|
Právě je 558 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116741506 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. květen 2018 @ 12:28:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Proč tedy ne křest miminek a proč ne opakování křtu? Nyní spíše už jen k tomu opakování. Proč ne?
"Křest" miminek ne pro totální zmatek, který vyrábí ta teologie v hlavách lidí, kteří ho zastávají - i zde je vidět, že právě obhájci "křtu" miminek jsou největší odpůrci lidského jasného jednoznačného rozhodnutí pro BOha a život s ním, pro jeho smlouvu a zároveň jsou odpůrci toho Božího zásahu, který popisuje Bůh, té změny srdce, toho vnitřního svědectví (Bůh říká: Dám nové srdce, napíšu své zákony na ně, způsobím, že je budete dodržovat...).
"křest" miminek tedy ne pro škody, které takový nesmysl napáchal na nás.
"Křest" miminek dále ne pro to, že je zbytečný, nesmyslný.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 01. květen 2018 @ 13:44:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji za odpovědi, pane Cizinče. O odpovědi mi jed a ne o zcela zbytečné odsudky a posudky. Takže děkuji, že jste se odpovědí zhostil. >>"Křest" miminek ne pro totální zmatek, který vyrábí ta teologie v hlavách lidí, kteří ho zastávají - i zde je vidět, že právě obhájci "křtu" miminek jsou největší odpůrci lidského jasného jednoznačného rozhodnutí pro BOha a život s ním, pro jeho smlouvu a zároveň jsou odpůrci toho Božího zásahu, který popisuje Bůh, té změny srdce, toho vnitřního svědectví (Bůh říká: Dám nové srdce, napíšu své zákony na ně, způsobím, že je budete dodržovat...).<< Možná jde o zmatek právě v tom, co znamená pro koho křest novorozence a křest dospělého člověka. Na tohle jsem už poukazoval v dnešní odpovědi panu Rosmanovi. Vrátím se tedy k obřízce u Abrahama. Ten se obřezal ve značně pokročilém věku a také tehdy obřezal všechny z jeho domu starší 8 dnů od narození. Později obřezával i jeho potomci všechny v jeho domě narozené starší 8. dne. Jsou sice výjimky, kdy tak nečinili mnozí krom levitů v Egyptě, pak také při putování pouští do Izraelské země, nebo tehdy kdy se Izraelci asimilovali nebo Židé helénizovali, ale to už bych zašel poněkud mimo téma. Takže, proč zrovna 8.dne a nikoliv na prahu dospělosti, jako tomu bylo u jiných národů, třeba u Egypťanů? Nechci řešit proč až 8.dne, ale proč obřízka novorozenců? Myslím, že církevní otcové při ustanovování křtu miminek vycházejí právě z ustanovení o obřízce, ač mohu jen odhadovat, že dnes tomu všichni rozumí a nemají to pouze jako vyprázdněnou tradici bez pochopení významu. Třeba budete vědět, po kom byla obřízka novorozenců jako pečeť dodržování smlouvy s Abrahamem požadována a kdo byl takto vázán obřízkou novorozenců. Proto zde nejde vůbec o to, zda je novorozenec věřící v Boha nebo ne. Ale zda jeho rodičové zachovávají Abrahamovskou smlouvu. No a pak se u židů provádí tzv. obřad bar micva a také se židé rituálně očišťují vlastně každého dne. Takže zde je opět třeba napodobenina - biřmování dítěte na prahu dospělosti. V bar micva už nejde o znovu obřezání, ale o zcela osobní zasvěcení se k náboženské odpovědnosti pro život s Bohem. A nemusím připomínat, že než se jakýkoliv obřad stane, ponoří se provádějící i ten na kom se obřad provádí do mikve. No a pak tu jsou nazírská zasvěcení nebo jak bylo u Jana křtitele, znovu zasvěcení se, kdy vlastně nešlo o nic jiného, než o připomenutí bar micve ponořením se do i přírodní mikve. A ještě tu byly mikve dospělých konvertitů - proselytů. Tolik na vysvětlenou, že je zapotřebí rozlišovat mezi vírou smluvně vázaných rodičů a celého národa - Abrahamova domu, a mezi vírou - závazkem osobním. Nemusím snad ani připomínat, že Izraelec je přijímán do svazku Abrahamovské smlouvy obřízkou, ale zachovává se dodržováním přikázání - tedy očišťováním se v mikvi. Bar micva je pak přirovnávána k obřízce srdce, ale obřezávat své srdce má Žid neustále. Proto se také rituálně ponořuje do mikve. Takže to pro srovnání, že křest novorozenců i biřmování mají svůj pramen v židovské obřízce i v bar micva i obřadech mikví. Proto jsem se ptal i na to, proč ne znovu křtění. A ještě bych dodal, že se u prvních křtů po Ježíšově smrti očekávala - právě u dospělých - naprostá spojitost daru Ducha už při nebo po křtu vodou. U Kornéliova domu nastala výjimka a opačně pak u Samařanů. A tady bych řekl, že bude řešení. Kornélius už měl dříve svědectví o tom, jak žije, ale u Samařanů oblozněných Šimonem kouzelníkem rozdíl asi poznat nešel. Ale až tehdy, kdy apoštolové Petr a Jan se za Samařany přimlouvali, prosili a vkládali na ně ruce. A ten dar rozhodně nebyl v jejich rukou. Duch svatý je přeci Duchem svatosti. >> "křest" miminek tedy ne pro škody, které takový nesmysl napáchal na nás.<< Škody spíše páchá nesprávné chápání křtu miminek a jeho už dnes naprosto vyprázdněná tradice. Na to poukazuji už výše. Zasvětit děti, je vychovávat ve víře a k víře. To dnes jednoznačně chybí. >>"Křest" miminek dále ne pro to, že je zbytečný, nesmyslný.<< Snad pro toho, kdo nebyl vychováván ve víře a veden k víře. A rozhodně je zbytečný, pokud se ke svému zasvěcení Bohu člověk sám nepřizná osobním rozhodnutím. Vím, co píšete o svém životě v ŘKC, ale pro mne to jen znamená, že víru svých rodičů jste musel sám osobně potvrdit nebo vyvrátit. >>Zkusím jinou otázku: Je nějaký důvod pro to, aby bylo miminko křtěno - tedy pokud by to byl skutečný křest, ne jen jeho napodobenina? Proč křest miminek?<< Poukázal jsem na to už výše. Důvodem je závazek víry rodičů, jejich výchovy a jejich spolehnutí se na Boha. A to nikoliv jako osamocených rodičů, ale jako závazek celého společenství - tedy církve. To by nijak nemělo nahradit budoucí osobní rozhodnutí jejich dítěte v jeho dospělosti. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 02. květen 2018 @ 07:26:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobrá logická úvaha. Doplním ještě o katolický pohled na "miminkovský" křest:
Ve křtu člověk obdrží dar spasení v Ježíši Kristu (dole v komentáři Toníkovi jsem vypsal, co všechno další křest způsobuje), - což je odpuštění hříchů a přijetí (povýšení člověka) za Božího dítěte. "Odpuštění hříchů" u miminka - miminko pochopitelně ještě nemá osobní hříchy, je však podle své lidské přirozenosti jenom dědicem vyhnanství z ráje - obléknutím Krista se stává Bohem "adoptovaným" dítětem - bratrem Krista.
To sebou také nese mimořádnou Boží ochranu člověka před útoky zlého ducha. Aby zlý duch získal nad takovým křesťanem moc, musel by se on nejdříve dostat do stavu hříchu ke smrti.
Z tohoto důvodu a kvůli tomu, že Boží dítě má otevřené nové nadpřirozené možnosti života s Bohem v nové kvalitě bytí Božího dítěte, je z katolického pohledu dobré křtít miminko co nejdříve.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Středa, 02. květen 2018 @ 08:33:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mimořádná ochrana při pocákání adoptovaného miminka? To jsou výmysly Oko! Uvědomuješ si vůbec, že tímto svym tvrzením přiznáváš, že na křest pohlížíš jako modloslužebný pohan, jako na nějaký mimořádně ochranný amulet?! A k čemu ti ta ochrana je, když nefunguje před hříchem ke smrti? K čemu taková mimořádná ochrana, když tě vlastně ani nijak mimořadně neochraňuje před tím nejhorším. Máš tam ještě nějakou ještě mimořádnější abraka dabra ochranu před hříchem ke smrti? Co třeba zpověď kombinovaná s líbáním ostatků světce, každý první pátek v měsíci? To by byla síla!! Víš přece co nám panna Maria slibovala. Že nás pod svým modrým pláštěm ochrání, když se jí zasvětíme totus tuus, a první pátky budeme vykonavat novény. Nebo tomu snad nevěříš? Kde se bere tvá nejistota spásy? To jako nevěříš příslibům o ochraně od své nebeské maminky?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Středa, 02. květen 2018 @ 14:38:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>"Odpuštění hříchů" u miminka - miminko pochopitelně ještě nemá osobní hříchy, je však podle své lidské přirozenosti jenom dědicem vyhnanství z ráje - obléknutím Krista se stává Bohem "adoptovaným" dítětem - bratrem Krista. << Prakticky přeložte, pokud svá slova neberete naprosto doslovně a neuchopitelně. Jde o praktické naučení vyslovené vznešeným tedy zbožným jazykem nebo jde konstatování neuchopitelného mystéria? Já bych sice Vaši řeč přeložit uměl, ale nevím, jak moc takovou svou řeč doslovně myslíte. Pokud to nemá praktický přínos a porozumění do života, jak věci fungují za určitých předpokladů a podmínek, pak by to bylo jen prázdnou naukou naučených slov teologie v mystickém jazyku. Každý výrok, tedy zvláště v náboženství, je několikavrstevný. Snad tomu porozumíte. >>To sebou také nese mimořádnou Boží ochranu člověka před útoky zlého ducha. Aby zlý duch získal nad takovým křesťanem moc, musel by se on nejdříve dostat do stavu hříchu ke smrti. Z tohoto důvodu a kvůli tomu, že Boží dítě má otevřené nové nadpřirozené možnosti života s Bohem v nové kvalitě bytí Božího dítěte, je z katolického pohledu dobré křtít miminko co nejdříve.<< Opět to samé, přeložte. Já bych to zvládl i za Vás, ale chtěl bych vědět, jak opravdu sám smýšlíte a jestli tomu, co tak trochu přeci jenom převzatě a naučeně používáte, rozumíte. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 15:40:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Přeložit do jakého jazyka? V češtině je to přece zcela jasné vyjádření!<< Toho jsem se trochu obával. Víte, pokud napíšete, že kojenec (miminko) si oblékne Krista a tím ho Bůh adoptuje za své dítě, které se touto adopcí stává sourozencem Krista (myšleno Ježíše), pak je takové vyjádření plné paradoxů a obrazů. A neumíte-li to přeložit do naprosto konkrétní řeči, tedy do jazyka, který hovoří o tom, co se reálně a prakticky a nikoliv obrazně děje, pak je Vaše vyjádření zcela neuchopitelné. I kdyby v češtině znělo naprosto jasně, v reálné řeči života - tedy v řeči jednání - zůstane nesrozumitelným a prakticky nepoužitelným. Jakoby píšete o tom, co se děje ukrytého lidskému zraku, ale když pak napíšete, že vlastně to obléknutí znamená jen nějakou možnost, pak jako byste napsal, že to mimino se vlastně neobléklo, ale pouze mu byla dána možnost se obléknout a stát se Božím dítětem do doby, než se naučí do toho šatu se samo oblékat. Ale pokud to miminko bylo oblečeno ve křtu do Krista, pak spíše zbývá jen ta možnost, že ho ze sebe někdy samo svlékne v době, kdy se naučí svlékat. Takže pokud se samo to miminko neobléká, jako že toho schopno není, pak ho musí obléknout někdo jiný. A jestli doroste a stane se, že nebude hodno nosit Krista jako svůj šat, pak asi bude svlečeno, jinak by asi tomu Kristu dělalo ostudu. Jenže to jakoby znamenalo, že Kristus je schopen hřešit, tedy nemá nad sebou samým a ani nad tím, na koho se navléká, žádnou kontrolu, ale tu kontrolu má nad ním ten, koho šatí. Snad chápete, kolik takové Vaše vyjádření v sobě nese protimluvů. Vím, že čerpáte ze slov apoštola Pavla: Odložme proto skutky tmy a oblečme zbroj světla. Žijme řádně jako ve dne: ne v hýření a opilství, ne v chlípnostech a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti. Nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem. A apoštol na jiném místě pnasal: Ale nyní odložte to všechno: hněv, vztek, špatnost, rouhání a nemístné řeči ze svých úst. Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka s jeho skutky a oblékli toho nového, který se obnovuje k pravému poznání podle obrazu toho, který ho stvořil. Potom tu už není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, barbar, Skytha, otrok a svobodný, ale všechno a ve všem Kristus. Oblečte se tedy jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, v slitovný soucit, dobrotu, pokoru, vlídnost a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. A nad to všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti. Pokoj Kristův ať rozhoduje ve vašich srdcích; k němu jste byli také povoláni v jednom těle. A buďte vděčni. Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte a s vděčností zpívejte Bohu ve svých srdcích chvalozpěvy, oslavné zpěvy a duchovní písně. A všechno, cokoli činíte slovem nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu a Otci. Vidíte přeci, že jde o výzvu řečenou v obrazné řeči těm, kdo se rozhodli a zavázali žít v lásce a ve spravedlivém a dobrém způsobu života po vzoru Ježíše Krista, aby tak stále činili a neustále se v tom rozhojňovali. A Pavel i zmiňuje jednání, tedy zcela praktickou řeč, které musí snad rozumět každý. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. květen 2018 @ 11:43:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ale pokud to miminko bylo oblečeno ve křtu do Krista,
pak spíše zbývá jen ta možnost, že ho ze sebe někdy samo svlékne v době,
kdy se naučí svlékat. "...
Právě takto je to správně vyjádřeno!
..."Jenže to jakoby znamenalo, že Kristus je schopen hřešit,...."...
Nikoli Kristus, ale člověk, obléknutý do Krista, má stále schopnost hřešit. A také ve skutečnosti hřeší.
Opak by znamenal, že Bůh s člověkem manipuluje, udělá si z něj novým narozením bezhříšnou loutku. To ale není případ Boha křesťanů!
A někteří zde právě mylně odvozují, kdo že je znovuzrozený a kdo není podle toho, jak zrovna žije!
Obléknutí Krista ve křtu znamená obdarování - nové schopnosti a nové možnosti, jak eliminovat hříchy v životě.
Možnosti, jaké člověk nepokřtěný nemá a mít nemůže. Mimořádné dary a milosti pro praktikování života ve svatosti, které obdržela církev ze zásluh Krista pro své jednotlivé údy a které se sdílejí jen životem církve, uvnitř církve - např. svátosti těla a krve Páně (chléb pro věčný život) atd.
Dary ale také jdou nevyužít, zahodit, pošlapat - jdou dokonce ani nerozbalit - takže člověk ani neví, co vlastně doopravdy dostal. To je ta stinná stránka lidského života ve stálé svobodě rozhodování - rozhodnout se špatně..... Ale bez ní by nešlo se ani rozhodnout dobře!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 06. květen 2018 @ 13:23:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To jsou takové blbosti co píśeš Oko. Reagovat konkretně na tvá přiblblá a lživá tvrzení je marné, jelikož soustavně a zatvrzele odmītáš pravdu. Sloužíš Antik.ristu, a ten ti tu tvoji hlavu vygumoval a nafoukl lží. Je hrozné na tobě Bogy sledovat, kam až může katolicismus člověka srazit! Děkuji Bohu, že mne od tohoto vysvobodil, a přeji to i Tobě. Žel zatím jsi jen odstrašujícím příkladem, kam až všechno může zajít! Výjdi rychle z tohoto babylonu, sic je po tobě veta.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. květen 2018 @ 21:39:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přestaň už blábolit, člověče!
Kdo je tu na tebe zvědavý?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. květen 2018 @ 18:38:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky za rozsáhlý výklad.
Jen drobnost - biřmování není napodobenina bar micva, neprovádí se na prahu dospělosti. Biřmování se provádí buď přímo při křtu miminka, nebo obvykle až v pozdějším věku. Napodobenina bar micva je v prostředí ŘKC spíše obřad prvního svatého přijímání, který se obvykle provádí po 7. roce věku dítěte (od kterého se předpokládá, že má "užívání rozumu"). Ale jsou i místa, kde se biřmování udílí bezprostředně po přijímání, tedy v 7. roce. Ale za naší doby to rozhodne nebylo obvyklé - nám bylo uděleno biřmování až v 19. letech, běžné v prostředí co znám je věk okolo 15. Doporučení pro biřmování se pak liší podle toho, jak moc se věří na moc svátosti a jak moc se věří na moc rozumu - od biřmování jako miminka, přes striktních 7 let až po doporučení typu po 15 roku a nějaký rok navíc není na škodu).
Škody spíše páchá nesprávné chápání křtu miminek a jeho už dnes naprosto vyprázdněná tradice.
To nevím, ty škody neznám.
Rozhodně ty škody nebudou větší než to, co jsme zažili my, když jsme se po přijetí Pána Ježíše nedali omylem pokřtít.
Na to poukazuji už výše. Zasvětit děti, je vychovávat ve víře a k víře. To dnes jednoznačně chybí.
Pokud děti nejsou zasvěcené svátostí křtu a nejsou vychované k víře, žádný problém vzhledem ke křesťanství obvykle nenastává - ve chvíli, kdy přijmou Krista, normálně se dají pokřtít a neřeší nesmysly se svátostmi, jako my.
Snad pro toho, kdo nebyl vychováván ve víře a veden k víře.
To ne. Neřekl bych.
Pro takové lidi obvykle smysl má. Třeba romská komunita si snad bez výjimky myslí, že svátost křtu je nějaká speciální ochrana dítěte a tak obvykle dají udělit miminkům svátost křtu. I když pak děti ve víře zpravidla nevychovávají.
Ostatně, svědectví k tomuto tu bylo mnoho - lidí, kterým byla udělena svátost křtu z mnoha různých důvodů (aniž by tím důvodem byla výchova a vedení k víře) je bezpočet.
A rozhodně je zbytečný, pokud se ke svému zasvěcení Bohu člověk sám nepřizná osobním rozhodnutím.
Tím spíše je zbytečný, pokud se ke svému zasvěcení Bohu člověk sám přizná osobním rozhodnutím.
Je zbytečný v obou případech.
Vím, co píšete o svém životě v ŘKC, ale pro mne to jen znamená, že víru svých rodičů jste musel sám osobně potvrdit nebo vyvrátit.
Ano, určitě.
To ale nijak nesouvisí s pokáním, rozhodnutím pro Boha, zasvěcením svého života, přijetím Pána Ježíše. Natož se svátostí křtu miminek.
Důvodem je závazek víry rodičů, jejich výchovy a jejich spolehnutí se na Boha. A to nikoliv jako osamocených rodičů, ale jako závazek celého společenství - tedy církve.
Tomu nerozumím.
K závazku víry rodičů či se spolehnutí na Boha určitě svátost křtu miminek potřeba není - ten mohou dát i bez svátosti křtu miminka a normální rodiče ani žádný takový závazek nepotřebují. K závazku celého společenství křest miminek už vůbec není potřeba.
Je tedy křest miminek prakticky k něčemu potřeba?
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 04:11:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Díky za rozsáhlý výklad.<< Vlastně ani nešlo o výklad, ale o pokus najít příčinnou souvislost mezi křtem novorozenců (vlastně nejen nemluvňat) u křesťanů navazující na berit mila novorozenců Židů. Zejména v souvislosti s přijetím novorozence do svazku Smlouvy vyvoleného lidu s Bohem. Žid se nejenže narodí na svět židem, ale plně je do společenství židovského národa oddělen skrze smlouvu s jeho národem v obřízce jako syn Smlouvy, což je poněkud odlišné od Smlouvy syna přikázání Zákona.
>>Jen drobnost - biřmování není napodobenina bar micva, neprovádí se na prahu dospělosti. Biřmování se provádí buď přímo při křtu miminka, nebo obvykle až v pozdějším věku.<< Příliš se mi nezdá, že by se obřad biřmování prováděl při křtu nemluvněte bez dosažení úrovně nefeš, základního předpokladu rozumového uvědomění si sebe sama.
>>Napodobenina bar micva je v prostředí ŘKC spíše obřad prvního svatého přijímání, který se obvykle provádí po 7. roce věku dítěte (od kterého se předpokládá, že má "užívání rozumu").<< Neřekl bych. Bar micva není jen o přijetí do svazku dospělých, zodpovědných za sebe sebe sama, je právě o té duchovní úrovni - k nabývání ruach - Božím doteku, obřízky srdce.
>>To nevím, ty škody neznám. Rozhodně ty škody nebudou větší než to, co jsme zažili my, když jsme se po přijetí Pána Ježíše nedali omylem pokřtít.<< O těch škodách jste přeci sám psal. Vnímání křtu jako nějakého magického pověrčivého obřadu ochrany před zlými duchy. A nejde asi jen o škodu obdrženou, ale páchanou. Ale jakou škodu jste zažil Vy, když jste se po přijetí Pána Ježíše (asi vyznáním víry v Ježíše jako Pána) nedal pokřtít, omylem? Jaká škoda se Vám stala?
>>Pokud děti nejsou zasvěcené svátostí křtu a nejsou vychované k víře, žádný problém vzhledem ke křesťanství obvykle nenastává - ve chvíli, kdy přijmou Krista, normálně se dají pokřtít a neřeší nesmysly se svátostmi, jako my.<< Právě. Proč se vlastně pak dávají ještě pokřtít, jak říkáte, když přijmou Krista? Vyznají ústy, uvěří srdcem. Proč tedy ještě křest vodou? Nač tedy vlastně takový Kornélius s jeho domem musel být ještě pokřtěn vodou, když Bůh očistil vírou jejich srdce, odpustil jim viny a dal jim dar Ducha, tedy sám Ježíš je pokřtil svým Duchem, a dal jim i pokání k životu?
>>To ne. Neřekl bych. Pro takové lidi obvykle smysl má. Třeba romská komunita si snad bez výjimky myslí, že svátost křtu je nějaká speciální ochrana dítěte a tak obvykle dají udělit miminkům svátost křtu. I když pak děti ve víře zpravidla nevychovávají. << Pak ten pravý smysl křtu dané církve asi romské komunitě uniká třeba proto, že zpravidla své děti pak ve víře té církve nevychovávají a mají své vlastní spiritualistické vnímání křtu?
>>Tím spíše je zbytečný, pokud se ke svému zasvěcení Bohu člověk sám přizná osobním rozhodnutím. Je zbytečný v obou případech.<< To je spíše problém toho, na co se ptám. Proč nelze křest opakovat? Proč učení o jediném neopakovatelném křtu? Anebo, proč vnímat křest nemluvněte ve stejné rovině jako křest dospělého?
>>Tomu nerozumím. K závazku víry rodičů či se spolehnutí na Boha určitě svátost křtu miminek potřeba není - ten mohou dát i bez svátosti křtu miminka a normální rodiče ani žádný takový závazek nepotřebují. K závazku celého společenství křest miminek už vůbec není potřeba.<< Nejde-li o závazek věrnosti, tedy víry člověka Bohu, a není-li závazků třeba, pak na co vůbec jsou smlouvy? Jestli závazky - před svědky - normální rodiče nepotřebují a ani ta církev, pak vlastně na co vůbec křest vodou?
>>Je tedy křest miminek prakticky k něčemu potřeba?<< Pokud je jeho smysl pouze v jeho absolvování a pro kamerový záznam? K čemu je asi obřad křtu u dospělého člověka? Vyznává ústy, věří srdcem, na veřejnosti před celou církví. Kaje se, činí nápravu, má svědectví ... Tak na co voda křtu? Normální člověk asi více nepotřebuje nebo ano? Třeba jde o ten nějaký obrazný prožitek, který má vliv na vnímání duchovní podstaty prováděného obřadu. Potřebuje to člověk nebo ne? Samozřejmě můžeme skončit u té poslušnosti, že je tak psáno, tak je věrností uposlechnout.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 08:04:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Vlastně ani nešlo o výklad, ale o pokus najít příčinnou souvislost mezi křtem novorozenců (vlastně nejen nemluvňat) u křesťanů navazující na berit mila novorozenců Židů.
Ano, tomu rozumím. Ponořování miminek je obdobou židovské obřízky. Podobně pokud se miminkům pouze udělí svátost křtu, ale neponořují se, jako to bylo v našem případě. To tak má myslím i ŘKC teologie.
Zejména v souvislosti s přijetím novorozence do svazku Smlouvy vyvoleného lidu s Bohem. Žid se nejenže narodí na svět židem, ale plně je do společenství židovského národa oddělen skrze smlouvu s jeho národem v obřízce jako syn Smlouvy, což je poněkud odlišné od Smlouvy syna přikázání Zákona.
Katolík se katolíkem nenarodí, když se narodí na svět - aby se stal katolíkem, "křesťanem", musí mu být udělena svátost křtu. Žid je Židem jistě i před obřízkou.
Příliš se mi nezdá, že by se obřad biřmování prováděl při křtu nemluvněte bez dosažení úrovně nefeš, základního předpokladu rozumového uvědomění si sebe sama.
Zkuste se podívat na praxi pravoslaví, například zde: " Myropomazání se provádí zpravidla hned po křtu, a to i u malých dětí." Pravoslavní berou svátosti ještě více vážněji než v ŘKC, úroveň rozum dávají v těchto věcech stranou, jde pouze o tu svátost samotnou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 16:08:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Katolík se katolíkem nenarodí, když se narodí na svět - aby se stal katolíkem, "křesťanem", musí mu být udělena svátost křtu. Žid je Židem jistě i před obřízkou.<< Žid se rodí Židem, samozřejmě, je to přeci jeho genetická národní příslušnost, ale do společenství národa Izraele, je přijímán Smlouvou obřízky - berit milou. Neobřezaný měl být přeci vyobcován z lidu Izraele. Tady k porovnání: katolík se katolíkem nerodí, ale třeba Čechem, ale do římského katolictví je asi přijímán obřadem křtu provedeným římskokatolickým knězem (nebo biskupem?). >>Zkuste se podívat na praxi pravoslaví ...<< Aha, ta je od římských katolíků v mnoha věcech odlišná. Zase: Může jít o to, že tak nějak v té knize Nového zákona byl očekáván vždy křest Duchem v návaznosti nebo v přímé souvislosti se křtem vodou. A když už křtí batolata, pak očekávají i pomazání Ducha. A že apoštolové Petr a Jan se za Samařany přimlouvali o dar Ducha a Samařané ho pak na jejich přímluvu dostali, tak to berou automaticky. Nevím. Každopádně se mi pravoslaví jeví příliš odtržené a nenavazující na židovskou tradici, ale spíše helénistickou a to značně gnostickou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 23:46:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Zřejmě tak nějak. Pravoslaví je vzhledem ke svátostem logické - pokud je biřmování svátost podobně jako svátost křtu miminek, je jen logické udělovat také i biřmování společně se svátostí křtu. Navíc je opravdovější, protože miminka skutečně křtí, nejen polévá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. květen 2018 @ 16:13:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ale jakou škodu jste zažil Vy, když jste se po přijetí Pána Ježíše (asi vyznáním víry v Ježíše jako Pána) nedal pokřtít, omylem? Jaká škoda se Vám stala?
Minul jsem právě ten základ křtu - tedy rozloučení s minulostí. A to po dobu mnoha let.
Proč se vlastně pak dávají ještě pokřtít, jak říkáte, když přijmou Krista?
Křest ve vodě a tedy rozloučení s minulostí, očištění od ní je integrální součást křesťanství. Většina lidí, kteří se nechali pokřtít, to brali jako úctu k tomu slovu, součást víry - viz ten příkaz, o kterém tu jde řeč v diskuzi: Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít. Tedy základní úcta k učení apoštolů, víra tomuto učení. Kromě toho je ponoření také velmi logické.
Proč tedy ještě křest vodou? Nač tedy vlastně takový Kornélius s jeho domem musel být ještě pokřtěn vodou, když Bůh očistil vírou jejich srdce, odpustil jim viny a dal jim dar Ducha, tedy sám Ježíš je pokřtil svým Duchem, a dal jim i pokání k životu?
K čemu musela přijít za Noeho potopa, když byl Noe spravedlivý?
Proč nelze křest opakovat? Proč učení o jediném neopakovatelném křtu? Anebo, proč vnímat křest nemluvněte ve stejné rovině jako křest dospělého?
To nevím, proč nelze křest opakovat. Ani proč vnímat křest nemluvněte jako křest dospělého. Nejsou to otázky na mne. Nevnímám to tak.
Určitě lze křtít miminka podobně jako dospělé (a je to docela zajímavý pohled, zvláště pro naše končiny kde na danou praxi nejsme zvyklí) a stejně tak jistě lze křest opakovat.
Jen oboje nedává žádný rozumný smysl - přeci jen by u miminka byl ten seznam provinění přibitý na kříž poněkud prázdný.
Nejde-li o závazek věrnosti, tedy víry člověka Bohu, a není-li závazků třeba, pak na co vůbec jsou smlouvy?
Smlouva váže dva subjekty k sobě podmínkami dané smlouvy. Velmi užitečná věc. Závazek dětí směrem k Bohu je součástí smlouvy v Ježíši. Není potřeba žádný další extra závazek. Pokud můj život patří Bohu, patří mu samozřejmě i moje děti.
Jinak jsem nepsal obecně, "že není závazků třeba". Psal jsem že není potřeba "takových závazků", myšleno nějakých extra dodatečných závazků typu svátostí křtu. To, že se rodičům narodí dítě je pro každého normálního rodiče dostatečný závazek ke všemu dalšímu.
Ani nemluvě o tom, že naprostá většina křtů i "křtů" dětí probíhá sice s tímto závazkem, ale s nulovým respektem (závazek přijmou rodiče jen proto, že je donutila babička - sousedi - pan farář, ale závazek nemyslí vážně od počátku)
Jestli závazky - před svědky - normální rodiče nepotřebují a ani ta církev, pak vlastně na co vůbec křest vodou?
Toto je opět dobře popsané v křesťanském učení: Křtem jsme spolu s Ježíšem pohřbeni, spojeni s tím, co Ježíš udělal na kříži, kdy byl odsouzen a zemřel za nás.
Třeba jde o ten nějaký obrazný prožitek, který má vliv na vnímání duchovní podstaty prováděného obřadu. Potřebuje to člověk nebo ne?
Obrazný prožitek člověk určitě nepotřebuje.
Člověk, který má za sebou život a potřebuje se s ním rozloučit jistě potřebuje křest.
Pro člověka, který nic takového nemá (například miminko po sedmi dnech jeho života), nepotřebuje ani křest.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 05. květen 2018 @ 06:57:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Minul jsem právě ten základ křtu - tedy rozloučení s minulostí. A to po dobu mnoha let. "...
Mně jsi tvrdil, že to byly dva roky!
Jak se stane, že znovu narozený sebou stále táhne jakousi svoji mrtvolu?
..."Křest ve vodě a tedy rozloučení s minulostí, očištění od ní.....K čemu musela přijít za Noeho potopa, když byl Noe spravedlivý?"...
V tom skutečném reálném světě byl skrze potopu zachráněn nikoli jen jediný spravedlivý Noe, ale s ním i dalších sedm lidí nespravedlivých - z pouhé milosti Boha.
A podobně (z pouhé milosti) jsou křtem zachraňována i miminka - i když v budoucnu některé z nich zbloudí a žije hříšně. Jako třeba skrze potopu zachráněný Onan.
..."Křtem jsme spolu s Ježíšem pohřbeni, spojeni s tím, co Ježíš udělal na kříži, kdy byl odsouzen a zemřel za nás."... Křtem jsme také spolu s Kristem umřeli jako občané tohoto světa a byli vzkříšeni jako občané nebeské vlasti....
..."Jen oboje nedává žádný rozumný smysl - přeci jen by u miminka byl ten seznam provinění přibitý na kříž poněkud prázdný."....
Podle tebe je rozumnější, aby člověk nadělal nejdříve dostatečně zla, dostatečně dlouhý seznam provinění hříchů a až pak má smysl křtít? To tvoje náboženství je docela hrozné!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. květen 2018 @ 09:07:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Mně jsi tvrdil, že to byly dva roky!
A proto tu tak často píšeš o tvém virtuálním světě.
Jak se stane, že znovu narozený sebou stále táhne jakousi svoji mrtvolu?
Na to už jsem ti odpovídal.
Stane se to tak, že takový člověk žil před tím ve virtuálním světě náboženství soch, obrazů a pověr, popletený podivným učením o svátosti křtu a omylem si myslí, že on křest nepotřebuje.
A podobně (z pouhé milosti) jsou křtem zachraňována i miminka - i když v budoucnu některé z nich zbloudí a žije hříšně. Jako třeba skrze potopu zachráněný Onan.
Virtuálně v hlavách některých okolostojících lidí.
Křtem jsme také spolu s Kristem umřeli jako občané tohoto světa a byli vzkříšeni jako občané nebeské vlasti....
Za nás zemřel Pán Ježíš na kříži, když nesl náš hřích. A vzkříšeni k věčnému životu jsme byli jím.
Podle tebe je rozumnější, aby člověk nadělal nejdříve dostatečně zla, dostatečně dlouhý seznam provinění hříchů a až pak má smysl křtít?
Ne.
To tvoje náboženství je docela hrozné! Nevlastním tvoje náboženství. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. květen 2018 @ 11:25:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A podobně (z pouhé milosti) jsou křtem
zachraňována i miminka - i když v budoucnu některé z nich zbloudí a žije
hříšně. Jako třeba skrze potopu zachráněný Onan.....
.Virtuálně v hlavách některých okolostojících lidí."...
Skrze vody potopy bylo zachráněno 8 (slovy osm) lidí. Jenom jediný z nich byl spravedlivý - Noe (Gn 7,1). Toto tvrzení je naprosto reálné - tedy pravdivé. I když z pohledu tvého virtuálního vnímání víry třeba nestravitelné.
..."Podle tebe je rozumnější, aby člověk
nadělal nejdříve dostatečně zla, dostatečně dlouhý seznam provinění
hříchů a až pak má smysl křtít?
Ne. "...
Jinde ale zase říkáš, že právě toto je podoba tvého náboženství:
..."Člověk, který má za sebou život a potřebuje se s ním rozloučit jistě potřebuje křest.
Pro člověka, který nic takového nemá (například miminko po sedmi dnech jeho života), nepotřebuje ani křest.".... ..."- přeci jen by u miminka byl ten seznam provinění přibitý na kříž poněkud prázdný."....
Asi bys měl být opatrnější ve vyjadřování - takto to nevypadá vůbec ani chytře, ani věrohodně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. květen 2018 @ 16:15:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Skrze vody potopy bylo zachráněno 8 (slovy osm) lidí. Jenom jediný z nich byl spravedlivý - Noe (Gn 7,1). Toto tvrzení je naprosto reálné - tedy pravdivé. I když z pohledu tvého virtuálního vnímání víry třeba nestravitelné.
Možná z pohledu tvého virtuálního vnímání víry je to nestravitelné, tak si tvůj pohled omylem promítáš do druhých.
8 lidí v jedné arše zachoval Bůh od zahynutí jednou potopou. Nemuselo být zvlášť 8 potop a a na nich 8 různých arch.
Stejně tak to je s námi: Jestliže rodiče patří Bohu a ne světu, i jejich děti patří Bohu a ne světu. Tak, jako náš život zachraňuje Pán Ježíš, zachraňuje i život našich dětí. A za to jsem mu moc vděčný.
Jinde ale zase říkáš, že právě toto je podoba tvého náboženství:
Stando, to sis mne asi s někým popletl - asi s tvými projekcemi vašich životů, kdy máte různé podoby vašich náboženství, tak si omylem myslíte, že to tak mají všichni.
... "Člověk, který má za sebou život a potřebuje se s ním rozloučit jistě potřebuje křest. Pro člověka, který nic takového nemá (například miminko po sedmi dnech jeho života), nepotřebuje ani křest.".... ..."- přeci jen by u miminka byl ten seznam provinění přibitý na kříž poněkud prázdný."....
Porozuměl jsi alespoň tomuto, když už mne cituješ?
Pokud miminko a jeho život patří Bohu, nemá žádný smysl ho křtít ve vodě - takový křest je nesmyslný, zbytečný.
Pokud je nějaké miminko křesťanů, patří jeho život Bohu, tak jako život jeho rodičů a je v Boží výchově. Pokud nějaké miminko patří nekřesťanům, lidem, jejichž život patří světu a byli "znovuzrozeni" svátostí křtu pro tento svět, i to miminko patří tomuto světu - svátost křtu na tom nic nemění, opět miminko je "znovuzrozeno" jen pro tento svět.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 06. květen 2018 @ 18:13:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>V tom skutečném reálném světě byl skrze potopu zachráněn nikoli jen jediný spravedlivý Noe, ale s ním i dalších sedm lidí nespravedlivých - z pouhé milosti Boha. A podobně (z pouhé milosti) jsou křtem zachraňována i miminka - i když v budoucnu některé z nich zbloudí a žije hříšně. Jako třeba skrze potopu zachráněný Onan.<< Onan? Jako miminko koho? Noe nalezl milost - slitování - v Božích očích. Bůh litoval, správněji rozvažoval, co s člověkem, který Boha rmoutil. V Božích očích byl Noe shledán (posouzen) spravedlivým bez úhony. Tedy jeho spravedlnost převažovala v Božích očích nad jeho nespravedlivými skutky a také nad zlými skutky generací jeho doby. Rozhodně tedy nebyl naprosto bez vady, naprosto spravedlivý, ale byl spravedlivý v porovnání s těmi, kdo tehdy na zemi žili. V Božích očích - tedy váze Božího soudu rozhodovala Noeho víra v Jediného Boha a jeho bázeň před Bohem oproti chlípnostem a zkaženostem (idolatrii=modlářství) a zlodějství (lupičství, loupežnictví) ostatních. Bůh - ve svých očích - nalezl potěšení v Noemovi a v jeho rodině. Ale Noeho spravedlnost byla dostatečná tak akorát k záchraně jeho ženy, synů a žen jeho synů. Kázal spravedlnost, ale přesvědčil jen svou vlastní rodinu. Ve své spravedlnosti akorát odsoudil svět. Noe sám nad světem vynesl rozsudek odsouzení. To jednak ukazuje na to, jak byla Noeho generace zkažená, ale zároveň i na to, že Noeho spravedlnost nikoho zvlášť nemotivovala. Jeho rodina (dost nepočetná na jeho věk - prvorozeného měl hodně pozdě oproti svým otcům) také věřila v Boha a byla proto také zachráněna pro věrnost, když v bázni před Bohem stavěli archu. Noe sám byl zachráněn z pouhé milosti Boha, že usoudil, že je Noe je hoden jeho záchrany, aby se nad ním a nad jeho domem smiloval. Stal se dědicem, potomkem té spravedlnosti, která pochází z podnětné důvěry (věrnosti, spolehlivosti) Boha. |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Úterý, 01. květen 2018 @ 12:41:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Proč tedy ne křest miminek a proč ne opakování křtu? Nyní spíše už jen k tomu opakování. Proč ne?
Co si od toho opakování křtu slibujete ? K čemu by to bylo dobré. Vím a byl jsem kdysi dávno před 20 lety svědkem tzv. obnovy křestních slibů katolíků (od nás z Čech, turistů, kteří tam měli svého faráře, byli jsme tam taková naše skupina z našeho sboru a okolních sborů (asi 20 lidí) spolu s těmi katolíky na zájezdu s katolickou cestovkou AVETOUR. Těch katolíků bylo také20) v řece Jordán v Izraeli. Moc jsem to ale nepochopil. Něco krátce povídal, a pak ty lidi po kotníky ve vodě polil troškou vody. Kousek vedle probíhal v Jordánu křest skupiny lidí z Indonézie. Pastor z Indonézie stál po prsa ve vodě a hlasitě se modlil, volal k Bohu a bylo vidět mnoho radosti a vděčnosti u těch křesťanů. To se mi moc líbilo. Šel jsem k ním a trochu jsem si s nimi povídal.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 01. květen 2018 @ 14:25:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Co si od toho opakování křtu slibujete ? K čemu by to bylo dobré.<< Co si od opakování křtu slibuji? Já jsem tedy křest neopakoval, ale zde se můžete třeba zeptat Cizince, co si od toho sliboval, když se nechal znovu pokřtít. Možná jde právě o to, že ono opakování křestního slibu, byl-li člověk pokřtěn jako mimino, je už z povahy věci nesmyslné, protože mimino nic neslibovalo a k ničemu se nezavázalo, ale ta církve, jeho rodičové, kmotři ano. Opakování u dospělého je spíše o připomínání si svého křtu v paměti - tedy pamatování, a tedy nemyslím, že by nějak nutně prospělo křestní slib učiněný v dospělosti nějak opakovat, ale můžou tu být nějaké okolnosti spojené s lidským životem v neuchování toho rozhodnutí nebo v nějaké znovu inicializaci, pomůže-li to tomu člověku tzv. k nakopnutí. Ale šlo-li by pouze o prožitek - že se to opakovalo zrovna v Jordánu, pak na tom nevidím nic až tak příliš přínosného. Dříve se překřtívalo ke konverzi mezi křesťanskými vyznáními. Dnes už tomu podle nějaké té dohody není, pokud je zachována dohodnutá křestní formule. Takže mi jde spíše o to, proč by nešel znovu opakovat křest s osobním závazkem u toho, kdo byl pokřtěn jako mimino? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. květen 2018 @ 08:02:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já jsem tedy křest neopakoval, ale zde se můžete třeba zeptat Cizince, co si od toho sliboval, když se nechal znovu pokřtít.
Voto, jen pro pořádek: Nenechal jsem se znovu pokřtít, ale nechal jsem se pokřtít jen jednou.
Když jsem se nechal pokřtít, nesliboval jsem si od křtu vůbec nic, byla to záležitost poslušnosti, kdy mi Bůh v písmu ukazoval jasná místa, která o křtu jako jasné součásti života v Kristu hovoří - a že těch míst písma není málo. Jediné, co jsem před křtem věděl, bylo to, že křtem přestanu být součástí ŘKC - to jsem tehdy řešil poměrně intenzivně, protože jsem byl katolík jak poleno a až křest byl pro mne jednoznačný zásah do toho, že v ŘKC dále zůstat nemohu.
I když jsem si od křtu nic nesliboval, moc křtu mne překvapila.
Vy se tu navenek tváříte jako že víte, co je křest a z čeho vychází - kdybyste opravdu věděl, co je křest a z čeho vychází, nenapsal byste takový nesmysl, že se Cizinec nechal pokřtít znovu.
|
]
|
|
|
|