Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Oto.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 194, komentářů celkem: 429735, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 558 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116630223
přístupů od 17. 10. 2001

Partnerství: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději?
Vloženo Čtvrtek, 16. březen 2006 @ 21:47:30 CET Vložil: Bolek

Partnerství poslal mk

Předesílám, že schválení registrovaného partnerství dne 14. 3. 2006 mi nepřineslo nadšení - aby bylo jasno. A nyní úvaha: V tomto smutném čase, kdy byl schválen zákon pro partnerství osob stejného pohlaví bych chtěl připomenout, že to nezáleželo jen na naší vůli, ale příčiny se táhnou hodně před rok 1200. a) doba 1200 – 1400. Odhaduje se, podle málo nezřetelných stop, že do Čech se stahovali heretici z Francie od doby procesů s Valdenskými a války s Albigenskými. Tam byli pronásledováni a utekli se ukrýt do Čech a na Moravu, kde tyto problémy nevřely jako tam. To by dalo základ pro nespokojenost lidí a neposlušnost vrchnosti, jak je také zřejmé z rukopisu Poggia, který popsal náladu v Čechách jako vzpurnou, ještě před příchodem Jana Husa do Kostnice.

b) doba 1400 – 1600. Rozsudek tohoto shromáždění nebyl jednoznačný a ovlivnil jej značně král Zikmund. Vedlejší poznatek: nemělo by se stávat, aby civilní osoby měly tak velký vliv na církevní dění. Mělo by se to nechat teologům. Z rozepře, která takto vznikla, vedla cesta k válkám, k chápání obyvatel Čech a Moravy, že je napadena nejen idea očištění církve, ale také země a národ. c) nověji: po více než 300 letech v důsledku toho vznikla potřeba založit kolej Nepomucenum v Římě po tahanicích s čsl. úřady– a která země si musela nechat v ústředí víry pomoci, když přece ostatní Evropa okolo nás nebyla zaměřena tak extrémně ? Vždyť idea ´pryč od Říma´ se pokud vím vyskytla jen dvakrát v dějinách : u Angličanů za Jindřicha VIII. (který ji chytře využil k soukromému zisku) a v Čechách po roce 1919. d) za ´první republiky´ byl advokát, který prosazoval v parlamentu uznání ´třetího pohlaví´ pro osoby, které se nechtěly začlenit. I když si jméno nepamatuji, je to jisté. Sám se ke třetímu pohlaví nehlásil, jen zastupoval – koho ? Už tehdy tu musela být lobby se stejnými zájmy jako dnes. e) v současnosti: vůle k řízení věcí národa a země je u nás slabá. Byli jsme potlačování po dobu 40 let, bylo těžké se projevit, jinak hrozila ztráta práce, nebo svobody. Také poněmčování po dobu 300 let vytvořilo pocit lhostejnosti u lidí, že se stejně moc nevyřeší, a proto je dnes možné, aby se cloumalo s vůlí lidí, stačí populární projevy nebo být drsně přímý a vytvářet zdání úspěchu. Řeči premiéra v posledních týdnech jsou důkazem toho, jak se podmazávat voličům – homosexuálové prý tvoří 4 % obyvatelstva, ostatní jim ale částečně fandí (protože po komunistické minulosti se najednou fandí všem ´ukřivděným´) a tak řeči zaměřené pro prospěch homosexuálů pomohou získávat hlasy. Kvůli preferencím se maže med okolo úst bez ohledu hlava nehlava. Potom nejde o věcné rozhodování ani jednání, ale o populismus. f) budoucnost? Národ není vychován ani probuzen k tomu, aby si sám určil linii pro budoucnost, ale je manipulován. To se nemůže napravit lehko. Do té doby bude platit: jak nám pískali, tak jsme tancovali. A ti, co nechtěli tancovat podle noty se zdají být v pozadí. Řešení: ne chtít dnes jen ty jednotlivé výsledky , ale budoucnost je to, kterou lze budovat a je to delší práce – a neztrácet naději. Miroslav


"Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 6 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: jirda v Pátek, 17. březen 2006 @ 16:29:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No nevím zda je možno kořeny v registraci homosexuálních sňatků chtít hledat kdesi před husity. Kde je potom budou hledat v Holandsku a dalších zemích? A hnutí "Pryč od Říma" bych též příliš nehaněl. V naší katolicismem prolezlé společnosti, bych celkem uvítal, kdyby byla dnes omezena moc této na Římském Papeži závislé skupiny, která má s Biblí a Kristovým stádečkem již pramálo společného. Možná bude toto schválení i zastavením (tak jako je navrácení území palestincům šokem pro mnohé křesťany, kteří doufali v tělesný Izrael více než v Krista) pro ty křesťany, kteří žijí v jakési bláhové naději, že se vše bude stále zlepšovat až nakonec příjde Kristu. Bible jasně říká, že opak bude pravdou. Ale vše se bude zhoršovat až se lidé budou třást a nebudou vědět kam se vrtnout. Ten úpadek morálních hodnot v poslední době se stále zrychluje a tak je tu nakonec jedna úžasná zpráva: Kristus je již opravdu blíže než když jsme uveřili. A tím bychom se měli opravdu povzbuzovat. Nemáme doufat v politiku, nebo boj proti homosexuálním sňatkům ani v tělesný Izrael, ale jen a pouze v Ježíše!!!



Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Pátek, 17. březen 2006 @ 18:25:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nešlo o to nalézt kořeny ohledně homosexuálů právě v době před husity, ale o posouzení malátného stavu společnosti. Nerozhodujeme po zralé úvaze, ale jsme (jako lid, národ, celek) máváni sem a tam jak se komu podaří udělat volební machinaci před lidmi.
Národu se vzalo svobodné rozhodování po Bílé Hoře a po krátkém období svobody projevu mezi 1919 až 1939 jsme zase byli jen potlačování a biti. V čase 1945 až 1948 se opravovalo rozbité hospodářství, ale pak jsme byli řízeni ze zahraničí. Za krátký čas od roku 1989 do teď se toho ve vědomí lidí moc nenapravilo. Generace, které zažily doby kdy se nevyplatilo nést kůži na trh a být zavíraný, nemoci se přes mříže cely starat o rodinu atd., ty se nestaly kreativní, zažitý zvyk, že stejně se nic nezmění se projevuje dodnes.
Naopak mladší generace, která dnes nastoupila do činného života neumí řídit svět, protože nemá vzor od koho by to odkoukali. Ze západu nelze, tam se starají o sebe a nebudou nám radit, jak se my máme postavit na nohy, ale budou se starat pro sebe o zisky svých společností, často nadnárodních.
Nezvyk si vládnout, neznalost hospodářství a politiky vede k tomu, že se neumíme postavit k jádru ani v jiných věcech. Populisté mají žně.
Jeden příklad z historie, ještě otřesnější než je naše nynější lhostejnost a neobeznámenost s metodami řízení státu a neochota: je to referendum o Východním Slovensku v roku 1920, které se nakonec neuskutečnilo.
ve sporech s Maďarskem o hranice (které nakonec řešila konference v Trianonu) se mělo přihlížet k přání obyvatel, to je cestou referenda. Ale návštěva státních úředníků ČSR přinesla otřesná fakta: ti lidé nevěděli, jak se začlenit. Pokládali se za Maďary a mluvili slovensky. Od X. století spadalo Slovensko většinou pod Uhersko, po povstání Rákoczyho v letech 1860 dosáhli Maďaři uznání dvojstátí (Rakousko a Uhersko) a tehdy Slovensko se počítalo za Horní Uhry. I Komenský píše o obležení Uherského Brodu slovenským vojskem, že nakonec "Uhři odtáhli". A tito Uhři, to byl batalion Slováků pod maďarským vedením. Odtud vyplývá, že mnozí Slováci zvyklí do té doby na maďarskou vládu se pokládali za Maďary. Ne každý byl osvícenec jako Štúr nebo Vajanský. Zvlášť sedláci na východním Slovensku tvrdili, že je jedno, jestli jsou Maďaři nebo Slováci, říkali "všetko jedno".
Ale tehdy už nebylo jedno, znamenalo to vést hraniční čáru tak, aby obec spadla pod Uhry nebo pod Slovensko.
Když to úředníci viděli, došli k závěru, že ti Slováci, mluvící slovensky, neznající slovo maďarsky by byli ochotní se prohlásit za Maďary a oblast okolo Košic by nenávratně spadla k Maďarsku. Tedy plán referenda byl zrušen, nekonalo se. Dnes bychom jezdili do Košic na výlet jako že je v Maďarsku.
Z toho je vidět, co to je znalost, co je vůle a povědomí národa.
A my myslím nemáme dost povědomí omorálce a normálnosti. "ve´d to je všetko jedno", jako těm sedlákům od Košic a Michalovec tehdy.
Jde tedy o to, že nemáme schopnost řídit si své věci a je s námi cloumáno podle volebních agitací. Nakonec se nás přece po 40 let ujímala strana, předvoj a vůdce dělnické třídy. Nespokojence a intelektuály dávala umlčovat. Chtěla diktaturu proletariátu. Nic proti proletariátu, vždyť po 40 letech živoření v nefunkčním hospodářství jsme všichni zproletarizováni, ne? Jde o to, že s námi dodnes manipulují síly, které by byly rády, abychom poslouchali, hlavně před volbami - po volbách už toho nebude potřeba.
Ten marasmus je infikovaný od doby, kdy panovník (hodně král Václav II) kolonizoval zemi a přiváděl osadníky odjinud. Třeba proto, aby mohl usadit německé rodiny na Malé Straně pod Pražským Hradem, vystěhoval kníže Hostivít staré osadníky za Prahu a tam je dodnes obec Hostivice, což jsou potomci těch vyhnaných. Už tehdy se nedbalo na hrdost lidí a práva.
=mk=


]


Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 17. březen 2006 @ 22:33:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-)))))))
Už dlouho jsem nečetl takový maglajs!
:-)))))))
Já se posměju smíchy!
Zlatej Hostivít!

Olin

P.S. "Matko, rozsviť!"


]


Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Sobota, 18. březen 2006 @ 02:44:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O masírování hlav a neschopnosti sám sobě si určit osud stačí porovnání:
Hitlerovi trvalo dva roky, než dohnal svůj národ k válce. Z první světové zbyla nechuť, dokonce veteráni konali mírový průvod, kde byli vidět invalidé s berlemi i na vozíčku. Hitler s balkonu koukal a řekl své skupině: ´s takovým národem se nedá vyhrát válka´. Potom štval a pořádal večerní ohňové průvody a zdůrazňoval ´Blut und Boden´, krev a půdu, tedy společný genofond a společnou zem.
U nás stačí, aby na volebním meetingu šikovně mluvili a za pár měsíců procenta stoupají.
Ne, nejsme zralí pro řízení vlastních věcí.
Premiér sbírá hlasy kde se dá. Kdyby mohl, třeba by hrál fotbal, jen aby získal hlasy.
V pohodě, pivo nám přece nezdraží.


]


Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: gospel v Čtvrtek, 18. květen 2006 @ 08:28:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi trouba


]


Re: Po uznání partnerství homosexuálů - plakat nebo naději? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Úterý, 21. březen 2006 @ 12:14:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ja by som neplakal. To by bolo chybou nakolko po tomto prijde na rad druhe dejstvo. Bude sa volat:

ADOPCIA DETI.

Tam pojde do tuheho uplne najviac, ale viem ze ani to neznici naivnu vieru vacsiny krestanov v tkzv." krestanskych politikov."



Stránka vygenerována za: 0.20 sekundy