihilaci lidské duše. To, co tu nedávno vyplodil např. Leonet, to už bylo na úrovni, že člověk nevěřil, že ty vytáčky může myslet opravdu vážně - to bylo tak do očí bijící, až jsem žasnul.

Ale je vidět, že náboženství se stále vyvíjí. Věčné mučení - široce akceptované ve středověku už dneska moc v kurzu zjevně není. Slova Písma změnit nelze, ale je možné je reinterpretovat - posunout jejich význam, metaforizovat, vyložit v jiném kontextu, volit vhodnější formulace v překladech - metod, jak si to upravit dle potřeby je více, než dosti a teologové i laici toho rádi využívají, když se to hodí.

Protože o životě Ježíše neznámí spisovatelé sepsali čtyři evangelia bude užitečné prozkoumat, zda toto Petrovo tvrzení je pravdivé. Nebudu zde detailně rozebírat všechny možné hříchy kterých se Ježíš dopustil ale zaměřím se jen na několik největších, za které by byl Ježíš podle židovského zákona nebo podle dnes platných zákonů souzen a odsouzen. Pro přehlednost toto Petrovo tvrzení které budu zkoumat rozdělím na dvě části: 

1)Ježíš se nedopustil hříchu 

2)Ježíš nemluvil lstivě 

U prvního tvrzení že Ježíš se nedopustil hříchu se podíváme na tyto události: 

a)Krádež oslátka 

 Událost je popsána v Markovi 11,2 „Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. Odvažte je a přiveďte. A jestliže vám někdo řekne: ‚Co to děláte?‘ řekněte: ‚Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.‘ “Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je.  A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“ Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali. 

 
Všimněme si skutečnosti, že Ježíš neposlal učedníky aby nalezli a zeptali se majitele zda mu oslátko dá, či půjčí, ale měli bez dovolení vzít(ukradnout) oslátko a přivézt ho k Ježíši. Pokud by je někdo při krádeži uviděl(ti kteří tam na ulici stáli) dal jim Ježíš instrukce jak se z problému vylhat. 

Také v Matouš 21,1 :poslal Ježíš dva učedníky  a řekl jim: „Jděte do protější vesnice a hned naleznete uvázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.  A kdyby vám někdo něco řekl, povězte: ‚Pán je potřebuje a hned je pošle.‘ “ Toto všechno se stalo, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka: ‚Řekněte dceři siónské: Hle, tvůj král k tobě přichází, tichý a sedící na oslici a na oslátku, synu té pod jhem.‘ Učedníci šli a učinili, jak jim Ježíš nařídil. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. 

Matoušovi již nestačí jen krádež jednoho oslátka, ale učedníci mají přivést k Ježíši hned dvě zvířata. Tedy dvojnásobná krádež. Není však vůbec jasné jak mohl Ježíš vsednout současně na dvě zvířata. To Matouš zřejmě nedomyslel. 

A Lukaš 19,30: a řekl: „Jděte naproti do vesnice. Když do ní budete vcházet, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte.  A bude-li se vás někdo ptát: ‚Proč je odvazujete?‘ odpovězte takto: ‚Pán je potřebuje.‘“ Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli vše, jak jim řekl. Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: „Proč odvazujete to oslátko?“ Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“ A přivedli je k Ježíšovi,  

Lukáš když přepisoval Markovo a Matoušovo evangelium, tak si všiml skutečnosti že celý příběh vlastně popisuje krádež Ježíšových učedníků za bílého dne. Celou událost tak znovu přepsal a z náhodných lidí kteří podle Marka jen stáli na ulici udělal majitele oslátka. Při přepisování si však nevšiml skutečnosti, že oslátko bylo uvázáno u dveří. A učedníci ho již odvazovali bez dovolení majitele. Myslím že skutečnost, že by je majitelé při odvazování přistihly a přesto jim dovolili krádež dokončit je prakticky nulová. V pojetí Lukáše tak byla krádež umně zamaskována a Ježíš jel na „neukradeném“ oslátku.

Jan 12,14 Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, 

Pisatel Jana celý kontrovezní příběh o krádeži hodil pod stůl a tvrdí, že Ježíš někde sám nalezl oslátko a sedl si na ně.

Celá událost tak vypovídá o tom, že se Ježíš s učedníky dopustil krádeže. 

Zajímavé - takto jsem na ten příběh nikdy nepohlížel, ale něco na tom je. Že by byl uvázaný osel ničí, to není moc pravděpodobné. Vzhledem k tomu, že to zjevně nebylo předem domluvené, padá tvrzení o bezhříšnosti Ježíše - to je velmi závažná věc!

Když to máš takto naštudované - možná bys mi mohl osvěžit paměť. Jsem přesvědčený, že někde v NZ je pasáž, kdy Ježíš vyšel někam s učedníky a použil při tom jisté lsti, aby se od nich na nějaký čas oddělil - už si nevzpomínám proč a kde to bylo, ale mám pocit, že jim řekl nějakou výmluvu a pak je pozoroval, jak někam kráčí sami - jen vůbec nevím, kde by se ta pasáž mohla nalézat a prostým vyhledáváním se mi ji nepodařilo nalézt...

Jan 7,1  1 [www.obohu.cz]Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít.  2 [www.obohu.cz]Byl blízko židovský svátek stánků.  3 [www.obohu.cz]Jeho bratři mu řekli: „Odejdi odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš.  4 [www.obohu.cz]Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce-li být znám na veřejnosti. Činíš-li tyto věci, ukaž se světu.“  5 [www.obohu.cz]Ani jeho bratři totiž v něho nevěřili.  6 [www.obohu.cz]Ježíš jim řekl: „Můj čas ještě nepřišel; ale váš čas je vždy připraven.  7 [www.obohu.cz]Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože já o něm svědčím, že jeho skutky jsou zlé.  8 [www.obohu.cz]Vy vystupte na svátek do Jeruzaléma. Já na tento svátek ještě nevystoupím, protože můj čas se dosud nenaplnil.“  9 [www.obohu.cz]To jim řekl a zůstal v Galileji.   10 [www.obohu.cz]Když jeho bratři vystoupili na svátek do Jeruzaléma, tehdy i on tam vystoupil, ne veřejně, ale jakoby tajně. 

  

Marek 11,15: Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů. A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. 

Co Ježíš podle příběhu dělal? 

1)Vyháněl prodavače z chrámu (podle Jana k tomu použil bič) 

2)převracel stoly prodavačů – ničení cizího majetku 

3)bránil v pohybu lidem v chrámě (omezování svobody)  

Matouš 21,12: Ježíš vstoupil do Božího chrámu a vyhnal všechny, kteří v chrámě prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků i sedadla prodavačů holubů 

Matouš rovněž pomlčel o biči kterým Ježíš ohrožoval lidi v chrámu. Tvrdí však že odtamtud vyhnal všechny prodavače. Událost je však nepravděpodobná. V chrámě byla totiž židovská stráž, která by mu to nedovolila. Ježíš pravděpodobně jen převrátil několik stolů a bičem napadl několik prodavačů a pak za pomoci učedníků z chrámu utekl aby nebyl zajat. 

Lukáš 19,45: A když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kteří tam prodávali, 

Lukáš jde v popírání výtržnosti kterou Ježíš v chrámě spáchal nejdále. Žádný bič. Žádné napadení prodavačů, žádné převrácené stoly a židle. Jen jakési blíže neupřesněné vyhánění. 

Jan 2,14: V chrámě našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce sedící za stoly. I udělal z provazů bič a všechny je z chrámu i s ovcemi a dobytkem vyhnal, mince penězoměnců vysypal a stoly převrátil. A prodavačům holubů řekl: „Odneste to odsud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici! “ 

Jan kupodivu událost popisuje nejpodrobněji. Máme tu Ježíše s bičem jako zbraň. Ježíš obchodníky napadne, převrátí jim stoly a majetek prodavačů je rozházen po zemi. 

Podle tehdy platných zákonů se jednalo o napadení, ničení majetku, ohrožování druhých zbraní, vše bylo navíc násobeno skutečností, že tuto výtržnost Ježíš spáchal v chrámě, který měl být místem odpuštění a hledání Boha. I dnes by Ježíš byl podle zákona stíhán a souzen v kterékoliv zemi za výtržnictví.

Pokud máte z nedělního kázání v kostele dojem jak byl Ježíš mírumilovný potom zřejmě nečtete Bibli. 

Ježíš totiž v Mat 10,34 řekl:„Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.

Pokud budeme číst Písmo důkladně, tak záhy zjistíme, že skupina 12 Ježíšových učedníků byla vyzbrojena a připravena své meče použít. Pokud si položíme otázku kdo byl iniciátorem jejich vyzbrojení, tak odpověď nalezneme v Lukáši 22,36 Kde Ježíš učedníkům řekl: 

 „Ale nyní, kdo má měšec, vezmi jej, stejně tak i mošnu, a kdo nemá, prodej svůj plášť a kup meč.

Ježíš zde dal učedníkům jasný pokyn, co si mají koupit za peníze v mošně a měšci. Pokud peníze neměli tak jim Ježíš přikázal, ať prodají svůj plášť a za peníze si koupí meč. Dostává vaše nedělní představa o mírumilovném Ježíši trhliny? Pak vězte že bude hůře. Ježíš kolem sebe totiž nevytvořil skupinu historického šermu ani sběratelů zbraní. Meč si měli koupit aby Ježíše chránily. I kdyby měla téct krev. Také vaše představa o Ježíši který jde dobrovolně na kříž začíná dostávat trhliny? Pak vězte znovu že bude hůře. Ostatní pisatelé evangelií tento Ježíšův příkaz vypustili. Proč ho Lukáš ve svém spise ponechal?

V Luk 22,38 čteme „Oni řekli: „Pane, hle, zde jsou dva meče.“ On jim řekl: „To stačí.“   

Pisatel evangelia se totiž pokusil Ježíšův příkaz zneškodnit tvrzením, že Ježíš dále řekl, že mu stačí jen dva meče. Pisatel si však neuvědomil, že Ježíš tu přikazuje koupit meč nikoliv dvěma ale nejméně třem učedníkům (první kdo má měšec, druhý kdo má mošnu a třetí je ten, kdo nemá peníze) Takže tvrzení že dva meče mu stačí je v rozporu s předchozím příkazem Ježíše. Také je třeba si uvědomit, že pokud by učedníci Ježíši skutečně řekli, že dva meče už mají a on by to akceptoval znamenalo by to, že Ježíš nevěděl že již meče mají (když jim přikazoval ať si je koupí) a že tedy není vševědoucí. 

Když přišla stráž zatknout Ježíše, tak neznámí spisovatelé evangelií měli plné ruce práce jak krvavou bitku vyzmizíkovat tak, aby nebylo jasné proč k řeži vůbec došlo. Nejprve byla v Markovi a Matoušovi odstraněna Ježíšova řeč ve které jim přikázal opatřit si ihned meče. Tato řeč zůstala zachována jen v Lukášovu evangeliu. (Malá perlička: když producent Heyman natočil film Ježíš pokusil se tuto nepohodlnou scénu s meči neutralizovat tím, že učedníci Ježíšovi ukazují místo meče jen dva malé nože ve velikosti na strouhání mrkve a Ježíš říká že mu to stačí.- Nikoliv pravda je taková, že Ježíš jim přikázal koupit skutečné meče a k tomu aby si je učedníci koupili potřebovali prodat něco cenného třeba plášť.)

V Lukáši se také zachovala otázka učedníků než došlo k řeži: Luk 19,49: Když ti okolo něho uviděli, co se děje, řekli: „Pane, máme udeřit mečem?“ 

Učedníci se ptali svého vůdce zda mají koupené meče použít. Odpověď Ježíše se žel nedozvíme, jelikož byla rovněž jako nepohodlná vypuštěna. Matouš, Marek a Lukáš se ale shodují v tom, že došlo ke krvavé řeži. Je tedy možno se oprávněně domnívat, že Ježíšova odpověď na otázku učedníků byla kladná. 

Matouš pak ve falšování reality zašel ještě dále a přidal do svého spisu větu, ve které Ježíš údajně vyzývá k tomu, aby ho učedníci nebránili mečem. Tato Matoušova konstrukce je však v rozporu se skutečností, že je Ježíš předem výslovně nabádal k zakoupení mečů a pak také se skutečností, že Ježíš viděl, že jsou učedníci kolem něj v ten večer meči vyzbrojeni. Kdyby Ježíš chtěl, aby ho učedníci mečem nebránili, proč by jim předem neřekl ať si meče sebou neberou. Matoušovo tvrzení tak nezapadá do celkové linie události.  

Vidíme tedy že Ježíš výslovně přikázal svým učedníkům aby se nedovoleně ozbrojili což ve finále vedlo k prolití krve. V tomto ohledu lze pochopit Pilátovu snahu o likvidaci Ježíše, který působí výtržnosti, prohlašuje se za krále a kolem sebe má skupinu ozbrojených následovníků.

Práce v sobotu byl v Božích očích těžký hřích který byl z Božího příkazu trestán jediným způsobem- ukamenováním.

Čteme o tom v Exodus 31,14 : Budete zachovávat sobotu, neboť je pro vás svatá. Ten, kdo by ji znesvětil, jistě bude usmrcen; ano, každý, kdo by dělal v ní nějakou práci, takový člověk bude vyhlazen ze svého lidu.

Příklad jak měli židé naložit s tím kdo sobotu porušil nalezneme v :

Numeri 15,32 Když byli synové Izraele v pustině, našli muže, který sbíral v sobotní den dříví. Ti, kdo ho našli, jak sbírá dříví, ho přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé pospolitosti. Nechali ho u stráže, protože nebylo rozhodnuto, co se s ním má dělat. Hospodin řekl Mojžíšovi: Ten muž bude jistě usmrcen! Ať na něj celá pospolitost venku za táborem hází kamení. Celá pospolitost ho vyvedla ven za tábor, házeli na něj kamení, takže zemřel, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Ježíš a jeho učedníci porušily zákaz práce v sobotu.

Čteme o tom v :

Matouš 12,1 V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst.  Když je uviděli farizeové, řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí.“ On jim však řekl: „Nečetli jste, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním? Jak vešel do Božího domu a jak snědli chleby předložení, které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží?

Marek 2,23 I stalo se, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy.  Farizeové mu řekli: „Podívej, proč dělají v sobotu, co se nesmí? “ Ježíš jim říká: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním? Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?“

Lukáš 6,1 Stalo se, že v druhou sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali a jedli klasy, které mnuli rukama.  Někteří pak z farizeů řekli: „Proč děláte, co se v sobotu dělat nesmí?“ Ježíš jim odpověděl: „Cožpak jste nečetli, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním? Jak vešel do Božího domu a vzal chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, jedl je a dal i těm, kdo byli s ním? “

Ježíš v tomto příběhu schvaloval, obhajoval a nezabránil svým učedníkům aby pracovali v sobotu. Porušil tím Boží příkaz o sobotě. Za toto přestoupení zákona měl být spolu s učedníky podle Exodus 31,14 ukamenován. Neznámí spisovatelé Matouše, Marka a Lukáše se pokoušeli tento Ježíšův smrtelný hřích omluvit nebo bagatelizovat příběhem o Davidovi, který také přestoupil Boží nařízení a Bůh ho nezabil.

Tato událost je zapsána v:

1 Samuelova 21,2 David přišel ke knězi Achímelekovi do Nóbu. Achímelek šel vyděšen Davidovi naproti a zeptal se ho: Proč jsi sám a není nikdo s tebou?  David knězi Achímelekovi odpověděl: Král mi něco přikázal a řekl mi: Ať se nikdo nedozví nic o tom, s čím tě posílám a co jsem ti přikázal. Se služebníky se sejdu na určitém místě. Nyní tedy, co máš po ruce? Dej mi pět chlebů nebo co se najde. Kněz Davidovi odpověděl: Nemám po ruce chléb obyčejný, jenom posvátný; pouze jestli se služebníci zdrželi styku s ženou. David knězi odpověděl a řekl mu: Jistě, že jsme se zdrželi ženy již včera a předevčírem, kdy jsem vytáhl, a zbraně služebníků by byly svaté, i kdyby byla cesta obyčejná, tím spíše, když se dnes posvětili kvůli zbraním.

Anonymní pisatelé synoptických evangelií ale tento příběh zřejmě dobře nečetli a tak do úst Ježíše vkládají hned dvě nepravdivá tvrzení:

2) Ježíš tvrdí že se celá událost stala za Abiatara kněze

přečteme zjistíme, že:

1) David byl sám (pouze knězi lhal, že je s ním ještě někdo)

2) Knězem nebyl Abiatar ale Achímelek ( mimochodem Matouš a Lukáš kteří přepisovali Markovo evangelium si této chyby všimli a raději jméno kněze vůbec neuvádí.

Z celé marné snahy synoptiků omluvit Ježíšův hřích tak plynou dva nemilé závěry(můžete si vybrat který závěr je Vám bližší) :

1) Ježíš nezná Písmo tak jak je zapsáno v 1 Samuelově 21. Není tedy vševědoucí.

anebo

2)Spisovatelé synoptických evangelií neznají Písmo a do úst Ježíše vkládají prokazatelně nepravdivá tvrzení. Tímto závěrem je však zpochybněna pravdivost evangelií.

Jan 8,3  Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed a řekli mu: „Učiteli, tato žena byla přistižena při činu cizoložství. V Zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“ Těmi slovy ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil dolů a psal prstem po zemi. Když se ho nepřestávali ptát, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať na ni první hodí kámen.“ A opět se sklonil a psal po zemi. Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, zahanbeni ve (svém) svědomí, starší nejprve, až tam zůstal on sám a žena, která byla uprostřed. Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?“ Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od této chvíle již nehřeš.“

Zákoníci k Ježíšovi přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Chtěli od Ježíše vědět zda jí mají kamenovat. V zákoně bylo řečeno:

Levitikus 20,10 Kdyby někdo zcizoložil s provdanou ženou, kdyby někdo zcizoložil s ženou svého bližního, jistě bude usmrcen — cizoložník i cizoložnice.

Pisatel tohoto příběhu se pokouší čtenářům vsugerovat že žena nakonec nebyla za hřích ukamenována a všichni lidé zahanbeně odešli. Skutečnost, že Ježíš nesouhlasil  s nařízením Mojžíšova zákona o cizoložství, které jednoznačně definovalo jak zacházet s ženou přistiženou při cizoložství však nezůstala pro Ježíše bez následků. Jaký následek to mělo pro Ježíše? Ježíš za tuto neposlušnost na sebe přivedl  Boží prokletí:

Deuteronomium 27,26 Proklet buď ten, kdo nenaplní slova tohoto zákona a nesplní je.

Deuteronomium 29, 19 Hospodin mu nebude chtít odpustit, ale tehdy vzplane Hospodinův hněv a jeho žárlivost proti tomuto muži, dolehne na něj každé prokletí zapsané v této knize a Hospodin vymaže jeho jméno zpod nebes.

Židé dodnes na základě tohoto příběhu mají jednoznačný důkaz, že Ježíš nebyl Kristus, protože přestoupil Mojžíšův zákon a uvedl na sebe prokletí.

Na závěr bude poctivé zde uvést, že zatímco většina knih Nového zákona je dílem raně křesťanských tvůrců bájí a neznámých padělatelů, tak u tohoto příběhu o cizoložnici z Jana 8 kapitoly panuje u mnoha teologů konsensus, že se jedná až o pozdní literární dílo neznámého padělatele, které se v mnoha starších rukopisech Jana vůbec nevyskytuje.

Ježíš vyučoval své učedníky, že ten kdo nazve svého bratra bláznem propadne Gehenně – tedy Peklu. Čteme o tom v  Mat 5,22: Kdo by svému bratru řekl: ‚Raka ‘, propadne veleradě. Kdo by mu řekl: ‚Blázne‘, propadne ohnivé Gehenně.

Pokud však budeme číst evangelia zjistíme, že se Ježíš sám neřídil svým slovem a při několika příležitostech svým bratřím nadával do bláznů. Čteme o tom v Matouš 23,17:  Blázni a slepci, co je větší: zlato, nebo svatyně, která to zlato posvětila?

Matouš 23,19  Blázni a slepci, co je větší: dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje?

Lukáš 11,40 Blázni! Což ten, který učinil zevnějšek, neučinil také vnitřek?

Ano - to je naprosto do očí bijící. Nicméně křesťané na to mají tradiční vysvětlění: pravidla pro lidi se na Boha nevztahují. Prostě něco jako sanitka, co se zapnutým modrým majáčkem může projet červenou na semaforu. Nebo policista, co může nosit neskrytou zbraň. Nebo kat, co zatáhne pákou a pustí do odsouzeného el. proud v řádu jednotek ampér.

Potom je ale naprosto irelevantní to neustálé zdůrazňování, že Ježíš byl jediný člověk na zemi, který nezhřešil (což je prý důležité pro kvalitu zástupné oběti), pokud se na něj pravidla o hříchu nevztahují!! To by se klidně mohl Otci rouhat, smilnit s prostitutkami, opíjet se do němoty, modlit se pravidelně k Bálovi a všechno by bylo cajk - 0 hříchů, tak či tak.

Utopení vepřů

Čteme o něm v: Lukáš 8,33 Démoni vyšli od toho člověka a vešli do vepřů, a stádo se zřítilo po svahu do jezera a utopilo se.

Marek 5,13 On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři.

Matouš 8,32 Řekl jim: „Jděte!“ Oni vyšli a odešli do vepřů; a hle, celé stádo vepřů se zřítilo po svahu do moře a zahynulo ve vodách.

Ježíš údajně vyhnal démony z člověka a ti vešli do stáda vepřů, které se vrhlo do moře a tam se utopilo. Autoři bajky nám nedali žádné vysvětlení proč Ježíš vyhnal démony zrovna do stáda vepřů Je zde navíc skutečnost kterou spisovatelé evangelií neznali, že v Izraeli nikdo vepře nechoval protože židé nemohou jíst vepřové maso. To že Ježíš údajně nechal vstoupit démony do 2000 vepřů a tak je zahubil sebou nese ale  velký právní problém. Proč  Ježíš dopustil smrt dvou tisíců vepřů a pak pastýřům za tuto ohromnou majetkovou újmu nedal žádnou náhradu? Ze strany Ježíše se jednalo o  trestný čin poškození cizí věci a to velkého rozsahu. Anonymní tvůrci  při psaní  tohoto bombastického příběhu zřejmě nedomysleli následky kterým by musel Ježíš čelit. Smyšlený závěr příběhu, kdy  ho pastýři které připravil o celé stádo bez jakékoliv náhrady nechají svobodně odejít je tak již pouhé sci-fi nikoliv realita.

 

Zničení fíkovníku

Marek 11,13 A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků.

Marek 11,20 A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů.

Matouš 21,19 Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu, ale nenašel na něm nic, jen pouhé listí. Řekl mu: „Ať se z tebe již nikdy ovoce neurodí!“ A fíkovník ihned uschl. Když to učedníci uviděli, užasli se a říkali: „Jak ten fíkovník hned uschl!“

Zahubení fíkovníku je krásným příkladem, jak anonymní pisatelé evangelií ve snaze vytvořit zázračné příběhy o Ježíši sami popírají jeho božskost. Pokud se příběh skutečně stal a Ježíš šel k fíkovníku a na něm hledal mimo období fíků nějaké plody je to jasným důkazem, že Ježíš nebyl vševědoucí. Matouš při přepisování Markova evangelia si všiml této prekérní skutečnosti, že Ježíš byl trochu mimo když hledal fíky a tuto informaci o neplodném období ve svém evangeliu před čtenáři raději zcela zatajil. Pokud Ježíš skutečně potrestal strom za to, že neměl plody potom jeho jednání nebylo projevem víry ale obyčejné hlouposti.

V první části našeho zkoumání verše v 1 Petrově 2,22 :“On‚ se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech‘ jsme se zamýšleli nad  událostí:

krádeže oslátka,

výtržností a ničením cizího majetku v chrámu,

nedovoleným ozbrojováním,

přestoupením Mojžíšova zákona o smilstvu a sobotě,

nadáváním lidem do bláznů,

zabíjením cizích zvířat a zničením plodného stromu.

Na jedné straně tak bylo svědectví jednoho člověka – apoštola Petra (pokud byl skutečně autorem tohoto listu a tvrzení). Na druhé straně jsme společně identifikovali skupinu poškozených. Konkrátně: 

majitele ukradeného oslátka,

prodavače kteří utrpěli majetkovou újmu při výtržnosti v chrámu,

služebníka který přišel o ucho,

Mojžíše jehož zákon nebyl dodržen v případě smilstva a sobotního odpočinku,

všechny lidi kteří kdy údajně půjdou do Gehenny, zatímco Boží syn díky protekci nepůjde,

plodný strom fíku který doplatil na to, že Boží syn nezná přírodní zákony.

Pokud by nyní tato skupina poškozených mohla mluvit, věřím, že jejich verdikt o Ježíši by byl jednomyslný: není bez viny.

Petrovo tvrzení o Ježíši: On se nedopustil hříchu je proto nutno odmítnout jako nepravdivé.

V druhé části našeho zkoumání se společně podíváme na další Petrovo tvrzení: „lest nebyla nalezena v jeho ústech.

Už se těším na další díly seriálu. Škoda jen, že pobožní si z toho nic nevezmou - automaticky filtrují vše, co by mohlo oslabit jejich jistotu v autenticitu své víry. Někteří to dokonce obrací - čím pádnější argumenty jsou jim předkládány, tím více se ve své víře utvrzují pod heslem: Neboť když svět v Boží moudrosti nepoznal skrze svou moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznovství této zvěsti zachránit ty, kdo věří.

Na úvod našeho přemýšlení nad druhou částí Petrova tvrzení: „Ježíš nemluvil lstivě“ bude třeba nejprve přesně vymezit co je to lest. Lest je nejčastěji chápána jako podvod  za účelem nějakého zisku nebo jinak řečeno jde o záludný způsob jak něčeho dosáhnout díky nepravdě.

Pokud se nyní zamyslíme nad tím co Ježíš údajně hovořil k lidem a k svým učedníkům, nalezneme lstivé jednání v těchto příbězích:

Ježíš svým učedníkům kázal:

Matouš 10,28 A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně.

Lukáš 12,4-5 Pravím vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, a potom již nemají, co by učinili. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má pravomoc vás po zabití uvrhnout do Gehenny.

Pokud se však podíváme na Ježíšův život, zjistíme že tato svá slova ve svém životě vůbec neaplikoval:

Jan 8,59 Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, prošel mezi nimi a vyšel z chrámu. Tak odešel.

Jan 10,39 Znovu se ho tedy chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.

Luk 4,29-30 Vstali, vyhnali ho za město a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

Jan 12,36 To Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

Jan 7,1 Potom chodil Ježíš po Galileji; nechtěl chodit po Judsku, protože ho Židé chtěli zabít.

Vidíme tedy, že Ježíš své učedníky učil falešně o odvaze, což dovedlo později mnohé křesťany až ke zbytečné smrti. Sám Ježíš však odvahou neoplýval, bál se těch kdo zabíjí tělo a mnohokráte před nimi utíkal a skrýval se.

Nový zákon obsahuje několik dochovaných proroctví Ježíše, ve kterých slíbil svým dvanácti učedníkům, že za jejich života se uskuteční jeho druhý příchod. Nalezneme je v : 

Matouš 16,27 Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Amen, pravím vám, že někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího ve své královské moci. “  

Matouš 10,23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného; neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“  

Matouš 24,34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.  

Lukáš 21,32 Amen, pravím vám, že určitě nepomine ono pokolení, dokud se toto všechno nestane.  

Marek 13,29 Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, vězte, že je to blízko, přede dveřmi. Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane. 

Ježíš slíbil svým dvanácti učedníkům že až uvidí že se dějí věci které předpověděl v Matouši 24 kapitole (anebo v Markovi 13 kapitole či v Lukáši 21 kapitole) že nepomine ono pokolení(nebo generace- jedna generace je asi 40 let)a on znovu přijde. Dvanáct učedníků zemřelo, jejich kosti se rozpadly na prach a přesto nikdo z nich nezažil ani na vlastní oči nikdy neviděl to co Ježíš slíbil. 

Uplynula desetiletí, staletí, tisíciletí a falešná Ježíšova proroctví zůstávají jako memento a důkaz, že Ježíš jen díky falešným slibům získal na svou stranu následovníky.

Těm teologům, kteří se pokoušejí tato proroctví vyložit tak, že jim nemůžeme jednoduše porozumět tak jak jsou napsána, ještě připomenu další Ježíšovo falešné proroctví: 

Matouš 19,28 Ježíš odpověděl: „Amen, říkám vám, kteří jste mě následovali, že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele. 

Z tohoto proroctví plyne několik jednoduchých skutečností: 

1) Ježíš není Bůh, protože neví nic o tom, že ho Jidáš zradí. Jinak by Ježíš hovořil o jedenácti trůnech a ne o dvanácti. 

2) Ježíš slíbil Jidášovi, který byl jedním ze dvanácti učedníků, že bude s Ježíšem sedět na 12 trůnech a soudit pokolení Izraele. 

 
V Římanům 11,29 je napsáno:

Bůh nelituje svých darů a povolání! 

Tudíž věřím tomu, že Ježíš nepodvede Jidáše a splní co mu svatě před ostatními učedníky slíbil.

Ve Starém zákoně bylo předpovězeno, že před příchodem Hospodinova dne přijde nejprve Eliáš. Čteme o tom v : 

Malachiáši 3,23 Hle, pošlu vám proroka Elijáše, dříve než přijde Hospodinův den, velký a hrozný.

Ježíš kázal zástupům o příchodu Božího království a musel čelit problému, že jeho kázání mohla vypadat neaktuálně, protože nic nenasvědčovalo tomu, že přichází konečný Hospodinův den a po Eliášovi nebylo ani vidu ani slechu. Protože Ježíš nemínil čekat na příchod Eliáše, pokusil se podvést svých dvanáct učedníků a začal jim tvrdit, že Eliášem byl Jan Křtitel. Čteme o tom v:  

Matouš 11,14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. 

Matouš 17,12 Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.“  

Marek 9,13 Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.“ 

Nový zákon nám však vydává svědectví o tomto Ježíšově podvodu, protože v něm zůstala zapsána odpověď Jana Křtitele na přímou otázku zda je Eliáš v: 

Jan 1,21 Zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Eliáš?“ Řekl: „Nejsem.“ „Jsi ten Prorok?“ Odpověděl: „Ne.“ 

Na základě vlastního svědectví Jana Křtitele tak můžeme toto Ježíšovo tvrzení o příchodu Eliáše označit za nepravdivé.

Pro pět ran do čepice: tak tohle mi úplně uniklo ... tak tohle je ale hotový biblický "generál failure". Nedalo mi to a hned jsem si vyhledal, jakým trikem tohle křesťanští apologeté řeší, protože takto na první pohled se to nedá nějak jednoduše okecat, takže je třeba s tím velice hrubě vyšvejkovat ... no a nemýlil jsem se:

První vysvětlení, na které jsem narazil, bylo asi takovéto: Jan Křtitel nebyl opravdový Eliáš, ale byl to symbolický Eliáš a právě takto symbolicky se o něm Ježíš zmiňoval - nedochází zde te k žádnému rozporu.

To je prostě legranda - fundamentalisté, kteří mají všechno doslovně, jsou najednou v koncích, ale protože axiomem je to, že v Bibli nemohou být žádné chyby, jediným východiskem z této situace je vytvořit si dva Eliáše - jednoho skutečného a druhého symbolického - a používat je následně v textu dle potřeby :)

To je mazec.

Ještě je srandovní, jak se apologeti při tvorbě těch účelových lží ... pardon, chtěl jsem řící při teologickém zvůvodnění zdánlivých kontradikcí, radikálně rozcházejí - hned druhý článek, který jsem na toto téma našel na to jde úplně jinak: https://churchages.net/en/study/john-the-baptist-was-and-yet-was-not-elijah

Když jsem to četl, tak jsem se smál, jak tam s tím nestydatě žonglují a vytvářejí naprosté veletoče, jenom aby to nějak slepili dohromady. No a až je teologický záplata hotova, zbývá už jí jen uvěřit a následně o tom přesvědčit i ostatní ve sboru...

Třetí článek s křesťanskou obhajobou novozákonního Eliáše jsem už nehledal - to je ztráta času - je evidentní, že rozumně to slepit nejde a veškerá obhajoba této diskrepance je jen pěstováním sebeklamu o neomylnosti Písma svatého.

Možná byl Jidáš chirurg samouk. Když se objesil, tak si uřezal provaz pak vstal z mrtvých zašil si prasklé břicho a šel se setkat se vzkříšeným Ježíšem?

Tady jsem trochu zaváhal, zda oním dvanáctým nebyl myšlen Matěj. Po nahlednutí do skutků jsem ale zjistil, že máš pravdu - Matěj to být nemohl, ten se objevil až po Ježíšově nanebevzetí, tedy mnoho týdnů po Ježíšově vzkříšení o kterém mluví Pavel.

Zde to ovšem mají apologeté mnohem jednodušší, než s tím zpropadeným Eliášem - mohou třeba říci, že už v té době se sem tam k 11 učedníkům připojil Matěj a proto se jednou píše o 11 a jednou o 12, podle toho, jak zrovna měl Matěj čas :) Matěj byl tedy takovým neoficiálním učedníkem (zálohou) a později pak dostal místo učedníka "na fulltime". Jasně - je to úplná hovadina, o doplnění do počtu 12 se losovalo až po Ježíšově nanebevzetí a navíc, pokud bychom to chtěli počítat tak že "jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý ten čas, kdy Pán Ježíš pobýval mezi námi" ... dostali bychom se k počtu 13, či dokonce 14, pokud bychom brali v potaz období, před Jidášovou zradou! Ale co s tím mají apologeté počít, když to nutně potřebují harmonizovat, aby mohli potvrdit platnost axiomu: Bible nelže?!

Musí se vymyslet něco mimořádně mazaného a zároveň uvěřitelného, aby někteří věřící skeptici nezačali mít podezření, že je pan pastor tahá za nos...

No, vymýšlíš fantasmagorie

Na střední škole jsme měli spolužáka - nějakého Jirku Procházku, kterému se přezdívalo Démon - už ani nevím proč. Propadl k nám z jiné třídy a k maturitě se nakonec ani nedopracoval myslím ... no ale proč to říkám:

On hodně frčel psychedelika - většinou takhle na podzim, když začaly růst ve šlapanických lesích lysohlávky, vyrazil s košíkem do lesního porostu a pak se pořádně "zhoubičkoval". A když byl zhoubovanej, jak ředkvička, pak mluvil podobně jako ty Akuzative: mimo téma, nesouvisle, spojoval dohromady věci, co zjevně nesouvisely... tak mne napadlo, jestli třeba také nejsi příznivec nějakých preparátů, co způsobují změněné stavy vědomí? Nic ve zlém - jen se prostě tak ptám...

Nebo nám vysvětluješ jak zobeš?

Buď čitelnější

22 [www.obohu.cz]Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali s ženami, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání.  23 [www.obohu.cz]Řekl jim: Proč děláte takové věci? Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání!  24 [www.obohu.cz]Ne, moji synové! To není dobrá zpráva, která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem.  25 [www.obohu.cz]Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého otce, neboť Hospodin se rozhodl je usmrtit.

možná je dobré se zamyslet nad slovem Písma:

Pasáž: 1 Samuelova 3,12-15

• 12 [biblenet.cz]Onoho dne uvedu na Élího všechno, co jsem ohlásil jeho domu, od začátku až do konce.
• 13 [biblenet.cz]Oznámil jsem mu, že jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl: Jeho synové přivolávají na sebe zlořečení, on však proti nim nezakročil.
• 14 [biblenet.cz]Proto jsem o Élího domu přísahal: Dům Élího nebude nikdy zbaven viny ani obětním hodem ani obětním darem.“
• 15 [biblenet.cz]Samuel ležel až do jitra. Pak otevřel dveře Hospodinova domu. Samuel se bál oznámit Élímu to vidění.

Jinak je to taková malá ukázka toho, jak rozumíte tomu, co čtete.

A ještě na to poukazujete ;) 

A kdo měl zakročit, a Kdo zakročil, Akuzativ?

Měl zakročit Élí, kněz a soudce v těch dnech proti svým synům, kteří porušovali ustanovení Tóry, nebo až HaŠem?

Kdo má zakročit proti tomu z lidu Jisraele, který jedná svévolně, je buřič, porušuje B-ží zákonná ustanovení v Tóře, svádí k jejich porušování druhé, učí tak proti B-žím ustanovením Tóry? Kdo má zakročit, aby také proti nězakročil HaŠem? A pakli nemohou, Kdo zakročí proti takovému?

Už teď vidíte, Akuzativ, jak rozumíte tomu, co čtete? Dvojím metrem, Akuzativ. Jak se Vám hodí do krámu :)

Nemyté ruce

Matouš 15, 2 Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších? Vždyť si neomývají své ruce, když jedí chléb.“17 Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do záchodu?  Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka.  Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky. To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.“

Ježíš věřil, že nemyté ruce nemohou člověka nijak znečistit, protože co s nimi sní tak nakonec bezpečně projde trávícím traktem a vypustí se to ven. V době Ježíše nebylo nic známo o bakteriích, virech a cizopasnících. Za nemoci mohli zlí duchové. Dnes již víme, že většina bakterií, virů a cizopasníků se mohou díky neumytí rukou dostat do trávícího traktu člověka a ohrozit ho jak na zdraví tak na životě. Je třeba důrazně varovat před nepravdivou myšlenkou, kterou zde Ježíš učí.

Srdce sídlo rozumu

Matouš 15,17 Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do záchodu?   Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka.   Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky.

V době Ježíše věřili, že sídlem rozumu je srdce. Význam a účel mozku jim ještě nebyl znám. Ježíš také nezná funkci mozku a tvrdí, že zlo pochází ze srdce. Dnes již víme, že zdrojem dobrého či zlého jednání není srdce, ale lidský mozek. Jak tuto skutečnost demonstrovat ? Představte si že:

1)Při operaci vyjmete lidské srdce a nahradíte ho srdcem umělým. Je dokázáno, že bez původního živého orgánu bude člověk po zotavení s umělým srdcem konat jak dobré tak zlé skutky.

2)Při operaci vyjmete lidský mozek. Je dokázáno, že člověk již po operaci nebude schopen konat žádné smysluplné skutky. Mozek je centrem myšlení i konání bez něho je tělo “mrtvé”. Ježíšovo tvrzení že ze srdce pochází zlé skutky je nepravdivé.

Ježíš léčil pliváním na lidi a potíráním blátem

Marek 7,33 Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,

Marek 8,23 Ježíš uchopil ruku toho slepého, vyvedl ho z vesnice, a když plivl do jeho očí a vložil na něho ruce, tázal se ho: „Vidíš něco?“

Jan 9,6 Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, pomazal mu tím blátem oči 7 [www.obohu.cz]a řekl mu: „Jdi a umyj se v rybníku Siloe.

Uzdravovací seance se Ježíši vždy nedařila:

Marek 6,5 A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je

Matouš který přepisoval Markovo evangelium se pokusil tyto mastičkářské praktiky Ježíše zamaskovat a tvrdí, že Ježíš vyháněl a uzdravoval slovem:

Matouš 8,16 Když nastal večer, přinesli k němu mnoho démonizovaných; i vyhnal duchy slovem a všechny nemocné uzdravil,

Nemělo by být take opomenuto, že první křesťané po několik staletí věřili, že Ježíš své zázraky činil pomocí kouzelné hulky.

Více na http://www.rome101.com/Christian/Magician/ [www.rome101.com]

Přestože tato skutečnost již byla z Bible díky padělatelům úspěšně vyzmizíkována, přesto se zachovala Ježíšova řeč k učedníkům, kde je posílá a přikazuje jim, ať si sebou také vezmou hůl.

Marek 6,8 Přikázal jim: „Neberte si nic na cestu, jen hůl, ne chleba, ani mošnu, ani měďáky do opasku,

Matouš který si zmínky o holi všiml se jí pokouší neutralizovat (A popřít tím obraz Ježíše uzdravujícího kouzelnou holí) a tvrdí na rozdíl od Marka, že Ježíš nosit hůl zakázal.

Matouš 10,10 neberte si na cestu ani mošnu ani dvě košile ani sandály ani hůl, neboť dělník je hoden své obživy.

Jonáš v břiše velryby

Matouš 12,40  Vždyť jako ‚byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci‘, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

 

Ježíš věřil v příběh o Jonášovi, který byl v břiše velryby 3 dny a tři noci. Vzhledem k tomu, že se v trávící soustavě ryb nevyskytuje kyslík, tak lze o tomto příběhu uvažovat,jen jako o milé pohádce, zvláště když by byl Jonáš kromě rychlého udušení také již po několika hodinách částečně nebo úplně stráven trávícím ústrojím ryby .

Světlo lampy

Lidé jsou na tom nyní lépe než Bůh, mají elektřinu a mohou si kdykoliv rozsvítit. U Boha a Ježíše panuje ale stále temnota. Bůh je bez elektřiny a stále potřebuje k svícení svícen s olejem.

Zj 1,13 a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, oděného dlouhým rouchem a přepásaného zlatým pásem až k prsům.

Ježíš se proto domníval, že v době konce se bude na Zemi stále svítit olejovými lampami

Zjevení 18,23 nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy,

Otroci

Ježíš zde opět vychází z dobových reálií, neví nic o tom, že otroctví bude jednou zrušeno a stane se minulostí. Ve vizích Ježíše však před koncem světa bude stále zcela běžná součást lidského obchodu prodej otroků (jistě také doma jednoho máte).

Zjevení 18,13 skořici, indické koření, voňavky, mast a kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytčata a ovce, koně a vozy, otroky i lidské duše.

Havrani

Luk 12,24 Pozorně si všimněte havranů, že nesejí ani nežnou, nemají komory ani stodoly, a Bůh je živí. Oč jste vy cennější než ptáci!

Ježíšovo tvrzení, jak se Bůh stará o havrany zní krásně, Ve skutečnosti však v přírodě probíhá krutý boj o přežití. Zvířata se na celé zemi každý den požírají navzájem, statisíce hynou hladem, ničivou činností člověka, nepřízní počasí nebo klimatickými změnami. Žádný Bůh na tento přírodní koloběh života a smrti nemá vliv.

Podřadné postavení žen

V Bibli jsou ženy vždy v podřadném postavení. Jsou jen majetek který si muž může koupit stejně jako dobytek. Ježíš na tomto podřadném postavení žen nic nezměnil. Nevybral si nikdy jako apoštola žádnou ženu. Apoštol Pavel učí, že žena je určena jen k plození dětí.

1 Timoteovi 2,11 Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.

Žena musí v církvi mlčet.

1Korintským 14,34 vaše ženy nechť ve shromážděních mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, jak praví i Zákon.

Ani Ježíš nepřipravil budoucí nebe a zemi pro ženy ale jen pro muže. Před Bohem budou stát jen muži

Vysoká hora

Matouš 4,8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.

Ježíši není nic známo o kulatosti země. V příběhu musí se Satanem vystoupit na vysokou horu aby odtud viděl všechna království země. Ta by skutečně mohl vidět za předpokladu, že by země byla placatá. Jakékoliv tvrzení kazatelů, že to je myšleno jen obrazně je v rozporu s textem, kde je výslovně zdůrazněno, že to byla velmi vysoká hora, což mělo posluchačům dát odpověď na otázku zda z hory mohl Ježíš dohlédnout na všechna království. Pokud by ďábel chtěl Ježíši ukázat jen vidění mohl mu je ukázat ve sklepě a nemusel proto Ježíše vzít na velmi vysokou horu.

Moře ve Zjevení Jana

Opět další důkaz, že Ježíš nevěděl nic o kulaté zemi

Zj 20,11 A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. 12A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. 13A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli,i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.

Takže Ježíš nejprve definitivně zlikvidoval Nebe a Zemi tak že už vice nebyly ale pokud čteme dále, tak se později náhle dozvíme ve verši 13 že moře stále existuje. V koncepci, ve kterou věřili tehdejší židé spolu s Ježíšem byla Země placatá deska plující na moři, obklopená poklopem nebe.

Více na:

Měsíc zářící

Ježíši není nic známo o fungování vesmíru. Tvrdí zde že měsíc vydává svou zář.

Matouš 24,29„Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou.

Matouš 13,24 „Ale v oněch dnech, po onom soužení ‚se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář.

Dnes již víme, že měsíc žádnou svou zář nevydává ale pouze odráži světlo slunečné. Toto v době Ježíše nebylo známo.

Podobné tvrzení Ježíšových apoštolů je v :

Skutky 2,20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý.

Opět je třeba oponovat tomuto tvrzení.. Pokud by se slunce obrátilo v temnotu, potom by se měsíc neobrátil v krev ale take v temnotu. Měsíc by přestal jakékoliv světlo na Zemi odrážet.

Neznalost hrozeb dneška

Zjevení 9,17 A takto jsem ve vidění spatřil koně a ty, kteří na nich seděli: hrudní pancíře měli ohnivé, hyacintové a sírově žluté; hlavy koní jako hlavy lvů, z jejich tlam vychází oheň, dým a síra.

Hvězdy padající na zemi

Ježíš jak jsme již viděli nemá ponětí o fungování vesmíru či ohromné velikosti hvězd, proto v jeho vizích mohou spadnout všechny hvězdy na zem (jsou přeci tak maličké a země je centrem vesmíru).

Matouš 24,29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebes se zatřesou.

Marek 13,25 Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zatřesou.‘

Zjevení 6,13 A nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky;

Jsou tak malé, že Ježíš může držet v ruce sedm hvězd: Zjevení 1,16 A ve své pravici měl sedm hvězd

Velká hvězda může spadnout na Zemi a Země dále existuje:

Zjevení 8,10 Zatroubil třetí anděl, a z nebe spadla veliká hvězda, hořící jako pochodeň, a padla na třetinu řek a na prameny vod.

Neznalost o dnešní době

Ježíšova vize zničení Babylonu v době konce světa ve Zjevení Jana:

Zj 18,12 náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu, všechny druhy vonného dřeva a veškeré předměty ze slonoviny a všeliké předměty ze vzácného dřeva, mědi, železa a mramoru, skořici, indické koření, voňavky, mast a kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytčata a ovce, koně a vozy, otroky i lidské duše

Dobře zpracovaný přehled. Velkou výhodou Grana je, že tu není cenzura - admin zde nechává vše, včetně toho, co se křesťanům nehodí do krámu, pokud to vyloženě neporušuje zákony ČR nebo to není extrémně vulgární. Za což si zaslouží uznání. Takže tohle tvoje kompendium tu zůstane (vyhledatelné) "na věky", dokud bude někdo ochotný platit za doménu "granosalis.cz".

No - možná bych pisatelům Bible uznal ten zářící Měsíc. Ono se do jisté míry i dá říci, že Měsíc vydává svou zář, byť zdrojem je odraz od Slunce. O zrcadlu se též dá říci, že vydává svůj odraz, i když je to jen zprostředovaný obraz výseku scenérie ... ale tak to je spíše taková drobnost.

Teoreticky by se dal i uznat i ten krvavý Měsíc (tento jev nastává při zatmění Měsíce), ale tam už to pravda trochu kulhá - pokud by opravdu slunce pohaslo, pak v rámci sluneční soustavy zhasne komplet všechno, včetně mezinárodní vesmírné stanice a satelitů. Nějaký čas by slabě svítila jen Země, než by došly zásoby paliva do elektráren.

Nový zákon nám odhaluje, že Ježíš k zástupům hovořil v podobenstvích. Marek píše, že podobenství byla obsahem všeho co k zástupům hovořil a že k nim bez podobenství vůbec nemluvil. Co ta podobenství znamenají ve skrytosti řekl jen svým dvanácti učedníkům:

Pokud by Ježíš byl poslán od Boha, tak by člověk předpokládal, že Bůh k lidem bude hovořit tak, aby mu rozuměli. Je to však omyl. Ježíš neměl vůbec zájem o to, aby lidé podobenstvím porozuměli. Marek 4,11 píše:

Ježíš tedy úmyslně hovořil v podobenstvích, tedy v obrazech proto, aby lidé jen slyšeli, ale neporozuměli a nebylo jim odpuštěno. Matouš který přepisoval Markovo evangelium si tohoto kompromitujícího Ježíšova výroku povšimnul a zfalšoval ho:

Matouš 13,13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou.

Takže Matouš aby přepsal na protože a tím změnil zcela smysl Ježíšova výroku. Zatímco Markův Ježíš nám vysvětluje proč mluví v podobenstvích aby lidé neporozuměli, tak Matoušův Ježíš říká, že za to, že nesrozumitelným podobenstvím nikdo nerozumí si mohou lidé sami protože neslyší.

Zdravím studente,

té (nebál bych se říci vyloženě gnostické) formulace u Marka jsem si nikdy nevšiml. A také jsem si nevšimnul do očí bijící kontradikce s 1Tim2:

„Vám je dáno tajemství Božího království, avšak těm, kteří jsou vně, se to všechno děje v podobenstvích,  aby hledíce hleděli a neuviděli, slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se a nebylo jim odpuštěno. “

"Především tedy prosím, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a děkování za všechny lidi, [www.obohu.cz]za krále a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný život ve vší zbožnosti a důstojnosti. [www.obohu.cz]To je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, [www.obohu.cz]který chce, aby byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy."

Dle Marka má Ježíš zájem o spásu jen u vybrané poměrně malé skupinky lidí, kterým bude dešifrována zjevená Pravda, dle Pavla pak Ježíš usiluje o záchranu všech lidí a také usiluje o to, aby byla Pravda odhalena všem.

Dle synoptických evangelií je pak predestinováno, že ku spáse dojde jen někdo (dle všechno jen poměrně úzká skupina lidí), neboť brána je úzká a málokdo ji nalézá (to by docela dobře korespondovalo s tím, co uvádí v Marek 4,11).

Ježíš své učedníky vyzval ať otestují svou víru na hoře a přikáží ji, ať se přesune do moře. Čteme o tom v : 

Marek 11,23 Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít.

Matouš který opět přepisoval Markovo evangelium se pokusil toto místo zmírnit a místo toho, aby se hora  vrhla do moře tak říká, že stačí když se posune o kus dále po zemi:

Matouš 17,20 Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné.

Lukáš který zřejmě tušil, jak bláznivě tato výzva zní, už horu raději rovnou zaměnil za pouhý strom:

Lukáš 17,6 Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře‘, a poslechla by vás.“

Pokud pomineme nesmyslnost toho, že měli učedníci mluvit k hromadě kamení nebo ke stromu, tak se naskýtá otázka, proč Ježíš sám jako příklad pro své učedníky nepřesunul nějakou horu do moře. Byl by to jasný a viditelný důkaz, že zde byl. I po mnoha letech bychom měli svědectví, že Ježíš existoval a nebyl pouhým mýtem. Ježíš však žádnou horou nepohnul, ani do moře, ani o metr dále, ani žádný strom nepřesadil do moře. Pouze ve svých učednících vzbudil dojem, že to je možné. Od této údajné Ježíšovy výzvy uplynulo téměř 2000 let a žádnému věřícímu se doposud nepodařilo pohnout žádnou horou. Proto je třeba tuto výzvu označit za nepravdivou.

Výsledky byly, jak v dubnu 2006 uvedl American Heart Journal, jednoznačné. Mezi pacienty „s modlitbami" a bez nich nebyl žádný rozdíl. To je ale překvapení! Mezi těmi, kteří věděli, že se za ně věřící modlí, a mezi těmi, kteří nevěděli nic, rozdíl byl; ale trochu se to experimentátorům vymklo z rukou. Pacienti, kteří věděli, že k nim směřují modlitby, měli mnohem víc pooperačních komplikací než „nevědoucí". Vidíme tedy, že Ježíš ve svých učednících vzbudil falešnou naději, či víru v účinnost modliteb, která však v praxi vůbec nefunguje. Proto je třeba Ježíšovy výzvy k modlitbě označit za nepravdivé.

Bod falešná odvaha je nutno rozšířit také o Ježíšovu výzvu:

Matouš 5,39: Já však vám pravím, abyste neodporovali zlému člověku, ale když tě někdo udeří do tvé pravé tváře, nastav mu i druhou tvář.

Lukáš 6,29: Tomu, kdo tě bije do tváře, nastav i druhou a tomu, kdo ti bere plášť, neodepři ani košili.

Z tohoto Ježíšova učení vyčnívá výzva k neodporování zlému a nastavení druhé tváře jako výzva k pokračování bití. Pokud si položíme otázku, zda Ježíš sám žil podle toho co učil, odpověď nalezneme v

Jsme postupně rozebírali Ježíšovo učení o odvaze, jeho proroctví, zvěst o Eliáši, Ježíšův pohled na přírodní zákony 

a budoucí svět, dále jeho podobenství, přikazování hoře a jeho výzvu k modlitbě. 

Viděli jsme, že v Ježíšových slovech se nachází mnoho nepravd a falešných tvrzení. 

Z tohoto důvodu musíme celou Petrovu adoraci Ježíše odmítnout jako nepravdivou.

Moc hezký teologický mini-seriál Studente. Ve zdejších končinách jej většina přejde bez povšimnutí, ale je šikovné, že v případě potřeby se bude tento souhrn dát jednoduše nalézt (dokud bude GS existovat).

Mnoho zajímavostí, které jsi zde uvedl, jsem vůbec neznal a jestli jsem doteď ještě měl nějakou setinu promile pochybností o jakési možné inspirovanosti, alespoň některých kapitol Bible, tak ty vzaly za své. Opravdu si nedokážu představit, že by nějaká část Bible mohla být dílem superinteligentní entity, která má na svědomí celičký náš vesmír...

Ona by z toho nakonec mohla být i pěkná elektronická publikace  - nevím tedy odkud čerpáš, či to je tvůj vlastní výzkum nebo většinu přejímáš, tam by pak mohl být problém s copyrightem. Také by mohlo být zajímavé jednotlivé zjištěné nesrovnalosti doplnit o typická křesťanská "rozuzlení" - to mi přijde vtipné hlavně v tom, jak se často ta vysvětlení od sebe radikálně liší :)

P.S.: všimnul jsem si, že tu teď máš posluchače z řad věřících. Nakopíruji ti sem zajímavý post o místního uživatele "Neprihlaseny", který během své dekonverze testoval nadpřirozené schopnosti, které údajně Bůh křesťanům propůjčuje, takže jezdil na různá shromáždění kde se účatnil vymítání, "zázračných" uzdravení a podobně. Otestoval si i místního uživatele Gregoriose777, který tvrdil, že Bůh ho obdařil nadpřirozenými schopnostmi. Už se přisně nevzpomínam, jak byl ten test postaven, ale myslím, že šlo o to, že "Neprihlaseny" vypálil nějaké DVD a jeho obsah mechanicky znehodnotil tak, aby ho případně Gregorios777 nebyl schopen přečíst. Gregorios777 měl mít schopnost "nějak magicky" určit, zda je obsah DVD duchovně závadný či nikoliv. Co bylo obsahem to nevím, možná křesťanské písně vs nějaké satanistické kapely - víc by pověděl "Neprihlaseny", bude-li tento příspěvek číst. Níže uvádím příspěvek od "Neprihlaseneho", kde, se dozvíme, jak celý experiment probíhal a jak skončil:

Já osobně si myslím, že Gregorios777 nejednal od počátku vyloženě podvodně - domnívám se, že se prostě lapil do pavučiny sebeklamu, kdy přehnaně důvěřoval vlastním pocitům a intuicím, podobně jako to můžeme vidět např. na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=XGSgOAaT0N8

"Neprihlaseny" do toho ale vstoupil a úspěšně domnělé supranaturální schopnosti objektivizoval a zjistil, že je to jen Gregoriosova fantazie. A domnívám se, že takto to má naprostá většina křesťanů - že těch vědomých šejdířů a podvodníků, kteří si nezřídkakdy ono duc***** materializují na pořádný kopec dolarů, bude poměrně málo.

na první pokus jsem měl určit na kterém ze 4 DVD je duchovně závadný obsah. To jsem určil ihned a napoprvé. Přestože pravděpodobnost, pokud bych jen hádal byla , tedy 25%. Divné, ne?

Bylo to jen štěstí? Jen úspěšné losování?

Na ten druhý pokus jsem si však DVD přivezl k sobě do práce:na noční směnu. Všechny najednou. Takže bylo dost času, abych se dokonale poskvrnil obsahem toho jednoho závadného. 

Ten pokus spočíval v oddělení těch DVD od sebe a v postupném zkoumání po jednom kusu. Aby bylo zrušeno poskvrnění tím špatným. 

Uspěchal jsem to na jednu noc a protože jsem byl poskvněn, nemohl jsem dobře vnímat.

Měl jsem si na každý den vzít k sobě jedno DVD a tak to zkoumat. A všechna ostatní nechat doma.

Klidně si ten pokus zopakuji znova. Teď už vím jak na to.

:D Gregorisi teď si mne tedy dostal ...

No hele, jako jestli chceš, já do toho klidně půjdu. Lze to udělat i tak, aby výsledky byly nezpochybnitelné. Dopředu bych totiž určil pořadí good/evil a tyto informace bych zašifroval přes AES128 a veřejně vystavil. Po skončení experimentu bych pak publikoval dešifrovací klíč, takže by nebylo možné říct, že jsem to zfixloval a zapřel skutečné výsledky.

25% - co je na tom divného. Odvozovat cokoliv z jednoho pokusu je nesmysl. Kdysi dávno jsem hrál takovou rybářskou hru a tam mi napoprvé vyšla i pravděpodobnost 2% a bez modlení :)

Otázkou je, jestli to musíš mít na nějakém fyzickém nosiči nebo jestli ta proklamovaná duchovní schopnost třeba funguje na zašifrovaná data? Třeba, že bych zašifroval části satanské bible a části křesťanské bible a jen ti je někde vystavil, aby sis to mohl stáhnout a třeba vypálit na CD nebo vytisknout... Každopádně doma i v práci mám dostatek prázdných CD/DVD nosičů, které už v životě na nic nepoužiju, takže pokud Bůh umí zkoumat pouze CD/DVD není problém jít i touto cestou. Ale zase si říkám, že ten duchovní otisk by měl sálat z čehokoliv, asi by mělo být jedno, jestli je poškozené tak, že to nejde přečíst nebo jestli je to blok zašifrovaných dat - ale nevím, na tyhle duchovní záležitosti pravda nejsem odborník.

s kolegou jsme to dělali tak, že on nahrál na DVD Harryho Pottera a ostatní DVD byla prázdná. Pak všechna DVD zbrousil bruskou tak, aby je nebylo možno spustit. Pak mi je poslal poštou s tím, že každé bylo očíslované. Jen on věděl, které číslo skrývá HP.

Spíše bych preferoval fyzický nosič. 

Harryho Pottera jo? Aha, to sem netušil, že Harry Potter se židokřesťanskému Bohu nelíbi. A to jako jakýkoliv z těch 7 dílů nebo jen některé?

Zbrousil bruskou? Jakože úplně odstranil tu datovou vrstvu? Pokud tam totiž něco zůstalo, test nemůže být relevantní z toho důvodu, že vizuélně lze rozeznat plné DVDčko od nepoužitého, jsou tam vidět dva různé odstíny povrchu a taktéž hranice zápisu a volného místa.

Pak je tu ještě jeden problém - test by nebyl veřejně verifikovatelný i ty sám bys ho mohl zpochybnit: já bych byl jediná osoba, která by si byla jista, že se nefixlovalo - což chápu, že tehdy to Neprihlasenemu takto stačilo - ověřoval si to sám pro sebe.

Z toho důvodu jsem navrhoval nějakou modifikaci, aby bylo možné nezávisle ověřit, že zde nedošlo ke scénáři, kdy ty by jsi uspěl a já jsem provedl nějaký podfuk - třeba, že bych záměrně špatně očísloval ty nosiče, takže tvá neomylná ruka by vybrala duchovně závadný obsah, ale ve výsledkové listině by to bylo pod jiným čísle. Já bych nemohl nijak dokázat, že tomu tak není, když by obsah toho nosiče byl odbroušen.

Alternativně mne napadl ještě tisk. Vytištění závadného textu, který by byl znehodnocen (nikoliv však šifrován), ale existovala by možnost, jak text zrekonstruovat zpět - tu možnost bys neznal. Tento text bys sis doma mohl vytisknout - otázka teda je, jestli by to nějak duchovně nezasvinilo tu tiskárnu? Že by se tím pak nějak nakazily i ty duchovně nezávadné stránky...

Harryho Pottera jo? Aha, to sem netušil, že Harry Potter se židokřesťanskému Bohu nelíbi. A to jako jakýkoliv z těch 7 dílů nebo jen některé?

Gregorios

HP je čisté čarodějnictví. A to se Bohu nelíbí. Všechny díly, knihy, nášivky a cokoliv jiného s těmito motivy jsou na tom stejně. Jsou obklopeny nejméně legií démonů. Naprosto se to kolem toho hemží. 

Tak počkat ... poslal 4 DVD poštou? V jednom balíku? Tak to už se musely všechny ty DVDčka znečistit, když ležely někde na poště a čekaly na převoz. To je úplná kravina, co tady tvrdíš.

Zeptej se Ducha Svatého, jak mu jdou šifry. Pokud mu nevadí šifry, jsem schopen připravit průkazný test na bázi symetrické kryptografie. Bůh je všemohoucí a vševědoucí, takže podle mne by šifrování zvládat měl. Klidně můžeme šifrovat i Harryho Pottera - to už je na tobě, co si řekneš...

Infekce duchovní nečistoty se nepřenáší mezi předměty navzájem, ale jen z předmětů na člověka a mizí samovolně po několika hodinách .

Gregorios

Přesně tak. Je to tak i s každým jiným hříchem. Písmo, zejména SZ přirovnává hřích k opilosti. Kdo spáchá hřích nebo se poskvrní, je to jako kdyby se opil. Pak nějaký čas trvá, až vystřízliví a očistí se - až alkohol z jeho krve zcela vyprchá. 

LD

stále tu máme problém s tím, proč selhaly další dva pokusy. Po tom prvním neúspěšném ti muselo dojít, že ti něco na duchovní úrovni nefunguje, takže je otázka, proč jsi s tím nic neudělal a selhaly i ty další...

Gregorios

Jak už jsem řekl, uspěchal jsem to - dal jsem si na to pouze jednu noční službu. Už tím, jak jsem se všemi těmi DVD jel do práce jsem se poskvrnil, čímž se snížila schopnost rozpoznání a pak jsem si ve svém nezdravém sebevědomí myslel, že to rozpoznám i přes to poskvrnění. Kdybych si na to dal stejný počet dní, jako bylo DVD a každý den měl u sebe pouze jedno, nebyl by žádný problém. Ale vzhledem k tomu, že napoprvé jsem to rozpoznal ihned, po pár desítkách minut, povzbudilo mě to k tomu, abych další várku chtěl zvládnout také relativně rychle. 

Pěkná pitomost, LD. Nemohu uvěřit tomu, že jsi na to odvětil "dobrá".

  14 [www.obohu.cz]Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.  

19 [www.obohu.cz]Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?   20 [www.obohu.cz]Ne, ale říkám, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.  

26 [www.obohu.cz]Vždyť ‚Pánova je země a její plnost. ‘  27 [www.obohu.cz]Zve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte.  28 [www.obohu.cz]Ale když by vám někdo řekl: ‚Toto je obětováno božstvům, ‘ nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí.  29 [www.obohu.cz]Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého? 

A teď to hlavní:

19 [www.obohu.cz]Pokud bude mít výtok žena a bude jí z dělohy vytékat krev, setrvá sedm dní v odloučení, a kdo by se jí dotkl, bude do večera nečistý.  20 [www.obohu.cz]Nečisté bude i vše, na čem ve svém odloučení leží, i na čem sedí, je nečisté.  21 [www.obohu.cz]Kdo by se dotkl jejího lůžka, vypere si šaty, vykoupe se ve vodě a je do večera nečistý. 22 [www.obohu.cz]I kdyby se dotkl něčeho, na čem ona sedí, vypere si šaty, vykoupe se ve vodě a je do večera nečistý. 23 [www.obohu.cz]A je-li něco na lůžku nebo na něčem jiném, kde ona sedí, znečistí se dotykem s tou věcí do večera.

A to důležité: :) Viz.

http://www.obohu.cz/bible/index.php?hledat=prohlásí&k=Lv&styl=PKM&kap=15&kde=1

Až se tedy, Gregorius, odvrátíte od pohanské modloslužby, alespoň, alespoň ke křesťanskému, a budete-li upřímnější k sobě, pochopíte, co v židovství u B-ha, opravdu znamená to, když se o něčem řekne, že je to nečisté či čisté :)

Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.

Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?    20 [www.obohu.cz] [www.obohu.cz]Ne, ale říkám, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A já nechci, abyste byli účastníky démonů.  

Gregorios

Kdyby jsi četl pozorně, dozvěděl by jsi se, že všechny tato místa se týkají JÍDLA. Znovu opakuji. Jde o JÍDLO, JÍDLO, JÍDLO. Pokud ne, dokaž opak.

Jinak platí:

..."očišťujme se od všeliké poskvny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží." (2Kor 7,1) 

Nebo: Juda o bludařích píše:..... "v nenávisti majíce i tu jejich skrze tělo pokvrněnou sukni (tuniku)." Ju23

Ustanovení o menstruující ženě je starozákonní a nejde o poskvrnu ducha, ale těla, kvůli níž je žena neschopna ceremoniálních úkonů.

Ale vůbec nejde o poskvrnu těla ženy :) A už vůbec ne o poskvrnu ducha ženy. Mimochodem, Gregorie, tohle písmo je důkazem proti Tvému tvrzení, že se věci nemohou znečistit od člověka a jedna věc od druhé věci. :) Proto jsem ho uvedl.

Ono totiž, když menstruující žena si sedla na židli, stala se ta židle nečistou. A pokud na ni někdo položil třeba polštàř, kdo by sedl na ten polštář či se jen dotkl toho polštáře na židli stal se nečistým. A kdyby ho i sundal ze židle, byl ten polštář nečistý. To je i důkazem o tom, že ta nečistota není o nečistotě těla či ducha té ženy, protože nečistým se stává i polštář bez ducha a těla. Žena, která se po menstruaci očistila, stejně musela před vstupem do chrámu vykonat mikev a očistit se. A to i žena, která žádnou menstruaci neměla. Protože dnes není Chrám, jsou tedy všichni pokládáni za nečisté.

 je dost úsměvné nebo smutné, že si může někdo myslel, že duch člověka, tedy ta duše, kterou B-h dal člověku, se vůbec může stát nečistou.

No, apoštol Pavel si to myslel. (2Kor 7,1). Věřící si může poskvrnit ducha a každý hřích činí duši nečistou (dočasně nebo i třeba trvale - třeba když věřící vstoupí do nedovoleného svazku. Třeba po rozvodu se zákonitou manželkou např.).

Kdo hřeší, bojuje proti své duši. Viz. ...."duše své očistili jste poslušností pravdě...." (1Pt 1,22). Tzn. že před tím ta duše nebyla čistá. A také: "abyste se zdržovali tělesných žádostí, které rytěřují (vedou boj) proti duši... (1Pt 2,11).

Za hřích je smrt. A to v duši - pokud jde o věřícího.

Aby bylo jasno duše má tři části - mysl, vůli a city. 

Jak víte, máme přemýšlet podle Pavla o tom, co je čisté a spravedlivé. Proč asi. Protože myšlenka nemůže poskvrnit naše duše?

Ráno se modlíme, v překladu: "B-že můj, duše, kterou jsi mi dal, je čistá. Ty jsi ji stvořil, Ty jsi ji zformoval, Ty jsi mi ji vdechl a Ty ji opatruješ ve mně, a Ty si ji časem vezmeš ode mne, ale zase mi ji vrátíš v čase příštím".

Velice smutné je také to, když křesťané učí nesmysl, že kdo znovu ožení po rozvodu, že je to hřích a poskvrňuje tím svého ducha. A blbost už je napsat: "vstoupí do nedovoleného svazku ... po rozvodu se zákonitou manželkou". To je absurdum z kontextu a na palici.

Já rozhodně podle Šaula/Pavla nepřemýšlím, byl mimo. Tak i JK. To hrajete na špatnou strunu.

Hele, když bych já vstoupil do Vašeho křesťanského domu, jasně bych se cítil znečištěn, ale moje duše, ta zůstává čistá. :) Udělalo by se mi jen z pohledu na matroš, který čtete, co jíte, čemu se věnujete, z toho koho nazýváte B-hem. A pro Vás je to čisté :)

Hele, když spadnete do guven, kdo se bude cítit znečištěn, Vy nebo Vaše tělo?

Nečistota těla, jistě, když zcizoložíte, tak Vy svým tělem, že - nebo svou duší?

Znečistil byste tedy Vy své tělo nebo to tělo Vás?

Žena, která menstruuje, není nečistá sama o sobě, ač se tak i může cítit. Ale je nečistá pro muže.

V tom je rozdíl. Je prostě udržována v čistotě před znečištěním, protože z ní odchází, co odumřelo bez života - plodové lůžko, vajíčka, a tvoří se pak nové. Proto je také nečistá i několik dnů po ukončení menstruce, ale pro muže. 

takto tomu věřím já. Vím jen jedno, že menstruující žena určitě není nečistá duchovně. Žádný nečistý duch se kolem ní nezdržuje. Jinak je možné, že tomuto SZ principu dobře nerozumím. 

To oceňuji. Jiní by tady tvrdili cosi o předobrazech apod.

Fakt oceňuji.

Vaším bohem jsou Vaše oči, Váš žaludek, Vaše myšlení, Vaše touhy.

Jíte to, co B-h prohlásil za nečisté, uctíváte obrazy, sochy svatých, neřídíte se Tórou, B-žími příkazy v ní uvedenými, dokonce je pokládáte za lidská nařízení a příkazy.

Takhle naplno to vyjádří málokterý křesťan a římský katolík, tak jak to skutečně křesťané vnímají.

Proto klobou dolů před Vaší upřímností. Takhle přímo to napíše jen málokterý křesťan.

Opravdu smekám, Akuzativ, před pravdvostí a upřímností Vašich slov.

Hospodin dal člověku svobodu a i židé jsou svobodni, a proto si udělali velké množství různých zákazů a příkazů, no a já nevím, jak tomu židé dnes rozumí a jestli všechny příkazy plní.

Zajímavé je například požehnání a prokletí-----a na tom se dá ze života judaistů pochopit hodně.

po vyhnání člověka z Ráje se člověk nevzpamatoval a nezačal žít, jak zamýšlel Hospodin. Ubíral se dál svou free cestou. No a kdo uslyšel Hospodina? Byl to Abram. Bůh je s člověkem od vyhnání z Ráje a kdokoliv ho mohl slyšet v době Abramově, v době svatého Jana Křtitele a můžeme ho slyšet i my dnes, a tak to bude do konce věků.

Harry Potter by byl pro ten účel nejlepší, protože ten je nejvíc zadémonizovaný z toho, co existuje.

http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&thold=-1&mode=flat&order=1&sid=2470482#313056

Neprihlaseny o tom psal tady, viz odkaz

Gregorios

Ano, už si vzpomínám. Druhý pokus byl opět s Harry Potterem, třetí pokus s nějakými špatnými pohádkami a čtvrtý pokus byl skrze zaslání nějakých jehovistických zašifrovaných textů na mail, má dojem.

Navíc se Nepřihlášený projevil jako nedůvěryhodná osoba, když jsem mu svěřil nějaké soukromé záležitosti a on i přes svůj slib mě daný to skoro ihned vypustil na veřejnost. Bylo to jakoby kněz porušil zpovědní tajemství a navíc ho pak zveřejnil.

Takže si ani nejsem jistý, zda opravdu jsem se ve skutečnosti netrefil správně v těch dalších pokusech.

A už vůbec nechápu, jak mohl Nepřihlášený chtít zakládat svoji víru v Boha na výsledcích těchto pokusů. To jsem opravdu ještě neslyšel. 

Tak v takovém případě by nebylo až tak od věci to nasázet do Wordu a dat tomu nějakou pěknou fazónu. Mně se na tom libí, že je to hodně stručné, ale přitom hodně výstižné.

Jinak tuto fázi religionistického výzkumu mám již zřejmě za sebou. Dospěl jsem zhruba k následujícímu názoru: skutečné události oné doby nelze zrekonstruhovat ani do té míry, abychom mohli spolehlivě prohlásit, zda Ježíš by či nebyl skutečná historická postava* (já osobně se tedy domnívám, že spíše byl - NZ mi dává větší smysl, pokud popisuje skutečnou postavu - byť se jedná o obyčejného smrtelníka). Nicméně - dle mého soudu není až tak podstatné, zda Ježíš existoval nebo ne, zda byl ukřižován nebo ne, ale zda je Bible jako taková dílem Boha, který stvořil lidi nebo je Bible dílem lidí, kteří stvořili (židokřesťanského) Boha. Tu první variantu považuji za tolik problematickou, že jsem po letech Bibli odsunul do kolonky mýtů a legend.

-----------------------------------------------------------------------------------------

* Kdysi sem občas zavítal jeden chytrý a sečtělý chlapík Včelař, který má docela propracovaný scénář ve kterém Ježíš nikdy nežil. Stejný názor má i Michal Hanko (stránky i-Ateismus.cz), se kterým jsem se dokonce setkal i osobně tady v Brně v čajovně, ale měl jsem málo času, tak jsme to nestihli patřičně rozebrat, ale slíbil, že se ještě někdy potkáme a vyloží mi podrobně svoji hypotézu.

Prosím vyzkoušejte Boha jestli je pravý Bůh. Modlete se dnes znovu aby Bůh udělal zázrak a Trump se v lednu 2021 stal prezidentem.

Vím, že to jako ateista nemůžeš pochopit. Ale ti co o modlitbě něco vědí, nikdy předem neví, za co se budou modlit. 

"Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, NEVÍME, ale ten Duch prosí za nás....." (Ř 8,26).

No ono i mnozí křesťané tomu nerozumí a myslí si, že se mohou modlit za co se jim zachce, a že jim to Bůh Otec jako svým rozmazlencům musí všechno dát.

Ale tak to není. Modlitebník svojí modlitbou vstupuje do jím zjištěné nebo zjevené Boží vůle a modlí se ta to, co Bůh podle své vůle chce učinit. Vrací v modlitbě Boží vůli zpět Bohu a tím umožňuje nebo napomáhá její realizaci.

Kdyby tomu bylo naopak - bylo by to jen pouhé čarování. To dnes provozuje např. tzv. Hnutí víry.

Víra i hory přenáší. Kdyby však Mojžíš nejdříve neslyšel a neuposlechl Boží Hlas, který mu řekl, že má vztáhnout hůl na moře, nic by se nestalo, kdyby to udělal sám ze sebe. Moře by se nerozdělilo. Ale on byl napojen na Boha a synchronizován s Jeho vůlí. 

A to je pravá modlitba. 

Např. prorok Eliáš se NEMODLIL, aby nepršelo tři a půl roku. On se MODLIL MODLITBOU. Což je úplně jiná úroveň modlitby. Pravá modlitba. Která vychází z VÍRY. A víra vychází ze SLYŠENÍ Božího Slova (Hlasu). Eliášovi nejdříve Bůh řekl, že se má takto modlit. Eliáš to neudělal ze svého rozmaru

A právě tak žil na zemi Pán Ježíš. Co slyšel od Otce, to říkal a činil. 

Jj, je to přesně tak, jak říkáš Grego.

Když modlitba nevyjde, byl to akt lidské svévole. Když modlitba vyjde, tak skrzeva člověka se prostředníctvím Ducha Svatého modlil sám Bůh a taková věc - to musí vyjít vždy, to dá rozum. To je úplně neprůstřelné tohle, smekám...

Jan 14,13: O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.

Trochu to zavání tím, že vlastně Ježíši nevěříš a tak raději nic od modliteb neočekáváš?

Skutečně tomu tak bylo? Byl celý život Ježíše předpovězen v minulosti? Byl skutečně očekávaným Kristem? Nebo je tato myšlenka jen zbožným přáním autorů evangelií? Pojďme se společně podívat na některá proroctví, která evangelisté zmiňují. 

1) Narození Ježíše

V Matouši 1,21 čteme: Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ To všechno se událo, aby se naplnilo, co bylo řečeno od Pána skrze proroka: ‚Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají mu jméno Immanuel‘, což v překladu znamená: ‚ Bůh s námi.‘  

Matouš zde cituje z Izaiáše 7,14 kde je psáno: 

Proto vám Panovník dá znamení sám: Hle, dívka otěhotní, porodí syna a dá mu jméno Immanuel. Bude jíst máslo a med, aby uměl zavrhnout zlé a zvolit dobré. Protože dříve než ten chlapec bude umět zavrhnout zlé a zvolit dobré, země, jejíchž dvou králů se děsíš, bude opuštěna. 

 
Pokud srovnáme uvedená místa, můžeme učinit tyto závěry:

a)Ježíš není Immanuel o kterém píše Izaiáš. Jméno Ježíš znamená: “Bůh zachraňuje “ naproti tomu jméno Immanuel znamená “Bůh je s námi”. 
b)Ježíš nebyl nikde v Novém zákoně jmenován jako Immanuel. 

c) V Izaiáši se nepíše o bezhříšném člověku, ale o hříšném, který se musí teprve naučit zavrhnout zlé a zvolit dobré. 

d)Anděl přikazuje Josefovi ať dá dítěti jméno Ježíš nikoliv Immanuel. 

Je zřejmé, že Matouš citovaný verš z proroctví Izaiáše vytrhl ze souvislosti a použil ho neprávem k podpoře svého příběhu o zázračném narození Ježíše. 

V již dříve rozebíraném textu v Matouši 1,23 je matka Immanuela definována jako panna:

Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají mu jméno Immanuel‘, což v překladu znamená: ‚ Bůh s námi.‘

V původním textu ze kterého Matouš cituje v Izaiáši 7,14 je však napsáno:

Hle, dívka otěhotní, porodí syna a dá mu jméno Immanuel.

Vidíme že zde slovo panna použito není. Tento omyl vznikl tak, že neznámý spisovatel evangelia Matouše byl řecky píšící mnich, který ve snaze podpořit panenské početí Krista, hledal v Septuagintě (řeckém překladu hebrejského Starého zákona) nějaké místo, kterým by vytvořený příběh posvětil. V Septuagintě pak nalezl v Izaiáši text, kde se píše o panně, která porodí Immanuela. Toto místo použil pro svůj smyšlený příběh. Protože však neměl po ruce hebrejský originál, (a Bůh zrovna spal) proto vůbec netušil, že je tento verš špatně přeložen a že slovo panna (řecky parthenos) zde nepatří. V originále je totiž slovo dívka (alma).

Mnozí teologové se dnes pokouší tuto chybu omluvit, jako nepozornost nějakého písaře, ve skutečnosti je to jen jeden z mnoha důkazů, že neznámí spisovatelé evangelií zcela postrádali Boží vedení a inspiraci.
Vidíme tedy, že použití verše z Izaiáše 7,14 pro podporu příběhu o Marii panně je mylné.

Matouš o Ježíši tvrdí, že o něm bylo proroky předpovězeno, že bude nazýván Nazaretským:

Matouš 2,23 : A přišed, bydlil v městě, kteréž slove Nazarét, aby se naplnilo, což povědíno bylo skrze proroky, že Nazaretský slouti bude.

Přestože teologové přes 2000 let usilují o nalezení tohoto proroctví ve Starém Zákoně, tak jejich snaha byla vždy marná. Žádný takový verš v Židovských písmech není. Anonymní mnich, který sepsal evangelium Matouše si zde jen popustil uzdu své fantazie. Možná i spoléhal na to, že převážná většina křesťanů byla tehdy negramotná a neměla jak si jeho vylhaná tvrzení ověřit.

Matouš tvrdí, že proroci ve Starém zákoně prorokovali, že Ježíš příjde z Egypta: 

Matouš 2,14 : On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku a odešel do Egypta. A byl tam až do Herodovy smrti, aby se naplnilo, co bylo řečeno od Pána skrze proroka: ‚Z Egypta jsem povolal svého syna.‘  

 
Pisatel se zde odvolává na verš v Ozeáši 11,1: 

Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, z Egypta jsem povolal svého syna.  

 
Pokud existuje místo Starého zákona, které neznámý pisatel Matouše vytrhl z kontextu a hrubě ho znásilnil, potom to je tento verš. Podívejme se na celý kontext v Ozeáši 11 kapitole: 

Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, z Egypta jsem povolal svého syna. Čím víc jsem je volal, tím víc ode mě odcházeli, obětovali baalům a pálili oběti modlám. Já jsem učil Efrajima chodit, bral ho na své paže, ale nepoznali, že jsem je uzdravil já. Táhl jsem je lidskými provazy, pouty lásky, byl jsem pro ně jako ten, kdo nadlehčuje jho na jejich čelistech, nakláněl jsem se k nim a krmil je. Ne! Navrátí se do egyptské země a jeho králem bude Asýrie, protože se odmítli obrátit. V jeho městě bude řádit meč, bude ničit jeho žvanily, pohltí je za jejich rady. Můj lid se drží odvrácení ode mě, společně volají k Baalovi, ale on je nevyvýší. Jak bych tě mohl vydat, Efrajime? Jak bych tě mohl předat, Izraeli? Jak bych tě mohl vydat jako Admu? Jak bych s tebou mohl učinit to co se Sebójimem? Mé srdce se ve mně změnilo, je vzbuzen všechen můj soucit. Nevykonám svůj planoucí hněv, nezničím znovu Efrajima, protože já jsem Bůh, a ne člověk, Svatý uprostřed tebe, nepřijdu s hněvem. Přijdou za Hospodinem. Bude řvát jako lev. Když on zařve, přiběhnou s třesením synové od západu, přiletí s třesením jako pták z Egypta a jako holubice z asyrské země a způsobím, že budou bydlet ve svých domech, je Hospodinův výrok. 

 
Je zřejmé, že synem o kterém zde prorok mluví je Izrael. Jeho Bůh povolal a vyvedl z Egypta, ale on pak od něj odcházel a obětoval baalům a modlám. Anonymní mnich píšící Matouše opět spoléhal na neznalost křesťanů, kteří neměli jak si ověřit jeho nepravdivá tvrzení. 

Pisatel evangelia Lukáše naproti tomu píše: 

Lukáš 2,39: A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním. Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc. 

Vidíme, že Lukáš zde tvrdí, že po narození Ježíše v Betlémě se rodiče s Ježíšem natrvalo vrátili do Nazaréta. Lukáš neví nic o odchodu či pobytu Ježíše v Egyptě. Svým tvrzením, že jeho rodiče kontinuálně každý rok z Nazaréta chodili na svátek do Jeruzaléma, tak usvědčuje anonymního pisatele evangelia Matouše ze lži.

Matouš píše o Ježíši v Mat 4,13:

Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnaum, které je u moře, v oblastech Zabulón a Neftalí, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚Země Zabulón a země Neftalí, cestou u moře, za Jordánem — Galilea pohanů; lid sedící v temnotě uviděl veliké světlo, těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, vzešlo světlo.‘

Matouš cituje z Iza 8,21 a 9,1-3 kde se píše:

Každý zkroušený a hladový bude procházet zemí, a jak bude hladový a vzteklý, bude proklínat svého krále i svého Boha. Obrátí se vzhůru a pohledí k zemi, a hle, soužení a temnota, ponurá sklíčenost — vkrádá se soumrak. Avšak nezůstane pochmurná, jako teď, když na ni dolehla tíseň. Jako v době, kdy nejprve zlehčil zemi Zabulón a zemi Neftalí, ale nakonec jí dodá vážnost — cestě u moře, Zajordání a Galileji národů. Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na ty, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy, na ně zazáří světlo. Rozmnožil jsi ten národ a zvětšil jsi jeho radost. Radovali se před tebou, jako když mají radost ze žně, jako když jásají při dělení kořisti, protože jho jeho břemene i hůl na jeho ramena i žezlo jeho utlačovatele jsi rozdrtil jako v den Midjánu.

Matouš zde opět manipuluje s textem v Izaiáši. Nejprve začne citovat druhou polovinu věty a zamlčí tak začátek věty, kde se píše o tom, že "nejprve zlehčil zemi Zabulón a zemi Neftalí, ale nakonec jí dodá vážnost". Tato věta se Matoušovi zřejmě nehodila do krámu, protože evidentně nemá s budoucím příchodem Krista nic společného. Proto větu rozpůlil a dvě části vypustil a zbylé torzo použil pro svůj příběh.

Izaiáš na uvedeném místě předpovídá tažení Asyrského krále do Judské země. Všimněme si přítomného času “jako teď”. Izaíáš mluví o tehdejší temné situaci v zemi. Dále Izaiáš povzbuzuje lid a říká mu, že opět uvidí světlo a budou se radovat. Izaiáš dále píše, že se národ po zazáření světla rozmnožil (všimněme si minulého času- není to žádné proroctví do budoucnosti - tuto část věty padělatel Matouše raději vypustil) Je evidentní, že se tu nemluví o Ježíši, který nebyl žádný sexuální kouč, jenž by lid vedl k rozmnožování.

Prorok dále hovoří k celému lidu a nepřipouští zde žádnou možnost, že by část lidu měla zůstala ve tmě a bez radosti. Židé ani v době Ježíše ani dnes nepokládají citované místo v Izaiáši za proroctví o budoucím příchodu Mesiáše.

Pokud se bez růžových brýlí podíváme na působení Ježíše v Galileji, tak jak je popsáno v evangeliích zjistíme, že zde Ježíš příliš nezářil a lid měl problém vůbec ho uvidět:

Marek 6,3: Není to ten tesař, syn Marie a bratr Jakuba, Josese, Judy a Šimona, a nejsou jeho sestry zde s námi?“ A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim říkal: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, mezi svými příbuznými a ve svém domě.“ A nemohl tam učinit žádný mocný skutek, jen na několik neduživých vložil ruce a uzdravil je. A divil se pro jejich nevěru.

Vídíme že Galilejci nepřijali zvěst Ježíše. Nemohl tam udělat žádný mocný skutek a divil se tomu, že mu nevěří. Galilejci se nad Ježíšem pohoršovali. To je v rozporu s Matoušovou konstrukcí, že Ježíš je tím světlem které zazáří v Galileji.

Marek 9,30:  A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal.

Není jasné, jak by se Ježíš mohl stát světlem pro Galileji, když nechtěl naplnit své (nebo Matoušovo) údajné poslání být světlem. Před tamním lidem se skrýval a nechtěl aby ho někdo poznal.

Marek 1,45: On však vyšel a začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat, takže Ježíš již nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na opuštěných místech.

Po udajném uzdravení malomocného, se Ježíš skrýval na opuštěných místech bez lidí a nemohl vstoupit do města. Opět vidíme, že Ježíš se vyhýbal Galilejskému městu a nebyl tak světlem pro lid.

Lukáš 4, 28: Vstali, vyhnali ho za město a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. On však prošel jejich středem a ubíral se dál.

Vidíme že lidé v městě Nazaretu, kde byl vychován, zvěst Ježíše odmítli a tak se Matoušova idea o tom, že lid uvidí světlo v Galileji a bude se radovat na Ježíši nenaplnila

Jan 7,3: Jeho bratři mu řekli: „Odejdi odtud a jdi do Judska, aby také tvoji učedníci uviděli tvé skutky, které činíš. Vždyť nikdo nedělá nic vskrytu, chce-li být znám na veřejnosti. Činíš-li tyto věci, ukaž se světu.

Ježíšovi vlastní bratři napomínali Ježíše, ať se přestane stále skrývat a vyhýbat se veřejnosti. Jak se Ježíš s tímto podivným chováním mohl stát světlem a radostí pro lid v Galileji?

Jan 6,66: Z toho důvodu mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.

Ježíš měl problém i s vlastními následovníky, kteří jeho učení nepřijali a odešli od něj a rozšířili tak početnou skupinu lidu v Galileji, která je svědectvím o tom, že Izaiáš nehovořil o Ježíši.

Matouš 28,16: Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil. Když ho spatřili, poklonili se mu; ale někteří pochybovali.

I po údajném vzkříšení Ježíše se dochovala zpráva, že z jedenácti učedníků někteří pochybovali. I kdyby se jednalo jen o dva učedníky (je zde množné číslo, bylo jich tedy minimálně dva ale mohlo jich být i deset) tak by byli dostatečným důkazem o tom, že Ježíš se žádným světlem a radostí pro lid v Galileji nestal.

Pisatel Matouše, který osobně nezažil Ježíše a stále jen přepisoval a opravoval Markovo evangelium, neměl také žádnou úctu k hebrejskému Starému zákonu. Poté co z Izaiáše vypreparoval údajné proroctví o Kristu, tak tyto verše také klidně dále měnil a falšoval, tak aby ještě lépe zapadala do jeho smyšleného příběhu.

"Lid který chodí v temnotě" přepsal na "lid sedící v temnotě"

"bydlí v zemi nejhlubší tmy" přepsal na "seděli v krajině a stínu smrti"

"zazáří světlo" přepsal na "vzešlo světlo"

"ale nakonec jí dodá vážnost" tento text již padělatel Matouše zcela vypustil.

Matouš 2,16 píše: Když Herodes uviděl, že ho mágové oklamali, velice se rozlítil a dal pobít všechny chlapce v Betlémě i v celém jeho okolí, od dvouletých níže, podle času, který vyzvěděl od mágů.Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: ‚Hlas v Ráma bylo slyšet, nářek a pláč a velké bědování; Ráchel oplakává své děti a nechce se dát utěšit, protože jich není.‘  

 
Údajnou smrt všech chlapců v Betlémě líčí Matouš jako naplnění proroctví Jeremiáše, které je zapsáno v Jeremiáši 31,15: 

 
Toto praví Hospodin: Slyš! V Rámě je slyšet bědování a hořký pláč. Ráchel oplakává své syny. Nechce se dát potěšit kvůli svým synům, protože už nejsou. Toto praví Hospodin: Zdrž svůj hlas od pláče a své oči od slz, protože je mzda za tvou práci, je Hospodinův výrok: Navrátí se z nepřátelské země. Je naděje pro tvoji budoucnost, je Hospodinův výrok; synové se navrátí zpět na své území. 

 
Použití proroctví Jeremiáše k podpoře příběhu v Matouši 2 kapitole, je třeba odmítnout jako nemístné, z těchto důvodů:

1)Není tu žádná zmínka o králi Herodovi jako příčině pláče v Rámě. 

2)Je zde přítomný čas (je slyšet), prorok hovoří o současné situaci v jeho dnech, nemluví o budoucí události. 

3) Nepíše se tu nic o smrti synů v Rámě, ale jen o tom, že ve městě již nejsou. Synové nebyli mrtví, ale v zajetí v Babyloně. 

4)Matouš text vytrhl z kontextu a snažil se ho napasovat na smrt chlapců v Betlémě, ale text v Jeremiáši pokračuje a Hospodin dvakrát říká, že synové Ráchel se navrátí zpět z nepřátelské země. Kdyby byli mrtví, jak by se mohli navrátit ze zajetí? 

5)Proroctví nemá nic společného s Betlémem. Píše se v něm pouze o městečku Ráma, kde se celá událost stala. Ráma je vzdálena asi 20 kilometrů od Betléma. 

Vidíme, že neznámý autor Matouše opět, jak už bylo jeho zvykem, nalezl ve Starém zákoně nějaký verš, který hovoří o zcela jiné události a použil, či spíše zneužil ho k podpoře svého smyšleného příběhu.

Při našem uvažování nad starozákonními proroctvími, nyní přicházíme až k samotnému svatému grálu všech údajných proroctví o Ježíši z Nazareta. Je jím proroctví zapsané v Izaiáši 52 a 53 kapitole. Odvolává se na něj anonymní pisatel Matouše a také pisatel Skutků apoštolů.

V Mat 8,16 čteme: Když nastal večer, přinesli k němu mnoho démonizovaných; i vyhnal duchy slovem a všechny nemocné uzdravil, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: ‚On sám naše slabosti vzal a nemoci nesl.‘ 

a ve Sk 8,32 je napsáno: To místo Písma, které četl, bylo toto: ‚Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. Ve svém ponížení byl zbaven práva. Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ze země.‘ 

Iza 52,13 Hle, můj otrok bude mít úspěch, bude vyvýšen, povznesen a velice zveleben. Tak jako mnozí se nad ním zhrozí — tak nelidsky zohaven bude jeho vzhled, jeho vzezření nepodobné lidským synům -tak přivede v úžas mnohé národy. Králové kvůli němu zavřou svá ústa, protože uvidí to, co jim nebylo vyprávěno, a pochopí to, o čem neslyšeli.

Iza 53,1: 1 [www.obohu.cz]Kdo by jen uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli? A při kom se zjevila Hospodinova paže?  2 [www.obohu.cz]Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili.  3 [www.obohu.cz]Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář — všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.  4 [www.obohu.cz]Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen.  5 [www.obohu.cz]Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.  6 [www.obohu.cz]My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech.  7 [www.obohu.cz]Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa: jako beránek vedený na porážku a jako ovce před střihači byl němý, ústa neotevřel.  8 [www.obohu.cz]Skrze útlak a soud byl vzat, kdo se bude zabývat jeho údělem? Neboť byl vyťat ze země živých, jeho rána přišla za přestoupení mého lidu.  9 [www.obohu.cz]A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.  10 [www.obohu.cz]Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří.  11 [www.obohu.cz]Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění on sám ponese.  12 [www.obohu.cz]Proto mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist, protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné. On odnesl hřích mnohých a je přímluvcem za vzpurné.

Nyní si tato citovaná místa podrobně rozebereme:

Ve Starém zákoně je za otroka označen například Mojžíš v Numeri 12,7 ale také Izrael v Leviticus 25,42: Jsou to moji otroci, které jsem vyvedl z egyptské země. Nebudou prodáváni jako se prodávají otroci.

Protože výklad, že zde prorok Izaiáš mluví o Izraeli je nejpravděpodobnější, budu jej při našem zkoumání dále používat. Na tomto místě Písma je mnoho nezodpovězených otázek: Pokud Bůh vlastní otroka je tedy otrokář? Jak by mohl být Ježíš jako Bůh sám sobě otrokem? Otrokář přece nemůže být současně otrokem. Když prorok píše o úspěchu, který bude otrok mít, je zřejmé, že se toto na Ježíši nenaplnilo, protože neměl úspěch, Všichni ho opustili a zemřel hrozně jako vyvrhel na kříži.

b)Iza 52,13 bude vyvýšen, povznesen a velice zveleben

Další část verše rovněž nebyla naplněna, Zároveň si toto místo protiřečí s Iza 53,3: Opovržený a lidmi zavržený. Jakoby Izaiáš hovořil o dvou osobách.

Ani toto proroctví není naplněno na Ježíši. V evangeliích nic nečteme o tom, že by tělo Ježíše bylo nelidsky zohaveno. V době vlády Římanů bylo bičováno a ukřižováno mnoho tisíc lidí, muselo by to znamenat, že každý ukřižovaný zločinec, vypadal na kříži lépe než Ježíš? Římané měli navíc zvyk mrtvá těla pro výstrahu nechávat na kříži tak dlouho, až se o jejich naprostou dezintegraci postarala divoká zvěř. Má někdo odvahu tvrdit, že tělo Ježíše jen po několika hodinách na kříži vypadalo hůře, než těla mnohých ukřižovaných zločinců, jejichž hnijící torza těl na kříži visela několik měsíců?

V žádném evangeliu nic podobného nečteme. Pilát i Herodes vyslýchali Ježíše, ale ten kdo mlčel nebyl žádný král, ale mlčel pouze Ježíš.

Marek 15,4 Tu se ho Pilát znovu otázal: "Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují" Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil.

Lukáš 23,8 Když Herodes Ježíše uviděl, velmi se zaradoval; neboť si ho už dlouho přál vidět, protože o něm mnoho slyšel, a doufal, že od něho uvidí nějaké znamení.  Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpověděl. 

e)Iza 53,1 Kdo by jen uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli? A při kom se zjevila Hospodinova paže?

Tento verš použil Pavel jako proroctví o zvěsti kterou káží křesťané o Ježíši.

V Řím 10,16 napsal: Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: ‚Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?‘

53,2 Vyrostl

53,2 neměl

53,3 znal

53,3 nevážili

53,4 snášel,

53,4 nesl

Proroctví zjevně není napsané o někom, kdo má přijít jednou v budoucnosti.

Evangelia neuvádí že by Ježíš trpěl bolestmi. Ježíš také neznal nemoci, protože vyučoval v Marek 7,15 Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho znečišťuje. 18 Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit, protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází do záchodu?“

Ježíš tu prokázal elementární neznalost o světě bakterií, virů a parazitů, kteří se úspěšně šíří skrze nemyté ruce a mohou člověka ohrozit jak na zdraví tak na životě. Ježíš tento nesmysl nejen učil, ale také takto houmlesácky žil:

Pokud budeme číst evangelia jistě si povšimneme skutečnosti, že Ježíš také trpěl některými nemocemi. Rodina Ježíše, která ho dobře znala, byla přesvědčena, že trpí duševní nemocí:

Marek 3,21 Když to uslyšeli jeho příbuzní, vyšli, aby se ho zmocnili, neboť říkali: „Pomátl se.“  Také mnoho posluchačů mělo Ježíše za bláznivého:

Pokud se pokusíme analyzovat o jakou duševní nemoc u Ježíše šlo, naskýtá se několik diagnóz:

Velikášský komplex

Podívejme se co o sobě sám Ježíš řekl:

Já a Bůh jsme jedno: Jan 10,30 Já a Otec jsme jedno.“

Byl jsem tu dříve než Abraham: Jan 8,58 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, dřív než byl Abraham, já jsem.“

Já jsem král: Jan 18,37 Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě.

Každý musí být se mnou: Mat 12,30: Kdo není se mnou, je proti mně

Sestoupil jsem z nebe: Jan 6,38 Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal. 

Parkinsonova choroba

Ježíš nepoznával rodiče: Marek 3,31: tu přichází jeho matka a jeho bratři a stojíce venku dali ho zavolat. Kolem něho seděl zástup. Říkají mu: „Hle, tvá matka a tvoji bratři a tvé sestry tě venku hledají.“ Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“ A rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, má matka a moji bratři.

Nepamatoval si, že se před židy dlouhou dobu stále skrýval a utíkal:

Jan 8,59 Zvedli kameny, aby je na něho hodili. Ježíš se však skryl, prošel mezi nimi a vyšel z chrámu. Tak odešel.

Jan 12,36 Dokud máte světlo, věřte v to světlo, abyste se stali syny světla.“ To Ježíš pověděl, odešel a skryl se před nimi.

Jan 10,39 Znovu se ho tedy chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.

Když měl být souzen, tak si to nepamatoval, že ho již dříve chtěli chytit:

Lukáš 22,53 Když jsem byl den co den s vámi v chrámě, nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.“

Nepamatoval si, že mimo období plodnosti na stromech fíků nic neroste:

Marek 11,13 A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků.

Nepamatoval si, kdy bude den konce světa- kdo jiný by to ale měl vědět?

Marek 13,32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.

Zapomněl několikrát na to, že je vševědoucí:

Marek 9,21 Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství.

Marek 5,27 Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla se jeho šatu. Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“ A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“ Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“ Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila.

Zapoměl na to, co tvrdil před pár hodinami a tvrdil pak pravý opak:

Jan 8,14  „I když svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé,

Jan 15,31 „Svědčím-li já sám o sobě, není mé svědectví pravé.

Sebepoškozování

Ježíš vyzval své následovníky: k sekání rukou a nohou:

Marek 9,43 Svádí-li tě tvá ruka, utni ji.

Marek 9,45 A svádí-li tě tvá noha, utni ji.

Matouš 18,8 Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď;

Vylupování očí:

Marek 9,47 A svádí-li tě tvé oko, vyjmi je.

Matouš 18,9 A jestliže tě svádí tvé oko, vyjmi je a odhoď;

Ke kastraci:

Matouš 19,12 a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes.

K pití jedu:

Marek 16,18 vypijí-li něco smrtelného, nijak jim to neublíží.

K tomu, ať učedníci berou do rukou jedovaté hady:

Marek 16,18 budou brát hady do rukou

Lukáš 7,34 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘ 

Matouš 11,19 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘

Pokračování příště

První část ze dvou

Ahoj,

nemohl bys to prosím posílat formou samostatných článků, aby se o lépe hledalo a dalo se k tomu snadněji vracet?

Takhle když je to zasunuté ve změti komentářů, tak je orientace značně obtížná.

díky

r

Vidíš to, nikdy sem si nevšiml te drobné poznámky k tom, že Ježíš holdoval vínu :) Bůh požívající alkoholické nápoje - tohle bych mohl poslat jednomu fundamentalistovi, který se stal po vzoru Ježíše naprostým absitentem ... tenhle veršík asi též přehlédl.

Ahoj,

co bys řekl Soudců 13,5 ?

Já nevím v BK je Nazarejský, podobnš v KJV a jinak V ČEP.

Hebrejsky neumím...

podle ČEP by to vypadalo, že Nazorejský je zasvěcenec.

Tu jí otevřel celé své srdce a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, protože od lůna své matky jsem Boží nazír.

No vidím, že studuješ opravdu důkladně.

Nicméně přiznám, že jsme každý na jiných pozicích. Tvé jsou zřejmé. Takže jen pro ujasnění jsem kalvinista a navíc z Bible mi vychází supralapsarianismus.

Jen by mě zajímalo, v dobách kdy ses hlásil ke křesťanství k jaké denominaci jsi měl nejblíže? Jen pro zajímavost. Pokud na to nechceš odpovídat tak ok.

Nicméně na druhou otázku by mě odpověď zajímala více, protože to mi připadá jako opravdu obtížné. Tak tedy druhá otázka. Jak sis kdysi interpreteoval Iz 66:22-24?

Mně to totiž připadá, jako by i v nové zemi se spasení chodili v pravidelných intervallech dívat na mučení zavržených v pekle. Hovoří se o strašlivé výstraze všemu tvorstu...

Jenže v nebi už by snad měla být dána poslušnost jaksi automaticky - dána láskou k Bohu, vděčností za spasení...Vzpoura by měla být vyloučená.

Tady to ale vypadá, jako byla třeba výstraha, aby nedošlo ke vzpouře. Navíc pokud by to trvalo věčně, tak spasení by tyto hrůzy neviděli jedenkrát, ani tisíckrát, ani milionkrát, ale nekonečněkrát.....

Jestli mi něco v Bibli připadá obtížné a vyvolávající pokušení k posunu do liberálních pozic, tak je to právě toto místo.

Proto by mě zajímalo, jak sis ho vysvětloval.

Nicméně do liberálních pozic se mi moc nechce, abych pak neměl v jezeře nějaké obzvlášť žhavé míso.

Hezký večer.

reformovany

Zdravím Eeformovaný,

Soudců 13,5 je H5139 - ve stejném kontextu užito i v Nu 6:2; Nu 6:13; Nu 6:18; Nu 6:19; Nu 6:20; Nu 6:21; Sd 13:7; Sd 16:17; Pl 4:7; Am 2:11; Am 2:12.

Problém křesťanských výkladů je v tom, že se často postupují stylem hodinky jako holínky - z hlediska písmenek se to liší jen minimálně a protože se nám to hodí, tak to prostě použijeme :)

Jinak jsem potěšen, že zde na GS chodí alespoň jeden kalvinista. Pro kalvinisty mám velkou slabost. Přiznám se, že je to teologické směr, který mne z křesťanství fascinuje asi nejvíce.

Nyní k oněm problematickým veršům:

Ještě k efektivitě onoho zastrašování. V Asii (se podstatě do doby nedávné) používala metoda popravy, která měla lidi odradit od těch nejtěžší zločinů jako třeba velezrada nebo antentát na panovníka:

Přesto všechno se čas od času stalo, že touhle nepříliš pěknou smrtí nějaký dareba zemřel. Podobně je to dneska třeba ve střední americe, kde se lidi pitvají zaživa, když třeba zradí nějakého drogového bosse - ani tato hrozba je ale neodradí, aby se sem tam někdo o něco takového nepokusil.

A teď si vezměme v potaz, že v případě Nové Země nemusí jít ani o nějakou super-lotrovinu. Stačí třeba jen úmyslně v něčem zalhat a bum-bác: Ráj byl opět poskvrněn hříchem - celý ten tyátr může začít zase na novo. Samozřejmě - záležitost má jednoduché a velmi efektivní řešení: odejmout lidem svobodnou vůli a tím je to pořešené.  Nechat jim svobodu rozhodování jen v nedůležitých věcech - třeba co posnídat nebo kam si zajít na procházku. Jenže to sebou nese ohromně nepříjemnou otázku - pokud by to takhle fakt šlo, proč to do prkenné ohrady takto Bůh nenastavil ihned od počátku. Eva by to jablko prostě položila pod strom a šla si po svých a takto by to bylo celou věčnost.

Kalvinisty pravda tohle tolik netrápí - ti na svobodnou vůli nevěří buď vůbec (stejně jako většina ateistů :) anebo se domnívají, že člověku je právě umožněno se svobodně rozhodovat jen v těch spíše nepodstatných věc - ve všem ostaním třímá otěže pěvně "v rukou" Bůh. Tak či tak - kalvinisté věří tomu, že jejich Bůh je kosmické psychopatické monstrum, které predestinovalo jedny k věčnému blahu a druhé k věčné bolesti, jen na zakládě svých osobních preferencí, které jsou předmětem tajemství a normální smrtelník jim nemůže rozumět.

Ahoj LD,

díky za rozsáhlou odpověď. Četl jsem i následující komentář.

Co se týče Soudců, tak asi znáš výklady, že to co má primární význam třeba na Samsona, tak lze říci, že to je předobraz, byť nedokonalý, Krista. Navíc i konzervativní reformovaní doktrinu Sola Sriptura vztahují na originály - a ty nemáme. Máme jen opisy - a tam mohl občas někdo něco dopsat; třeba ne ve zlé vůli; jeden opisovač napsal poznámku a další jí pro jistotu začlenil do dalšího opisu. Nepředpokládá se, že by se někdo odvážil ubírat. Takže myslím, že z řady věcí co píše badstudent nebo ty by se dalo tímto způsobem vybruslit.

To co mi nejvíce leži v hlavě je ovvšem ten konec Iz. Představa pravidelného sledování mučených mě pokojem nenaplňuje; nicméně to může být tím, že nejsem zralý křesťan. Navíc v kalvinismu není vyučována absolutní jistota spásy. Jistota je jen v tom, že množina lidí, kterou chtěl Bůh ještě před stovořením světa spasit bude do jednoho spasena (Bůh zná jejich počet a identitu a nikoho neztratí). Ovšem ne každý kdo říká Kristu Pane, Pane etc. Prostě nemáš absolutní jistotu, zda máš pravou víru a jsi tedy z počtu vyvolených (Bůh nedává scan z Knihy života). Takže to je další důvod ke znepokojení - existuje možnost, že nebudeš mezi pozorovateli, kteří chodí na exkurze, ale mezi pozorovanými mučenými.

Ten oddíl mi leží v žaludku (pardon v hlavě). Pro arminiány je ten oddíl úplně nemožný - protože kdyby bylya SV v jejich pojetí (tak jak píšeš zhruba v dalším komentáři), i kdyby se vzbouřil jeden spasený za milion let, tak v nekonnečnu je nový ráj spolehlivě prázdný. Jako kalvinista si kladu otázku, proč je to třeba? Koneckonců podle jiných veršů se zdá, že v nebi budou mít spasení nová srdce. Snad jediným východiskem je odpověď, že takto by to Bohu přineslo větší slávu, protože bude permanetně zjevován kontrast jak je laskavý směrem k vyvoleným a hrozný k zavrženým. No, z tónu kterým to píšu asi poznáš, že to pro mě není nejkomfortnější vysvětlení :-))). Takže doufám, že přijde časem.

Jinak co se týká svobodné vůle (SV), tak jí jako kalvinista vnímám jako možnost volby z různých alternativ. Ta je ale podmíněná chtěním. Je to jako když někdo volí zda si objedná kuře nebo hovězí. Má možnost svobodné volby, ale pokud mu chutná hovězí je volba předem jasná. Na ničím nepodmíněné volby nevěřím.

Ano - věřím, že i pád v Edenu byl předurčen v Božím plánu. Věřím (a to ne každý kalvinista), že z Bible vychází jako nejlogičtější vysvětlení supralapsarianismus (pád lapsus má vysokou logickou prioritu v Božím plánu). V češtině o tom toho moc není - ale ty čteš anglicky, tak snadno o supralapsarianismu něco najdeš.

Hezký den.

reformovany

Zdravím reformovaný,

je vidět, že nad celou věcí bedlivě přemýšlíš a registruješ zde jednak řekněme jisté podivnosti v teologických konsekvencích a jednak přiznáváš určité emoční problémy, při představě, že v sobotu by se na nové zemi namísto do kostela/modlitebny chodilo na hodinku do Ježíšovy soukromé mučírny, kde by se svíjeli lidi v plamenech - pro posílení obrazotvornosti přikládám ilustrační video (místo čuníků je třeba si dosadit lidit a razantně navýšit počty - dle Písma je k věčnému mučení predestinováno podstatně více lidí, než ku spáse) ... Youtube link: prasečí mor - Čína

Hodinka sledování podobných výjevů by nejednomu mohla pokazit sobotní odpoledne - pro některé spasené citlivější povahy by asi sobota nebyla nejoblíbenějším dnem v Ráji.

Osobně se domnívám, že toto je zřejmě hlavní důvod pro vznik anihilační teorie účinků ohnivého jezera (ono to má nějaký odborný teologický název, ten jsem ale jaksi zapomenul). Nejenom jehovisté a adventisté věří tomu, že pod pojmem "druhá smrt" se neskrývá nanejvýš pochmurná dimeze bytí, kde dým muk hříšníků stoupá na věky věků dnem i nocí, ale že se jedná definitivní zánik vědomí ... konec-konců i na GranoSalis je plno křesťanů, kteří si vybrané pasáže Bible metaforizují (i když jinak všechno berou víceméně doslovně), aby tak dosáhli "potřebného" posunu výkladu, který Boha staví z jejich pohledu do lepšího světla.

Já osobně se domnívám (pohled bezbožníka), že verše v Izaiáši nemají spojitost s pozdějšími textovými pasážemi z Nového Zákona. Pisatelé NZ se zde inspirovali a příslušné verše použili jako teologickou podpěru pro svoji vlastní literární tvorbu. Izaiáš patří mezi knihy, které jsou psány vyloženě až básnicky, takže prostoru pro pozdější odvozené teologické nádstavby je zde dosti.

Problematiku svobodné vůle a předurčení rozeberu po obědě v dalším příspěvku.

Já tedy nejsem kalvinista, věřím ve svobodnou vůli, považuji se za křesťanského fundamentalistu, ale fundamentem není Bible, ale Kristus. Bible je inspirovaná kniha, některé pasáže více, některé méně .... a také konkrétní pasáže byly psány konkrétní době, konkrétním lidem do konkrétní situace. Obsahují i obecné pravdy, ale pokud zapomenu komu a proč konkrétní pasáž byla napsána, tak ....

Takže mně obecně Izaáš s mučírnou nedělá žádný problém, přijde mi i docela odvážné jej číst jako popis na Nové zemi, kde jsou vzkříšení a proměnění. Z textu podle mne evidentně plyne, že Izaáš mluví o době před vzkříšením. Pokud tedy pasáž chci číst jako "obraz viděné budoucnosti". Za mne nejde o dobu po vzkříšení a ani nejde o vidění budoucnosti ve smyslu "cestování časem".

Je to obraz ne nepodobný obrazu, napomenutí, které Izrael dostal když dostal Desky zákona. 

JirkaB je hodný člověk. Z toho co tu o sobě psal, se mi to tak jeví - jak ubytoval sestru ve víře v nouzi a tak podobně (doufám, že si to dobře pamatuji a nežvaním nesmysly).

A tak je vcelku logické, že i Jirkův Bůh bude podobně hodný. A tak i když se v příslušné textové pasáží píše o nové zemi, kterou Bůh stvoří, a že na této zemi budou zavedené "strašidelné soboty", tak Jirka si to ve své dobrotě časově posunuje do jiného období s odkazem, že text prostě přeskakuje bez předchozího upozornění ze vzdálenější budoucnosti do budoucnosti bližší. Představa horrorových sobot opravdu přílíš nezapadá do popisu místa, kde cituji: Bůh setře každou slzu z jejich očí a smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.

Ahoj JirkoB,

nic ve zlém, ale fundamentalista opravdu nejsi. Nicméně, tvé pojetí stojí za úvahu. Alespoň u toho konce Iz. Vykládat to litetralisticky je asi cesta do pekel.

Hezký večer

r

Začneme tím, že se podíváme na vybraná tvrzení z dřívějšího příspěvku:

Zdá se, že tvoje pojetí předurčenosti je vnitřně konzistentní (narozdíl od jiných zde - nechci jmenovat, ale je jich více, než dost), pouze si nedokážeš dost dobře zdůvodnit, proč Bůh naplánoval i vstup hříchu do jeho plánu (když jinak hřích k smrti nenávidí) a dále ti není jasná role oné "strašidelné soboty" v rámci Nové Země, když bezhříšnost Nové Země je předurčená a tudíž neměnitelná! Ok - tak se na to pojdmě podívat trochu blíže: budu se opakovat a psát tu něco, co jsem tu už napsal mockrát, ale opakování je matka moudrosti, jak se traduje ...

Zrovna teď řeším s jedním filosofem problematiku tzv. Ganzfeld experimentu. Pro účely debaty jsem si naprogramoval konfigurovatelný generátor cyklů náhody. Slovo nahodný ale není úplně přesné - bavit bychom se měli o pseudo-náhodě. Zdrojem oněch "náhodných" čísel je v tomto případě počítačový algoritmus (lineární kongruentní generátor), jehož výstup je zároveň dalším vstupem pro generování dalšího náhodného čísla. Jenže i zde platí kauzalita - pokud je prvním vstupem stejné číslo (první vstup se nazývá hezky semínko), je následná sekvence "náhod" vždy stejná. Proto se jako semínko často používá přesný čas - ten je jedinečný, ale rozhodně není náhodný :)

Kam tím vlastně mířím ... je třeba si ujasnit pojmy determinismus, indeterminismus a svobodná vůle. Determinismus se projevuje všude tam, kde platí přísná kauzalita. Z výše uvedeného příladu je tedy zjevné, že to, co se na první pohled zdá jako chaotické a náhodné je ve skutečnosti velmi přísně deterministické.

Indeterminismus pak značí jevy, kde kauzalita neplatí - věci se mohou dít i bez příčiny. Nevíme přesně, zda reálný indeterminismus existuje nebo ne. Často bývá spojován s kvantovou mechanikou, ale je otázka, zda je indeterminismus skutečný nebo jsou zde příčiny, které v současné době (a možná že nikdy) nedokážeme detekovat či změřit.

Svobodná vůle je pak v kostce jev, kdy dochází k vědomému rozhodnutí, které není náhodně indeterministické (to by pak bylo losování voleb a v tom moc svobody není) a zároveň není přísně deterministické - svobodná volba je tedy vědomým, nenáhodným počátkem nového řetězce kauzálních událostí:

S pojmem svobody vůle velmi úzce souvisí i problematika zodpovědnosti za své činy. Světský právní řád apriori předpokládá možnost, že se případný pachatel mohl rozhodnout, zda zločin spáchá, či nikoliv. Proto jsou zproštěni viny například schizofrenici, kteří v psychotické atace někoho pobodali nožem, protože jim (jejich nemocnému mozku) to přikázal nějaký mimozemšťan z cizí galaxie. V danou chvíli onen člověk nemohl jednat svobodně a tudíž nebyl odsouzen za čin ublížení na těle.

Pojďme to ale rozvinout ještě dále. Dám zde svůj oblíbený příklad se závorami. Programátor dostane za úkol vyvinout software pro ovládání závor na železničním přejezdu. Vyvine program, patřičně jej otestuje a záhy se nasadí do provozu. Několik dní na to, dojde na přejezdu k vážně autonehodě. Inspekce zjistí, že závory zůstaly otevřené, i když drážní zabezpečovací systém signalizoval programu ovládajícím závory blížící se mezinárodní rychlík. Šetření zjistí, že v programu byla chyba - která určitý kód signalizace nevyhodnotila správně. A teď se dostáváme k jádru problému: o tom, zda závory půjdou dolů nebo zůstanou otevřené rozhodl pochopitelně program. Jenže neměl na vybranou - musel to udělat, tak či tak, protože takhle ten program byl stvořen! A bylo by absurdní trestat onen ovládácí program a nikoliv jeho tvůrce. Činnost programu včetně všech reakcí na případné vstupní stavy, včetně veškerých rozhodnutí i veškerých výstupu byla v plné míře predestinována tvůrcem toho programu. Program nemůže nést zodpovědnost za chyby svého tvůrce - to dá rozum...

A kalvinistický Bůh je právě takovým "nebeským programátorem", který drakonicky trestá své vlastní produkty za své vlastní (ať už vedomé či nevědomé) přešlapy (nebo bereme-li jako axiom, že Bůh je neomylný, tak je trestá prostě pro to, že je trestat od počátku chtěl).

Právě z tohoto důvodu mne kalvinistická teologie dodnes fascinuje a považuji ji za "zlatý hřeb" toho, co je možné si z Písma odvodit.

Ahoj,

Píšeš

A kalvinistický Bůh je právě takovým "nebeským programátorem"

r

No, přesně to mě napadá taky. Jinými slovy mi to připadá, jako by se nadefinovalo, že správné je štěkat a špatné mňoukat. A kočka by pak byla potrestána za to, že celý život mňoukala, když správné bylo štěkat.

Jenže v mých vodách mě nemají rádí za termín naprogramováno.

Ale už dost. Připomínám si Ř 9:20

Už mlčím. Rozhodně kvůli těmto diskusím nestojím o nějakou obzvlášť žhavou jezerní oblast.....

Něčeho si loknu ať to nevidím tak vyhroceně :-)

Hezký večer

reformovany

Chápu - ono to "naprogramováno" zní tak uměle, jako by to vůbec do té duchovní sféry nepatřilo. Ale tady jde spíše o princip. Když natáhneš past na potkany a dáš ji na dvorek, tak jsi vlastně v tu chvíli též "programátorem" té pasti, byť se jednalo jen o natažení pružinového mechanismu. To, že pak past zabila sousedovic malé kotě, je věc, za kterou ta past jen stěží může nést odpovědnost.

No když už nic - aspoň si tu jeden z těch, který tu problematiku svobody volby zjevně chápe včetně konsekvencí. A ohledně svobodné vůle paradoxně souzníš s moderní vědou, která zatím nenašla nic, co by svědčilo o reálné existenci svobodné vůle (nutno ale dodat, že se jedná o věc, která je nejspíše vědecky nedokazatelná - nicméně podpůrné idicie spíše nasvědčují tomu, že svobodná vůle je jen iluze).

A s lokáním to rozhodně nepřeháněj, pokud máš na mysli špiritus - dle Písma je to zkratka do Pekla :)

Jo, konsekvence jsem domyslel, ale šťastnější jsou možná ti co je nedomylsleli. Nicméně nejsem první. Domyslel to i apoštol Pavel, včetně lidské námitky, že to zní absurdně (to ovšem neznamená, že to tak není). A přesně v tom bodě 9 Ř další diskusi utne.

Deterministou jsem tuším, dá-li se to tak říci, nezávisle na víře. Věci se nedějí bez příčiny. Náhodné jevy neexistují; jen se tak jeví, protože je neumíme popsat. Příklad hod kostkou - to co padne závisí na úhlo hodu, razanci, proudění vzduchu v místnosti etc. etc. Tolik a tak těžko  měřitelných faktorů, že to nejde popsat.

Losování - tak turbelentní, že nejde popsat.

