Grano Salis - Jsou reformovaní také křesťané?

K poctě slavnosti všech svatých a vzpomínky na všechny věrné zemřelé.

K zodpovězení otázky každému, který třeba hledá v reformovaných církvích pomoc, útěchu a naději z Kristova díla, nabízím následující úvahu o křesťanech, tak jak o nich učí Písmo svaté, a o tom jaké učení a jednání mají někteří reformovaní (a protestanté). K této úvaze jsem dospěl na základě opakovaného pročítání článků a komentářů na GS, především těch reagujících na katolické učení.

Kdo je to křesťan?

Formálně - ten, který absolvoval rituál křtu vodou a ústy vyznal Ježíše za svého Pána.
- to reformovaní dbalí litery věrně plní.

Kdo je ale skutečně křesťan?
- člověk, křesťan je Ježíšovým bratrem, synem jediného Boha, je znovuzrozený svatý, je členem jedné velké rodiny křesťanů, pomáhá a miluje ostatní lidi, prosí a modlí se za ně a má od Boha moc, že se jeho prosby podle Boží vůle také vyplní.

Jací jsou reformovaní? Ve svém učení jsou k tomuto zcela liší:

            1) nemají ostatní křesťany za své bratry (nazývají je někdy i zplozenci pekla). Tvrdí, že katolíci Boha neuznávají a slouží modlám (ano, katolíci toho reformovaného bůžka nemilosrdného, nemilujícího, svázaného literou, opuštěného opravdu neuznávají a neslouží mu prázdnými slovy a skutky).

            2) nejsou znovuzrození svatí, neboť ve vlastní znovuzrození a připojení se k jednomu tělu nevěří - po smrti člověka, pro ně jeho život končí, nikoli, že pokračuje znovuzrozený život u Boha (slovo Písma proti nim jasně svědčí - svatí, co zemřou jsou u Boha - Abraham, Izák, Jákob, i chudák Lazar, Eliáš, Mojžíš, lotr z kříže, Štěpán, odevzdávající svého ducha do rukou Pána, a ovšem 24 starců, 144 tisícový zástup, dva svědkové - a tito všichni samozřejmě ještě před posledním soudem a vzkříšením těla!)

            3) nepokládají se za syny Boží, kteří mají právo i povinnost rozšiřovat na světě Boží lásku - neprosí ani za živé ani za zemřelé, neboť je to zbytečné, nebudou přeci něco vnucovat Bohu (co jsou pro ně takoví svatí jako Abrahám, Eliáš, Panna Marie nebo jiní lidé z Písma - syrofenická žena, královský služebník, Bartiamos, ... apoštol Pavel, který k prosbám za sebe přímo vyzývá (1 Tes 5,25) ... nevěří totiž v Boha milosrdného a slitovného, jejich Bůh je neoblomný a milosrdenství na základě nějaké prosby nebo pokání neuznává, nepotřebuje a asi ani nechce (nepřipomíná vám to jinou duchovní bytost tohoto světa??)

Jaký je tedy život "křesťana" reformovaného?

Jen respekt k liteře, nic víc, nic míň. Chybí nějaké společenství s Bohem - proč taky? Vždyť podle jejich názoru je již vše zapsáno a řečeno. Stačí jen říci - Sola Gratia - a je to! Není divu, že právě tyto dny, kdy se slaví společenství svatých i společenství zemřelých si "reformátor - schizmatik" Dr. Martin Luther (doktor teologie) vybral pro zveřejnění svých bludařských názorů (31.10.1517 přibití jeho 95 tezí) a zahájení odpadu od pravého křesťanského učení. Mnoho lidí se jeho cestou dalo a bohužel tím dobrovolně ztratilo účast na Božím plánu spasení.

Jen pravá apoštolská církev Kristova zachovává správné učení o svatých i jejich společenství, které nekončí smrtí člověka, jak by rádi tito hlasatelé anděla smrti chtěli. Katolíci členy protestantských církví nazývají svými bratry, neboť věří v milosrdného Boha, Otce všech, který i je může přijmout do svého společenství. Modlí se za ně, jak za živé tak i za zemřelé. Věří, že i zemřelí svatí jsou u Boha (podle Písma) a to co dělali za svého života na zemi (prosby, přímluvy, modlitby) konají i nadále. Nikoli stejně je to u reformovaných, neboť ti se za katolíky nemodlí, a vůbec již ne za ty zemřelé.

Proč si reformovaní myslí, že jsou křesťané?

Prázdnotu reformace - bez společenství svatých, bez oběti, bez víry v duchovní znovuzrození - nic nevyplní (i když člověk může tisíckrát vykřikovat, že je znovuzrozen, nechat se desetkrát překřtít, nechat si vkládat ruce - zůstanou to jen prázdná slova a prázdné skutky). Proto si reformovaní mnoha slovy vyplňují svůj duchovní život, bez pravého vztahu k Bohu. Opravdově si myslí, že bezchybné plnění litery Písem starých více nežli dva tísíce let, jim dává spásu.

Proto se hlavně - místo šíření učení Pána (lásku, pomoc a bratrství) - snaží reformovaní pokoušet, brát a zpochybňovat opravdově věřícím jejich víru i zkušenosti a setkávání s Bohem. Sami nic takového nemají, neboť svého bůžka o nic prosit nemusí. Nechápou život svatých po jejich fyzické smrti, nepochopili, že svatí jsou u Boha, nechtějí slyšet, že Ježíš přišel na svět skrze Pannu Marii a za jejího spolupůsobení - bez jejího dobrovolného souhlasu, by se tak nestalo! To je i obrazem pravého křesťana - dobrovolně jednat podle Božího plánu. V jejich chápání to Panna Maria nijak nemohla ovlivnit, byla a je to pro ně jen loutka, asi tak jak sami reformovaní chápou svůj život. Víra reformovaných je vírou prázdnou, fatalistickou a plně individualistickou.

Jak mají katolíci pomáhat hledajícím Boha?

A to je smutné pro každého pravého katolíka, který se obrací k Bohu o slitování a milosrdenství pro živé, zemřelé i pro nekatolíky - a pro každého, kdo v těchto bludných učeních přebývá. O to více se bratři katolíci (mohou samozřejmě i nekatolíci) modleme růženec, neboť Panna Maria je naším nejlepším vzorem pravého křesťanského života. Ona se stále za všechny potřebné přimlouvá a pomoc nabízí všem, kteří ji potřebují.

Naštěstí ne všichni reformovaní jednají podle svého učení o křesťanech, takže (nechtěně) jednají křesťansky. Je třeba být k nim velmi velkorysý (jak to chce po nás náš Bůh) - tak jako k bratru, který vše rozprodal, odešel od svého pravého Otce, vyšel si do světa, kde si našel zábavu a naději podle své vůle, ale ve špatném čase nakonec přeci jen poznal, kde je pravda a pravý domov (kéž by to nebylo pro mnohé až v pekle jako u boháče v podobneství o Lazarovi).

Není více domovů na světě, a jen v katolickém je pravá útěcha a naděje. Varujte se bludných učení, která se stále nově nabízejí od stále nových "reformovaných", můžete ze svého rozhodnutí ztratit vše, co vám nabízí Bůh!

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace