Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Maxim.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 6, článků celkem: 16456, komentáře < 7 dní: 313, komentářů celkem: 416521, adminů: 60, uživatelů: 5181  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 69 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

redifon
martino
brusle7
Mikim
JirkaB
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
113029718
přístupů od 17. 10. 2001

Nebezpečná učení: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF.
Vloženo Pátek, 24. březen 2006 @ 12:37:15 CET Vložil: Bolek

Kritika bludů poslal cristiano

Drazí bratři a sestry v Pánu Ježíši Kristu, Chci vám všem oznámit, že došlo k aktualizaci internetových stránek zabývajících se porovnáním římskokatolického učení s biblickou pravdou.

http://prokrestany.sweb.cz Byl doplněn odkaz k stažení celých stránek v podobě PDF. K otevření je nutno mít nainstalovaný Acrobat Reader. Já osobně jsem tuto aktualizaci uvítal, protože je lepší toto srovnání číst, když je to na papíře, protože nemám vždy přístup k internetu. Věřím, že mnozí toto také uvítají a práce přinese velké požehnání.. Ad honore Jesum Cristiano


"Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF." | Přihlásit/Vytvořit účet | 61 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: peek (peek(zavinac)quick.cz) v Pátek, 24. březen 2006 @ 13:45:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten web je povrchní snůška vysekaných citátů z bible, autor patrně nečte bibli jako celek, takto nelze s biblí pracovat. Takto "čtoucí" by se těžko ubránil námitkám o rozpornosti samotné bible, např.:
Kolik žen šlo k Ježíšově hrobu? Jedna: J 20:1-18. Dvě: Mt 28:1-8. Tři: Mk 16:1-8 Mnoho: L 23:55-24:10.
Byla stále ještě tma? Ano: J 20:1. Ne: Mt 28:1, Mk16:2.
Řekla Marie Magdalská někomu o hrobu? Ano: Mt 28:8, L 24:9-10, J 20:2. Ne: Mk 16:8.
Šla s někým zpátky k hrobu? Ano: J 20:2-11. Ne: Mt 28:1-10, 16, Mk 16:8-14, L 24:9-12.
Vyskytoval se pouze jeden anděl u Ježíšova hrobu? Ano: Mt 28:2-5, Mk 16:5-6. Ne: L 24:4-5, J 20:11-13 (Byli dva).
Byli andělé uvnitř hrobu? Ano: Mk 16:5, J 20:11-12. Ne: Mt 28:2 (Jeden anděl vně).
Byla u hrobu stráž? Ano: Mt 27:62-66, 28:2-4, 11-15. Ne: Mk 15:44-16:10, L 23:50-24:12? J 19:38-20:12.
atd. atd.



Typicka rimskokatolicka taktika - odvedeni pozornosti od problemu. (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 24. březen 2006 @ 16:36:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravim PEEKU,

Tva reakce je typicky rimskokatolicka. Asi alespon tusis, ze proti Bibli rimskokatolicke uceni asi neobstoji. Tak nastolis jiny problem - "udajne kontradikce v Bibli."

A co se tyce vesekavani z Bible. Neni to prave RKC, ktera vyzobava z Bible jen ty versiky, ktere se ji hodi k obhajobe jejiho uceni? Treba "biblicka" papezstvi - to ukazka manipulace s Bibli. Co na tom, ze jste v rozporu nejen s Bibli, ale i s cirkevnimi Otci. RKC jste zalozili na lzi a lzi ji take hajite....


]


Re: Typicka rimskokatolicka taktika - odvedeni pozornosti od problemu. (Skóre: 1)
Vložil: peek (peek(zavinac)quick.cz) v Pátek, 24. březen 2006 @ 23:13:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je mi z tebe smutno. Tenhle web vypadal ze začátku velmi dobře - chtěl rozvíjet ekumenu. Bohužel ho postupně začali zaplevelovat extrémisté tvého typu ("RKC jste zalozili na lzi a lzi ji take hajite" - bych si já o tvé církvi nikdy nedovolil říci).

Pozornost odvádíš spíš ty. Rozpory a paradoxy v bibli existují, chtěl jsem tím poukázat na to, že bibli musíme číst jako celek, zkoumat kontext, nevytrhávat, jde o nějakou zvěst, není to přesný popis atd. Není vůbec jednoduché správně ty texty pochopit, podaří se to pouze v Duchu Svatém (kterého Ježíš přislíbil CÍRKVI). Šmahem odsoudit tisícileté snažení se o to křesťanů v ŘKC
a označit to jako lež je pýcha (kam vede svévolný výklad mimo církev, vidíme v krátké historii protestantismu a jeho neustálém tříštění do tisíců denominací).
Co se týká konkrétně papežství, je založeno na Ježíšových výrocích v Mt 16:18, J 21:17 (a nemusíš mi tady vysvětlovat "tvůj" výklad oněch veršů, znám dobře ty různé pohledy) .

Víš, mám hodně přátel mezi protestanty, a máme k sobě navzájem úctu. Tyhle reakce na ŘKC mi připomínají začátky Křesťanského společenství v HK - tam svého času vyháněli zlého ducha katolicismu ze studentů. Teď už mají s katolíky dobrý ekumenický vztah. Rád bych doufal, že ty a tobě podobní z téhle dětské nemoci vyrostete.

Pán s tebou.


]


Re: Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Honza-H v Neděle, 02. březen 2008 @ 09:18:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesně. Ten člověk, co to píše, je především chudák, který si potřebuje rýpnout do ŘKC. Asi si léčí nějaký mindrák?


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Pátek, 24. březen 2006 @ 14:41:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Proč jsou v evangeliích rozdíly?

Otázka: Křesťané se snaží vysvětlit kontradikce ve vyprávění čtyřech evangeliích tím, že jsou to pohledy čtyř různých svědků, každý z nich přinášející vlastní pohled na to, co se stalo. Ale toto vysvětlení neplatí na kontradikce slov, která jsou připisována Ježíši. Použil slova která zaznamenává Matouš, nebo řekl to, co píše Marek - nebo ta, která nám nabízí Lukáš či Jan? Slova přece nemohou být změněna! Jestliže tito pisatelé byli očitými svědky jak to že jejich pamět nesouhlasí jedna s druhou? A jestliže byli inspirováni Svatým Duchem, proč ty rozdíly?

Odpověď: V prvé řadě, mezi evangeliemi neexistují žádné kontradikce. Vyskytují se variace ve vyprávění, ale to je přesně to, co by jeden očekával od svědomitých nezávislých očitých svědků. Dále, jak už jsme dříve poukázali, tyto variace dokazují, že pisatelé evangelií nebyli nijak domluveni ani neopisovali z nějakého společného dokumentu, jak je někdy kritici obviňují... Tyto variace jsou ve skutečnosti důležitou evidencí pro hodnověrnost Bible. Dále nám tyto variace dávají další důkaz, že pozdější opisovači či překladatelé neměnili zánamy v pokusu sjednotit všechny popisy. Už samotná skutečnost toho, že zdánlivé kontradikce zůstaly nedotčeny, je ověřením toho, že tyto záznamy byly považovány církví, jako inspirované Božím Duchem a proto nedotknutelné... Určitě nebylo v evangeliích nějaké „progresivní odhalení“ nebo „vývoj“, jak kritici tvrdí...

A proč vlastně mít čtyři evanmgelia?
Je-li záznam inspirovaný Bohem, proč to dělat tímto způsobem? Proč by nestačil jeden záznam, čímž by se ušetřil papír i doba čtení - vždyť ta evangelia jsou tak repetitivní! Boží Duch, který inspiroval tyto záznamy měl velmi dobré důvody. Hlavním účelem čtyřech separátních evangelií je ten, který jsme právě popsali: Demonstrovat hodnověrnost záznamů způsobem, který se nedal nahradit žádným jiným. Čtyři svědkové mohou dodat ověření, jaké by jedinec dodati nemohl. Kromě toho, vyprávět příběh z několika různých pohledů nám dává širší obraz toho co Kristus činil a učil než pouze jeden záznam. Dále, učedníci se jistě nespoléhali pouze na svou chybující paměť. Kdyby tomu bylo tak, neměli bychom příliš velikou víru v záznamy které nabízejí. Těsnopis zřejmě neznali právě tak jako magnetofony. Určitě by se neodvážili předstírat že nám dávají ta pravá Kristova slova, kdyby se nespoléhali na Boží inspiraci.

Proč Bůh připustil zdánlivé kontradikce?

Otázka Vy Křesťané se zdáte mít vždy nějaký způsob jak „smíříte“ jakékoliv kontradikce, které „nevěřící“ ve vaší Bibli objeví. Ale - ať už je to vaše „usmíření“ jakkoliv přesvědčivé, zůstává mi jedna otázka: Proč tam musí být vždy tolik problémů, na kterých musíte pracovat aby jste je vyřešili? Zdá se mi že ten samotný fakt takového množství nesrovnalostí (i když - jak říkáte - všechny vyřešíte) je samo o sobě evidencí, že Bible má skryté vady a nedostatky - a proto nemůže být Božím Slovem.

Odpověď: Právě naopak! Právě mnoho zdánlivých kontradikcí a nedostatek konzistence tvoří důkaz o spolehlivosti Bible. Kdyby tři svědci, kteří tvrdí že viděli nějakou příhodu, by ji popsali přesně stejnými slovy, slovo za slovem, člověk by měl podezření paktu, koluze, a celé svědectví by odmítnul. Ale když každý to popíše vlastními slovy, z vlastní perspektivy, člověk má tendenci jim uvěřit. Kromě toho, pakliže se ukázala nějaká nesrovnalost, která byla vyřešená hlubší studií případu, jistě by to znamenalo větší důvěryhodnost svědectví. A tak je to se zdánlivými kontradikcemi Bible.

Irwin Linton v „A Lawyer Examines the Bible“ to podává dobře: „Upřímné a neumné popisy z Bible jsou tak zřejmě indiferentní k tomu aby se zdáíly konzistentní, a ukazují jasně nepravidelnost, která je jasnou známkou orientálního koberce a spontánnosti lidského svědectví, že často lákaly oponenty do pokusů o destruktivní křížové výslechy, které mohly přinést pouze pravdivost Bible a její konzistency do jasného světla.“ Jednou z největších sil Bible je upevňující síla zdánlivých rozporů, které při vysvětlení poukazují na pravdivost vyprávění. William Paley poukazuje na tento fakt ve svých písemnostech: V historickém bádání se stává vysvětlená nekonzistence pozitiovním argumentem: Za prvé podvodník se bude snažit vyvarovat jakékoliv nesrovnalosti - za druhé, když se nesrovnalosti naleznou, nic než pravda je schopna tyto usmířit. ..... Existence potíží dokazuje nedostatek opatrnosti, která většinou doprovází podvod. Řešení potom prokáže, že to není koluze náhodných návrhů se kterými musíme jednat, ale nit pravdy, která se točí kolem celku, která zachovává každý případ na svém místě.“

Různé ženy - různé akce.


Co se týče žen, žádné evangelium netvrdí že viděly Ježíše, než šly upozornit učedníky. Není také žádná kontradikce v tom, že některé ženy utekly domů a jiné šly informovat učedníky o skutečnosti prázdného hrobu. Žen tam bylo více „Prvního dne po sobotě, za časného jitra přišly k hrobu.“ (Lukáš 24:1) „byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné.“ (Lukáš 24:10). To znamená, nejenom ty jmenované tři, ale i další; dále Marie Magdaléna jednala podle sebe - ne jako ostatní. Nevstoupila do hrobky, ale okamžitě běžela informovat učedníky o tom, že On vstal z mrtvých. Některé uprchly ve strachu, jiné šly za učedníky a po cestě potkali Ježíše. Žádný „beznadějný zádrhel kontradikcí“ zde neexistuje.


Marie vyburcovala učedníky a vrátila se s Petrem a Janem k hrobu (Jan 20:1-11) . Potom co viděli že hrob je prázdný a šli v zamyšlení domů, Marie Magdalena ještě zůstala, zmatená, se zlomeným srdcem, a v tom stavu potkala Krista. ... Některé ženy se - jak už jsme podotkli, vrátily ustrašené domů, a nezmínili se o tom nikomu. Jiné odešly k učedníkům. Zde není žádný konflikt, ale prostě normální rozdíly v akcích, jaké by člověk od větší skupiny žen očekával. Ani není konflikt v tom, že existovaly instrukce odejít do Galileje a skutečností, že to učedníci nezabalili okamžitě ale byli v někde v pokoji v Jerusalémě, když se tam Ježíš objevil. Jejich neochota poslouchat další rozkazy od Někoho, kdo se zdál být Mesiášem, ale zřejmě nebyl - navzdory všem těm povídačkám o vzkříšení - je zcela pochopitelná. V popisech těchto událostí prostě žádný konflikt není...

Ale jedna skutečnost zůstává neodiskutovatelnou: Hrob ve kterém bylo tělo Ježíše položeno, byl prázdný třetího dne ráno! Všechna svědectví to činí zcela jasným, všechna evidence tento fakt podporuje. Ani římské autority, ani rabíni nebyli schopni předložit Ježíšovo tělo - přestože by tak velmi rádi učinili - už jen proto, aby zastavili tuto revoluci, která vytvářela rozruch všude kolem, a která později byla pojmenována „Křesťanství...“

Na Velký Pátek zapomeň!


Otázka: Bible píše, že Ježíš byl ukřižovaný „den před šábesem“, což by znamenalo pátek. Že církev to přijímá je vidět podle celosvětových oslav „Velkého Pátku.“ Přesto Bible také učí, že On musí být „tři dny a tři noci v srdci země“ (Matouš 12:40). což je zřejmě nemožné, byl li ukřižovaný v pátek odpoledne a vzkříšený časně ráno v neděli, jak Bible učí a jak Křesťané věří. Nevrhá takováto kontradikce pochybnosti na zbytek Bible - každopádně na samotné srdce Křesťanství, což je Kristovo ukřižování a následné vzkříšení?


Odpověď: V tomto případě je kritika oprávněná. Kristus nemohl být ukřižovaný v pátek odpoledne, a Bible to také neříká. Ti, kteří tuto pozici obhajují, to říkají asi takto: Židovský den počíná a končí západem slunce Část dne se počítá jako den celý, a tak den který počal západem slunce ve čtvrtek a končil západem slunce v pátek, byl jeden den; od pátečního západu slunce do soboty večer byl den druhý, a od sobotního západu do nedělního rána byl den třetí. .... Tato kalkulace počítá tři dny ale pouze dvě noci (pátek a sobota). Ale Ježíš prohlásil specificky:“..a tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země..“ Že Kristus povstal v neděli ráno je jasné ve všech čtyřech evangeliích. A proto musel být v hrobě již ve čtvrteční noc právě tak jako v pátek a v sobotu.



Ježíš byl ukřižovaný ve čtvrtek

Ve skutečnosti je z evangelií jasné, že Ježíš Kristus byl ukřižovaný ve čtvrtek, a zemřel několik hodin před západem slunce (kdy začínal pátek). A tak strávil část čtvrtka, celý pátek a sobotu (tři dny) v hrobě. Také strávil čtvrteční, páteční a sobotní noc (tři noci) v hrobě a vyšel časně ráno v neděli z hrobu. Zmatek povstává z toho, že Jeho ukřižování bylo „den před šábesem“ (Marek 15:42). Lukáš i Jan souhlasí :“ ašábes se blížil..“ (Lukáš 23:54) „že těla nesmí zůsta na kříži v den šábesu..“ (Jan 19:31)... Je však omylem se domnívat, že když „den po Jeho ukřižování byl šábes,“ že musel být ukřižovaný v pátek. Sobota nebyla jediným šábesem! Existovaly jiné, speciální šábesy, které mohly připadnout na kterýkoliv den v týdnu podle kalendáře. Nakonec Jan nám říká, že „..na tento šábes připadal veliký svátek...“ (Jan 19:31). (Pozn. Česká ekumenická Bible píše:“na tuto s o b o t u“, podobně i Bible Kralická. Oboje zavádí, proto používám české židovské slovo „šábes“). Ani nejsme necháni v pochybách o povaze tohoto svátku. Byl to velikonoční Beránek (pecah, Exodus 12:11, 21, 27, 43,48).

Když rabíni přivedli Ježíše před Piláta to ráno před ukřižováním, „..Židé sami do paláce nevešli aby se neposkvrnili, a mohli jíst velikonočního Beránka...“ (Jan 18:28). Toto bylo ráno po Poslední Večeři, ale rabíni ještě Beránka nejedli - a tak ani Ježíš a učedníci. Poslední Večeře nebyly „pecah“, jak se obecně učí. Ten měl být oslavený až příští večer, který k úžasu učedníků byl dnem Kristova ukřižování. O tomto budeme jednat podrobně později...

Každému, kdo má pochybnosti o věrnosti Písma, doporučuji prostudovat literaturu, jež se zaobírá obranou biblické víry před zpochybňováním autority a dokonalosti Božího Slova - Bible. Dokumenty jsou k stažení na:

http://nkz.reformace.cz/?p=4&pp=books

A vřele, celým srdcem doporučuji pročíst si literaturu jako je:
- Obrana víry
- Invaze okultu
- Žena jedoucí na šelmě

Ostatní literaturu nemám ještě všechnu pročtenou, ale na tom se pracuje :)
O autorovi mohu říci, že jde bez kompromisů za pravdou a za tím, co relevantní evidence a důkazy ukazují - a tím je jedině Ježíš Kristus. Chvála Pánu, neexistuje žádný relevantní důkaz proti autoritě a hodnověrnosti Božího Slova.
Každý, který říká, že Boží Slovo je nepravdivé, nebo obsahuje lži, nechť se zamyslí nad vážností svého tvrzení..
S přáním pokoje a hojnosti Božího požehnání

Cristiano



Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: peek (peek(zavinac)quick.cz) v Pátek, 24. březen 2006 @ 15:50:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem rád, že se mnou v podstatě souhlasíš - nelze stavět na doslovném chápání jednoho/několika málo veršů z bible. Jde především o VÝKLAD a ten je různý (zvláště v protestantském prostředí najdeme různých výkladů přehrlšel).
Uvědom si, že stavět JENOM na bibli nestačí, musí tu být také církev (společenství, tělo Kristovo). Jak například víš, které knihy do bible patří a které už ne? Církev to definuje!
Pokud někdo chce odsuzovat ŘKC (miliardové tisícileté společenství vyznávající Krista - z něhož vychází samozřejmě i tvoje církev), měl by se nejprve POŘÁDNĚ seznámit s jejím učením.


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Pátek, 24. březen 2006 @ 16:51:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Milý Peeku,
Nebere-li se Bible doslovně tak, jak je ve svém kontextu napsána, jak ji lze brát? Pouze jako náboženskou knihu?? Není-li pro Tebe autoritou nad církví nemá-li co říci Tobě ve věcech, které se týkají křesťanského života či víry, klidně ji vem a podaruj tomu, kdo ji lépe užije. Opravdu. Nemá smysl se tu bavit o něčem, co nebereš v úvahu.
Bible je autoritou nad doktrínami. Podle ni se dá posuzovat, zda-li je ono dobré, či zlé. Když nemáš takovéhoto měřítka, můžeš se klidně zařadit do přehršel sekt ( které, jak říkáš mají mnoho výkladů) jako jsou např. mormoni, či svědkové Jehovovi.. Jsi-li zodpovědný, budeš pátrat, ne bojovat :)
To, co si každý musí uvědomit, je skutečnost, že stavět na Bibli nestačí.... NA KRISTU JE POTŘEBA STAVĚT!!! Na skále, kterou nic neotřese :) Nikoliv na instituci - církvi.. Ať už je jakkoliv bohatá, či exkluzivní v jakémkoliv směru... Vždy to je insitutce. Církev Ježíše Krista není instituce! Do ni patří každý, kdo patří Pánu Ježíši.. kdo přijal Jej do svého srdce a přijal Jeho zástupnou smírčí oběť na golgoském kříži. Kdo ji nepřijal, nebo pod filozoficko-náboženským tlakem si dobrovolně či jakkoliv jinak nechal zdeformovat mysl,a tuto odmítá, není křesťanem. Možná si říká křesťan, ale je jím jen podle jména.
Jak vím, které knihy do Bible patří a nepatří? O tomto jsem se zmiňoval zcela jasně v článku:

*******
Jak si mladý muž udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet Tvého Slova...Tvé Slovo je světlem pro mé nohy na cestě.Žalm 119:9, 105.
„Už od dětství znáš Svatá Písma, která Ti mohou dát moudrost ke spáse skrze víru....“2 Timoteovi 3:15.
DALA NÁM KATOLICKÁ CÍRKEV BIBLI ?
Existuje tvrzení, že pouze církev může Bibli vysvětlit, protože to byla právě katolická církev, která nám Bibli dala. To je jako názor, že když nám Pavel napsal epištoly, potřebujeme Pavla, aby nám je vysvětlil! Kromě toho nám církev Bibli nedala - v žádném případě ne Starý Zákon - v té době žádná církev neexistovala! A pakliže nebylo zapotřebí katolické církve aby nám dala Starý Zákon, nebylo jí zapotřebí ani pro Zákon Nový!
Oblíbená otázka advokátů Katolicismu je: "Jak víte, že Lukáš napsal Lukáše, nebo že Matouš napsal evangelium Matouše? Oni tvrdí, že katolická tradice obsahuje tyto informace. Přesto žádná tradice není schopná dokázat kdo napsal "Židům," "Joba," "Ester," či mnoho žalmů. Ale ani na tom nezáleží! Autoři byli inspirovaní Božím Duchem a to je to důležité! Tato inspirace svědčí v nitru čtenářů, kteří sami mají v sobě stejného Ducha, který inspiroval Písmo.
Katolické tvrzení, že Nový Zákon se k nám dostal od církve skrze sněmy je lež! Žádný ranný sněm nevynesl nikdy jakýkoliv závěr o tom, co je kanonické; a přesto na těchto sněmech, pro podporu svých argumentů, obě strany citovaly Nový Zákon, který byl zřejmě všeobecně přijat, BEZ JAKÉHOKOLIV JEDNÁNÍ SNĚMU NA DEFINICI KÁNONU! Synoda v Antiochu, v A.D. 266, odmítla doktrínu Pavla Samosaty jako "cizí církevnímu kánonu." Sněm v Nicea v r. 325 poukazuje na "ten kánon," a Sněm Laodicejský v 363 vyzýval, aby "pouze "kanonizované" knihy jak Starého, tak i Nového zákona byly čteny v kostele. A přesto tyto sněmy nepovažovaly za nutné, aby napsaly seznam knih kánonu, čímž se naznačuje, že už byly velmi dobře známé a přijaté všeobecným souhlasem Křesťanů, ve kterých je přece Svatý Duch!
Až teprve na Třetím Sněmu v Kartágu, v A.D. 397, máme první sněmové rozhodnutí co se týče kánonu. (Henry Clarence Theissen, "Introduction to the New Testament", 1943)18 To je snad trochu pozdě, pakliže Křesťané bez toho nevěděli které knihy byly v Novém Zákonu a tudíž je nemohli používat, jak dnes tvrdí Řím! Historie dokazuje, že knihy Nového Zákona byly známé, přijaté Křesťany a byly v široké cirkulaci NEJMÉNĚ 300 LET PŘED TÍM, NEŽ JE KARTÁGO VYHLÁSILO! Historik W.H.C. Frend píše:
"Evangelia a epištoly obíhaly po Ásii, Sýrii a Alexandrii (Řím není tak jistý), byly čteny a bylo o nich diskutováno v křesťanských synagogách všude tam, kolem roku 100. V Polykarpovém krátkém dopise je překvapivé množství přímých a nepřímých citátů z Nového Zákona: Matouše, Lukáše a Jana, Skutků, dopisu Galatským, Tesalonským, Korintským, Efezkým, Filipským, Koloským, Římanům, obzvláště 1Petr a 1 a 2 Jan jsou používané.
Křesťanské Písmo bylo citováno tak familiárně, že to naznačuje pravidelné používání po delší čas." (W.H.C. Frend,"The Rise of Christianity")
Žádný sněm rabínů nerozhodoval o kánonu Starého Zákona. Tento kánon byl Israelem uznáván tak, jak byl psaný. Daniel, zajatec v Babylónu, měl kopii Jeremiáše napsanou jen několik let dříve a studoval ji jako Písmo! (Daniel 9:2) Jsme si jistí, že Starý Zákon byl velmi dobře známý když zde byl Kristus - a určitě mnohem dříve, protože každý Israelita měl povinnost nad ním "meditovat dnem i nocí."

KDY BYL PŘIJAT KÁNON NOVÉHO ZÁKONA?
Z historických důkazů je zcela jasné, že Nový Zákon, právě tak jako Starý Zákon, byl přijmutý a schválený věřícími hned jak byl psán. Další důkaz přichází z Petrova svědectví:
"jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána. Mluvil tak o tom ve všech svých listech. Měkterá místa v nich jsou těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují jako ostatní Písmo ke své záhubě." (2 Petr 3:15-16)
Petr uznává Pavlovy dopisy za Písmo. A takový pohled, zřejmě měli Křesťané jeho doby. "Ostatní Písmo," v době Petra znamenalo většinu zbytku Nového Zákona. Kromě toho byly tyto knihy běžně k dostání a velmi dobře známé a všeobecně schválené již v této ranné době (AD 66) že Petr ani necítil potřebu je vyjmenovat. Křesťané věděli co je Bohem inspirované a co ne, právě tak jako domorodec z džungle ví že evangelium Ježíše Krista je pravdou skrze přesvědčující moc Božího Ducha.
Tragedií je, že Katolictví učí nejenom, že pouze církevní hierarchie je schopná vyložit Bibli, ale že nikdo nemůže evangeliu uvěřit bez potvrzení katolické církve o jeho pravosti! Keaton tvrdí, že samotné evangelium nemá žádnou sílu bez doporučení katolické církve. Cituje sv. Augustina: "Nebyl bych uvěřil evangeliu, kdyby mně autorita katolické církve k tomu nepřinutila." Pakliže toto je pravda, potom nikdo nemohl, před Třetím Sněmem v Kartágu v r. 397, učit nebo uvěřit evangelium Ježíše Krista!
A přesto bylo evangelium prohlašováno a věřeno od samého počátku. Pavel obrátil svět vzhůru nohama evangeliem. (Skutky 17:6) Během prvních dvou století asi deset procent obyvatelstva římského impéria se obrátilo na Křesťanství, studovalo, meditovalo a bylo vedené Písmem Starého i Nového Zákona právě tak, jako my dnes! Když oni mohli poznat, které knihy jsou a které nejsou inspirované, bez ověřujícího "razítka" katolické církve, která v té době ještě neexistovala, pak tak můžeme učinit i my.
Absurdita a ničivý účinek učení, že Boží Slovo musí mít schválení Říma, je jasně viditelný. Je rouháním tvrdit, že evangelium samo o sobě nemá sílu ke spasení, nebo že Boží Duch nemůže použít Písmo, aby hovořil přímo k srdci Křesťana. V tomto pohledu je katolická církev tou jedinou pravou církví. Je zcela neomylná, a až po jejím prohlášením že Bible je pravdivá - se Bible stává pravdivou a teprve potom je možné učit evangelium - jak arogantní! A přesto to Katolíkovi připadá zcela přirozené, protože katolická církev je - podle katolické církve - jedinou cestou k spáse! Náš věčný úděl potom nezávisí na našem vztahu ke Spasiteli, ale na vztahu k církvi a podílením se jejích svátostech!
Tato "teorie" je popřená samou Biblí. Kristus a jeho učedníci učili a vyhlašovali evangelium dlouho před tím, než vznikla kterákoliv církev! Na počátku své činnosti - dokonce před tím, než se o "své církvi" vůbec zmínil - poslal Ježíš své učedníky, aby šli do měst a vesnic a učili evangelium (Lukáš 9:6) Jedenáctkrát čteme ve všech evangeliích, že Kristus a Jeho učedníci učili evangelium, které "je Boží silou ku spáse všech, kteří uvěří." (Římským 1:16) A to přes tu skutečnost, že neexistovala katolická církev, která by "potvrdila," že tomu tak je! Právě tak nepotřebuje evangelium žádné "schválení" dnes!
Tři tisíce duší bylo spaseno v Den Letnic - aniž by býval Petr pronesl jedno jediné slovo o neomylné církvi, která by byla dala svou pečeť souhlasu na to, co bylo učeno! Dokonce ani po Letnicích nevidíme nikde žádný pokus Křesťanů, kteří "začali kázat evangelium všude kam přišli." (Skutky 8:4) aby se snažili dokázat, že existuje nějaká neomylná církev, která by byla toto evangelium schválila. Čteme o tom, jak Filip učil v Samarii, a Pavel totéž na jiných místech kde mnoho lidí uvěřilo; přesto nikde není evangelium podpořeno prohlášením, že Kristus založil neomylnou církev a že biskupové této církve schválili to, co se učí. Pakliže schválení katolické církve nebylo zapotřebí tehdy, není jej zapotřebí ani dnes, protože Boží Slovo je "živé a mocné... posuzuje touhy i myšlenky srdce.."( Židům 4:12)

Písmo samo je dostatečné.
"Ukaž mi jediný verš v Bibli, který by jasně prohlašoval: "Sola Scriptura!" Jinými slovy, že Bible sama o sobě postačuje!" Tak velmi často zní výzva obhájců Katolicismu. Právě tak by mohli žádat jediný verš který prohlašuje, že Bůh je trojjediná bytost Otce, Syna a Svatého Ducha! Žádný specifický verš to netvrdí a přesto doktrínu Trojice přijali jak Katolíci, tak i Protestanté! Právě tak neexistuje specifický verš o "dostatečnosti Bible." Ovšem, jakmile dáme dohromady více veršů Písma, které se týkají tohoto subjektu, potom se jasně ukáže, že Bible učí svou dostatečnost jak přesvědčit čtenáře o své hodnověrnosti, tak i schopnosti vést k duchovní dospělosti každého, kdo má v sobě Božího Ducha a kdo studuje Bibli s otevřeným srdcem.
Pavel prohlásil, že Písmo bylo dáno "pro doktrínu, k usvědčování, k nápravě a k výchově." a že Bible dělá muže či ženu "připravené k dobrým skutkům." (2 Timoteovi 3:16-17) Jinými slovy: Bible obsahuje veškeré učení (doktríny), opravy a instrukce pro křesťanský život, který je potřebný pro ty, kteří se chtějí stát dokonalými v Kristu.
Obhájci Katolicismu citují kardinála Johna Henry Newmana z devatenáctého století, který prohlásil: "V tom případě tato pasáž dokazuje že vše co tedy potřebujeme, je Starý Zákon, protože Timoteus měl pouze Starý Zákon! Toto prohlášení je pomýlené z několika důvodů:
Za prvé Timoteus měl více než Starý Zákon! Toto je druhá epištola od Pavla, to znamená, že měl - nejméně - dva dopisy od Pavla kromě Starého Zákona. Pavel dále píše že bude brzy popravený. To znamená že se jedná o jeho poslední dopis, a tak Timoteus musel mít - při nejmenším - všechny dopisy či epištoly od Pavla. Datum je - pravděpodobně - AD 66. To znamená, že měl první tři evamgelia a většinu Nového Zákona!
Kromě toho, když Pavel řekne "celé Písmo," je jasné, že má na mysli celou Bibli - ne pouze to, co bylo napsáno do té doby. Podobný slovní obrat je často v Bibli použitý a nikdy to neznamená pouze to, co bylo do té doby napsáno. Když Ježíš říká:"Slovo, které jsem řekl, ho bude v ten poslední den soudit" (Jan 12:48) nemá na mysli pouze to, co řekl do té doby! Právě tak když říká:"Tvé Slovo je pravda," (Jan 17:17) má jistě na mysli c e l é Boží Slovo, i když ještě nebylo napsáno!
Když autor dopisu k Židům píše: "Boží Slovo je živé a mocné - ostřejší, než kterýkoliv meč," nemá na mysli pouze to, co bylo do té doby napsáno! Ani pro Pavla pojem "celé Písmo" neznamenalo pouze to, co bylo napsáno do té doby. A tak kardinál Newman udělal velmi naivní chybu. Přesto ale noví obhájci jeho teorie citují s důvěrou jeho prohlášení, aby popřeli dostatečnost Bible.
"Aby Boží člověk byl dokonalý," znamená jednoduše to, že Boží Slovo je vše, co člověk potřebuje, aby se stal dospělým, prostě vším co Bůh si přeje aby se Křesťan stal. Obhájci Katolicismu poukazují na další verše, kde slovo "perfektní" či "dokonalý" je použito jako na příklad: "Chceš-li být perfektní, prodej vše co máš a dej to chudým," nebo: "A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků." Katolíci tvrdí: Pakliže je možné argumentovat podle 2Timoteovi 3:17, že Bible sama o sobě je dostatečná ke zdokonalení věřícího, potom "prodání všeho a rozdání chudým" - nebo být trpělivým - také postačuje ke zdokonalení Křesťana.
Příklad je opět "vedle." Dejme tomu, že trenér nabídne sportovci dokonalou výživu se všemi výživnými prvky a vitamíny jako to jediné co tento potřebuje, aby se stal dokonalým atletem. To přece neznamená, že k tomu není zapotřebí tréning! Pavel učí, že doktrína, usvědčování, oprava a výchova k dokonalosti, které jsou obsažené v Písmu, jsou dostatečné pro zdokonalení Křesťana tak, jak si přeje Bůh. To přece neznamená, že člověk se nemusí učit trpělivosti, zdokonalovat svou víru a poslušnost, snažit se o lepší charakter... Znamená to, že v oblasti doktríny (učení) oprav a výchovy, člověk nepotřebuje další pomoc z tradice či z jiných zdrojů.
Kromě toho Pavel pokračuje, že Boží člověk je "skrze Písmo dokonale připravený pro každý dobrý skutek.". Bible nic podobného netvrdí o trpělivosti, lásce, dobročinnosti či tradici! Pavel jasně učí "SOLA SCRIPTURA!" (Pouze Bible!) Tuto doktrínu nevynalezli Reformátoři - tu odvodili z Písma!