Otázka výběru jídel v restauraci také není "svobodná" - hraje roli na co máme chuť, je-li to zdravé, jak je to kaorické, kolik to stojí etc. - a to hodí výsledné rozhodnutí. Volba z různých alternativ - ANO. Na ničem nezávislá, náhodná -NE.

Svobodná vůle je obrovským paradoxem i pro ateisty. Celý právní systém, vlastně celá společnost je založena na předpokladu svobodné vůle, která ale s největší pravděpodobností neexistuje :)

Jenže ve hře je v tomto případě příliš mnoho a nezbývá než buď předstírat, že svobodná vůle existuje i když vše kolem svědčí spíše o opaku anebo tu iluzi smést ze stolu a všechny kriminály přejmenovat na detenční ústavy, kde tím pádem budou sedět úředně nevinní lidé, před kterými bude chráněna většinová společnost.

Jedním z mnoha důvodů, proč jsem opustil křesťanství je právě postoj Písma ke svobodné vůli. Bible nedává vůbec žádný smysl v případě, že svobodná vůle existuje a ani v případě, že neexistuje. V obou dvou zmíněných případech zde totiž vyvstávájí neslučitelné rozpory, což ukazuje na to, že židokřesťanský Bůh je jen výtvorem lidské fantazie lidí, kteří to zkrátka nedomysleli do všech detailů.

Celý právní systém, vlastně celá společnost je založena na předpokladu svobodné vůle

r

Tam ale stačí, když SV je jen možnost volit z různých alternativ. Pokud například za krádež auta bude dostatečně odrazující trest, tak potenciální pachatel si na auto raději ušetří, mež by riskoval několik let ve vězení. Bude to stále jeho svobodné rozhodnutí, byť podmíněné strachem z trestu. Účel splněn a determinsmus nepopřen.

Samozřejmě - to je princip zpětné vazby. Vyškrnout svobodnou vůli ze zákona by neznamenalo lidi nezavírat. Jen by se změnil status odnětí svobody. Nešlo by o to primárně trestat jednotlivce, ale ochraňovat společnost (tohle možná vyznívá trochu utilitaristiky, ale myšleno to tak není - nešlo by o záměrné zavírání lidí, kteří nic nespáchali, pro účely prevence). Vedlejším efektem by pak byla zpětná vazba ve formě odrazení od páchání nedovolených činnosti, event. zabránění recidivám. Vězení by se nebourala, jen by se přejmenovala na detenční ústavy, jak jsem psal v minulém příspěvku.

Potíž je v tom, že při neexistenci svobodné vůle je tohle všechno problematické ohledně hypotetického židokřesťanského posmrtného života a věčného trestu - nedává to smysl. Věčný posmrtný drakonický trest (otázkou je, proč si vlastně Bůh přeje takto šíleným způsobem týrat vnímající bytosti, které údajně tolik miluje?) nemá výc*****u funkci (tím, že nikdy neskončí). Nemá ani preventivní funkci, když je tak či tak předpovězeno(determinováno), že Nová Země bude na věky-věků bezhříšná. Nemá ochrannou funkci - hříšnicí nebudou moci sdílet stejný operační prostor s vyvolenými. A v neposlední řadě nemá ani restaurativní funkci, protože obnova spravedlnosti není odvislá od mučení lidí - na tohle by se spíše hodil termín "pomsta" (jen těžko si totiž představit protipol k věčnému mučení dle starozáního "oko za oko, zub za zub").

Ale, ale nesmíme zapomínat, že existuje Bůh a něco jako Jeho zákon zapsaný v srdcích. Zase o tom mluví Pavel, že budou spasen lidé žijící podle zákona Božího v srdci, i bez Krista. /ve skutečnosti skrze Krista, ale ti lidé o tom vědí/.

Věřím, že tento zápis, zákon má každý v sobě a je absolutní. Ovšem málokdo se jím řídí a většinou jej máme velmi slušně zahrabán a nefunkční. Ale věřím, že tam je. Je to od pozorováno na nevěřících lidech, ne na věřících. Na lidech, kteří se Boha nebáli a nebojí. U křesťanů by to nebyla žádný vypovídající hodnota. 

Takže naše svobodná volba je samozřejmě ovlivněna, ale není determinováva. Otázku proč se někdo rozhodne pro Boha a druhý ne čím to je.... tu ignoruji, protože je v institutu svobodné vůle NESMYSLNÁ. Ta otázka totiž sama v sobě obsahuje axiom, že svobodná vůle není. Proto jaksi v systému svobodné vůle je irelevantní.

Ohledně osvobození schizofrenika, netrestání ...  to je právě špatně. Úvaha je správná, ale neodpovídá Božímu řádu v otázce svobodné vůle. Je to zapsáno i ve SZ i Cimrmanovi. Schizofrenik, pokud ví, že je schizofrenik je, je daleko více odpovědný za své činy, než neschizofrenik. Osvobození psychiatrických poruch z trestné odpovědnosti není ani křesťanské, ani spravedlivé, z mého pohledu ďábelské, aby se mohlo beztrestně šířit zlo. 

Já se ho ptal. Koloděje, jestli ví, že není králík. A on to ví. On to ví, že není králík, ale nepřestal , a dupal, dupal, dupal dál... kdyby nevěděl, že není králík, dupej si... ale on to ví....

(ale pravda to už nesouvisí s tématem, je to spíš poznámka jak se "chybějící svobodná vůle" u poruch zneužívá k beztrestnosti. Mimochodem, to odpovídá kalvinistickému Bohu...)

V Bibli je psáno, dokud to nevíš, OK, nebudeš potrestán, jen nahradíš reálnou škodu. Ale pokud to víš, případ se opakuje, tak už není prostor pro milost.

Kalvinistický bůh je opravdu takový programátor. A taková představa mně děsí, tedy v kontrastu s Golgotou, Getsemane... pokud by bůh byl kalvinistický, tak oběť Pána by byla dost zvrácená. A tuto představu (kalvinistického) i JK odmítá třeba v modlitbě Páně. 

"Věřím, že tento zápis, zákon má každý v sobě a je absolutní." - Vážně? Třeba takoví muslimové, mormoni (nebo i židé v době Mojžíšova zákona) neregistrují nějaké pnutí, když mají pojmout vícero manželek. Nehlodá je svědomí a přesto se jedná o něco, co je příkrém rozporu s křesťanskou morálkou. Takže to slovo "absolutní" bych s klidem škrnutl, sama Bible je důkazem toho, že nic takového, jako absolutní morální pravidla neexistuje - sám židokřesťanský Bůh morálku v průběhu času upravoval, což si každý křesťan může prakticky ověřit, když si k nedělnímu obědu dá smaženou krkovičku s bramborovým salátem. A pokud by náhodou chtěl tvrdit, že přeci není žid, tak tím jen potvrzuje to, že žádná absolutní morálka neexistuje, když morální pravidla (a na to navázané svědomí) jsou podmíněna - např. rasovými kořeny.

ohledně mého středověkého myšlení jsi nečetl co jsem psal. Četl jsi něco jiného, tedy myslím si. Nevadí.

Ohledně nemožnosti zapření Petra, Jidáše, oběti Pána Ježíše Krista.

Pokud jsi takto Bibli a zapsaná slova vnímal, tak se moc nedivím, že ti v globále přišla protiřečící si. To je něco podobného jako s tím Izajášem. 

Jíří, napsal jsi následující, z mého pohledu, naprosté nesmysly:

a) musí dodržovat léčebný režim tak, aby nebyl nebezpečný pro okolí, za nedodržení je odpovědný on

b) ve skutečnosti nic jako léčebný režim neexistuje a člověk je nebezpečný svému okolí neustále, pak by okolí mělo být nějak ochráněno

Takto za léčebný režim není odpovědný nikdo, ani on (je přece nemocný), ani lékař (ten nemůže za chování pacienta). 

Tak, to jsem psal, pokud si myslíš, že je to středověk, tam mám myšlený středověku a přál bych si, aby zmizelo moderní myšlení, kde člověk nenese odpovědnost za své skutky, když má dost peněz nebo kliku na diagnózu. 

Nepsal jsem, že je odpovědný za svoji nemoc, je odpovědný za své skutky, když nedodržuje léčebný režim po určení diagnózy. 

Je zajímavé, že u alkoholu změna smýšlení nastala, najednou přijímáme středověký názor. Není to tak dávno, kdy alkohol byl považován za polehčující okolnost u dopravních nehod. 

Měl jsem kolegu v práci, kterého i jeho rodinu málem zavraždil soused. Přežil to, ale měl namále, kdyby nebyl korba tam je mrtvý on,manželka i dcera. A agresor, nic, ani ústavní léčba... nic... chudák za svůj stav nemohl, ani doktor, nikdo....kolega a rodina byla skoro mrtvá... a on dál bez jakékoliv kontroly bydlí mezi lidmi ... a až se mu to jednou povede... tak už má předem zajištěnou beztrestnost...

Myslíš, že to je správný nestředověký přístup?  

Fundamentalismus .. jde o to jak jej definuješ. Jestli jako doslovné chápání každého slova a písmenka. Tak pak nejsem fundamentalista. 

Snaha o nedodržování léčebného režimu je bohužel součástí oné nemoci - to jsem snad v minulém příspěvku popsal srozumitelně. Pokud se pacient neprojevuje nějak zvláště agresivně (a to je většina případů) není pochopitelně proti své vůli zavřen do detenčního zařízení i v případě, že je u něj silné podezření, že léčbu sabotuje. A pak se sejdou blbé okolnosti a následující ataka už může být vražedná, kdy někomu vážně ublíží nebo dokonce zabije pod vlivem halucinací a bludů (mnohem častěji ale zabije psychotik sám sebe). Lékař nemá křišťálovou kouli, aby něco takového dokázal spolehlivě odhadnout, pokud má jinak nemoc vcelku standardní průběh a všechny psychotiky izolovat taky nemůžeme - to by jen v ČR bylo zavřených více, než 200.000 lidí.

Z dalších řádků je bohužel zřejmé, že se pořád točíš v bludném kruhu (sytý hladovému nevěří) a zcela ti uniká jádro problému. Srovnání s alkoholem je nesmyslné: schizofrenik si nevybírá den ani hodinu, kdy u něj ataka udeří znovu, stejně tak jako si nevybere den a hodinu řidič, který zaviní smrtelnou dopravní nehodu, protože při jízdě po dálnici dostal infarkt (toho bys možná taky odsoudil, že když věděl, že když všichni v jeho příbuzenstvu prodělali infarkt, měl být zodpovědný a po padesátce už raději za volant nesedat :).

Mmch., případ souseda který popisuješ (podrobnosti neznám, ale pokud by to mělo být tak jak píšeš), ukazuje na individuální, nikoliv systémové selhání - za normálních okolností je nařízena detence z důvodu ochrany společnosti - duševně nemocný násilník se pak cyklicky podrobuje přezkoumání, zda je stále rizikem pro společnost a pokud ano, zůstává v detenci.

Takže ano Jirko - tvoje názory ohledně trestání duševně nemocných lidí, kteří si podle tebe za svoje potenciální průsery mohou sami, považuji za středověké - nemohu si pomoci. Dejžto Pán Bůh, aby lidé jako ty, nerozhodovali o zákonech o zdravotní péči, potažmo o zákonech obecně.

"Jestli jako doslovné chápání každého slova a písmenka." - jde především o konzistenci. Pokud někdo doslovně věří na stvoření v sedmi dnech, na dřevěný koráb specifických rozměrů, na zázraky kde se mění voda ve víno, na to že se lidé mohou vznášet k nebi a pod., pak by měl tuto konzistenci zachovat u Bible jako celku a věřit tomu, že proroctví o Ježíši byla autentická a nepodmíněná (v textu nenacházíme žádné podmínky jako třeba u mužů z Ninive).

Pokud ale někdo bere doslovně jen to co se mu líbí, nebo to co se mu hodí do jeho představ o tom, jak by mělo to duc***** správně vypadat, nelze o nějaké konzistenci výkladu hovořit ani omylem - je to prostě přizpůsobování obsahu textu individuálním potřebám jedince či církve.

Z tohoto axiomu pak plyne co říkáš. Ale já jej za axiom neberu. 

A neotáčej pořád moje slova, Já nesrovnávám schizofrenii a alkoholismus. Nepodsouvej mi uvažování, že srovnávám náhlý nástup záchvatu a alkoholismus. Já psal, že alkohol byl polehčující okolností, dnes není a že došlo ke změně. 

Schizofrenik ignorující léčbu ji nezačíná ignorovat v záchvatu, ignoruje ji tehdy, kdy se sám rozhoduje a může se rozhodnout. A on se rozhodne, že je sám bohem, že je součást spiknutí, tedy oběť a .... ale LD, to není jeho nemoc, ta je zálečená a nemá záchvat, to dělá on jako člověk. Takto špatně se rozhodují i neschizofrenici, to je právě ta svobodná vůle. 

Proto jsem psal, že ví, že není králík. 

Ano jsem možná středověký, ale tvé moderní názory jsou nebezpečné všem. Víš, ono zavraždit člověka je hnus vždy, takže nebudeme daleko od doby, že v každém vrahovi najdeme psychickou poruchu. Normální je totiž nevraždit. Pak stačí dobrý advokát a doktor a je z toho ven. Mimochodem, přesně takto to začalo, tedy Imunita pro zločiny psychicky narušených lidí. Ale nebylo to z důvodu humanismu, začalo to u dětí hodně bohatých lidí  ...  ale to už je přes 100let. Dnes je tato služba ovšem dostupná i chudým. 

Jak je zvláštní, že většina šílených činů náboženských šílenců je vyřešeny lékařskou diagnózou. Ale musí to být správný náboženský směr a etnikum. A je to logické. Pro nás (evropany) jsou takové činy tak šílené, že to musí být blázen.

A proč jsi si vymyslel. že 200t lidí by muselo být zavřených? To já nepsal. Já psal, něco jiného, Pokud má někdo diagnózu a je prokázaná, a někoho zavraždí, tak má nést důsledky, jelikož porušil léčebný režim. Ale ne v sanatoriu,ale v base. On věděl, že je králík. 

Pokud máme v ČR 200t diagnóz, tak je vidět, že většina režim dodržuje, jen někteří ne.. a ti by neměli mít imunitu. 

Tak to je mazec Jirko, to co píšeš. To jestli někdo háže prášky do záchodu nebo ne, nemůžeš posuzovat podle počtu zločinů, které jdou na vrub duševním nemocem. To jsou ojedinělé případy, které jsem zde uvedl jako demonstrativní příklad toho, kdy to dojde do krajnosti a člověk je sice zbaven odpovědnosti za svůj čin, ale přesto skončí na dobu neurčitou "za mřížemi" detenčního ústavu. Pokud někdo léčbu ignoruje a nepáchá přitom nic, čím by překračoval zákon, tak to se v novinách nedočteš - o tom se píše v úplně jiné literatuře.

V souvislosti s psychózami ale dochází k dalším jevům, které sice nejsou kriminalizované, ale z hlediska křesťanství jsou hodnoceny svou podstatou jako hřích: rozvody, rozepře, hádky, lhaní, křivé obvinění, atp.

Mě totiž přijde, že ty odpočátku absolutně nechápeš o čem to tu mluvíš, nikdy jsi zřejmě nečetl žádné kazuistiky nebo osobní příběhy lidí, kteří si prošli nebo stále procházejí psychotickým onemocněním, vůbec nic pravděpodobně netušíš o problémech lidí, kteří měli tu smůlu, že je potkalo psychotické onemocnění v té těžší formě (schizofrenii se říká také třetinová nemoc - zhruba třetina lidi se víceméně vyléčí, třetina lidí dokáže v životě docela dobře fungovat s podporou medikace (byť zde dochází k relapsům) a poslední třetina jsou chronické případy, které jsou vůči léčbě rezistivní a zde dochází někdy i ke kompletnímu rozpadu osobnosti člověka).

Bohužel je vidět, že k tomuto zhodnocení situace tě dotlačila vlastní náboženská víra: máš pocit, že lidi přerušují léčbu proto, že se cítí být sami bohem a montuješ si do toho svoji představu o tom, jak má pracovat jakási svobodná vůle na kterou věříš. I věřící psychiatr (křesťan) s dlouholetou praxí by se tvým názorům pousmál. Já se jim teda nesměju, mne z toho spíše mrazí.

"Víš, ono zavraždit člověka je hnus vždy," - aha, tohle je teda asi taky hnus?: "Mojžíš jim řekl: Vy jste nechali naživu všechny ženy? Vždyť to byly ony, kdo podle Bileámova slova podnítily syny Izraele k věrolomnosti vůči Hospodinu v Peórově záležitosti, takže na Hospodinovu pospolitost dopadla rána. Nyní proto zabijte všechny chlapce mezi dětmi a zabijte všechny ženy, které poznaly soulož s mužem." Ale ne není, viď, že ne ... proti tomuhle už nic nenamítáš: když zabijí člověk ve jménu židokřesťanského náboženství, tak to je v pořádku a nelze na tom spatřovat vůbec nic hnusného či odsouzeníhodného...

A lidi z té poslední třetiny, na které adekvátně nefungují žádná psychofarmaka a ani jiné terapeutické postupy, takže zde těžko lze hovořit o tom, že by ze své svobodné vůle sabotovali léčbu, když pro ně nemá medicína odpovídají leč. prostředky ... tak ty bys taky zavřel rovnou do basy mezi kriminálníky místo na lůžkové oddělení psychiatrie, když by jim šlahlo v hlavě a někoho by bez příčin napadli, i když do té doby se chovali pouze podivínsky a toulali se někde po venku a maximálně občas něco sprostého pokřikovali po kolemjdoucích?

Pak v bývalém společenství byl jeden bratr co má diagnostikovanou schizofrenii. 

Ale já psal o něčem jiném, ty to pořád odvádíš jinam. Já psal o jediném, o tom, že by to neměla být osvobozující okolnost, pokud byla diagnoza, medikace a nedodržování léčby. 

O jiných případech jsem nepsal a jiné případy jsem nediskutoval.

 

A já víceméně též píši pořád o tom samém. Kdyby ses nejprve dostatečně informoval o tom, co např. vede některé pacienty k vysazení léčby, možná bys nebyl až tak tvrdě paušální ve svých odsudcích a lépe porozumněl tomu, že nejenom schizofrenie jako taková, ale i její léčba není pro trpícího procházka růžovým sadem (ne ve všech případech pravda, ale nezřídkakdy ano):

Antipsychotika mají totiž celou řadu vedlejších účinků - někdo je snáší lépe a někdo hůře. Někomu dělají zle natolik, že vedlejší účinky paradoxně snáší hůře než, ty halucinace. Z léků se cítí "oblbnutý", hodně po nich tloustne, může být velmi neklidný, bolí ho hlava, dochází k sexuálním disfunkcím ... a pak si ty léky třeba jednou zapomene vzít a najednou zjístí, že se cítí lépe a tak je vysadí úplně a pak přijde ataka, kde už si vůbec neuvědomuje, že je pohlcen do světa klamných přeludů, které ho začínají ovládat a on tomu podléhá, ať chce nebo nechce.

Někdy zase pacient nechce brát léky proto, že má strach o svůj život. Někde si přečetl, že antipsychotika výrazně zkracují dobu lidského života (to je bohužel pravda - pravidelné užívání antipsychotik statisticky zkracuje život cca o 10 let, což není málo) a tak se snaží si nějak pomoci bez těch léků, ale selhává. Mmch. antipsychotika schizofrenii v komplexu neléčí - pouze potlačují tzv. pozitivní příznaky onemocnění, tedy halucinace, ze kterých pak po čase vznikají bludy - což je nejzávažnější složka onemocnění. Místo léků pak trpící nezřídkakdy šahá po skleničce alkoholu, který na malou chvíli trochu pomůže, ale celkově dělá vše horší. Krom pozitivních příznaků sebou nese toto onemocnění i celou řadu tzv. negativních příznaků v různých stupních intenzity, které mohou být velmi nepříjemné: citová a emoční oploštělost, myšlenkové ruminace, rozlada nebo deprese, úzkosti, panické ataky, atp. I když zrovna neprobíhá aktivní fáze onemocnění (ataka) dotyčnému vůbec nemusí být v danou chvíli do skoku. Představa, že člověk není nemocí ovlivňován, pokud zrovna nemá období atak, je mylná.

A pokud má člověk tu smůlu, že vyfasuje recidivující formu a zároveň se nepodaří najít žádná kombinace léků, která by mu poháhala likvidovat halunice, končí v tom lepším případě v invalidním důchodu III. stupně, v tom horším pak za zdmi psychiatrického ústavu.

dle všeho se jedná o osobu, která spadá do pomyslné druhé třetiny psychotiků, kde dochází k relapsům, ale člověk je schopen ve společnosti (s jistými omezeními) fungovat:

V tomto příspěvku chci popsat lidem, kteří žijí v blízkosti schizofrenika, co se člověku vlastně v hlavě děje. Mě vstoupila tato nemoc do života v roce 2008. Začal jsem najednou slyšet lidské dialogy, které se bavili o mě.Bylo to za dveřmi bytu, v bytě pode mnou, v autobuse, v hospodě, prostě všude.Dialogy byly absolutně geniální. Za dveřmi to znělo jako za v autobuse několik řad za mnou, v kanceláři jako z vedlejší kanceláře. Vůbec mě ani ve snu nenapadlo, že to vyrábí můj mozek. Vůbec by mě nenapadlo, že to, co slyším neslyší ostatní. Bylo to absolutně šílené. Když jsem jel autobusem, tak ten dialog řval, že to podle mne musel slyšet celý autobus. Bavili se o mě jako o skinheadovi, který je zločinec a točí porno. Mám oholenou hlavu. Nevydržel jsme to a na celý autobus Student Agency jsem zařval, ať drží už hudu a dají si na mě pozor, když žvaníte o skinheadovi, bacha na hubu, skinhead je značně nebezpečná zbraň. Celý autobus ztuhl, nikdo nevěděl, co si má o tom myslet. K tomu se přidal pískot v hlavě, když jsem přišel domů, začalo to krom mluvení ještě pískat, jako když se fouká do foukací harmoniky. Řekl jsem několika kamarádům, co se mi děje. Strašně jsem se bál. Tvořil se blud. Nějak jsem si musel vysvětlit, proč se děje to, co se děje. Někdo mě asi chce vydírat a psychicky zničit. Hlasy za dveřmi se večer, každý den, když mi řvala hlava jako foukací harmonika , bavili o tom, že mi v noci vykopnou dveře, zmlátí mě a zlomí mi ruce. Moje reakce byla, že jsem spal obutý, abych mohl vyskočit s postele, v ruce jsem měl metr dlouhý silný řetěz a po bytě rozmístěné nože, abych se mohl bránit násilí a přesile. Také se bavili o tom, že bydlím v regulovaném nájmu a že snad už konečně vypadnu, nebo že se zblázním. A měl jsem první blud. Chtějí mi vzít bydlení. Bylo to šílené, volal jsem večer kamarádům, ať přijdou, tak strašně jsem se bál. Pískot jsem přiřazoval nějakému zařízení, které mi dali do bytu. Rozebral jsem televizi, věž, digestoř, ventilátory, zásuvky a hledal jsem , kde to je. Trvalo to půl roku, přestal jsem pracovat, neměl jsem co jíst, přestal jsem platit nájem. Bylo to strašně kruté. Známí mi říkali, že mám schízu. Já jsem jim nevěřil. policisté mě odvezli na vyšetření na psychiatrii, protože jsem několikrát volal 158, že mě chtějí vykopnout dveře a ublížit. Tam jsem vše popřel. Když mi říkali, že mám schízu, začal jsem o této nemoci hodně číst. Bohužel, nepoznal jsem se v tom. Ta nemoc je taková pitomá, že Vám neumožní se v tom najít. Mě vůbec nenapadlo, že to neslyší ostatní, že to jsou halucinace. Bylo to fenomenálně vytvořeno mozkem. Neexistovalo nic, co by mě přesvědčilo, že nejsem vydírána týrán. Potom přišlo ozvučení myšlenek, textu, hlas uvnitř hlavy, který reagoval a do dnes reaguje na moje konání, myšlenky, komentuje to, co dělám a stále mě za to uráží. Dokonce to komentovalo malou potřebu , a to tak, že jsem se styděl dívat směrem dolů. To už se rozvíjela teorie o dálkovém snímání mozku, psychotronické zbrani, spiknutí, čipu v mozku a další a další fantasmagoristicko bizarní teorie. Toto jsem presentoval, zahlcoval jsem instituce e-maily, trestními oznámeními, i 10x denně každou instituci, vládu, policii, poslance, byl jsem maximálně agilní...Vůbec mi nebylo jasné, jak to, že to není jasné ostatním. Mám VŠ vzdělání z oblasti chemie,fyziky, fyzikální chemie, druhů záření, jaderné fyziky, tedy z oborů, kdy jsem si to logicky mohl jednoduše vyvrátit. Ba naopak, nešlo to. Od roku 2008 do roku 2012 jsem trpěl jako pes. Nikdo si nedovede takové strašné utrpení a strádání představit. Pak ruply nervy policistům z mých mailů, naštvali se a odvezli mě do Bohnic.Zde jsem zažil také něco strašného. Svobodného člověka zavřeli na 14 dní na pavilon. Do toho vysoká dávka antipsychotik. Ohromná. Měl jsem akatizii jako prase, zároveň velký útlum, vypadlý jazyk z úst, parkinsonismus jako prase. Já jsem se po prvním půlroce zmobilizoval, rozprodal jsem v Liberci zařízení bytu, odešel do Prahy, ihned jsem si musel najít práci, první měsíc jsem měl po zaplacení ubytovny asi 300 Kč na měsíc, trpěl jsem hlady. Po 5 měsících jsem měl už pronajatý zařízený byt, společně s kamarádem, 2+1. A nyní se nelekněte, učil jsem v autoškole. Šlo mi to, v hlavě to řvalo jak na lesy, bylo mi jasné, že mě někdo zneužívá pomocí psychotronické zbraně, denně jsem poctivě aspoň dvě hodiny zahlcoval všechny možné i nemožné instituce e-maily. I přesto to nemá vliv na řízení vozidla, ani výuku. A to jsem se s mými teoriemi "vůbec nesral". V Bohnicích mi v 40 letech pomohl jeden 19 ti letý kluk. Fetoval perník. Říkal, že to zabírá, že se mi uleví, jinak že budu úplně v hajzlu z těch prášků. Tak jsem to zkusil. Stal se zázrak. Veškeré vedlejší účinky, včetně akatizie vymizeli, akatizie je oprávněný důvod k sebevraždě. Tak každé 3 dny jsem koupil gram a pilně, poprvé v životě jsem se profetoval až k propuštění. Už to zase nedělám.Jinak bych to snad nepřežil. I při propouštění jsem měl depotku fluanxol 1xza 14 dní a k tomu 25 mg. olanzapinu per os. Ihned za branou jsem vyhodil olanzapin, fluanxol jsem ukecal na 1x měsíčně, dostal jsem ještě kvetiapin, který jsem vždy hned zahodil. léčit je se potřeba. Je potřeba pracovat na bludu, u mě to udělal jeden kamarád, který se mnou probral elementární základy fyziky a udělal ze mě idiota, že jsem se za sebe styděl. Pomohl mi od bludu. Docházím pravidelně k lékaři, dostávám olanzapin depotně, už jenom 200 mg. A stačí to. Lékaři trpí utkvělou představou, že nejstrašnější jsou halucinace. Ne, nejstrašnější na světě jsou léky ve velkém množství. Stejně to tam každému žvaní dál, jen lže , že mu to pomáhá. Aspoň tak se mezi sebou bavíme. Stačí doopravdy minimum léků, odpadne naléhavost bludu a musí se s člověkem pracovat. Samozřejmě trpěl jsem několik let jako zvíře, štvané vzíře. I nyní mi to žvaní, ale ignoruji to a pohrdám tím. Chtěl jsem tímto článkem sdělit laikům, co se děje v makovici někomu v jejich okolí a způsobuje jim to strach o budoucnost a život dotyčného, někdy i svůj, je li z toho agresivní.

Zdravím Reformovaný

Nad tím Izaiášem jsem zatím více nepřemýšlel. Je ale zajímavé, že mnoho teologů se domnívá, že koncepci pekla a věčného trápení přinesl až Ježíš ve svém učení. Je určitě zajímavé, že ono rčení "Kde jejich červ neumírá a oheň nehasne" má Ježíš zřejmě právě z tohoto místa Iza 66. Co to ale mělo v pojetí Izaiáše znamenat to netuším. Ta koncepce věčného trápení ve Starém zákoně opravdu chybí. Je taky zajímavé, že Matouš když přepisoval ta místa v Markovi tak provedl jakési úpravy. Sice ponechal sebemrzačící prohlášení o vytrhávání a vylupování nohou, rukou a očí (které by asi dnes do pojetí Ježíše který je láska moc nezapadalo), ale evidentně měl s tím Markovým prohlášením "Kde jejich červ neumírá a oheň nehasne" velký problém. Proto ho celé raději vypustil. Místo něj dal jen nekonkrétní prohlášení o nějakém věčném ohni. Proč to Matouš vypustil? Bylo to na něj moc tvrdé? Nevím. Každopádně Zjevení Jana tato prohlášení Ježíše opět dává na stůl. Na jedné straně tvrdí, že nebude už nic prokletého (ale přece bude) a žádná bolest (ale i ta bude) na straně druhé opět varuje před věčným trápením v jezeře. Jeden ateista napsal, že by nechtěl žít v nebi, kde se bude muset každý den dívat a radovat se jak jsou bezbožní navěky mučeni. Taky se mi tato představa nelíbí. Ta radost ze spasení by mě v nebi asi záhy přešla. Asi nemám jen na takové věci žaludek.

Ahoj,

díky za odpověď. je jasné, že vycházíme z různých pozic. Také si ovšem myslím, že se Kristus na konec Iz odvolává a proto je tím těžší to jen tak to zamést pod koberec. Jinak na konci Da se zdá být také odkaz na peklo.

Píšeš

Asi nemám jen na takové věci žaludek.

No v nějakém anglicky psaném traktátu někdo psal, že věří, že kdyby si uvědomil naplno co je hřích tak by aplaudoval kdyby peklo pohltilo jeho matku.....Docela mě z toho výroku zamrazilo... I když to bude asi tím, že nejsem zralý křesťan. I když po 30 letech...Tak doufám, že nebudu plavat v onivém jezeře....

Něčeho si loknu - ona teplota jezera se pak jeví hned nižší :-))))

Hezký večer

reformovaný

O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.

Gregorios

Písmo je syntetický text. Nelze vytrhnout z kontextu pár veršů a podle nich se zařídit. Jestliže je v textu použit výraz "prosit o COKOLIV", neznamená to, že je to skutečně cokoliv si někdo usmyslí sámze své vůle. 

Učiníme-li syntézu s dalším podobným veršem, budeme mít jasněji:

1Jan 5,14: "A to je to smělé doufání, které máme k němu, že zač bychom koli prosili PODLE VŮLE JEHO, slyší nás."

Nehledě na to, že Ježíš všude tvrdí, že nedělá nic bez Otce, a že co vidí dělat Otce, dálá i On. Ježíš neřekl za celý svůj život ani jedno slovo a neučinil ani jeden skutek, které by neměl od Otce. Ve všem poslouchal Otce. Proto také nikdy nezhřešil. Stačilo jen jednou neuposlechnou a udělal něco jiného, něco ze sebe, a už by nemohl být Spasitelem lidí. Protože ten musel být Beránek Boží bez jediné vady.

Píšeš : Jestliže je v textu použit výraz "prosit o COKOLIV", neznamená to, že je to skutečně cokoliv si někdo usmyslí sámze své vůle.

Škoda že tak kroutíš a ohýbáš Boží slovo až dojdeš k závěru, který Ježíš vůbec neučil. Kdyby Ježíš řekl že 1+1 jsou tři, tak bys nám jistě vysvětlit, že výsledek je sice dvě, ale Ježíš se i tak nespletl, protože on má vždy pravdu.Jde mi z toho mráz po zádech čemu jsem skoro třicet let věřil.

O cokoli poprosíte v mém jménu

Gregorios

Různá slova mají v Písmu o mnoho užší význam, než se zdá. Výraz "cokoli" nemusí znamenat opravdu cokoli.

Výraz "všichni" nemusí znamenat skutečně všichni. 

To vše záleží na kontextu celého Písma. To musí spolu synteticky harmonizovat. Nemůže být nikdy v rozporu (I když nevěrci v Písmu vidí mnoho rozporů).

Takže např. slovo o tom, že Bůh čeká, protože chce aby se všichni obrátili a byli spaseni, se vůbec netýká VŠECH lidí (2Pt 3,9). To musí být každému jasné, že všichni se nikdy neobrátí. Nesmysl. Vždyť se podívejte kolem sebe....

Je jasné, že se zde mluví o uzavřené množině předem vyvolených osob, které mají naplnit celkový počet spasených, který je předem už od věků daný.

No a protože do Pánova příchodu ještě chybí např. ještě 50 miliónů vyvolených (jen plácám to číslo), kteří se mají obrátit k Pánu, musí Pán se svým příchodem na ně počkat. My to nevíme, kdy se to uzavře, ale On ano. 

Ahoj,

i kyž jsem na jiných pozicích, tak bych se toho nebál. Alespoň to bude podnět ke studiu Písma. A navíc jako kalvinista věřím, že Bůh se o své věci postará.

Jen mě napadlo, zda bys to nechtěl dělat formou samostatných článků. U takto zapadlých komentářů se to děsně těžko dohledává. A podle mě si to přečte i méně lidí. A určitě máš zájem mít větší čtenost.

Hezký den

reformovany

Až bude seriál úplně dokončený, bylo by vhodné všechny jeho části posbírat a naformátovat to jako PDF a možná by to tu admin i uložil do místní e-knihovny do sekce libri prohibiti, ale to by se muselo konzultovat, jestli by na to přistoupil.

Uvidíme, ale každopádně alespoň prozatím by bylo pro zájemce pohodlnější hledat to v samostatných článcích než v takto zapadlých komentářích.

Kdysi jsem tu napsal 11 článků o predestinaci a ty jsem i očísloval 1-11 :-)) viz:

http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4605&mode=nested&order=0&thold=0

Zdravím "Reformovany",

co říkají reformovaní kalvinisté na tohle: https://prnt.sc/w1am81

je to hereze nebo pravda?

No,

pro reformované kalvinisty je to poněkud mimoběžné, protože to nevnímají takto bipolárně. Satan nijak nesoupeří s Bohem. Satan je Boží stvoření a každý jeho skutek je začleněn do Božího plánu. Když si přečteš začátek Jóba, tak to uvidíš. Bůh to co činí Jóbovi satan bere na sebe.

Podívej se také na Iz 45,7.

Bůh tam otevřeně říká, že působí pokoj i tvoří zlo. Kde je prostor pro nějakou bipolaritu?

Pokud se zeptáš zda je tedy Bůh dobrý; ano je. A jakto, že tvoří zlo? No proč by nemohl tvořit něco co je opačného charakteru než on sám?

Zcela upřimně: kalvinismus považuji za něco mimořádně odporného, pokud by byl objektivně pravdivý. Sám nevěřím na svobodnou vůli, ale v rámci ateismu je to akceptovatelné ... pokud bychom to ale chtěli naroubovat na nějakého inteligetního a údajně milující stvořitele, je to absurdní, psychopatické a odporné zároveň...

Na druhou stranu je kalvinismus (i když je to jinak naprosto příšerná ideologie) vnitřně poměrně konzistentní. Narozdíl od těch kompatibilistických křesťanských pokroucenin, kde se apologeté zoufale snaží do Písma vmáčknout toužebně chtěné fragmety svobodné vůle a tvářit se přitom, že všechno jim to perfetně zapadá (no a samozřejmě, že nezapadá) ... takže minimálně v tomto ohledu je kalvinismus teologicky čestný (byť jinak je naprosto příšerný a kdybych zůstal křesťanem, tak rozhodně to čemu bych věřil v prvé řadě, by byla svobodná vůle - na to bych věřil mnohem více, než, že Ježíš doopravdy vstal z mrtvých).

-----x-----

P.S.: zvažuji, zda si ke svátku zimního slunovratu neobjenat následující, velmi atraktivní modní doplňek:

Vidím, že ačkoliv jsme na jiných pozicích, tak uvažuješ podobně jako já.

Asi bych se měl v diskusích s tebou brzdit, abych nemusel věčně plavat v jezeře. I když i to by bylo předurčeno.

Jdu si něčeho dobrého loknout, to kalvínisté smějí, a teplota případného hezera se pak nejeví  tak vysoká :-))))

kalvinismus považuji za něco mimořádně odporného

Není důvod. Když se bude v moři topit 1000 lidí a někdo se rozhodne jich 100 zachránit, tak na tom přece není nic špatného. Všichni by se utopili vlastní vinou, ale přesto jich bylo 100 zachráněno.

Navíc kalvinismus neuznává jednu "kacířskou" myšlenku, že totiž Mt 25,31-46 v žádném případě nehovoří o věřících lidech. 

Jinak řečeno, Bůh ani ve Starém zákoně neublížil národům (nebo lidem), které se chovaly slušně k Izraeli nebo mu pomáhaly...

Pokud se domníváš, že v kalvinismu je platné něco jako "vlastní lidská vina", pak nerozumíš tomu, na čem je kalvinismus postavený.

Reformovaný je zdá se jeden z mála zdejších diskutérů, který plně chápe problematiku svobodné vůle a zároveň je schopen si poskládat všechny ty nepříjemné konsekvence, které z toho plynou (znovu připomínám, že ony konsekvence jsou dosti nepříjemné i pro ateisty či agnostiky - při neexistenci svobodné vůle je nicméně nekonečně lepší varianta, kdy by žádný Bůh objektivně neexistoval, viz. můj předchozí příspěvek ... Bůh, který by mučil nekonečně dlouho vědomé bytosti při absenci svobodné vůle je ztělesněním absolutně čistého, krystalického zla - nekonečně mnohokráte horší, než jeho hypotetický soupeř Satan ... pokud si i toto Reformovaný uvědomuje (což nevím), pak bych jeho víru přirovnal ke Stockholmskému syndromu).

G

Není důvod. Když se bude v moři topit 1000 lidí a někdo se rozhodne jich 100 zachránit, tak na tom přece není nic špatného.

R

Tuším jak to LD myslí. Máš pravdu, že by k tomu LD neviděl důvod, kdyby to bylo jak píšeš a tím to končilo. Sám ale víš, kdo naplánoval, že se těch 1000 lidí bude topit.

A jakto, že tvoří zlo? No proč by nemohl tvořit něco co je opačného charakteru než on sám?

Ještě by bylo dobré dodat, že Bůh netvoří zlo aktivně, ale pouze pasivně. Tak, že od určité situace nebo člověka odstoupí. A nechá ho napospas jeho choutkám. 

Pakliže je kalvinismus pravdivý, výhradně pasivní jsou lidé a výhradně aktivní je Bůh - a to se netýká pouze tvorby zla, ale naprosto čehokoliv. V rámci kalvinismu jiné možnosti zkrátka není.

Stejné je to i u fyzikalismu - jen tam nefiguruje ta duchovní složka, ta je zastoupena fyzikální realitou našeho světa (kterou prozatím plně nechápeme a dost možná, že nepochopíme nikdy).

Fyzikalismus je ale nekonečně mnohokráte optimističtější varianta reality (v případě, že je pravdivý) než kalvinismus (v případě, že by byl pravdivý), protože zde chybí složka věčného utrpení.

Ahoj Gregu,

no nevím. Takový Iz 45,7 si nejsem jistý, zda je pasivní.

Ale každopádně rozlišování aktivně nebo pasivně je spíše takové lidské zmírnění, aby to bylo stravitelnější.

Prostě nepochybně je zlo v Božím plánu.

Ono by se dalo také říci, že to David zařídil s Urijášem pasivně. Prostě od něj spolubojovníci odstoupili. Nicméně David se po návštěvě Natana kaje. rozhodně neříká - já to zařídil pasivně, tak kde je problém.

Nebo je to jako kdyby se nějaký řidič, který přejel chodce vymlouval, že nezrychloval; pouze nepoužil brzdy a tak to bylo pasivně. Nevím, zda by s tím uspěl.

r