Grano Salis - Znovuzrození v Kristu

Pojmosloví

Hřích = neposlušnost vůči zjevené Boží vůli

Hříchy = následky hříchu, jednotlivé skutky, které nejsou podle Boží vůle

Znovuzrození = záchrana ( spasení) od hříchu a jeho následků pro věčnost

Spasení = projev Boží milosti na víru kajícníka v moc oběti Božího Syna

Tělo = hmotná složka osobnosti, má své potřeby a touhy. Je spojené s touto zemí 1 Moj.2:7 „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země…..“ a na této zemi zůstává

Duch = je v nehmotné složce osobnosti člověka 1 Moj.2:7b „…..   a vdechl mu v chřípí dech života…….“ , oživuje hmotu a současně vzniká „ duše“ člověka, která je součástí nehmotné složky osobnosti. Duch člověka je vyhrazen pouze pro Boha, je jím zakódován a je nástupištěm pro Božího Ducha ( Ducha sv.)

Duše = nehmotnou složkou osobnosti, vytváří rozhraní mezi tělem a duchem. Je sídlem rozumu, citu, vůle a vědomí, vytváří se v něm EGO. Může ovládat tělo nebo může být ovládaná duchem i tělem . Tím duše patří do oblasti přirozeného ( spojeného s časností), ale současně patří i do nehmotné oblasti, která přesahuje přirozené další dimenzí ( nebeskou) . Vznikem duše se odlišujeme od zvířat jako koruna tvorstva

1. Dva stavy lidské existence

1.1 . Člověk s neodpuštěným hříchem – jeho „duch“ je od narození mrtvý, musí se znovu narodit vírou v Krista Ef.2: 1 – 2 „vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu“

1 Tes. 5:23  Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista

1.2. Člověk s odpuštěným hříchem resp. princip znovuzrození

Poprvé byl použit termín „znovuzrození“ samotným Ježíšem při rozhovoru s Nikodémem

Jan 3: 3 – 7 „Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha,nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu“

Člověk se „znovu – narodí“  jedině vírou v Krista

Ř 10: 9 „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“

BŮH – působí na svědomí člověka skrze Ducha sv. a spolu s vůlí ( oblast duše) vstupuje do „ducha“ člověka a rodí se dříve nefunkční ( mrtvý) „duch člověka“



Znovu se rodí dříve mrtvý „duch“ člověka podle  Gn.2: 16 – 17 „ A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.". Člověk zhřešil a …. propadl smrti. Přesto nezemřel hned fyzicky, žil dál. Jinými slovy : Zemřel duchovně. Stal se pro Boha „duchovně mrtvý“. A s tímto „hříchem Adamovým“ se narodí každý člověk. Používá se také nebiblický výraz „dědičný hřích“

Ř 5:12 – 19 „ Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. ……..  Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu. A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění. Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčnémskrze jednoho jediného, Ježíše Krista. A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život. Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými“

2. Jak se znovu narodit ( znovuzrodit) ?

K tomu je nutné, aby na člověka působil Duch sv.

Jan 16: 8 – 11 „On ( Duch sv.) přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: Hřích v tom, že ve mne nevěří; spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen“

a současně musí dostat odpovídající informace někdy podporované mocí Kristova vzkříšení ( uzdravení, vymítání démonů apod. ) co dělat ve věci svého spasení od hříchu a jeho následků

Východisko znovuzrození ….

Bůh – Duch sv. ovlivňuje „svědomí člověka“ ( působí na duši – rozum,cit a vůli). Člověk je 1)svobodná,2)morálně – duchovní bytost. Rozhoduje se sám za sebe, vnímá etiku a morálku jako důležitou hodnotu bytí a má kromě hmotných potřeb i potřeby nehmotné ( vnímat krásu, poslouchat orchestr, vnímat estetično apod. )

2.1. Člověk je svobodný

5 Moj. 30 : 19 „Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: 1)Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; 2)vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo“

O Bohu něco víme. Skrze proroky a apoštoly nám o sobě dost prozradil. Z   2 Pt. 3: 9 víme, že chce, aby každý uvěřil a byl spasen ! „Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání“ . To, že ne všichni lidé uvěří v Krista ( dospějí k pokání před Bohem) je nasnadě a potvrzuje to, že pro BOHA JE SVOBODNÁ VŮLE ČLOVĚKA NEJVYŠŠÍ HODNOTOU !

2.2. Člověk je morálně – duchovní bytost v těle ( duchovní složka v hmotě)

Máme i nehmotné potřeby. Potřebujeme se zabývat něčím, co nás přesahuje, co je mimo nás. Stačí, když jdeme na fotbal nebo do galerie, když čteme dobrou knihu ….. sdílíme něco co není z nás, ale potřebujeme to k uspokojení, k radosti ze života. Bůh nás stvořil a proto ví, co nás nejvíc uspokojí, co nejvíc naplní náš život radostí a štěstím.

Proto vydal kodex morálních hodnot – Desatero viz. 2 Moj. 20 kap. Není to soubor zákazů, ale doporučení …. Člověče, jestli toto bude dodržovat ( mě, Boha, poslouchat) prožiješ „nebe na zemi“. V opačném případě budeš mít „ na zemi peklo“. To bylo ve Starém zákoně, ale princip platí i dnes. Bůh se nemění, nepodléhá módním trendům ……

Ježíš v Novém zákoně uvádí dvě přikázání lásky Mt. 22: 37 – 40 „ On mu řekl: "`Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´ To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

Dá se říci, že celé Písmo je dáno pro naplnění našich morálně – duchovních potřeb

2.3.Hřích je odstraněn v Kristu

Jenže mezi Boha Stvořitele a člověka vstoupil HŘÍCH. Ten zabraňuje prožívat to dobré co pro nás Bůh připravil.  Hřích = neposlušnost vůči zjevené Boží vůli.

Člověk, který nebere Boha vážně, nevěří Mu, žije ve HŘÍCHU ( to je stav, kdy člověk není „znovuzrozen“) a páchá jednotlivé HŘÍCHY ( to jsou jednotlivé skutky, které se Bohu nelíbí)

Jak to zjistíme ? Tím, že se podíváme do Bible . Ukradl jsem něco v práci ? Kouknu do Desatera – Nepokradeš – a zjistím, že jsem udělal hřích. Každý člověk zhřeší ..co s tím ?

Protože Bůh je svatý a hřích nemůže pro svou spravedlnost tolerovat, přichází odměna za hřích. V tomto případě je odměnou trest. Odplatou za hřích a hříchy je SMRT

Řím. 6:23a „Mzdou hříchu je smrt, …..“ a to s přesahem do věčné existence po fyzické smrti. Současně, protože Bůh je Bohem lásky, je dána každému milost uniknout tomuto rozsudku za svou vinu ( za ten hřích) Řím. 6:23b „ …… ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“

Život věčný ( jak víme z Písem) je stav „nehmotné složky osobnosti (tedy ducha a duše)“ člověka po fyzické smrti v nové dimenzi. U znovuzrozených lidí jde o „oblečení nesmrtelného těla“ . Takže naši identitu do věčnosti si neseme „nehmotnou složkou osobnosti“ a dostaneme nová, neporušitelná těla.

1 Kor. 15: 51 – 54 „Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: `Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil“

Vírou v Ježíše jako svého Spasitele Řím. 3 : 22 – 24 „ Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši“ získáváme vykoupení k životu věčnému v radosti, tedy v Jeho blízkosti ( viz. Zj.Jana)

K Ř 3: 22 – 24 lze říci toto : Bůh prohlašuje : Ten, kdo uvěří tomu, že Ježíš zemřel za jeho hříchy na kříži, tak o tom, já spravedlivý Bůh, prohlašuji, že je v mých očích spravedlivý !

Nemusíme se snažit vydobýt si spasení, stačí víra v Krista !

1 Pt. 2:22 ! On( Ježíš) hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest“ a přesto na něj smrt sáhla a zemřel ….. jinými slovy, smrt na Ježíše neměla právo a proto „smrt zhřešila“ a tím ztratila moc při Kristu ( byl třetího dne vzkříšen z mrtvých) ale i při těch, kdo vírou vyznají, že Ježíš zemřel za jejich hříchy jako obětovaný Boží Beránek. Protože je Bůh spravedlivý, musel vzkřísit Ježíše z mrtvých a tím byla zlomena moc smrti i při těch o kterých Bůh prohlásí, že jsou spravedliví pro víru v Pána Ježíše. Ř 3: 26 „Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše“

Znovuzrození je nutný předpoklad pro vstup do Božího království, ke spasení od hříchu a jeho následku

Jan 3 : 3 – 5 „ Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího“

Kdo si uvědomí svůj hřích , učiní pokání a obrátí se k Ježíši jako svému Spasiteli, je znovuzrozen ( voda = obraz Písem, Duch je Duch svatý)

Ř 10: 13 – 17 „ každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen´. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: `Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!´ Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: `Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?´ Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova“

To znamená, že člověk musí dostat informaci o možnosti spasení v Kristu ( to je obsahem evangelia). Pak zjistí, že je hříšník – činí pokání ( lituje toho a Bohu to nahlas řekne) a obrátí se ( nasměruje svůj život k Bohu a začne ho poslouchat ) …..tím dojde k tomu, že se začne proměňovat jeho osobnost do Božího obrazu

Závěr
Protože člověk je morální, svobodná bytost je plně odpovědná za svůj duchovní stav. Tady a teď se rozhoduje, kde budeme trávit věčnost. Spasení v Kristu je z milosti, pro nás zadarmo a je pro každého. Přijetím spasení se stáváme Božími dětmi, kterým je zaslíbená Boží moc. Stáváme se nositelé informace a moci o spasení ….. posílejme dál poznané, ať ještě další lidé mohou poznat Spasitele žít podle Boží vůle, najít životní štěstí

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace