Uplynulo 40 let od vzniku Kongregace pro svatořečení.

Do její reformy v roce 1969 se kandidáty na oltářní úctu zabývala Kongregace pro bohoslužbu. Pavel VI., jak čteme v obšírném článku sekretáře tohoto vatikánského úřadu, mons. Michele Di Ruberto, rozdělil kanonizační proces na dvě fáze. První z nich se od té doby koná v diecézi, kde příslušný kandidát zemřel. Byly také posíleny kompetence místního biskupa, který rozhoduje o započetí procesu a dohlíží na něj. Další změny v kanonizačních procedurách uskutečnil roku 1983 Jan Pavel II. A Benedikt XVI. je ještě více zostřil. „Nejsme institucí, která pěstuje zbožnost, nýbrž teologii a to v té nejvyšší míře. Musíme totiž ověřovat, zda kandidát na svatořečení skutečně žil v Kristu,“ – řekl Vatikánskému deníku prefekt Kongregace arcibiskup Angelo Amato.

Ten poznamenal, že náročná procedura se týká všech kandidátů, včetně těch populárních jako je Jan Pavel II. či Matka Tereza z Kalkaty, jejichž procesy jsou do jisté míry privilegované. Vatikánský deník dnes přináší také článek arcibiskupa Amata o zrodu kultu svatých v církvi. Zpočátku se této úctě těšili jedině mučedníci, kteří dokonale napodobili Krista, a křest krve jim otevřel cestu do ráje. Od dob Eusebia, žijícího na přelomu 3. a 4.století, se začínají rozlišovat mučedníci od vyznavačů. Do velké Bibliotheca Sanctorum začínají putovat nejenom popisy mučednictví, ale také první životopisy svatých mužů: Antonína poustevníka, Cypriána, Martina, Ambrože či Augustina. Podle mínění prefekta Kongregace pro svatořečení se životy svatých budou neustále vyvíjet, poněvadž jsou kronikou vítězství Boží milosti v životě člověka.

Vatikán. Benedikt XVI. včera při audienci prefekta Kongregace pro svatořečení, arcibiskupa Angela Amata, zmíněnou kongregaci autorizoval k promulgaci dekretů týkajících se uznání zázraku na přímluvu španělské blahoslavené Candidy Maria od Ježíše Cipitria y Barriola, zakladatelky Dcer Ježíšových, která zemřela v Salamance 9.srpna 1912 ve věku 67 let. Tři dekrety uznávají zázraky na přímluvu Služebníků Božích. Mezi nimi je ten na přímluvu anglického kardinála Johna Henryho Newmana. 

Další dekrety uznávají mučednictví maďarského biskupa mons. Zoltan Ludovico Meszlény, zavražděného komunisty v roce 1951, německého kněze Jiřího Häfnera, který zemřel v koncentračním táboře Dachau v roce 1942, španělského kněze Josefa Samsó y Elías, a skupinu kněží Kongregace Nejsvětějších srdcí, kteří byli zavražděni v roce 1936 při persekuci Církve ve Španělsku.

Poslední čtyři dekreta uznávají hrdinské ctnosti dvou zakladatelů řeholních institutů - Anny Marie Janer Anglarill a Marie Serafiny od Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, dále jednoho kněze z Kongregace misionářů z Marianhill, Englemara Unzeitiga, a mladé františkánské terciářky z druhé poloviny 19. století, Teresy Manganiello.