Také to, co Pán řekl učedníkům v 10.  kapitole Lukášově „Kdo vás slyší, mne slyší", chápou ve smyslu  poslušnosti vůči sobě. Avšak že řekl v 20.  kapitole Matoušově „Víte, že knížata národů panují nad nimi  a kteří větší jsou, moci užívají nad nimi. Ale tak tomu nebude mezi vámi,  nýbrž kdokoli by chtěl být mezi vámi větší, budiž váš služebník,  a kdokoli by chtěl být mezi vámi první, budiž váš sluha jako  i Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil"  - tento nejlaskavější výrok napadají slovem i skutkem, slovem, když tvrdí, že mají panovat, a skutkem, protože nechtějí sloužit církvi po způsobu Pána Ježíše Krista. A abych to krátce shrnul: Přežvykují, rozhlašují a příliš  do široka natahují kdejaký výrok Písma a zvláště evangelia, který podle jejich zdání mluví o tom, že mají být bohatí, rozmařilí, ve světě slavní a že nemají trpět žádné pohanění pro Krista. Cokoli však mluví jasně pro následování Ježíše Krista, jako chudoba, tichost, pokora, snášenlivost, čistota, námaha nebo trpělivost, to potlačují nebo opatřují vysvětlivkami podle své libosti, anebo to výslovně zavrhují jako něco, co ke spasení nenáleží.