ÚSTŘEDNÍ OTÁZKA - JASNÁ VOLBA.
Když Thomas Howard, bratr Alžběty Elliotové (ženy zabitého misionáře Jima Elliota) se stal Katolíkem, Gordon College ho propustila. Jedním z důvodů byla skutečnost, že prohlášení víry které každý musel podepsat označující Bibli, "jako jediného vůdce ve víře i praxi," nemůže podepsat žádný Katolík! Howard uznal, že "Sola Scriptura" je unikátní pro Protestantismus a že on, jako Katolík, to podepsat nemůže!
"Sola Scriptura" zůstává srdcem Reformace! Člověk se musí rozhodnout mezi autoritou Bible a nebo katolické církve! Je zcela zřejmé, že slepé podřízení se jakékoliv světské hierarchii, odporuje Bibli! Kromě toho víme z historie, že římsko katolické církvi počínaje papežem, se věřit nedá!
Nejtragičtější důsledek této slepé víry v církev, jako v jediného vykladatele Božího Slova je fakt, že stamiliony Katolíků věří církvi pro svou věčnou budoucnost. Otázka spásy je tudíž ústředním problémem, který rozděluje Katolíky a Evangelíky.
*******
Co se týče odsuzování ŘKC... mě soud nenáleží. Já pouze varuji před tím, co se tam děje. Chvála Pánu jsem od toho všeho osvobozen. Raduji se v Pánu Ježíši Kristu naplno a mohu se se svými bratry a sestrami o Jeho velkém díle sdílet.
Věřím, že mi nepočítáš za zlé, když pravdu, jež jest v Ježíši Kristu, bráním... :) Proto nemusíš mít obavy s tím, že bych nebyl "POŘÁDNĚ" seznámen s učení ŘKC...

Ad honore Jesum

Cristiano


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: peek (peek(zavinac)quick.cz) v Pátek, 24. březen 2006 @ 23:39:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
milý Cristiano,
pokud odmítáš církev, pak nejsi křesťan a nečteš to samé evangelium jako já. Kristus církev založil, s tím nic nenaděláš.

Co se týká kánonu - už první věta tvého "CTRL C" je nesmysl ("Z historických důkazů je zcela jasné, že Nový Zákon, právě tak jako Starý Zákon, byl přijmutý a schválený věřícími hned jak byl psán"). Chce to číst kvalitnější biblistiku, např. ZDE

První úřední záznam knih NZ vydává Florentský koncil v dekretu k Jakobitům 4.2.1441. Konečným dekretem je rozhodnutí Tridentského koncilu z 8.4.1546. Tento dekret je dogmatickou definicí, kterou byly všechny diskuse o kánonu knih NZ skončeny a tento kánon používají VŠICHNI křesťané doposud (i ty).

Ale to je jedno - i ta pomýlená první věta a další text uznává TRADICI
- jsou to lidé, předchůdci, kdo nám předává Kristovu zvěst. On to tak chtěl ("jděte a učte..." Mt 28,19-20), kdyby chtěl SOLA SCRIPTURA, napsal a předal by NZ sám.

Přeju ti, aby v tvém srdci převládlo Mk 9,40 nad Mt 12,13 ;-))


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Sobota, 25. březen 2006 @ 06:44:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Vážený peeku,
při vší úctě, každý máme své přesvědčení. Já nechci přesvědčit v ničem Tebe, jen píši tyto věci, aby pravda nebyla nestydatě hanobena.
Každý máme jinou víru. Já věřím výhradně v Ježíše Krista, protože udělal vše pro mě, abych já mohl žít a Ty věříš výhradně to, že potřebuješ církev a svátosti Nové smlouvy k tomu, aby sis věčný život mohl zasloužit. Každý věříme zcela jinému evangeliu!
Chci se zeptat, zda pod pojmem kvalitnější biblistika není jen schována biblistika podle linky katolicismu.. biblistika, která brání jen to, čemu věrný římskokatolík věří a nechce připustit, že to bylo jinak? I za cenu, že mnohé věci v té,či oné biblistice jsou zamlčovány? Není snad Boží Slovo - Písmo Svaté - aby osvětlovalo naše stezky?
Pokud máš zájem o studijní materiály, a chceš se k tomu postavit zodpovědně, doporučuji Ti přečíst si kompletní církevní dějiny. V mnohém čerpám z : 12 Století církevních dějin - autory jsou Rudolf Říčan a Amadeo Molnár.. Četl jsem i jiné...a z nich bych chtěl zmínit "Malé církevní dějiny" od Augusta Franzena... Obě dvě knihy pocházejí z katolické teologické fakulty a obě dvě podávají zcela odlišný pohled na to, co se ve skutečnosti dělo. V knize 12 století církevních dějin, oproti druhé knize je objektivně vše sepsáno, zatímco v druhé knize jsou důležité a usvědčující fakta zamlčována a ostatní věci v mlhavé pletenici. Jedna kniha popisuje pravdu, druhá zamlžuje stejným způsobem, jako církev napřídklad v dnešní době zamlžuje případy sexuálního zneužívání nezletilých.
K dalšímu odstavci, není snad co dodat. Doporučuji Ti opět přečíst minulou reakci ještě jednou. Zdá se, že jsi nepochopil určitou část... "jděte a učte"... koho se to týká.. Zda-li těch, kteří poznali Kristovu lásku a jsou vírou v Něj spaseni, nebo zda-li těch, kteří spasení odmítají s myšlenkou, že nikdo nemůže vědět, zda je spasen anebo ne..
Jak se zdá, tak reformační heslo - Sola Scriptura sis trošku popletl s farizejským zákonictvím.. Prosím Tě, abys opravdu přemýšlel, co toto znamená. Ty vyznáváš Sola Ecclesia a já Sola Scriptura. Ty vyznáváš, že jedině církev má pravdu a to, co je v Bibli je nepodstatné. Já vyznávám pravý opak. V Bibli je nalezeno zjevení celé pravdy a podle ní se má korigovat to, co se učí v církvi. Nehledat podporu několika veršíků pro nějaké dogma, které svou podstatou ruší a popírá ostatní zbytek bible a celé evangelium.
Nechci, aby naše debaty končily polemikou, chci opravdu, hledáš-li, být zde a jednotlivé body víry s Tebou probrat. Bez předsudků a bez hanobení víry toho druhého. Ovšem jen tehdy, máš-li zájem. Já pevně věřím, že v srdci, chceš-li následovat Pána Ježíše, dá se Ti plně poznat... protože jen On je Cestou, Pravdou a Životem.. a pravda Tě učiní svobodným..
Nezabývat se jen teologií, která jen zatvrzuje srdce..Nemít srdce kamenné a nebýt vlažný. Raději být studený, nebo zapálen, než vlažný. Zapálen pro Ježíše, ne pro teologii. Možná veškeré věci nevím, ale vím, kdo mě zachránil od následků hříchu a v rámci svého poznání a toho, čím jsem prošel, se sdílím se svými bratry a sestrami.Proto zde stále mluvím o křesťanství, nikoliv náboženství. Mluvím zde o tom, co Kristus pro mě vykonal. Ne o tom, co já musím udělat, abych mohl být zachráněn..
S přáním Božího požehnání, radosti a pokoje

Cristiano


]


Ještě jedna kniha D.Hunta (Skóre: 1)
Vložil: chamd v Úterý, 28. březen 2006 @ 10:30:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě jedna kniha D.Hunta (jestli je to ten sám?). Dave Hunt: Globální mír na referaty.sk

Vřele doporučuju všem, skvělé ukázky demagogie, překrucování, vytrhávání z kontextu, podsouvání řkc něčeho, co neučí a následné vyvracení...

Upozorňuji zejména na kapitolu o apoštolské posloupnosti v "Žena jedoucí...", která je jasným důkazem, že autor plácá nesmysli o něčem o čem nemá ani potuchy. (Snaží se vyvráti apoštolskou posloupnost a neví co ta slova znamenají.)


]


Pro Peeka: RKC - cirkev na lzi a lzi se udrzujici... (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pátek, 24. březen 2006 @ 16:36:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravim PEEKU,

Tva reakce je typicky rimskokatolicka. Asi alespon tusis, ze proti Bibli rimskokatolicke uceni asi neobstoji. Tak nastolis jiny problem - "udajne kontradikce v Bibli."

A co se tyce vesekavani z Bible. Neni to prave RKC, ktera vyzobava z Bible jen ty versiky, ktere se ji hodi k obhajobe jejiho uceni? Treba "biblicka" papezstvi - to ukazka manipulace s Bibli. Co na tom, ze jste v rozporu nejen s Bibli, ale i s cirkevnimi Otci. RKC jste zalozili na lzi a lzi ji take hajite....



Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 25. březen 2006 @ 15:20:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přívlastek v záhlaví NEBEZPEČNÁ UČENÍ je opravdu u těchto stránek na místě, mohu jen potvrdit. Rád vyhovím přání a budu je "vřele doporučovat"!
H.



Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Sobota, 25. březen 2006 @ 19:46:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Drahý Honzo,
Každý je pod určitým vedením..
Jeden je puzen duchem temnoty, jiný koná věci pod vedením Ducha svatého.
Nechť i Tvé budoucí činy mají původ z Ducha svatého..
Věřím, že se k tomuto postavíš zodpovědně.

Ad honore Jesum

Cristiano


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 25. březen 2006 @ 20:26:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj cristiano, máš pravdu, sám bych to lépe nevyjádřil, věřím že se také snažíš rozpoznat a hledat dobrou cestu, moc bych Ti přál aby si ji i našel.
Přeji a vyprošuji Ti dar moudrosti v Tvém rozhodování.
Honza


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Neděle, 26. březen 2006 @ 08:21:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Ahoj Honzo,
neprosím tak podle vůle mé, ani Tvé... výhradně podle vůle našeho Otce v nebesích... Nechť jen Jeho vůle staniž se!

Cristiano


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: noname v Neděle, 26. březen 2006 @ 11:41:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj cristiano.

Naprosto s Tebou souhlasím.

Přeji Ti vše dobré.
Honza


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Sobota, 25. březen 2006 @ 21:38:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud je Pán Ježíš pravdou, potom je i katolická církev založená na biblické pravdě - na Ježíší Kristu, který je zjevený v Bibli.

Karels



Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Neděle, 26. březen 2006 @ 08:26:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Milý Karelsi,
tím s Tebou naprosto souhlasím, že katolická (catholicos) církev je založena na Kristu.. ale římskokatolická církev nestaví výhradně na Kristu, proto od tama plyne velké nebezpečí. Není-li skálou, na níž stavím Ježíš Kristus, ale je jí ap.Petr a jeho následovníci... nezlob se, toto nemohu akceptovat. Bez papeže by ŘKC neexistovala. Katolická církev (není institucionální) bez papeže se obejde.. protože má Ježíše Krista.. svého ženicha, jež svou nevěstu vykoupil předraze svou vlastní krví.

Ad honore Jesum

Cristiano


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Drx v Pondělí, 17. duben 2006 @ 11:10:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A proč by katolická církev nemohla zároveň stavět na Petrovi, když právě jemu řekl Ježíš:
"A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi."

Ke Tvému "nebyla by": kdyby nebyla katolická církev, nebyla by ani Bible v rukou Tvých...


]


Re: Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Monci v Sobota, 12. leden 2013 @ 10:27:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo chce Boha za Otce, musí přijmout Církev za matku.


]


Nyní k stažení v PDF (Skóre: 1)
Vložil: chamd v Pondělí, 27. březen 2006 @ 10:04:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hurá!

Minulý týden jsem se vyjádřil, že je škoda, že ty stránky nejdou stáhnout, no a nyní už je mám na svém hadru. Kakže je budu moci vytisknout a pobavit se nad těmi nesmysly i s přáteli.

chamd



Re: Pro bratra Chamda a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 27. březen 2006 @ 11:48:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je potřeba aby jsi ty nesmysly vyvrátil Písmem. Ne katolickou naukou, která je založena na vlastním výkladu Písma a tradicích.
Byl bych moc rád, kdyby jsi ty nesmysly na GS vyvrátil. Nejlépe v samostatném článku. Žádnému římskokatolickému bratru se to ještě nepodařilo. Poslední výzva, kterou jsem dal bratrovi Veritasovi zůstala bez odpovědi. Je víc než jasné, že římskokatolická církev své učení nedokáže na základě Písma obhájit. Proto považuji římskokatolickou církev za církev lidskou (hříšnou a ne důvěry hodnou). S pozdravem Standa.


]


Re: Pro bratra Chamda a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 27. březen 2006 @ 14:20:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando,
Napsal si " . . .a všechny bratry" tak mi to nedá.
Řekni mi upřímně, máš zájem nechat si něco vysvětlit, vždyť Tvoje víra a přesvědčení jsou pevné. Tam není prostor na diskuzi. K jakému závěru by jsi chtěl dojít o čem Tě má přesvědčit když sám nehledáš? Myslíš, že tohle není falešné? Rád bych se mýlil.
Hříšná církev, mám tomu rozumět tak, že ta tvoje je bez hříchu ? Katolická církev má tu smůlu, že ji tvoří pouze lidé se všemi chybami, které lidstvo má. Přesto s tím žije už hodně dlouho a dlouho ještě bude. Budeš se s tím muset smířit - i když chápu, že to bude pro Tebe těžké.
Přesto a proto s přátelským pozdravem
Honza


]


Re: Pro bratra Chamda a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: joker v Pondělí, 27. březen 2006 @ 14:32:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám pocit, že když se kritizuje jakákoliv církev, vždycky se objeví protiargument typu: "vždyť to jsou jenom lidé".

Pokud si neosobují právo na cizí životy a nesvádí národy na zcestí, pak možná ano. Pokud se ale taková církev ustanovila do role strážce víry, pak je to na pováženou.


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 27. březen 2006 @ 14:51:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý bratře! Tak proč se římskokatolická církev považuje a řadí k jediné správné a požehnané církvi? A proč své učení nadřazuje nad učení ostatních círví? Jaké chyby má Papež, když je oficiálně neomylný? Chceš tvrdit, že Papež je omylný? S pozdravem Standa.


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 27. březen 2006 @ 16:40:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando.

Začnu tím posledním. Papež je omylný jako každý jiný člověk. Neomylnost je stará písnička. Platí jen v případě když vyhlašuje některý článek víry -chceš-li - dogma. Na druhou stranu, tohle se stává velmi zřídka.
Zda se katolická církev považuje za něco víc nevím, alespoň to nedává často najevo. Kdybych měl soudit podle projevů - třeba co na GS zaznělo tak nevím, kdo zde víc prosazuje svoje vidění víry.
Stando, vážím si Tvé víry, tak jak ji chápeš, i když k některým výkladům mám výhrady. Čemu ale nerozumím, jak se ti s vírou slučuje tvoje zaujatost vůči jiným vyznáním. Vždyť i toto je Boží dílo. Přece nemůžeš bojovat proti Jeho dílu. Nebo ano, ale pak někde něco nesouhlasí.

S přáním pokoje
Honza


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Pondělí, 27. březen 2006 @ 17:15:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Platí jen v případě když vyhlašuje některý článek víry -chceš-li - dogma. Na druhou stranu, tohle se stává velmi zřídka.
Honzo, co si mám myslet o tom, když nějaký smrtelník si osobuje z titulu své funkce právo neomylně vyhlašovat věci jako neposkvrněné početí či tělesné nanebevzetí Marie? Věci, které evidentně nejsou v Bibli? Pokud se někdo staví vůči takovýmto samozvaným "prorokům" nejde o zaujatost, ale sebeobranu vůči bludům....


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 27. březen 2006 @ 21:14:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře, tohle záleží na tom, zda si myslíme jestli Bůh už ukončil svá zjevení lidem. Pokud ne, pak v Bibli nemůže být vše a je svým způsobem stále otevřená.
Honza.


]


to noname (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Úterý, 28. březen 2006 @ 09:00:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Honzo,
podle Tebe tedy Bůh určil, že každý člověk ve funkci papeže je neomylný v otázkách víry které vyhlásí? V tom úřadu, ve kterém jeho představitelé kradli, loupili, vraždili, vedli války, ovlivňovali světskou moc a křivili víru?
Petr


]


Re: to noname (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 28. březen 2006 @ 20:57:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
A také vykonali mnoho dobrého .... zapoměl jsi dodat.
Honza


]


Re: to noname (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Úterý, 28. březen 2006 @ 21:12:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano Honzo,
vykonali i dobré věci připouštím. Já vidím ale v jejich posuzování jistou nerovnováhu. Na jednu stranu jsou podle ŘKC papežové neomylní v otázce víry, nazávají se Kristovými náměstky, osobují si následnictví Apoštolů a apoštola Petr a na druhou stranuse připouští že jsou to jen lidé s mnoha chybami. Nezlob se Honzo, to mi vůbec nesedí.
s úctou
Ucednik Petr


]


Re: to noname (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 28. březen 2006 @ 21:57:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.

Je to možná těžko pochopitelné ale i přes svůj úřad zůstává člověkem, s chybami které člověk má, ale to nevylučuje jisté milosti od Boha. Apoštolové rovněž nebyli bez hříchu a dostalo se jim mnoho milostí a darů. Zrovna tak my dostáváme mnohé dary a jistě víc než si zasloužíme.
Ostatně z pohledu své víry nejsi tím co vyhlásí nijak vázán a ani jinak Tě to neohrožuje, tak proč Ti to vadí ?
S přátelským pozdravem
Honza


]


Re: to noname (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 16:34:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Honzo,

to, že nikdo z nás není bez hříchu jistě platilo pro apoštoly a jistě platí i na papeže. Na druhou stranu si nedovedu představit člověka obdařeného takovou milostí jakou si papež a Vatikán osobuje, který by se dopouštěl takových odporných hříchů, které jdou i přímo proti Křesťanství jako takovému.

Pravda nyní už vázán nejsem, ale byl jsem vázán dosti dlouhou doby a dosti dlouhou dobu mi toto "vedení" zatemňovalo pravou podstatu Křesťanství a nejsem jediný, znám těch příkladů ze svého okolí i z doslechu dost. Pod tímto duchovním vedením je 1,3 miliardy lidí někteří více jiní méně. Potom jsou zde ještě další lidé, kteří stojí mimo a pro které platí Křesťanství = katolictví. Pro ně je katolictví přímo překážkou uvěřit a stát se Křesťanem. Museli by se totiž stotožnit s něčím co má krvavou minulost, uměle lidsky vytvořené učení namísto pravé víry....Už se tady o tom mluvilo dost. To jsou mé důvody proč o tom mluvím, přestože již díky Bohu nejsem ovečkou Říma.

s úctou Ucednik Petr


]


Re: to noname (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 19:55:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Je to jednoduché, to co Ti vadí na KC je Tvůj problém a musíš se s Tím sám vyrovnat. Jen přitom prosím nezapomeň že je to Boží dílo, přinejmenším stejně jako tvoje církev.

Jsem skaut, v dobách normalizace dost lidí náhle změnilo názor. Největšími skautobijci se stali Ti skauti, kteří náhle prohlédli, že jejich myšlení bylo pomýlené.
Jak vidíš člověk se příliš nemění.
Tohle si neber osobně, jen mě to napadlo při čtení některých příspěvků. Je mi přitom smutno podobně jako tehdy. Mě nevadí změna názoru ale následná nenávist k předcházejícímu.
Přeji Ti dar pokoje.
Honza.




]


poturčenec horší Turka :-) (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 20:33:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
říká se trefně v našich krajích nebo taky papežštější než papež. Chápu jak to myslíš a neurážím se neboj. Ano lze tak chápat i můj postoj bývalého katolíka. Lze ho ale také chápat jako pohled člověka zevnitř, já do ŘKC nevstupoval dobrovolně, mě pocákali vodou o které tvrdili, že je svěcená a já se stal takto katolíkem, proto bych to tak ke skautu nepřirovnával. Já už problém s ŘKC vyřešil a díky Bohu manželka má pro odchod z ŘKC pochopení a schvaluje jej. Bohužel se potýkám s neporozumnění části mé rodiny, která náš odchod nedokáže pochopit. Mám je rád, ale oni stále zůstávají ve vleku ŘKC učení a jen smutně sleduji jak jim to brání opravdovému poznání Křesťanství. Mohu sledovat jaké škody toto učení v nich napáchalo. Ano je to můj problém, ale je to také problém mých blízkých a je to problém i spousty jiných lidí. A žádný člověk neni ostrov...řekl kdysi klasik.
Snad jsem Ti Honzo blíže vysvětlil mé důvody a snad mně budeš trochu míň považovat za toho poturčence.
S úctou
Ucednik Petr


]


Re: poturčenec horší Turka :-) (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 22:40:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Snažím se přijít na důvod, který Tě vede k tak nelaskavému postoji a po dnešku vím alespoň něco.
Nesouhlasím s jednou věcí. Křest je něco co Tě nesmazatelně poznamená, je smlouva s Bohem, ponoření do Krista, zasvěcení. Zřejmě si byl pokřtěn jako malé dítě a nemohl do toho moc mluvit. To nic nemění na milosti které se ti přitom dostalo. Křest nelze zrušit, dokonce ani kdyby jsi se stal ateistou. Myslím si, že stejných důvodů jej nelze ani opakovat.
Problémy v rodině ohledně víry je vždy bolestivá záležitost. Tohle máš opravdu těžké. Všichni chtějí pro toho druhého to nejlepší a ta druhá strana tomu nechce rozumět. Jak krásné a jak těžko snesitelné.
Nevím co napáchá víc škody zda jejich víra nebo snaha je přesvědčit, že věří naprosto špatně, i když ve stejného Boha.
Myslíš si, že je naprosto nemožné se přenést přes rozdíly které jsou ve víře a respektovat víru druhého. Vždyť sloužíme jednomu Pánu. Chvíli zapomenout na teologické spory a společně se radovat s Boží přítomnosti.
Petře, přeji a hlavně Ti vyprošuji dary Ducha sv. aby jsi se dokázal vždy moudře rozhodovat i když je to občas těžké.
Honza.


]


Re: poturčenec horší Turka :-) (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 23:38:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Honzo,
asi jsem nelaskavý k ŘKC, je možné že zprostředkovaně jsem nelaskavý i k lidem v ní. Pokud se to stalo, mrzí mě to, neměl jsem to v úmyslu. Víš já nevěřím, že ten křest v ŘKC je opravdovým křtem a necítím se jím nijak vázán. Tento křest může být slibem rodičů a kmotrů, že povedou dítě ke křesťanské víře, možná také čárkou v církevní matrice, ale ne smlouvou s Bohem. Nevěřím v žádnou zázračnou svěcenou vodu a v magický rituál, který učiní z nemluvněte uzaviratele smlouvy s Bohem. Ten skutečný křest je uvědomělé přijetí Krista a znovuzrození se vším co k tomu přísluší a potom může následovat to forma, která je jen vnějším obrazem znovuzrozením.

Víš Honzo, když vidíš, že chtějí pro Tebe blízcí lidé to nejlepší je to fajn. Když však uvěříš a vidíš, že Ti blízcí chtějí to nejlepší, ale jen z hlediska světa (zdraví, rodinu, děti, práci, štěstí...to jsou fajn věci, ale je něco co všechno neskonale převyšuje - víš asi o čem mluvím) začneš se asi zamýšlet zda jsou to opravdoví Křesťané, když nechápou nesrovnatelnou důležitost víry v Hospodina a cítíš obrovskou prázdnotu. Tak se obrátíš na jiné ze zboru a zjistíš to samé. Vím o věcech víry se nemluví lehce, je to hodně osobní a odhaluje to člověka. Pokud však už někoho přímo oslovíš a otevřeš se mu ve věci své víry, tak ten spoludiskutující který opravdu věří celým svým srdcem se otevře také. Potkáš spřízněnou duši. Já jsem ve své rodině i v ŘKC nacházel velmi málo takových duší. Pokusil jsem se svými omezenými schopnostmi pátrat proč tomu tak je. Neříkám, že jsem nalezl odpověď universální, ale nalezl jsem svou odpověď. Z toho plyne i můj postoj. Není to o zlobě k těm lidem, alespoň si to myslím (i když "Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?"). Teologické spory jako slovíčkaření a farizejské vyvvyšování se nad jiné věřící je jistě velmi špatné. Myslím, ale že kontraverze na GS o tom není. Děkuju Ti za Tvá laskavá přání, i já přeji Tobě i Tvým blízkým vše dobré a především to nejlepší co může člověka potkat.
S úctou učedník Petr


]


Re: poturčenec horší Turka :-) (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 31. březen 2006 @ 00:49:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Tohle je zajímavé, vidíš mě nenapadlo se Tě zeptat jak chápeš nebo co pro Tě znamená křest..
Mohu tě ujistit, že při křtu o žádné magické obřady nejde! Některé tvé výroky kolem křtu vypovídají o neznalosti věci - aspoň z katolického pohledu- a možná křesťanství vůbec. Můžeme diskutovat o vhodnosti křtu malých dětí. Nelze však pochybovat o milosti kterou křtem dostáváš. To opravdu ne !!!
S přáním pokoje. Honza


]


Význam křtu (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Pátek, 31. březen 2006 @ 08:34:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Ahojky Honzo,
sleduji velmi zajímavou debatu mezi Tebou a Petrem... a chtěl bych vstoupit do rozhovoru s jednou věcí... to, co se týče křtu. Já také byl křtěn, jako malé dítě a vidím tuto událost naprosto stejně, jako i bráška Petr.
Proto chceš-li být více obeznámen s tím, co vyznávám já a jak to také vidím, píši Ti zde v reakci o tomto více. Doporučuji text zkopírovat, případně vytisknout a podrobně spolu s Písmem svatým prostudovat. Máš-li i řecký překlad, bude Ti v mnohém nápomocen.
V lásce našeho Pána Ježíše Krista

Cristiano


I. Křtů učení - A
Původ historie a význam slovesa křtíti - Čtyři různé druhy křtu

V této studii se dostáváme ke třetí z velkých základních nauk ze Žd 6,1 n, která je nazvána „Křtů učení“.
Bude logické začít tuto studii, pokud to bude možné, zjištěním původního významu slova „křest“, nebo lépe slovesa „křtíti“, ze kterého je podstatné jméno „křest odvozeno.
(poznámka překladatele: vynechávám pasáž pojednávající o tom, že anglické sloveso „baptizé“ - „křtíti“ je přepisem originálního řeckého slovesa “baptizó“. Toto řecké slovo není jen náboženským technickým termínem, ale je to v řečtině všeobecně používané a známé slovo. Dále jsou v originále objasněny politické důvody, pro které v anglické Bibli -King James Version - toto slovo podobně jako slovo „bishop“ - „biskup“- „episkopos“ - nebylo přeloženo, ale bylo z řečtiny přepsáno a tím se dostalo do anglického jazyka.
V českém jazyce je situace podobná v tom, že řecké sloveso „baptizó“ , také není do češtiny překládáno, ale je nahrazováno slovesem „křtíti“, které je již technickým termínem. Sloveso křtíti vzniklo ve slovanských jazycích pravděpodobně po působení Cyrila a Metoděje. Toto slovo podobně jako slovo „křesťan“ pravděpodobně nevytvořili věřící a ve svém původním významu mělo asi poněkud hanlivé zabarvení „pokrestit“ = “pokřesťanštit“)
Nyní se obraťme ke slovu, jehož význam chceme studovat a to řecké sloveso „baptizó“, které je do češtiny překládáno slovesem „křtíti“. Řecké sloveso „baptizó“ je slovo odvozené způsobem, jakým je v řečtině odvozené mnoho slov. Sloveso vzniklo připojením přípony „iz“ k základnímu kmeni. Tedy základní sloveso je „baptó. Vložením přípony „iz“ vznikne složené slovo „baptizó“.
V řečtině při odvozování sloves přidáním přípony „iz“ k základnímu kmeni vzniká složené sloveso zvláštního kauzativního významu. To znamená, že sloveso takto vytvořené vždy znamená „dát něco udělat“ nebo „způsobit, aby se něco stalo“. Přesná povaha toho, co se má dát udělat, nebo stát, je určena významem základního jednoduchého slovesa, od něhož je jednoduché sloveso odvozeno.
Když máme toto na mysli můžeme si učinit přesnou představu o řeckém slovesu „baptizó“. Je to složená, kauzativní forma, odvozená od základního slovesa “baptó“. Je zřejmé, že abychom správně porozuměli složené kauzativní formě “baptizó“, musíme nutně nejprve nalézt význam základního slovesa „baptó“. Naštěstí v tom není žádná potíž. Tato základní forma „baptó“ se vyskytuje třikrát v řeckém textu Nového zákona. Ve všech těchto místech je význam tohoto slovesa zřejmý: „namočit, nebo „ponořit“.
Ta tři místa, Nového zákona ve kterých se vyskytuje toto sloveso “baptó“ jsou:
První v L16,24. Zde bohatec, když se trápí v pekelném ohni, volá k Abrahamovi: “Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého ve vodě a svlaží jazyk můj...“
Druhé místo je v J 13,26. Zde Ježíš při poslední večeři označuje svého zrádce tím, že dává učedníkům určité znamení: „Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skývy chleba podám.“ Doslovnější Žilkův překlad zní: „Ten je to, kterému omočím a podám sousto.“
Třetí místo je ve Zj 19,13. Zde Jan popisuje Pána Ježíše Krista přicházejícího ve slávě v čele mstící nebeské armády (v Žilkově překladu): „Jest oblečen šatem ponořeným do krve.“
Ve všech těchto oddílech jak slovo použité překladateli, tak i textová souvislost jasně ukazují význam řeckého slovesa „baptó“. Ve všech případech znamená „něco do tekutiny ponořit a pak to vytáhnout“.
V uznávané anglické biblické příručce - v Strongově biblické konkordanci (Exhaustive Concordance of the Bible) - uvádí dr. Strong, že prvotním významem slovesa „baptó“ je „zcela pokrýt tekutinou“ - a odtud „ponořit“nebo „namočit“.
V Novém zákoně nalézáme také složeninu slovesa „baptó“, která je vytvořena řeckou předponou „en“ nebo „em“ znamenající „ve“. Tím vznikne složená forma „embaptó“, která se v řeckém textu Nového zákona vyskytuje také třikrát. Vyskytuje se u Mt 26,23; u Mk 14,20 a u J 13,26 ve druhé polovině verše. Kdo si vyhledá tato místa, snadno zjistí, že ve všech třech místech se toto složené slovo „embaptó“ překládá podobně jako prostá forma „baptó“ českým výrazem „omočit“.
Docházíme tedy k následujícímu závěru. Řecké sloveso „baptó“ - ať v prosté formě, nebo s předponou „em“ značící „ve“ - se v řeckém textu Nového zákona vyskytuje šestkrát a pokaždé je překládáno ve významu namočit. V každém případě také souvislost jasně ukazuje, že toto sloveso popisuje akci, kdy je „něco do tekutiny ponořeno a opět vytaženo“.
Když jsme takto s naprostou určitostí nalezli přesný význam slovesa „baptó“, nebude žádný problém najít se stejnou určitostí i přesný význam kauzativní složeniny „baptizó“. Jestliže „baptó znamená „ponořit něco do tekutiny a zas to vytáhnout“, potom „baptizó může logicky znamenat jedině „způsobit, aby něco bylo ponořeno do tekutiny a pak zase vytaženo“. Stručněji vyjádřeno, znamená to „dát něco namočit“.
O správnosti tohoto závěru se můžeme ujistit vystopováním slova „baptizó“ až do nejrannější historie řeckého jazyka. Ve třetím století před křesťanskou érou způsobily výboje Alexandra Velikého rozšíření řeckého jazyka daleko za zeměpisné hranice vlastního Řecka, nebo řeckých měst a komunit v Malé Asii. Tím se v novozákonní době stala řečtina všeobecně přijatým dorozumívacím prostředkem většiny lidí žijících v oblasti středozemního moře. To je řečtina, kterou je napsán Nový zákon a která linguisticky odvozuje svůj původ od čistějších forem klasické řečtiny používané původně v řeckých městech a státech v předcházejících stoletích. Většina slov používaných v novozákonní řečtině tak pochází z rannějších forem klasické řečtiny.
To platí i o slovese“baptizó, kterým se právě zabýváme. Toto slovo lze v klasické řečtině vystopovat až do pátého století před Kristem. Od té doby se souvisle pohybuje v řeckém jazyku až do 1 a 2 století našeho letopočtu. (To zahrnuje celé období vzniku novozákonních spisů.) V celém průběhu těchto šesti, nebo sedmi století si toto slovo zachovalo bez proměny základní význam: „ponořit“, „potopit“, „namočit“. Tento význam si zachovává, ať je použito doslovně, nebo obrazně.
Uvedeme několik příkladů jeho použití v tomto období:
V Pátém, nebo čtvrtém století používá „baptizó“ Platón o mladém muži, který byl „ponořen„ do duchaplných filosofických disputací. (Pozn. překladatele: slova citovaná z řecké literatury nejsou vyhledávána v českých překladech, ale jsou přeložena z anglického textu.)
V dopisech Hypokratových (zařazených do 4 století před Kristem)je „baptizó „ užito o lidech „potopených do vody a o houbách „namočených“ ve vodě.
V Sepulgatině (tj. řecký překlad Starého zákona zařazený do druhého, nebo prvního století před Kristem) je „baptizó“ užito ve 2 Kr 5,14, když Náman sestoupil a sedmkrát se „pohřížil“ v Jordánu. ( V této pasáži je ve 14 verši užito slova „baptizó, ale v 10 verši, který je překládán „umyj se“ je jiné řecké slovo). „Baptizó tedy znamená výhradně „ponořit se“, ne pouze „umýt se“ bez ponoření.)
v prvním století před Kristem, nebo po Kristu použil Strabón „baptizó“ k popisu lidí, kteří neumí plavat a jsou „ponořeni“ pod hladinu. (Autor zde zachycuje rozdíl, proti dřevěným kladám, které na hladině plavou.)
V prvním století po Kristu použil Josefus obrazně „baptizó“, když mluvil o muži, který „vnořil“ meč do vlastního hrdla a o tom, že Jeruzalém se vnitřními rozpory „ponořil“ do nevyléčitelné zkázy. Je zřejmé, že takové obrazné používání slova je možné pouze tehdy, když je jeho doslovný význam jasný a pevný.
V prvním či druhém století používá Plutarchos „baptizó“ dvakrát k popisu toho, jak nejprve člověk a potom figura modly byli „potopeni do moře.
Z této stručné jazykové studie je vidět, že řecké slovo „baptizó“ mělo vždy jediný jasný a určitý význam, který se nikdy nezměnil. Od klasické řečtiny novozákonní podrželo tentýž základní význam: „dát něco ponořit“ - „namočit“ něco pod hladinu vody, nebo jiné tekutiny.“ Ve většině případů toto ponoření není trvalé, ale dočasné.
Troufám si říci, že kdokoli s odpovídající jazykovou kvalifikací by zevrubně prozkoumal tuto otázku, musel by dojít jen k jedinému závěru: přední význam slova „baptizó“ jak v Novém zákoně, tak i kdekoli jinde je „dát něco ponořit“.
Tato krátká analýza slova „baptizó“, který je v českém znění Nového zákona překládáno slovem „křtíti“, vysvětluje dva charakteristické znaky, které nacházíme ve všech místech, kde se toto slovo v Novém zákoně vyskytuje. Každý křest - jako prožitek- je úplný a představuje přechod. Úplný je v tom smyslu, že zahrnuje celou osobnost toho, kdo je křtěn a představuje přechod, nebo přenesení z jedné životní oblasti do nové, do které nikdy předtím nevstoupil.
Křest může být tedy přirovnán k otevření a zavření dveří. Člověk při křtu prochází dveřmi, které jsou mu tímto křtem otevřeny, z oblasti staré známé, do něčeho nového a neznámého. Potom se dveře za ním zavřou a uzavře se každá cesta zpět do starých způsobů a starého života.

XXX

Když máme na zřeteli obraz, který jsme si o povaze křtu učinili, vraťme se ještě k místu, kde je křest uveden jako jedna ze základních nauk křesťanské víry, k Žd 6,2. Shledáváme, že slovo křest je zde uvedeno v množném čísle: „křtů učení“ nikoli „křtu učení“. To ukazuje, že úplné učení křesťanské víry obsahuje více než jeden typ křtu. Na základě tohoto závěru shledáváme, že se na stránkách Nového zákona skutečně mluví na různých místech o čtyřech různých typech křtu. Zde jsou tyto křty v pořadí, ve kterém jsou zjeveny v Novém zákoně:
Nejprve křest, který kázal a prováděl Jan Křtitel. Křest ve vodě, který byl přímo spojen se zvěstováním a prožíváním pokání. Tento typ křtu je popsán v Mk 1,4: „Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.“
Druhý je typ křtu, který není v N.z. označován žádným dalším slovem a který bychom mohli nazvat křtem utrpení. O tomto křtu mluví Ježíš v L 12,50: „Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokud se nevykoná!“ Také je o něm zmínka v u Mk 10,38. Zde je zaznamenána žádost synů Zebedeových, aby měli výsadu sedět s Kristem na jeho pravici a levici v jeho slávě. Na tuto žádost Ježíš odpovídá otázkou: „Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?“ Je jasné, že zde Ježíš mluví o tom, co měl na své cestě kříže podstoupit, o utrpení do kterého musela vejít celá jeho bytost -duch, duše i tělo - aby podle uložené vůle Otcovy vzal na sebe vinu za hřích celého světa a pak svým zástupným utrpením zaplatil požadovanou cenu na odčinění hříchu. Těmito slovy Ježíš ukázal svým učedníkům, že naplnění jeho plánu s jejich životy bude od nich v pravý čas od nich také požadovat úplné vydání celého jejich bytí do Božích rukou - a bylo-li by to potřebné, i pro utrpení smrti.
Třetí typ křtu zjevený v Novém Zákoně je, křesťanský křest ve vodě. O něm mluví Kristus v Mt 28,19, kde svým učedníkům říká: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“. Prvním znakem, který odlišuje křesťanský křest od křtu Jana křtitele, je to, že křesťanský křest má být prováděn v plném jménu a autoritě trojjediného Boha - Otce, syna a Ducha svatého. Při Janově křtu tomu tak nebylo.
Čtvrtým typem křtu je křest v Duchu svatém. Ve Sk 1,5 Ježíš o tomto křtu mluví a pečlivě ho odlišuje od křtu ve vodě. Říká svým učedníkům: „Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.“ Ačkoli kralický překlad používá 7. pádu - „pokřtěni Duchem svatým“ v původním řeckém textu je použita předložka „v“ - „pokřtěni v Duchu svatém“. V celém řeckém textu Nového zákona jsou se slovem „pokřtít“ spojovány pouze dvě předložky: „v“ a „do“(nebo ku). To je v plném souladu s naším závěrem o doslovném významu slova „pokřtít“ - „dát namočit“ nebo „ponořit“. Ve Sk 1,8 Ježíš zjevuje hlavní cíl křtu v Duchu svatém. Říká: „Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové...“Křest v Duchu svatém je tedy předně nadpřirozeným vybavením mocí z výsosti ke svědectví o Kristu.
Na závěr můžeme ještě jednou shrnout čtyři typy křtu: první, Janův křest ve vodě ku pokání; druhý, křest utrpení; třetí, křesťanský křest ve vodě ve jméno Otce i syna i Ducha svatého; čtvrtý, křest v Duchu svatém, nadpřirozené vybavení mocí z výsosti.
V našich následujících studiích budeme zkoumat, co učí nový zákon o těchto typech křtů. Křest utrpení, který patří k pokročilejší úrovni duchovního života, přesahuje rámec těchto studií, které už titulem „základy“ naznačují, že jsou záměrně omezeny na základní nauky a zkušenosti křesťanské víry. Proto se dále tímto typem křtu nebudeme zabývat. V dalších studiích soustředíme svoji pozornost na křest Janův, na křesťanský křest ve vodě a na křest v Duchu svatém.

I. Křtů učení - B
-Křest Janův :pokání a vyznání

Je pravděpodobně mnoho křesťanů, kterým není zcela jasný rozdíl mezi křtem Jana Křtitele a křesťanským křtem. Bude tedy užitečné začít studium těchto dvou forem křtu tím, že se obrátíme ke knize Sk 19,1-5, kde tyto dva typy křtu stojí vedle sebe a je jasně vyzdvižen jejich rozdíl:
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky, Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý. On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým. I řekl Pavel: Jan zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše. Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.“
Zde v Efezu se Pavel setkal se skupinou lidí, kteří se mu představili jako „učedníci“. Nejprve je Pavel pokládal za učedníky Kristovy, tj. křesťany, ale při bližším zkoumání shledal, že byli pouze učedníky Jana Křtitele. Slyšeli a přijali Janovo kázání o pokání, přijali i s tím spojenou formu křtu. Do té doby však neslyšeli nic z evangelia soustředěného na život, smrt i vzkříšení Ježíše Krista, ani o křesťanské formě křtu, která je přímo spojená s přijetím tohoto evangelia. Když jim Pavel vysvětlil zvěst evangelia, přijali ji a byli znovu pokřtěni, tentokrát jak říká písmo - “ve jménu Pána Ježíše“.
Tato událost jasně ukazuje, že křest Janův a křesťanský křest jsou naprosto odlišné jak ve své podstatě, tak i ve svém významu. Jakmile byla jednou služba Janova ukončena a nastalo období evangelia, křest Janův již nebyl přijímán za rovnocenný křesťanskému křtu, nebo za jeho náhradu. Naopak se od těch, kteří byli pokřtěni křtem Janovým, žádalo, aby se dali znovu pokřtít úplným křesťanským křtem.
Když se nyní vrátíme k Mk 1,3-5, nalezneme souhrn Janova kázání a služby i způsob křtu, který s tím byl spojen: “Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a křtili se od něho všichni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.“
V Boží prozřetelnosti sloužila Janova služba dvěma hlavním cílům: za prvé, měla připravit srdce lidu izraelského na příchod a zjevení jejich dlouho očekávaného Mesiáše, Ježíše Krista; za druhé, měla zajistit přechod mezi obdobím Zákona a proroků, které bylo uzavřeno právě Janovou službou a obdobím evangelia, které započalo přibližně po třech letech jako výsledek smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Pro naplnění obou těchto cílů byla potřeba Janovy služby jen krátká a dočasná. Nezakládala nějaké vlastní období (dispenzaci), ale byla přechodem mezi dvěma obdobími.
Ve svém kázání a ve své službě kladl Jan na lid dva hlavní požadavky: pokání a veřejné vyznání hříchů. Ty, kteří byli ochotni splnit tyto podmínky, pak Jan pokřtil v řece Jordánu na veřejné svědectví, že činili pokání ze svých minulých hříchů a že se rozhodli žít lepší život.
U Mk 1,4 stojí: „Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.“ To je v souladu se slovy samotného Jana u Mt 3,11: „Já křtím vás vodou -nebo doslova “ve vodě“ - ku pokání,“. Vidíme tedy, že Janův křest byl ku pokání a k odpuštění hříchů. Je nanejvýš důležité si ujasnit a zafixovat význam předložky “k“, když je tímto způsobem použita po slovese „křtíti“.
Evidentně to neznamená, že by ti, kdo byli Janem křtěni, vstupovali do zkušenosti pokání a odpuštění hříchů pouze potom, co byli pokřtěni. Naopak když k Janovi přicházelo mnoho farizeů a saduceů, aby je pokřtil, odmítal je křtít a vyžadoval, aby dokázali opravdovou změnu svých životů předtím, než je pokřtí. To je zaznamenáno u Mt 3,7n: „Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu? Protož čiňte ovoce hodné pokání.“ Namísto „ovoce hodné pokání“uvádí jiný překlad „ovoce odpovídající změně života“. Jinými slovy Jan od nich žádal: Dříve než mně požádáte, abych vás pokřtil, dokažte svými činy, že se vaše životy opravdu změnily.“
Je tedy zřejmé, že Jan od těch, kdo k němu přicházeli pro křest, vyžadoval, aby dokazovali ve svých životech pokání a odpuštění hříchů před tím, než je pokřtil. Rozhodně si tedy nemůžeme myslet, že výraz “křest ku pokání a k odpuštění hříchů“ ukazuje, že by ty dvě vnitřní zkušenosti pokání a odpuštění měli následovat až po vnějším aktu křtu. Kontext spíše ukazuje, že vnější čin křtu sloužil jako viditelná pečeť a potvrzení, že křtěnec již prošel pokáním a odpuštěním. Takto křest sloužil jako vnější pečeť, dávající jistotu o vnitřní proměně, která již nastala.
Jasné porozumění této věci je velmi důležité, protože tento výraz „pokřtít k“, nebo „do“ (v kralickém překladu „ve“ +4.pád) se opakuje ve dvou dalších oddílech Nového zákona, jednou ve spojení s křesťanským křtem ve vodě a jednou ve spojení se křtem v Duchu svatém. V každém případě pak musíme toto spojení chápat ve stejném významu, v jakém se nám ukázalo na případu Janova křtu. K této otázce se ještě vrátíme později, až budeme podrobněji zkoumat ony dva oddíly.
Vraťme se k Janovu křtu. Jeho účinky můžeme shrnout následujícím způsobem. Ti, kdo upřímně přijaly Janovy podmínky, skutečně prožívaly pokání a odpuštění, což se projevilo změnou jejich životů k lepšímu. Přesto co do své povahy byly tyto zkušenosti podobny službě Janově, která je vypůsobila: byly v podstatě přechodné. Ti, kteří byli Janem pokřtěni, nedosáhli stavu zůstávajícího pokoje a vítězství nad hříchem, kterého je možno dosáhnout jedině skrze plné evangelium Ježíše Krista, ale jejich srdce byla připravena přijmout evangelium a odpovědět na ně, až jim bude zvěstováno.

XXX

Nyní obraťme se od přechodného k trvalému; od křtu Janova k plnému křesťanskému křtu, který ustanovil sám Kristus jako nedílnou součást evangelia. K uvedení do křesťanského křtu nám nejlépe poslouží oddíl písma, který popisuje křest Pána Ježíše Krista. Nalézáme ho v Mt 3,13-17: „Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho. Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně? A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sestupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. A aj, zazněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“
V souvislosti s tímto popisem si předně musíme ujasnit, že ačkoliv byl Ježíš pokřtěn Janem Křtitelem, způsob tohoto křtu nebyl vůbec na stejné úrovni jako u jiných lidí, které Jan křtil. Jak jsme již ukázali, měl Janův křest na lidi dva hlavní požadavky: pokání a vyznání hříchů. Ježíš Kristus však nikdy neučinil žádný hřích, který by potřeboval vyznat, nebo z něhož by se měl kát. Proto mu vůbec nebylo zapotřebí, aby byl Janem křtěn stejným způsobem jako ostatní lidé, kteří k Janovu křtu přicházeli.
Jan sám tuto skutečnost uznává, protože ve čteném oddíle v Mt 3,14 říká: „Já mám od tebe křtěn býti a ty pak jdeš ke mně?“ Ale Ježíš v následujícím verši odpovídá: „Nechej nyní, neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.“
V této Ježíšově odpovědi nalézáme jednak důvod, proč Ježíš sám byl křtěn a také pravý význam pravého křesťanského křtu, jak se liší od dočasného způsobu křtu, kterým sloužil Jan. Ježíš nebyl Janem pokřtěn jako vnější důkaz, že činil pokání ze svých hříchů; neboť on neučinil žádný hřích, ze kterého by se mohl kát. Naopak, jak vysvětlil sám Ježíš, byl pokřtěn, aby „plnili všelikou spravedlnost“ - nebo doslovněji „doplnili celou spravedlnost“. Podobně jako v mnoha jiných aspektech svého života své služby i zde Ježíš uváženě a vědomě zakládá vzor jednání, určený k tomu, aby ho všichni jeho učedníci následovali. Tím, jak se nechal Janem pokřtít, dal uváženě příklad a vzor křtu, ve kterém chtěl být následován všemi křesťany.
Je to v plném souladu se slovy apoštola Petra v 1Pt 2,21n.: „Neboť k tomu i povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, pozůstaviv nám příklad, abyste následovali šlépějí jeho. Který hříchu neučinil aniž jest nalezena lest v ústech jeho.“
To potvrzuje, co jsme již řekli: Ježíš se nedal Janem pokřtít proto, že činil pokání ze svých hříchů. Naopak, Petr říká, že Ježíš hříchu neučinil, aniž jest nalezena lest v ústech jeho.“ Tím však, že se dal takto pokřtít, zanechal příklad všem křesťanům, aby následovali šlépějí jeho.
S tímto na mysli se vraťme k důvodu, který u Mt 3,15 uvádí Ježíš pro svůj křest: „Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost.“ Tato slova prozkoumejme zevrubněji.
Abychom tomu co nejjasněji porozuměli, rozdělme tento důvod do tří částí: první částí je slůvko „tak“, druhou částí je spojení „sluší na nás“ a třetí je závěrečná část „abychom plnili všelikou spravedlnost“.
Nejprve slůvko „tak“, nebo přesněji „takto“ nebo „tímto způsobem“. Svým příkladem Ježíš ustanovil vzor pro způsob, nebo metodu křtu. Ježíš nebyl pokřtěn jako dítě. U Luk 2,22 čteme, že když byl Ježíš ještě dítětem, jeho rodiče „přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu“. V tom není žádná myšlenka ani náznak křtu. Ježíš nebyl pokřtěn, dokud nedospěl věku takového porozumění, že věděl co dělá i proč to dělá.
Další poznámku, která mluví o způsobu křtu, nalézáme u Mt 3,16: „A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody.“ Prostou logickou dedukcí vidíme, že aby mohl Ježíš z vody vystoupit, musel nejprve ke křtu do vody sestoupit. Ve spojení s jasným doslovným významem slovesa přeloženého „křtíti“ (o kterém jsme již uvažovali) nezůstává místo pro pochyby o tom, že Ježíš se při svém křtu dal Janem úplně ponořit do vod Jordánu.
Přejděme nyní ke druhé části důvodu, který Ježíš pro svůj křest uvedl: „sluší na nás“. Výraz „sluší“ naznačuje, že být pokřtěn je něco, co těm, kteří budou následovat Krista, sluší, neboli náleží; je to něco, co pro ně určil Bůh. Není to přikázání zákona takové jako přikázání vložená na Izrael Zákonem Mojžíšovým, ale je to pro křesťany nejpřirozenější a náležitý výraz upřímného a opravdového učednictví. Množné číslo „sluší na nás“ nám ukazuje, že se Ježíš s pohledem upřeným k budoucnosti ztotožňuje se všemi věřícími, kteří ho tímto ustanoveným činem víry a poslušnosti budou následovat.
Konečně se dostáváme k závěrečné části: „abychom plnili všelikou spravedlnost“. Jak jsme si již ukázali, Ježíš se nedal křtít na důkaz, že vyznával svoje hříchy a činil pokání z nich. On nikdy nehřešil a byl vždy dokonale spravedlivý. Tato spravedlnost byla v prvé řadě trvalým vnitřním stavem jeho srdce. Ale tím, že se nechal pokřtít, Ježíš naplnil, nebo doslovněji: doplnil - tuto vnitřní spravedlnost vnějším aktem poslušnosti vůle svého Nebeského Otce. A právě tímto vnějším aktem poslušnosti a oddání Bohu ve skutečnosti vstoupil do činného života služby, kterým naplnil plán Boha Otce.
Stejně je tomu tak se křtem pravých věřících křesťanů. Nejsou pokřtěni pouze proto, že jsou hříšníci, kteří své hříchy vyznali a činili z nich pokání. Kdyby tomu tak bylo, vrátil by se křesťanský křest zpět na úroveň křtu Janova. Je pravda, že křesťané vyznali své hříchy a činili pokání. Bez toho by vůbec křesťany nebyli, ale došli za pokání k něčemu mnohem plnějšímu a většímu, než bylo vůbec možné těm, kdo slyšeli pouze kázání Janovo a jím byli pokřtěni. V Ř 5,1 čteme: „Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,“. Praví křesťané nejenom vyznali hříchy a činili pokání, ale nadto vírou v zástupnou smírčí smrt a vzkříšení Ježíše Krista dosáhli ospravedlnění, tzn. byli učiněni spravedlivými. Na základě jejich víry jim Bůh přičetl spravedlnost samého Krista. A toto je důvod proč se dávají křtít: nejen jako důkaz, že vyznali hříchy a činili pokání, ale aby „plnili - doplnili - všelikou spravedlnost“, tzn. aby vnějším aktem poslušnosti doplnili vnitřní spravedlnost, kterou již vírou přijali do svého srdce. Toto vysvětlení nám ukazuje, jak pravá povaha a význam křesťanského křtu jsou naprosto jiné, než u křtu, který kázal Jan. Také můžeme nyní pochopit, proč apoštol Pavel nepřijal křest Janův u těch, kdo chtěli být pravými křesťany, ale proč je nejprve poučil o plné pravdě evangelia o Kristově smrti a vzkříšení a pak trval na tom, aby byli pokřtěni ještě jednou plným křesťanským křtem.
Nyní můžeme shrnout rozbor důvodu, který udal sám Ježíš proto, aby byl pokřtěn. Slovíčkem „tak“ Ježíš uvedl způsob, nebo metodu křtu: sestoupit do vody a vyjít z ní. Výrazem „sluší na nás“ Ježíš založil precedens, který náleží následovat všem upřímným křesťanům. A závěrečnou částí „abychom plnili všelikou spravedlnost“ je dán důvod: vnějším aktem poslušnosti doplnit vnitřní spravedlnost, kterou věřící již má skrze víru ve svém srdci.
Závěrem tedy můžeme shrnout povahu křesťanského křtu takto: křesťanský křest je vnější akt poslušnosti, kterým křesťan doplňuje vnitřní spravedlnost, kterou již má ve svém srdci skrze víru v Kristovu smírčí smrt a vzkříšení.

III. Křesťanský křest - A
Podmínky pro křest: naučení pokání, víra - dobré svědomí Instrukce před křtem

Nyní budeme podrobně zkoumat přesné podmínky, které musí splnit ti, kdo touží přijmout křesťanský křest. Budeme v logickém pořádku zkoumat různá místa Nového zákona, ve kterých jsou tyto podmínky uvedeny.
První podmínku uvádí sám Kristus u Mt 28,19n: „Proto jdouce, učte všechny národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, učíce je zachovávat všechno což jsem koli přikázal vám.“
Vidíme, že příkaz k učení nově obrácených je zde dán dvakrát: jednou před tím, než jsou pokřtěni a jednou potom. Je to logické a rozumné. Předtím než jsou pokřtěni, potřebují být nově obrácení dostatečně vyučeni, aby mohli pochopit povahu a účel křtu, který mají podstoupit. Po křtu je třeba, aby byli dále vyučováni zevrubněji a rozsáhleji, aby se stali silnými rozumnými a zodpovědnými křesťany. Vidíme tedy, že podle Kristova příkazu musí vyučování křest předcházet a také po křtu následovat.
Druhá podmínka pro křesťanský křest je uvedena ve Sk 2,37n, kde je zaznamenána reakce zástupu Židů na Petrovo kázání o Letnicích a instrukce, které jim pak Petr dal: „To slyševše zkourmouceni jsou v srdci a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Co máme činiti muži bratři? Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.“
Zde v odpovědi na otázku „Co máme činiti?“ dává apoštol Petr dva jasné a určité příkazy. Nejprve: Pokání čiňte a potom: pokřti se. Pokání musí být první a potom má následovat křest. Křest je vnější pečeť, nebo potvrzení vnitřní změny, která již byla pokáním vypůsobena.
Třetí podmínku křesťanského křtu uvádí Kristus u Mk 16,15n: A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, bude zatracen.“
Zde Kristus uvádí, že všude, kde bude evangelium kázáno, jsou od těch kteří chtějí být spaseni, vyžadovány dvě věci: nejprve aby uvěřili; a pak aby se dali pokřtít.
Tato podmínka pro křest je velmi jasně v setkání Filipa a etiopského komorníka, které je zaznamenáno ve Sk8,26-39. Zde čteme jak Filip potkal komorníka na cestě z Jeruzaléma do Gázy a slyšel ho, jak si čte proroka Izaiáše. Připojil se k němu v jeho voze a kázal mu evangelium Kristova utrpení, smrti a vzkříšení, jak prorocky předpověděl Izaiáš. Po nějaké době, jak spolu pokračovali, vedla cesta kolem nějaké vody. Na komorníkovu žádost a po vyznání víry ho zde Filip pokřtil.
Vlastní popis toho jak ke křtu komorníka došlo, je ve Sk 8,36-38: „A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn? I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží. I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.“
Zde vidíme, že praxe první církve byla v plné shodě s přikázáními Kristovými. Kristus řekl: „Kdož uvěří a pokřtí se spasen bude.“ Filip řekl komorníkovi: „Věříš-li celým srdcem, sluší“- abys byl pokřtěn. Komorník odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží.“ Vidíme tedy, že kdo touží po křesťanském křtu, musí být nejprve schopen vyznat víru v Ježíše Krista jako Syna Božího.
Čtvrtou podmínku pro křesťanský křest uvádí apoštol Petr v 1Pt 3,21. Zde Petr srovnává křest ve vodě se zkušeností Noe a jeho rodiny, kteří byli spaseni od božího hněvu a soudu, když vírou vstoupili do korábu. Když byli v korábu prošli bezpečně vodami potopy. Když se Petr přímo dovolává zkušenosti Noé a jeho rodiny říká: „K čemužto připodobněn jsa nyní křest, i nás spaseny činí, ne to tělesné špíny smytí, ale dobrého svědomí u Boha dotázání, skrze vzkříšení Ježíše Krista.“
Petr zde nejdříve zavrhuje hrubou představu, že křesťanským křtem je nějaký druh obmytí, fyzického těla. A potom říká: že podstatná podmínka křesťanského křtu spočívá ve vnitřní odezvě srdce věřícího v „odpovědi dobrého svědomí k Bohu“. (podle KJV je to další možný překlad části 21. verše z řečtiny. Řecké slovo „eperotéma“, přeložené jako „dotázání“, může znamenat i „to nač se kdo táže“, tedy „odpověď“, „odezvu“, nebo „potvrzení“. -pozn. překladatele) O této vnitřní odezvě dobrého svědomí k Bohu Petr ukazuje, že je umožněna vírou ve vzkříšení Ježíše Krista.
Můžeme souhrně zopakovat, na jakém základě se křesťan může při křtu zodpovídat Bohu za své chování s dobrým svědomím. Za prvé, tento věřící musí pokorně uznávat své hříchy; za druhé, musí vyznat svoji víru ve smrt a ve vzkříšení Kristovo jako nutnou smírčí oběť za své hříchy; za třetí, vnějším aktem poslušnosti v tom, že se dává pokřtít, doplňuje poslední požadavek Boží, který je potřebný k tomu, aby se mu dostalo biblického ujištění o jeho spasení. Když takto naplnil všechny Boží požadavky pro spasení může se zodpovídat Bohu s dobrým svědomím.
Shledáváme tedy, že pro křesťanský křest jsou v Novém zákoně uvedeny čtyři hlavní podmínky.
Člověk, který má byt pokřtěn, musel být napřed z evangelia dostatečně vyučen, aby rozuměl podstatě tohoto svého činu. Musel činit pokání ze svých hříchů; musí celým srdcem věřit, že Ježíš Kristus je Syn Boží; musí být schopen s dobrým svědomím odpovědět Bohu na základě toho, že splnil všechny Boží požadavky pro spasení.
Uzavíráme tedy, že má-li být člověk podle novozákonního měřítka způsobilý pro křesťanský křest, musí být schopen těmto čtyřem podmínkám vyhovět a naopak každý, kdo nemůže těmto čtyřem podmínkám vyhovět, není pro křest způsobilý.
Okamžitě vidíme, že tyto čtyři podmínky automaticky vylučují jednu skupinu lidí a to jsou nemluvňata. Nemluvňata svou přirozeností nemohou být vyučována, nemohou činit pokání, nemohou věřit a nemohou odpovědět s dobrým svědomím Bohu. Nemluvňata tedy nejsou ke křtu způsobilá.
Občas se namítá, že jsou v Novém zákoně případy, kdy celé rodiny, nebo domácnosti byly pokřtěny společně a že je tedy nejvíce pravděpodobné, né-li jisté, že v tom byla zahrnuta i nemluvňata. Protože tato námitka má zásadní vztah k celé podstatě a účelu křtu, je žádoucí, abychom ji pečlivě vyšetřili. Tato námitka je obvykle spojována s domem Kornéliovým ve Sk 10 a s domem žalářníka ve Filipis ve Sk 16.
Uvažujeme nejprve o domě Korneliově. Ve Sk 10,2 je nám řečeno, že Kornelius byl „nábožný a bohabojný se vším domem svým“ -tj. všichni členové jeho rodiny byli bohabojní lidé. Ve 33. verši téže kapitoly říká Kornélius Petrovi předtím, než Petr začal kázat: „Já pak hned jsem poslal k tobě, a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nyní tedy my všichni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko, což jest koli přikázáno tobě od Boha.“ - to ukazuje, že všichni přítomní byli schopni poslouchat Petrovo kázání. Ve verších 44,45 a 46 téže kapitoly čteme, jak Duch svatý sestoupil na všechny přítomné:
A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího. I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit. Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha.“
To ukazuje, že všichni přítomní byli schopni nejen poslouchat Petrovo kázání, ale také jako výsledek tohoto kázání skrze víru přijmout Ducha svatého a mluvit jazyky. Ve skutečnosti právě na tomto základě Petr uznal, že jsou způsobilí pro křest, protože v následujících verších - tj. 46 a 47 čteme: „Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha. Tedy odpověděl Petr: Zdali může kdo zabrániti vody, aby tito nebyli pokřtěni, kteříž Ducha svatého přijali jako i my?“.
Dále když v následující kapitole Petr popisuje apoštolům a bratřím v Jeruzalémě , co se stalo v domě Korneliově, přidává další důležitou informaci o všech členech Kornéliovy domácnosti ve Sk 11:12-13 Petr takto popisuje jak byl přijat v Korneliově domě
„I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho. Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr. Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.“
Z toho poznáváme, že každý člen Korneliovy domácnosti byl spasen prostřednictvím Petrova kázání v domě Kornéliově.
Sestavíme-li nyní dohromady různé kousky informací, které jsme posbírali o Korneliově domácnosti, docházíme k tomu, že jsou o nich uvedena tato fakta: všichni byli bohabojní; všichni slyšeli Petrovo kázání; všichni přijali Ducha svatého a mluvili jazyky; všichni byli spasení. Jasně vidíme, že všichni byli schopni vyhovět Novozákonním podmínkám pro křest a nemohla mezi nimi být nemluvňata.
Nyní přistupme k dalšímu případu, kdy Nový zákon zaznamenává, že byla společně pokřtěna celá domácnost. Je zapsán ve Sk 16. Je to domácnost žalářníka ve Filipis. Výsledkem zázračného zemětřesení, které otevřelo dveře žaláře a osvobodilo Pavla, Sílu a ostatní vězně, byl žalářník usvědčen, upadl do velikého strachu a toužil poznat cestu spasení. Případ žalářníkova spasení a křtu celé jeho domácnosti je zapsán ve Sk 16,29-34:
„A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým. I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho. A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeleď jeho. A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.“
Při pečlivém studiu tohoto popisu shledáváme, že žalářník spolu se všemi členy své domácnosti měli společně tři zkušenosti: Ve verši 32 čteme, že Pavel a Sílas „mluvili jemu Slovo Páně, i všechněm, kteří byli v domě jeho“ - tedy všichni členové jeho domácnosti slyšeli zvěst evangelia. Ve verši 33 čteme, že „pokřtěn jest hned on i všichni domácí jeho“ - tedy všichni členové jeho domácnosti byli pokřtěni. Ve verši 34 čteme, že žalářník „se veselil, že se svým domem svým uvěřil Bohu“ - tedy všichni členové jeho domácnosti uvěřili Bohu.
Z toho poznáváme nejen, že všichni členové žalářníkovy domácnosti byli pokřtěni, ale také, že všichni slyšeli zvěst evangelia a uvěřili jí. To nám ukazuje, že všichni byli schopni osobně vyhovět novozákonním podmínkám pro křest a že mezi nimi žádná nemluvňata nebyla.
Ani u domácnosti Kornéliovy ani u domácnosti žalářníka ve Filippis, ani kde jinde v Novém zákoně není žádný náznak, že by nemluvňata kdy byla pokládána za způsobilá ke křtu.

XXX

Ačkoli je nejvýše důležité, abychom zdůrazňovali různé předpoklady, které ti, kdo touží po křesťanském křtu, musí splňovat, musíme být také opatrní, abychom nepřehnali důraz na „vyučování“, což by vedlo k nebiblickým výsledkům. Na některých místech je zavedena taková praxe, že ti, kteří se chtějí dát pokřtít, musí před křtem podstoupit vyučování, které se někdy táhne po celé týdny, nebo měsíce. Tento způsob se odvozuje ze slov Kristových u Mt 28,19: „Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.“
Tato slova jistě ukazují, že ti kdo chtějí být pokřtěni, musí být nejprve učeni. Otázka však zní jak dlouho musí toto předběžné vyučování trvat? Bude to vyžadovat čas měřený na měsíce, týdny, dny, nebo hodiny? Pro odpověď na tuto otázku se krátce obraťme k těm stránkám Nového zákona, kde je popisován křest nově obrácených a nechme se jimi vést.
Ve Sk 2,41 čteme o následujícím zakončení událostí dne Letnic: „Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.“ Tyto tři tisíce lidí, kteří zde byli pokřtěni, byli před několika hodinami otevřenými nevěrci, kteří odmítali prohlášení, že Ježíš Nazaretský je Mesiáš Izraele a Syn Boží. Čas, který apoštolové od konce Petrova kázání potřebovali k tomu aby jim dali nutné instrukce před křtem, nemohl překročit několik hodin.
Ve Sk 8,12 čteme o následující odpovědi lidu v Samaří na Filipovo kázání: „A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy.“ Žádné přesné časové období pro instruktáž zde není uvedeno. Jako o dni Letnic to mohlo být několik pouze hodin. Jistě to nemohlo překročit pár dnů, nebo nanejvýš jeden, nebo dva týdny.
O kousek dále ve Sk 8,36-39 jak Filip pokřtil etiopského eunucha téhož dne, kdy ho prvně viděl a kázal mu evangelium. Ani zde potřebná doba nemohla překročit pár hodin.
Ve Sk 9,17n čteme, jak Bůh poslal učedníka Ananiáše k Saulovi Tarsenskému, aby na něho vzkládal ruce a modlil se za něho. Záznam uvádí: „A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.“ Později ve Sk 22,16 Pavel vypráví, že mu tenkrát Ananiáš řekl: „A protož nyní co prodléváš vstana pokřti se...“ A tak tedy vidíme, že Saul z Tarsu - později Pavel - byl pokřtěn ve třech dnech od svého prvního zjevení Ježíše Krista na cestě do Damašku a pravděpodobně ve dni svého obrácení.
Ve Sk 10,48 čteme, že Petr rozkázal pokřtít Kornélia a jeho domácnost téhož dne ve kterém jim právě kázal evangelium a ve kterém na všechny sestoupil Duch svatý.
Ve Sk 10,48 čteme, že Petr rozkázal pokřtít Kornélia a jeho domácnost téhož dne, ve kterém jim prvně kázal evangelium a ve kterém na ně na všechny sestoupil Duch svatý.
Ve Sk 16,14 čteme, jak Pán otevřel pro zvěst evangelia srdce Lidie, prodavačky šarlatů a jak byla potom s celou svou domácností pokřtěna. V tomto případě nejsou uvedeny žádné další detaily ani přesný časový údaj.
Ve Sk 16,33 čteme, jak žalářník ve Filippis se svou domácností byl pokřtěn téže noci v níž prvně uslyšel evangelium.
V těchto oddílech jsme prozkoumali sedm případů křtu nově obrácených. Ve všech těchto případech byly dány nějaké instrukce napřed. Pak ve většině těchto případů v několika hodinách následoval křest. V žádném případě se křest neodsunul o více než několik dní.
Tak jsme schopni dojít k jasné představě o praxi první církve při křtu. Před křtem předložili prostá základní fakta evangelia, soustředěná na osobu Kristovu, na jeho život, smrt a vzkříšení a uvedli souvislost křtu s těmito skutečnostmi.
Potom bezprostředně následoval křest; normálně v několika hodinách, nejvýše v několika dnech.
Konečně po křtu pokračovali nově obrácení v dalším podrobnějším vyučování, které bylo nutné, aby je upevnilo v křesťanské víře. Tato další fáze vyučování je shrnuta ve Sk 2 ve verši 42, který bezprostředně následuje po zápisu o křtu nově obrácených: „I“ -ti, kteří byli pokřtěni- „zůstávali v učení apoštolském a v společnosti“ -neboli obecenství- a lámání chleba a na modlitbách.“ To je novozákonní vzor pro to, jak nově obrácené po jejich křtu vzdělat ve víře.

IV. Křesťanský křest - B
Duchovní význam křtu:smrt a pohřbení pro hřích; vzkříšení k novotě života

V této studii dokončíme naše zkoumání křesťanského křtu odhalením jeho pravého vnitřního duchovního významu.
Klíčový text, který odkrývá vnitřní duchovní význam křesťanského křtu, nalézáme v Ř6,1-7:
„Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila? Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm? Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili. Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme, to vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu, nebo kdož umřel, ospravedlněn jest od hříchu.“
V předchozí, páté kapitole epištoly Římanům Pavel zdůraznil hojnost Boží milosti vzhledem k hlubinám lidského hříchu, což shrnul prohlášením v Ř 5,20: „Zákon pak vkročil mezi to, aby se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost.“
To přirozeně vede k otázce, kterou Pavel pokračuje v Ř6,1: „Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?“ Jinými slovy Pavel si přestavuje někoho, kdo uvažuje takto: „Jestliže velikost Boží milosti je úměrná velikosti lidského hříchu a je nejhojnější tam, kde je nejhojnější hřích, neměli bychom uváženě pokračovat v hřešení, aby se Boží milost k nám mohla více rozhojnit? Není to ten pravý způsob jak využít Boží milosti k hříšníkovy?“
Pavel odpovídá, že tento velmi nebezpečný návrh se zakládá na naprostém neporozumění jedinému způsobu, kterým může hříšník Boží milosti využít. Má-li hříšník využít Boží milost, musí se skrze víru uskutečnit určitá osobní transakce mezi hříšníkem a Bohem; a povaha této transakce je taková, že musí nevyhnutelně vypůsobit naprostou proměnu v samé osobnosti hříšníkově. Tato proměna vypůsobená Boží milostí v hříšníkově osobnosti má dvě protikladné a vzájemně se doplňující stránky. První je smrt - smrt vůči hříchu a starému životu. Druhou je život - život žitý k Bohu a ke spravedlnosti.

Přečíst zbytek komentáře...


]


Re: Význam křtu (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 31. březen 2006 @ 11:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj cristiano.

Děkuji za příspěvek, článek je velmi dlouhý a budu jej muset prostudovat, a nejen příslušná místa v textu.
Křest v dospělém věku má jednu výhodu, přistupuješ k tomu ze svého rozhodnutí. Způsob křtu, zda zcela potopit pod vodu nebo jen symbolicky polít hlavu, já myslím, to není tak důležité. Podstatné je zda chceš být pokřtěn, tedy na stavu tvého nitra.

Ještě se vrátím k příspěvku na který navazuješ. Nejvíc mi tam vadil způsob, vyjadřování kterým křest znevažuje. Může na to mít dnes různý názor ale podle tehdešího vyznání přijal platný křest. Přece jen výrazy "magické obřady, pocákání svěcenou vodou," by neměl vyslovit pokud se považuje za křesťana.
V přátelství a pokoji
Honza.


]


Re: Význam křtu (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Pátek, 31. březen 2006 @ 12:02:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honzo, protože je to co píšeš adresováno i mně dovolím si odpovědět ještě jednou, i když jsem zde odpovídal. Já neznevažuji křest, ale tvrdím, že rituál katolické církve vydávaný za křest není křtem, pokud se křtí bez vědomého přijetí víry, Krista a znovuzrození člověka. A je velmi škodlivé vydávat toto za křest, protože tím znevažuješ opravdový křest. Je to plagiát, který poškozuje mínění lidí i mimo víru o opravdovém křtu. Já se nemohu cítit zavázán tímto nepravým křtem a na to nic nemění mínění ŘKC o takto "pokřtěných". Co se týká ponoření nebo polití to už není tak důležité je to jen forma. Ponoření lépe vyjadřuje znovuzrození, nicméně si dovedu představit, že např. ze zdravotních důvodů bud křtěný jen polit. Ale ne nějakou zázračnou vodou. Zázračná voda je okultismus.


]


Křest (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Pátek, 31. březen 2006 @ 11:41:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Honzo,
tak mi vysvětli v čem se mýlím svým chápáním křtu. Já nezpochybňuji křest, já zpochybňuji to co chápe katolická církev jako křest a její učení kolem křtu (zemřelí nepokřtění novorozenci v limbu, křest bez vnitřního přijetí Krista a znovuzrození, svěcená voda....) Vidím, žes přešel na těžší kalibr a říkáš mi že nechápu Křesťanství - budiž máš na svůj názor právo, tak mi vysvětli co jsem nepochopil, ale konkrétně. Katolická církev nejprve křtí a potom by mělo dojít ke znovuzrození při biřmování. Mám docela zkušenosti s lidmi kteří jím prošli. oni se biflovali liturgii, katechismus, ale vůbec to nebilo o Bibli a znovuzrození. magické obřady? jak jinak chápat svěcenou vodu, která má velkou moc a další věci...
Honzo nepodsouvej mi prosím že znevažuji křest, já jen tvrdím, že to co katolická církev provádí u malých dětí i u dospělých kteří nebyli znovuzrozeni není skutečný křest.
s přáním Božího požehnání
Ucednik Petr


]


Re: Křest (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 31. březen 2006 @ 12:57:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Tady si nerozumíme, neřekl jsem, že nechápeš křesťanství, ale zpochybňuješ už přijatý křest a protože jsi ho přijal jako katolík neměl by jsi ho znevažovat a jestliže tak děláš pak znevažuješ samu podstatu své víry.
Máš pravdu rozházíme v pojetí křtu. Klidně Ti ponechám tvé "magické" smýšlení a nebudu Ti to vyvracet, to by ani nemělo cenu. (promiň, trochu to budí i úsměv -smutný- v tom jak chápeš některé věci). Prostě se rozcházíme v některých názorech ale prosím pochop, že se musím ohradit pokud dojdeš za určitou hranici. Jak jsem si stačil všimnout reaguješ podobně, pokud se začne něco příčit tvému poznání.
Nemám v úmyslu Tě urážet, to jistě víš, ale musím a chci hájit své přesvědčení.
S přáním pokoje
Honza



]


Re: Křest (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Pátek, 31. březen 2006 @ 13:56:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Honzo,
braň své přesvědčení to je dobře, ale používej prosím argumenty. Rád bych slyšel argumenty pro a proti. Já jsem si položil otázku co je po mě důležité, víra v Boha nebo obrana lidské instituce která se zove ŘKC? Já neznevažuji podstatu své víry pochybnostmi o ŘKC a jejíhozpůsobu křtu. Opak je pravdou, abych neznevažoval podstatu křesťanské víry musel jsem ŘKC opustit a odmítnout i její nebiblický křest. Co si myslíš, že je lepší přístup: nabrat do církve členy bez ohledu na to jestli opravdu věří a jsou znovuzrozeni a potom čekat že se někdo znovuzrodí, nebo evangeliuovat i široké masy, ale do církve příjmat jen lidi kteří vědomě přijali víru a znovuzrodili se? Moji odpověď asi tušíš. Masa nabraných lidí, kteří se stali katolíky protože katolíky byli jejich rodiče, protože se to v jejich okolí nosí, dělá medvědí službu Boží církvi. S tím nevědomým křtem je to trochu jako kdybys dal všem vysokoškolákům diplom v prváku a pak bys nechal na jejich libovůli zda dostudují nebo ne. Ta masa lidí s diplomy bez vzdělání by naprosto devalvovala hodnotu VŠ diplomu. Chápeš jak to myslím? V čem je pochybení nevědomého křtu?
Máš pravdu začínám reagovat podrážděně a možná jsem vůči Tobě trochu tvrdý. Je pravda, že ztrácím trpělivost. Stále diskutujeme dokola, ale já nevidím žádné konkrétní věcné argumenty. Vidím jen obrovskou loajalitu lidské organizaci dodržovanou bez ohledu na to jak se tato organizace drží Boha.
s úctou
Ucednik Petr


]


Re: Křest (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pátek, 31. březen 2006 @ 16:57:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Co Ti mám na to odpovědět? Nebudu Ti vyvracet Tvé názory. Diskutovat biblicky -jak říkáš- to jak jsem poznal a nejen z vlastní zkušenosti nemá velký význam. Diskuze by měla vést k nějakému závěru. Přece nechceš změnit svůj názor ? Budiž Ti útěchou, že ani já k tomu nemám zatím důvod. Tak ponechme si každý svůj a doufejme, že stejně velkorysí bude i náš Pán.
Máš pravdu tahle diskuze je stále dokola, tady není možné –tedy mezi námi- nalézt shodu, také je otázka k jaké shodě bychom měli dospět ? Na druhou stranu jsem rád za tyto diskuze, protože jsem trochu pochopil Tvoje (tvé církve ) učení. To není nikdy na škodu i když občas nemohu souhlasit. Diskuze (všeobecně tady) má také pozitivní účinek, začal jsem si víc vážit svého vyznání.
Mohu Tě ale ujistit, že i přes rozdílnost názorů a někdy ostřeší slova Tě beru za bratra v Kristu a chceš-li i přítele.
Přeji a vyprošuji Ti pokoj
Honza


]


Re: Křest (Skóre: 1)
Vložil: Ucednik (ucednik@seznam.cz) v Pátek, 31. březen 2006 @ 17:53:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odpověz mi co si opravdu myslíš, odpověz mi kde se podle Tebe ve svém úsudku mýlím. Honzo pro mě není můj názor žádné dogma, které nemohu změnit pokud pochopím, že se ve svém úsudku mýlím. Je potřeba diskutovat o konkrétních věcech, ale těžko se můžeme k něčemu dobrat nekonkrétnimi argumentacemi. Já si ani "svou" církvi do které mířím nemaluji jako neomylnou a jedinou správnou. Důležité pro mne je abych byl členem Boží Církve a ta prochází podle mne napříč různými křesťanskými církvemi a denominacemi. Proto i já beru Tebe jako bratra v Kristu a díky našim dlouhým diskusím zde i jako přítele.
Pokud si člověk uvědomí co je největší prioritou života každého člověka není svázán žádnou dogmatikou církve a bezmeznou loajalitou k ní.
S úctou a přáním pokoje
Ucednik Petr


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 27. březen 2006 @ 17:23:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratře Noname. Opakuji, nejsem zaujatý proti Tobě, ani proti Tvému vyznání. Chtěl bych jen zdůvodnění správnosti římskokatolického učení (na základě Písma). Nic víc.

Jak může omylný člověk (Tvá odpověď - Papež je omylný jako každý jiný člověk) vyhlašovat svou neomylnost v nauce víry? Vždyť je to proti veškeré logice a odporuje to i Písmu.

Katechismus § 891:

„Tato neomylnost přísluší římskému biskupovi, hlavě biskupského sboru, z jeho úřadu, když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který své bratry utvrzuje ve víře … Církvi přislíbenou neomylnost má také biskupský sbor, když s Petrovým nástupcem vykonává nejvyšší učitelský úřad“ především na ekumenickém koncilu. Když církev prostřednictvím svého nejvyššího učitelského úřadu předkládá něco „k věření jako zjevené od Boha“ a jako Kristovo učení, „jsou věřící povinni … k takovému výroku vnitřně přilnout náboženskou poslušností“. Tato neomylnost sahá tak daleko, jak sahá poklad božského zjevení.
_____________________________________

Tvá odpověď:

Zda se katolická církev považuje za něco víc nevím, alespoň to nedává často najevo.

Katechismus § 869 - 870:

Církev je apoštolská: je zbudována na pevných základech: na dvanácti Beránkových apoštolech; je nezničitelná; je neomylně uchovávána v pravdě; Kristus ji řídí prostřednictvím Petra a ostatních apoštolů, přítomných v jejich nástupcích, papeži a biskupském sboru.

„To je jediná Kristova církev, kterou vyznáváme ve vyznání víry jako jednu, svatou, katolickou (všeobecnou) a apoštolskou … subsistuje (… uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním, i když i mimo její organismus je mnoho prvků posvěcení a pravdy.“
_____________________________________

Prosím o Tvou odpověď . Srdečně zdraví Standa.


]


Re: Pro bratra Noname a všechny římské katolíky! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 27. březen 2006 @ 21:00:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando.

Pokusím se Ti odpovědět i když pokud chceš profesionální odpověď musíš se obrátit na osoby povolané. Odpovím Ti jako laik.
Neomylnost se skutečně týká – ostatně jak jsi to citoval- věcí víry a mravů. To do srozumitelné řeči znamená, kdykoliv vyslovuje článek víry - tedy jak se s oblibou říká – dogma. Neboť v té chvíli mluví z moci svého úřadu který se táhne až od dob apoštolů. Ve všech ostatních případech je jako jiný člověk, kdokoliv z nás. Chápu, že tohle je živé téma ale jak vidíš není třeba je dramatizovat.

K té druhé časti, mluví se o katolické církvi, tedy jak je i zde (GS) zdůrazňováno všeobecné, tedy všech kteří se hlásí ke Kristu, což se týká i Tebe. V tomto slova smyslu jsi členem katolické církve. Ty máš ale námitky vůči římskokatolické církvi o ní zase není zmínka v citovaných paragrafech.
Stando je mi celkem jasné, že jsi to myslel jinak a snažím se Ti rozumět a také vím co Ti vadí. Není v mích silách to změnit. Zrovna tak si nemyslím, že se děje něco špatného. Nechci a nebudu Tě přesvědčovat o svém – jistě omezeném- chápání víry. Potřebuješ-li podrobné vysvětlení musíš se obrátit na odborníky a určitě pokud o to budeš stát odpověď dostaneš. Mám jen otázku na kterou neznám odpověď. Hledáš cestu, nebo prosazení vlastního názoru ?
U Boha je místo pro všechny lidi dobré vůle a možná i pro nás dva. Tak proč si vzájemně vyčítat věci, které my dva nemůžeme a někdy ani nechceme měnit. Zkusme důvěřovat v Boha a jeho milosrdenství.
Já vím Ty chceš jasný biblický důkaz – když Tě to potěší já jej nemám. Třeba jen proto, že chápu Písmo trochu šířeji než možná Ty. Něco v tom smyslu „ v domě mého Otce je mnoho příbytků.“ .
Omlouvám se, pokud jsem tvoji zvědavost neuspokojil ale jsem jen laik a podle toho odpovídám.

S přáním všeho dobrého a hlavně Božího požehnání
Honza.






]


Re: Pro bratra Noname! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Středa, 29. březen 2006 @ 17:00:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji Ti Honzo za Tvou odpověď! Máš pravdu v tom, že není v Tvých silách to změnit. Tvá odpověď je upřímná a já si Tě za to vážím. Myslím si, že i kdybych se obrátil na fundované římskokatolické kněze, kvalitní odpovědi, bych se nedočkal. Byla by to odpověď, která by byla tak zaobalená, že by ani odpovědí ani nebyla. Byla by to odpověď - neodpověď. Tvá odpověď (Já vím Ty chceš jasný biblický důkaz – když Tě to potěší já jej nemám.) je hodna obdivu a je důkazem pravé upřímnosti. Ještě jsem se nesetkal s žádným římskokatolickým bratrem, knězem, který by byl tak upřímný. Přeji Ti hodně Božího požehnání. Standa.



]


Re: Pro bratra Noname! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Středa, 29. březen 2006 @ 21:32:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando,
děkuji za uznání i když trochu nezasloužené. Protože pokud s dokážeme povznést na teologické spory, bude naše víra velmi podobná.

Stando to, že já nemám důkaz neznamená že neexistuje. Pokud se s dotazem obrátíš na odborníky a přijdeš jako hledající, odpověď dostaneš. Otázkou bude, zda Tě uspokojí.
S trochou nadsázky, aby jsi nalezl uspokojivou odpověď, musil by si změnit vyznání. Tohle v našem případě platí oboustranně.
S přáním pokoje a radosti Honza.



]


Re: Pro bratra Noname! (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 05:53:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Milý Honzo,
změnit vyznání? Čeho? Že Ježíš Kristus je výhradně spasitelem, skrze něhož vírou jsme spaseni, že nejsme spaseni vlastními skutky?
Vyznávat svou vlastní spravedlnost, když ji nemám,přitom je jedině v Kristu Ježíši, a pokušet si zasloužit spasení sobě nebo mrtvým?
Máš pravdu.. je to o změně vyznání... Je to zcela o jiném evangeliu.

V Pánově lásce

Cristiano


]


Re: Pro bratra Noname! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 30. březen 2006 @ 12:48:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Cristiano,
ta věta byla psána s nadsázkou (doslovně) a s úsměvem.Týkalo se to pouze!!! výměny názorů se Standou. Je mi líto, že jsi to nepochopil a jestli se tě to dotklo - pak promiň.

S přáním pokoje Honza.


]


k vyvrácení nesmyslů (Skóre: 1)
Vložil: chamd v Úterý, 28. březen 2006 @ 10:11:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdybych měl vyvracet všechny nesmysli na těch stránkách, musel bych to brát větu po větě a napsát tak velmi dlooooouuuhý článek. Nejsem důchodce.

Kdybych měl vyvracet všechny nesmysly v knihách D.Hunta, asi bych nedělal nic jiného.

Navíc ta práce by byla celkem zbytečná, dělal bych jen něco, co už je uděláno. Stačí (číst) studovat písmo, trochu historii, dogmatiku řkc.


]


Apoštolové katolíků??? (Skóre: 1)
Vložil: Gepa v Úterý, 28. březen 2006 @ 06:42:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nekteří (nebo všichni?) reformovaní křesťané se pořád snaží vnutit katolíkům, že potřebují obrácení. Uvedené humoristické stránky jsou toho důkazem. A pokud Cristiano v úvodu píše "Já osobně jsem tuto aktualizaci uvítal, protože je lepší toto srovnání číst, když je to na papíře, protože nemám vždy přístup k internetu.", tak jsem se musel smát. Více napsat nemůžu, protože prozrazovat totožnost nicku na GS se, tuším, nesmí...
Ale co je důležitější. Tito noví apoštolové hlásají katolíkům něco nového? Nikoli. Spíš mi přijde , že hlásá každý sám svoji nabubřelost a pýchu - jedině já mám pravdu. De facto nejsou novími apoštoli, ale novími spasiteli. Ježíš z Nazareta má konkurenci.
Autor oněch stránek chodí na GS a proto i jemu píši: (Všichni?) protestanté hlásají (oproti Bibli), že nás spasí pouhá víra (předpokládám že víra v Ježíše Krista). Kdyby byl onen diletant, autor těch stránek, uvedl úvodní pasáže z Katechismu, protestující čtenáři by se dozvěděli, že i katolíci věří v Ježíše Krista. Beru-li to z vašeho nebiblického pohledu, budou spaseni i katolíci, protože mají víru. Vše ostatní, co vám vadí - svátosti, svatí, mše, zpověď.... - jsou přeci jen skutky nemající žádný (!!!) vliv na spásu! Podotýkám, že z vašeho nebiblického úhlu pohledu, neboť většina z výše uvedeného (svátosti, zpověď,...) je v Bibli zakotvena.
ALE TOTO VŠE V KATECHISMU JE!! Pokud tedy katolík věří v Ježíše Krista jako svého Spasitele, nemůže přeci i podle vás nedojít spásy. Jestliže skutky nehrají žádnou roli. Jestliže nás skutky nemohou dovést ke spáse, neměly by nás přivést ani k zatracení. Pokud nás skutky nemohou přivést ke spáse, ale k zatracení ano, pak vaše argumentace postrádá logiku. ...a nebo je to v Písmu jinak. (A to taky je!)

Takže spasí nás víra nebo skutky, páni protestanté? Pokud víra, pak jsou katolíci nutně i z vašeho pohledu OK. Ledaže byste opět vatáhli ten druhý metr.

Gepa

P.S. Pro ty, co nemohou přijmout, že i skutky jsou důležité odkazuji na list Jakubův a Zjevení apoštola Jana, který v závěru Píše "všichni budou souzeni, podle svých činů"... nevím, zda cituji úplně doslova, ale význam jsem určitě neposunul.



Re: Apoštolové katolíků??? (Skóre: 1)
Vložil: cristiano v Úterý, 28. březen 2006 @ 11:33:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://prokrestany.cz
Drahý Gepo,
Chtěl bych Ti jen dát další upřesnění, které jsem Ti na chatu - lide.cz - nedal.
Autorem stránek, pokud sis nevšiml nejsem nikoliv já, ale křesťané ze států - viz původní odkaz na stránky v angličtině - www.whateverycatholicshouldknow.com
Čtu Tvé nařčení, že na granosalis používám více nicků - ani náhodou. Mám zde registrován na sebe jen nick Cristiano.
Jsem moc rád, že stránky jsou tak jak jsou a jsem také rád, že mohou být i v textové podobě. Sám užívám textovou formu, když nemám dostupný internet. V čem vidíš problém?
Nerozumím přesně co myslíš svou reakci, když píšeš dále...viz:

"Ale co je důležitější. Tito noví apoštolové hlásají katolíkům něco nového? Nikoli. Spíš mi přijde , že hlásá každý sám svoji nabubřelost a pýchu - jedině já mám pravdu. De facto nejsou novími apoštoli, ale novími spasiteli. Ježíš z Nazareta má konkurenci."

Jediné, co se hlásá, a Ty to moc dobře víš, že jen Bůh je neomylný, že Cestou ke spasení je jen Kristus a jen v Písmu je kompletní zjevení. Jen Bohu patří sláva... Nikoliv modlám a církvi.

Vím, že toto je pro Tebe nepřijatelné.. Však známe se již delší čas.. ale pro Pána není nic nemožné..

Ad honore Jesum

Cristiano


]


Re: Pro br. Gepa (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 31. březen 2006 @ 11:31:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratře Gepo! Máš pravdu v tom, že všichni budeme souzeni podle svých činů. Ale bez víry v Pána Ježíše bychom nebyli spaseni nikdy.

Lukáš 13:
23  I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
24  Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
25  Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud jste:
26  Tedy počnete říci: Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
27  I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti.

Galatským 3:13  Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě´.

Zjevení Janovo 22:15  Vně pak budou psi a čarodějníci, a smilníci, a vražedlníci, a modláři, i každý, kdož miluje a činí lež.



]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 03. duben 2006 @ 14:11:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dle mne, jak jsem pochopil Jeho slovo, naše skutky přicházejí z toho co máme v hlavě. Ale někdy ne vždy 2 co dělají totéž, opravdu dělají totéž. Bůh je Bohem úmyslů. Jsou - li tvé skutky hříšné a Ty nevíš že je to hřích, tvé dílo projde ohněm a stráví jej, ty však svou kůži zachráníš. Tady nikdo nemůže nikoho soudit vždyť do srdce vidí jen náš Otec. Ovšem neukázat na hřích je jako s ním souhlasit, což také nemůžeme.



Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Kurt v Pátek, 21. duben 2006 @ 21:48:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milí bratři, když jsem po letech začal číst Bibli a hledal v ní, co jsem se jako chlapec z ŘK učení
učil, divil jsem se. Nic z toho jsem tam nenašel.
Hledal jsem faráře, kostel, mši, ministranty,
májové slavnosti, procesí, poutě. Nic takového.
Naopak četl jsem poprvé původní Desatero a hned
druhé přikázání mne zarazilo. "Neučiníš sobě
rytiny.......nebudeš jich ctít a nebudeš se jim klanět.
Žádný obraz, žádné sochy, žádný krucifix, žádné
mariánské kulty (Není jiného jména daného lidem
ve kterém bychom mohli být spaseni), žádní svatí. Nenašel jsem očistec, nenašel jsem nesmrtelnou duši. Naopak i zvířata mají duši!
Takže jedno učení ŘKC za druhým, když vezmeme, téměř nic z toho nenajdeme v Bibli.
Ve Zjevení dokonce je jedna církev - žena na šelmě - oblečená v brunátná roucha, zlaté prsteny a drahé kameny na sobě, v ruce kalich
plný smilstva (falešných učení), opilá krví svatých a mučedníků Ježíšových. Která církev = žena to je?


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: Vendaor v Pondělí, 03. červenec 2006 @ 06:48:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Kurte, a co takhle držet se rady Písem:
"Kdo z vás je bez viny, hoď po CŘK ....". Radím Ti jako bývalý adventista... Buď poctivý.


]


Re: Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: zelva v Pondělí, 25. únor 2008 @ 10:25:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 


        Posílám jednu větu z kázání jednoho kněze na Mt 17,1-9.: Hora Tábor stejně jako Sinaj je místem blízkosti Boha. Je to prosor povznesený nad každodennost, ve kterém lze dýchat čirý vzduch svoření.
        Vypadá to jako kázání intelektuála, poněkud nepraktického, který bytostně touží po normálním životě, ale místo toho musí sloužit v církvi nad což se rád povznese tichou chvílí se svým spasitelem.
        To je názor na jednu jedinou větu, kázání kněze, o která se nezajímám, neboť jsou odtržena od běžného života a já zoufale potřebuju slyšet věci, které mě promnění.
        A to je problém katolické církve jako celku, že většina katolíků jako celek neumějí číst bibli jako "pokyny pro běžný život". Spíš pro povznesení mysli.  A tak by každý takový nepraktický katolík básník potřeboval úpřimného protestantského přítele, který by ho to učil. Ale rozhodně nezačínat rozdílama. To je proti ekumenismu.
        Ona by se pak katolická církev zreformovala sama, jen kdyby bylo dost těch kdo jí to přejí.


]


Re: Je založena římskokatolická víra na biblické pravdě? Nyní k stažení v PDF. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 18. květen 2009 @ 15:21:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh jako náš Otec k nám hovoří podobnou řečí jako my ke svým dětem když je vychováváme a my se někdy chováme podobně jako naše neposlušné děti které nás zkoušejí. Někdy jim říkáme jak důležité je učení a jindy zas domácí práce. Ten kdo chce v tom může vidět rozpor. Nebo jim jednou řekneme ať nesahají na špinavé věci a podruhé ať jdou na ulici vysypat koš. Představme si že máme 2 a jedno se učí, druhé propadá ve škole a pomáhá doma a kvůli tomu se hádají a snaží se sourozence před námi očernit a zničit. To je podstata sektářství a nenávisti mezi křesťany. Pak přijde drogový dealer z ulice a začne jim našeptávat jste otroci sobeckých rodičů a lhářů kteří jsou samý rozpor. Ukradněte jim peníze a kupte si ode mne drogy a budete svobodní a jim naroveň. Když nakoupí tak se jim snaží dál namluvit že jsou ztracení a Bůh i rodiče je zavrhli. To říkají militantní ateisti, satanisti a padlí andělé. Stejně jako tenkrát v Ráji. Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů........Bible není otrocký návod co máme udělat když. Učí nás přemýšlet a naslouchat Božímu záměru. Nemáme být lakomí ani lehkomyslní jako muž co stavěl dům na písku. Někdy je čas meče a jindy oběti. Jak Bůh chce a je právě třeba. Ten kdo patří k Jeho stádu zná hlas svého Pána a dovede naslouchat.



Stránka vygenerována za: 0.58 sekundy